Počátky českého státu
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
Řádka 23: | Řádka 23: | ||
* spor dovršen vraždou Ludmily (Drahomíra ji nechala uškrtit), časem byla prohlášena za svatou, zemřela mučednickou smrtí | * spor dovršen vraždou Ludmily (Drahomíra ji nechala uškrtit), časem byla prohlášena za svatou, zemřela mučednickou smrtí | ||
- | + | == Kníže Václav == | |
* svatý Václav | * svatý Václav | ||
- | * horlivý šiřitel křesťanství, velmi vzdělaný | + | * horlivý šiřitel křesťanství, velmi vzdělaný a asketický |
* založil v Praze kostel sv. Víta | * založil v Praze kostel sv. Víta | ||
* žil velmi skromně - oddán křesťanské víře | * žil velmi skromně - oddán křesťanské víře | ||
- | * platil východofranskému panovníkovi Jindřichu I. Ptáčníkovi Tribut | + | * platil východofranskému panovníkovi Jindřichu I. Ptáčníkovi Tribut pacis (mírová daň, za rok 500 hřiven stříbra a 120 volů), aby Jindřich znovu nenapadl českou zemi |
* zavražděn 935 svým bratrem Boleslavem I. (zosnoval to na tvrzi Staré Boleslavi) - bojovali spolu o moc (mocenský spor), boj o prvenství v českém státě (Václav ubit ve dveřích chrámu) | * zavražděn 935 svým bratrem Boleslavem I. (zosnoval to na tvrzi Staré Boleslavi) - bojovali spolu o moc (mocenský spor), boj o prvenství v českém státě (Václav ubit ve dveřích chrámu) | ||
- | + | === Svatováclavská tradice === | |
* svatořečení Václava, který zemřel mučednickou smrtí, i sv. Ludmila | * svatořečení Václava, který zemřel mučednickou smrtí, i sv. Ludmila | ||
* patron českých zemí | * patron českých zemí | ||
Řádka 40: | Řádka 40: | ||
* zneužití kultu za 2. sv. války - Němci udělují řád "Svatováclavské orlice" - udělují ho kolaborantům s Německem | * zneužití kultu za 2. sv. války - Němci udělují řád "Svatováclavské orlice" - udělují ho kolaborantům s Německem | ||
- | + | == Boleslav I. Ukrutný == | |
- | + | ||
* 935 - 972 | * 935 - 972 | ||
* zpočátku proti Ottovi I. - 14 let boje (přestal platit Tribut pacis) | * zpočátku proti Ottovi I. - 14 let boje (přestal platit Tribut pacis) | ||
Řádka 53: | Řádka 52: | ||
* pokus o založení biskupství - mise k papeži - abatyše Mlada - benediktinka, 970 založila v Praze klášter u sv. Jiří | * pokus o založení biskupství - mise k papeži - abatyše Mlada - benediktinka, 970 založila v Praze klášter u sv. Jiří | ||
- | + | == Boleslav II. Pobožný == | |
* 972 - 999 | * 972 - 999 | ||
* 973 - Praha - založeno 1. české biskupství | * 973 - Praha - založeno 1. české biskupství | ||
Řádka 61: | Řádka 60: | ||
* 1. krize přemyslovského státu 999 - 1035 | * 1. krize přemyslovského státu 999 - 1035 | ||
- | + | == Boleslav III. Ryšavý == | |
* 999 - 1002, 1003 | * 999 - 1002, 1003 | ||
* dceru Doubravku provdal za Miška | * dceru Doubravku provdal za Miška | ||
Řádka 69: | Řádka 68: | ||
* polský Boleslav I. Chrabrý vybral Vladivoje (Přemyslovce, český kníže, člověk neschopný a opilý) | * polský Boleslav I. Chrabrý vybral Vladivoje (Přemyslovce, český kníže, člověk neschopný a opilý) | ||
- | + | == Vladivoj == | |
