Poslední zeměpis

Z 8.B8 wiki

Verze z 16. 11. 2010, 23:27 (zobrazit zdroj) 217.196.112.195 (diskuse) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 16. 11. 2010, 23:29 (zobrazit zdroj) 217.196.112.195 (diskuse) (→Zemědělství) Porovnání s novější verzí →
Řádka 40:		Řádka 40:
	**širší okolí Moskvy - žito, brambory, dobytek; málo kvalitní půdy, podzoly		**širší okolí Moskvy - žito, brambory, dobytek; málo kvalitní půdy, podzoly
	**jih - kolem Volhy - Kubáňská nížina - JZ Sibiř - stepní černozemě, pšenice		**jih - kolem Volhy - Kubáňská nížina - JZ Sibiř - stepní černozemě, pšenice
		+	*na Sibiři až po jižní hranice permafrost - zemědělsky nevyužitelné
	=== Nerostné suroviny ===		=== Nerostné suroviny ===

---

Verze z 16. 11. 2010, 23:29

Obsah 1 Rusko 1.1 Přírodní poměry 1.2 Obyvatelstvo 1.3 Zemědělství 1.4 Nerostné suroviny 1.5 Průmysl

Rusko

• oficiální název Ruská federace (federace 21 republik, například: Tatarstán, Baškortostán - ropa, Komi, Sacha - Jakutská republika, Altaj) umět rozlišit pojmy Rusko - SNS - SSSR - sovětský blok
• kontinenty: Evropa, Asie
• 17 075 200 km2 (4 300 000 km2 z toho v Evropě); 142 890 000 obyvatel (117 000 000 z toho v Evropě); hustota zalidnění 8 obyvatel/km2 - pro velikost území zbytečné vědět
• hlavní město Moskva; náboženství pravoslavné
• historie:
  • 1922-1991 Sovětský svaz (15 republik: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Rusko), formálně byl rozpuštěn v prosinci 1991 a 11 z 15 svazových republik s výjimkou pobaltských států a Gruzie vytvořilo Společenství nezávislých států - SNS
  • SNS - dnes 9 republik: Rusko, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Ázerbajdžán, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán; Ukrajina a Turkmenistán vystoupili; Gruzie nebyla, byla, dnes opět není
  • významní představitelé SSSR: - naučit se význam a funkci jedné osobnosti, bude v testu Vladimir Iljič Lenin (1922-24), Josif Vissarionovič Džugašvili - Stalin (1924-53), Leonid Iljič Brežněv, Michail Sergejevič Gorbačov; pozn.: v SSSR do roku 1989 neexisovala hodnost prezidenta

Přírodní poměry

• krajní body Asie: S - Čeljuskinův mys, V - Děžněvův mys (západní polokoule)
• Pacifický ohnivý prstenec - poloostrov Kamčatka, ostrovy Sachalin a Kurily
• za SSSR byla některá města pro cizince nepřístupná - Vladivostok (Pacifik), Murmansk (Severní ledový oceán, golfský proud, nezamrzá), Novorosijsk (Černé moře - Atlantik); sezónně zamrzlá "severní mořská cesta" z Murmansku do Vladivostoku
• geologie: štít sibiřský a baltský - nejstarší část; Kavkaz a jižní pohoří - nejmladší; sopečná činnost - sopka Ključevskaja na Kamčatce
• hranice Evropy a Asie: Bajdaratský záliv, východní předhůří Uralu, tok řeky Emby (částečně v Kazachstánu), Kaspické moře, Kumomamyčská sníženina (rozdíl - podle americké školy hlavní hřeben Kavkazu, proto zahrnují Elbrus do Evropy), Azovské moře, Kerčský průliv, Černé moře; Bospor, Marmanské moře, Dardanely (Turecko)
• povrch - evropská část: Východoevropská rovina; Karelská jezerní plošina; Baltská nížina; Kaspická nížina; Valdajská vrchovina - významné evropské rozvodí - Dněpr, Volha, Západní Dvina; Kubáňská nížina - nejúrodnější, už v Asii
• povrch - asijská část: Západosibiřská rovina (mezi řekami Uralem a Jensejí, bažinatá, na severu permafrost, jižněji tajga, naleziště ropy a zemního plynu; Středosibiřská vysočina (mezi řekami Jensejí a Lenou, Jakuti, permafrost); Kavkaz (Elbrus 5642 m n. m. - nejvyšší hora Ruska, severní svahy - cenné ekosystémy - UNESCO); Altaj (Belucha 4506 m n. m., cenné ekosystémy - UNESCO); Sajany (Sajanské pohoří, východní a západní část); Sichote - Alin (monzunové klima mírného pásu); Verchojanské pohoří; Pohoří Čerského
• vodstvo:
  • Jezera - Kaspické moře - největší jezero světa; Bajkal - nejhlubší jezero světa a pramenná oblast Angary; Ladožské jezero - největší jezero Evropy; Oněžské jezero
  • Řeky - Evropa: Severní Dvina a Pečora (doprava, ústí do Severního ledového oceánu), Západní Dvina a Něva (Něva teče Petrohradem, ústí do Baltu), Dněpr a Don (Černé moře), Volha (Kaspické moře, bezodtoká oblast, doprava, průmysl, na jihu zavlažování, elektrárny)
  • Řeky - Asie: Ob (s přítokem Irtyš) a Jensej (přítok Angara, vodní elektrárny) mají dopravní využití a ústí do S. l. oceánu; Lena, Jana, Indigirka a Kolyma - S. l. o., oblast gulagů; Amur - Tichý oceán, část ruskočínské hranice
• Podnebí:
  • Arktický podnebný pás - mrazové pouště (povrch bez půdy, jen kameny) a zaledněné území, ostrovy v S. l. oceánu
  • Subarktický podnebný pás - sever Ruska, léta velmi krátká, malá vrstva půdy, omezená vegetace - TUNDRA
  • Mírný podnebný pás - TAJGA - rozsáhlé jehličnaté lesy, až potud permafrost; LISTNATÉ A SMÍŠENÉ LESY - spíš v oceánském a přechodném klimatu, jsou v evropské části a úplně na východě, zemědělské využití; STEPI A LESOSTEPI - nejjižnější oblast povodí Volhy a jihozápadní Sibiř, zemědělské využití - černozemě
  • pojmy: PERMAFROST - trvale zmrzlá půdy, v létě horní vrstva roztaje (umožňuje vývoj kořenového systému rostlin včetně stromů); ZIMNÍ SIBIŘSKÁ TLAKOVÁ VÝŠE - obrovská pevnina - v zimě se ochladí - málo srážek - kontinentální klima - promrzání - až -70°C a bezvětří
• Chráněná území: "zapovědnik" - nejvyšší stupeň ochrany, vstup zakázán; "zakaznik" - něco jako náš NP, vstup podle pravidel; oblasti chráněné Unescem: tajga v republice Komi, Altaj, Bajkal, severní svahy Kavkazu, sopky na Kamčatce, dálný východ - unikátní vlhké listnaté lesy (nějaký vliv monzunu)