* nemohl se udržet - o pomoc žádá německého císaře Jindřicha II. - uděluje mu Čechy jako léno, vládl pouze rok | * nemohl se udržet - o pomoc žádá německého císaře Jindřicha II. - uděluje mu Čechy jako léno, vládl pouze rok | ||
* poté se vrací Boleslav III. - vyvraždil Vršovce (1003) | * poté se vrací Boleslav III. - vyvraždil Vršovce (1003) | ||
Řádka 75: | Řádka 74: | ||
** 1004 poláci vypuzeni, mladší bratři se vrací | ** 1004 poláci vypuzeni, mladší bratři se vrací | ||
* 993 - Vojtěch Slavníkovec zakládá 1. mužský klášter | * 993 - Vojtěch Slavníkovec zakládá 1. mužský klášter | ||
- | + | ||
+ | == Jaromír == | ||
* skončil neblaze, oslepen, vykastrován v bojích s Oldřichem | * skončil neblaze, oslepen, vykastrován v bojích s Oldřichem | ||
- | + | == Oldřich == | |
* upevnil svou moc | * upevnil svou moc | ||
* definitivně připojena Morava | * definitivně připojena Morava | ||
Řádka 88: | Řádka 88: | ||
** měl s ní syna Břetislava - původ problémů | ** měl s ní syna Břetislava - původ problémů | ||
- | + | == Břetislav I. == | |
* 1034 - 1055 | * 1034 - 1055 | ||
* své potíže s identitou vyřešil unesením Jitky (německá princezna, unesena ze Sviněbrodského kláštera) | * své potíže s identitou vyřešil unesením Jitky (německá princezna, unesena ze Sviněbrodského kláštera) | ||
Řádka 99: | Řádka 99: | ||
* další synové vládnou údělům; nejmladší syn - Jaromír - pražský biskup (měl s bratry mnoho konfliktů) | * další synové vládnou údělům; nejmladší syn - Jaromír - pražský biskup (měl s bratry mnoho konfliktů) | ||
- | + | == Vratislav II. == | |
* 1061 - 1092; druhý syn Břetislava | * 1061 - 1092; druhý syn Břetislava | ||
* spojenec Jindřicha IN. v boji o investituru - udělil mu roku 1085 doživotní královský titul (pouze pro jeho osobu - není dědičný) | * spojenec Jindřicha IN. v boji o investituru - udělil mu roku 1085 doživotní královský titul (pouze pro jeho osobu - není dědičný) | ||
Řádka 109: | Řádka 109: | ||
* 1108 - vyvraždění Vršovců, od té doby už nešlo beztrestně zabít šlechtice | * 1108 - vyvraždění Vršovců, od té doby už nešlo beztrestně zabít šlechtice | ||
- | + | == Soběslav I. == | |
* nejmladší syn Vratislava, předběhl Stařešínský řád | * nejmladší syn Vratislava, předběhl Stařešínský řád | ||
* Otto (starší bratr) žádá o pomoc němce | * Otto (starší bratr) žádá o pomoc němce | ||
Řádka 117: | Řádka 117: | ||
** na památku rotunda sv. Jiří na Řípu | ** na památku rotunda sv. Jiří na Řípu | ||
- | + | == Vladislav II. == | |
* 1190 - 1172 | * 1190 - 1172 | ||
* získal dědičný titul českého krále (jen ústně), ale neudržel si jej | * získal dědičný titul českého krále (jen ústně), ale neudržel si jej | ||
Řádka 126: | Řádka 126: | ||
* po Vladislavově smrti je panovníkem Konrád III. Otta - spojení Čech (Morava nadále Markrabství moravské) | * po Vladislavově smrti je panovníkem Konrád III. Otta - spojení Čech (Morava nadále Markrabství moravské) | ||
- | + | == Konrád III. Otta == | |
* 1189 vydal Statuta Konráda Otty - 1. psaný český zákoník, podstatnou část tvoří pravidla přechodu půdy do dědičného vlastnictví šlechty | * 1189 vydal Statuta Konráda Otty - 1. psaný český zákoník, podstatnou část tvoří pravidla přechodu půdy do dědičného vlastnictví šlechty | ||