Obyvatelstvo

• rozmístění nerovnoměrné, většina v Evropě; celkový i přirozený přírustek záporný, nekontrovatelná migrace Číňanů na Dálný východ; na Sibiři problémové zdravotnictví, tuberkulóza atd.
• mnoho národů:
  • v Povolží: Tatarstán - Tataři - hl. m. Kazaň - turkotatarská jazyková skupina - mnoho pravomocí - ropa, zemní plyn; Baškorstán - Baškirci a mnoho dalších národů, některé mají v rámci federace republiku, některé ne
  • na Kavkaze: např. Čečenci
  • na Sibiři: Altaj - Altajci; Sakha - Jakuti; Evenci, Burjaté, atd.

Zemědělství

• hlavní zemědělské oblasti:
  • širší okolí Moskvy - žito, brambory, dobytek; málo kvalitní půdy, podzoly
  • jih - kolem Volhy - Kubáňská nížina - JZ Sibiř - stepní černozemě, pšenice
• na Sibiři až po jižní hranice permafrost - zemědělsky nevyužitelné

Nerostné suroviny

• ropa: střední tok Obu, město Surgut; ropovody do bývalého socialistického bloku; Volha - Tatarstán
• zemní plyn: dolní tok Obu, poloostrov Jamal; jih Uralu
• černé uhlí: oblast Pečory a Vorkuty - vede tam železnice "postavená na lidských kostech" (Alexandr Solženicyn - Souostroví Gulag); jih Sibiře - Novosibirsk - oblast Kuzbas
• hnědé uhlí: Kansk-Ačinsk - těžký průmysl
• rudy: Kursk - "Kurská magnetická anomálie" - tolik železné rudy, že způsobuje největší magnetickou anomálii na Zemi, hutě, uhlí dovoz od Pečory; jižní Ural - železná ruda - kyvadlová železnice - hutě, zbrojní závody

Průmysl

• strojírenské obory: všechna velká města
• chemický průmysl: Povolží
• spotřební průmysl (textilní, potravinářský, lehké strojírenství): evropská část - okolí Moskvy, Povolží
• doprava - Transsibiřská magistrála, doprava po řekách, ...
• oblasti:
  • 1)Moskevská oblast: spotřební průmysl (lehké strojírenství, potravinářský a textilní průmysl), hnědé uhlí - tepelné elektrárny; zemědělství - žito, brambory, dobytek; města: Vladimir - historické, Ivanovo, Jaroslavl
  • 2)Severozápad - od Uralu po Petrohrad: černé uhlí, dřevozpracující a strojírenský průmysl; města: přístavy Murmansk - nezamrzá, Archangelsk - zamrzá, Petrohrad - proevropský ráz
  • 3)Povolží - zemědělství - pšenice, žito; těžba nerostných surovin - ropa; různé národnosti; chemický a strojírenský průmysl; města: Kazaň, Samara, Volgograd, Astrachaň
  • 4)Ural - železná ruda, barevné kovy, zemní plyn; těžký průmysl; města: Jekatěrinburg - zbrojní závody, Perm, Ufa, Čeljabinsk
  • 5)Předkavkazsko