- | + | == Přemysl Otakar I. == | |
* 1197 se stává řeským panovníkem | * 1197 se stává řeským panovníkem | ||
* usiloval o definitivní potvrzení dědičného titulu krále | * usiloval o definitivní potvrzení dědičného titulu krále |
Verze z 13. 10. 2009, 19:56
Jsou v tom chyby! • knížecí doba • předtím na území jsou Keltové (Bojové) • 845 - Řezno - zmínka o pokřtění 14 českých knížat • • 2 teorie sjednocení • kmenová teorie - na území české kotliny asi 14 slovanských kmenů (Doudlebové, Zličané, Čechové, ...), pod svou vládu sjednotili Čechové (Přemyslovci), centra - Budeč, Levý Hradec, Praha, Litice, Kouřim • teorie jediného kmene - u nás usazen jediný kmen - Čechové (nejdůležitější rod - Přemyslovci - začali podmaňovat), pravděpodobnější teorie • • nejstarší období (legendy) - popsáno v Kosmově kronice • praotec Čech, Krok, Libuše, Přemysl Oráč (Stadice) - legendární zakladatel Přemyslovců • po něm 7 knížat • sídla knížat - Olomouc (biskupství 1063), Znojmo, Brno • Hukvaldy - správní centrum biskupství • 1. historicky doložený kníže - Bořivoj a Ludmila (do 889) • Svatopluk - ovládl české země - Bořivoj jej dosadil do funkce, aby řídil české země; později Bořivoj přijal křesťanství • Bořivoj zakládá 1. kostely (na Levém Hradci) • Bořivoj přesídlil do Prahy - vrch Žiži • Spytihněv po Bořivojově smrti (Spytihněv + Vratislav - synové Bořivoje) • Vratislav + Drahomíra - manželé • Svatopluk umírá - Moravu přebírá Mojmír (není tak silný), Čechy a Slezsko se dělí • spor Ludmily a Drahomíry (matka Václava a Boleslava) - nejspíš mocenský spor • Ludmila vychovává Václava na Budči v křesťanském duchu, Drahomíra Václava zastupuje (po smrti Vratislava I.) • spor dovršen vraždou Ludmily (Drahomíra ji nechala uškrtit), časem byla prohlášena za svatou, zemřela mučednickou smrtí • lná daň (berně) pro svobodné obyvatele • snaha osamostatnit se od církevní závislosti na Německu (Řeznu) • pokus o založení biskupství - mise k papeži - abatyše Mlada - benediktinka, 970 založila v Praze klášter u sv. Jiří • Boleslav II. Pobožný • 972 - 999 • 973 - Praha - založeno 1. české biskupství • 1. biskup - Dětmar • 2. biskup - vojtěch Slavníkovec (zastánce clunyjského hnutí), Boleslav I. Chrabrý se vykoupil • • 995 - vyvraždění Slavníkovců Přemyslovci - udeřili na tvrz Libici - zbavili se největšího nepřítele a znamenalo to dokončení sjednocení českého státu • 1. krize přemyslovského státu 999 - 1035 • Boleslav III. Ryšavý • 999 - 1002, 1003 • dceru Doubravku provdal za Miška • spor s mladšími bratry - Jaromír a Oldřich • spory s Polskem a Uhrami • útěk zvířat do Německa • polský Boleslav I. Chrabrý vybral Vladivoje (Přemyslovce, český kníže, člověk neschopný a opilý) • Vladivoj • nemohl se udržet - o pomoc žádá německého císaře Jindřicha II. - uděluje mu Čechy jako léno, vládl pouze rok • poté se vrací Boleslav III. - vyvraždil Vršovce (1003) • Boleslav I. Chrabrý, polák, pokusil se o vytvoření česko-polské unie (1003 - 1004) • 1004 poláci vypuzeni, mladší bratři se vrací • • 993 - Vojtěch Slavníkovec zakládá 1. mužský klášter • Jaromír • skončil neblaze, oslepen, vykastrován v bojích s Oldřichem • Oldřich • upevnil svou moc • definitivně připojena Morava • 1030 založil Sázavský klášter - slovanská liturgie • 1. opat sv. Prokop (ikona s ďáblem a holí) • poslední opat - opat Božetěch, dle legendy syn Rosny • • žena němka - princezna Guta • Božena - legendární pradlena , která bohužel ještě neměla pračku • měl s ní syna Břetislava - původ problémů • • Břetislav I. • 1034 - 1055 • své potíže s identitou vyřešil unesením Jitky (německá princezna, unesena ze Sviněbrodského kláštera) • "český Achilles" - fešný + hrdinské činy • výprava do Polska - 1039 pro ostatky sv. Vojtěcha, nad jeho hrobem v Hnězdně - Břetislavova (Hnězdenská) dekreta - 1. nepsaný zakoník (křesťanství a jejich pravidla - zákaz pohřbívání mimo svatou půdu, svěcení nedělí, monogamní manželství, odmítá opilství, zlodějství), posvětil je biskup Šebík • zpět přivezl mrtvolu a kořist (o tu se musel s německým vládcem rozdělit) , vzal si jednu ruku a torzo hlavy a poklad - kořist fifty-fifty • Stařešínský zákon - zákon o nástupitelství Přemyslovců - vládcem stařešina - nejstarší z rodu (zákon, nebyl vždy dodržován) • rozdělení Moravy na Údělná knížectví (Olomoucké, Brněnské, Znojemské) • nejstarší syn - Spytihněv II. - český kníže (brzy zemřel) • další synové vládnou údělům; nejmladší syn - Jaromír - pražský biskup (měl s bratry mnoho konfliktů) • Vratislav II. • 1061 - 1092; druhý syn Břetislava • spojenec Jindřicha IN. v boji o investituru - udělil mu roku 1085 doživotní královský titul (pouze pro jeho osobu - není dědičný) • 1086 - korunovace v Praze + Kodex vyšehradský (kniha zákonů, málo textu, krásně zdobený, velmi drahý - šlo za něj koupit pár vesnic) • spory s bratrem - biskupem Jaromírem • Vratislav se stěhuje na Vyšehrad, aby unikl • 1063 - založil v olomouci biskupství • po jeho smrti - časté střídání Přemyslovců - porušován stařešínský řád • 1108 - vyvraždění Vršovců, od té doby už nešlo beztrestně zabít šlechtice • Soběslav I. • nejmladší syn Vratislava, předběhl Stařešínský řád • Otto (starší bratr) žádá o pomoc němce • do Čech jde výprava s německým králem • 1126 - bitva u Chlumce - německé vojsko poraženo • Otta padl a Lothar (německý král) upadl do zajetí • na památku rotunda sv. Jiří na Řípu • • Vladislav II. • 1190 - 1172 • získal dědičný titul českého krále (jen ústně), ale neudržel si jej • bojovný, účastnící se mnoha bitev a válek (2. křížová výprava) • pomáhal v boji římskému císaři Fridrichu I. Barbarossovi v boji v Itálii - dobyli Miláno 1158 • statky pražského biskupství Fridrich prohlásil za říšské léno, opět závislé na německu • Fridrich naštěství předčasně zemřel při 3. křížové výpravě • po Vladislavově smrti je panovníkem Konrád III. Otta - spojení Čech (Morava nadále Markrabství moravské) • Konrád III. Otta • 1189 vydal Statuta Konráda Otty - 1. psaný český zákoník, podstatnou část tvoří pravidla přechodu půdy do dědičného vlastnictví šlechty • Přemysl Otakar I. • 1197 se stává řeským panovníkem • usiloval o definitivní potvrzení dědičného titulu krále • 1204 získává od papeže Zlatou bulu sicilskou •