|
|
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí.) |
Řádka 1: |
Řádka 1: |
- | == "Jaro národů" ==
| + | {{Zápis|Meziválečné období 2}} |
- | *1848/1849
| + | |
- | *Německo - snaha o sjednocení
| + | |
- | *Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska
| + | |
- | *Itálie - snaha o sjednocení
| + | |
- | *Francie - snaha o liberalismus
| + | |
- | *důvody:
| + | |
- | **odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání
| + | |
- | **lid požaduje konstituci (ústavu)
| + | |
- | **v některých zemích národní požadavky
| + | |
- | **hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad)
| + | |
- | *společné cíle:
| + | |
- | **odstranění feudalismu a absolutismu
| + | |
- | **občané požadují podíl na politickém dění
| + | |
- | | + | |
- | === Revoluce v Itálii - Risorgimento ===
| + | |
- | *risorgimento = vzkříšení
| + | |
- | *leden 1848 - povstání chudiny proti neapolskému králi - požadavek konstituce a konce absolutismu
| + | |
- | *cíle: liberalizace, sjednocení, vyhnání habsburků
| + | |
- | *Itálie byla rozdělená: Sardinské království (vládne Viktor Emanuel II., skládá se z Piemontu a Sardinie, Savojská dynastie - jediná původní italská, hlavní město Torino), všude jinde na severu Habsburkové, na jihu Bourboni, ve středu Papežský stát
| + | |
- | *celkově měla italská revoluce 2 křídla:
| + | |
- | *1) revoluce zdola: z lidových vrstev, Giuseppe Mozzini - revolucionář, tvůrce Mladé Itálie (hnutí, 1831), revoluce v Itálii, potlačeno ještě roku 1848, Giuseppe Garibaldi - s Mozzinim vytvořili Římskou republiku - 1849 poraženi
| + | |
- | *2) revoluce shora: hrabě Camillo Cavour - ministerský předseda Sardinského království, představitel monarchistického řešení, na severu Itálie dal dohromady armádu, která se ale scházela velmi pomalu.. výsledkem neúspěch, do severní Itálie vtrhla rakouská armáda v čele s maršálem Radeckým, italskou armádu porazil v létě 1848 u Custozy a v březnu 1849 u Novary
| + | |
- | *Risorgimento nemělo úspěch
| + | |
- | | + | |
- | === Únorová revoluce ve Francii ===
| + | |
- | *politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři; proti nim byli střední a drobní podnikatelé (buržoazie) a chudší vrstvy
| + | |
- | *právě drobní podnikatelé - "opozice" - chtěli získat změnou ústavy a novým volebním právem nové pravomoci, pořádali "bankety" - jeden v únoru 1848 byl zakázán -> lid povstal (dělníci, řemeslníci, studenti), bojovali v pařížských ulicích proti vojsku, které se k nim poté přidalo -> 25. 2. 1848 vyhlášena republika; prozatimní vláda
| + | |
- | *cíl vytvořit ústavu a zákony (liberálové a socialisté)
| + | |
- | *socialisté prosazovali zákony, které dělníkům umožnily právo na shromažďování, právo na práci, vládou byly zřízeny "národní dílny" - financovány státem (měly snížit nezaměstnanost) - zvýšení daní - nespokojenost - pád vlády -> nová vláda bez socialistů - zrušení národních dílen -> "červnové povstání" dělníků - krvavě potlačeno, vydána nová ústava - republika, úřad prezidenta - synovec Napoleona
| + | |
- | *1851 si prodloužil funkci prezidenta na 10 let (z původních 4) -> 1852 se prohlásil císařem Francie -> tzv. 2. císařství, Napoleon III.; typ vlády tzv. "bonapartismus" - politika cukru a biče - v sociální oblasti ústupky, potlačování nepokojů
| + | |
- | | + | |
- | === Revoluce v Německu 1848 ===
| + | |
- | *cíle: liberalizace, sjednocení
| + | |
- | *březen 1848 - revoluce ve státech Německého spolku; Prusko - revoluce v Berlíně, pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil ústavu
| + | |
- | *Vorparlament ("předparlament") - liberálové ze všech států svolali sněm do Frankfurtu, jednání o sjednocení Německa a ústavě, 3 koncepce budoucího Německa podle teorie pangermanismu - sjednocení Němců do jednoho státu (stejně tak panslavismus - spolupráce všech Slovanů)
| + | |
- | **1) Velké Německo - sjednocení všech Němců včetně západních zemí Rakouska (i Čech a Moravy), vůdcem by bylo Rakousko. Pozván byl také zástupce Českých zemí - František Palacký, který svou účast odmítl otevřeným dopisem. "Čechové a Němci jsou historicky odvěcí nepřátelé, Český stát nikdy nebyl skutečnou součástí Svaté říše římské" (sporné) -> na Vorparlamentu nebyl od nás žádný zástupce
| + | |
- | **2) Malé Německo - bez Rakouska - území Německého spolku, vůdce Prusko
| + | |
- | **3) teorie Německé republiky - prosazovali Marx a Engels, jediná koncepce plánované republiky, neuspěli
| + | |
- | **poslanci jednali, lidové hnutí v Prusku na podzim 1848 poraženo, celkově revoluce utichaly .. jaro 1849 - poslanci se domluvili na koncepci Malého Německa, králem měl být pruský král, ale ten odmítl korunu od lidu (když už, tak chtěl vládnout absolutisticky - chtěl si moc dobýt, rozehnal sněm)
| + | |
- | *Německo bylo dál roztříštěné, ale většina států zrušila poddanství
| + | |
- | *v Německu probíhala revoluce zdola
| + | |
- | | + | |
- | === Revoluce v Rakousku 1848-1849 ===
| + | |
- | *cíl - konstituce a osvobození se od nadvlády (Slováci, Slovinci a Chorvati byli dokonce pod dvojím národnostním tlakem - Rakouska i Maďarska)
| + | |
- | *revoluce vypukla postupně v hlavních městech
| + | |
- | **11.3.1848 - Praha - bez barikád v ulicích
| + | |
- | **13.3.1848 - Vídeň - chtěli ústavu, v ulicích barikády, svržení Metternicha - utekl do Anglie
| + | |
- | **15.3.1848 - Budapešť (nakrátko sjednocení Budínu, Starého Budínu a Pešti; předtím i potom do 1873 3 samostatná města)
| + | |
- | *Ferdinand V. slíbil kabinetními listy (druh císařské korespondence) ústavu
| + | |
- | *do Vídně byl svolán Říšský sněm - cílem vypracovat ústavu - první koncepty byly nepřijatelné; 7.9.1848 zrušeno poddanství, zrušení roboty za výkup - museli si novou půdu koupit nebo pronajmoout; nástup občanské společnosti v Rakousku
| + | |
- | *podzim 1848 - znovu revoluce ve Vídni - nespokjenost s postupem jednání na sněmu - barikády - sněm se přestěhoval do Kroměříže (arcibiskupský zámek)
| + | |
- | *mezitím v létě z Vídně odjel císařský dvůr, nejprve do Innsbrucku, poté na Moravu do Olomoouce (pobývali v Arcibiskupském paláci) - 2. 12. zde abdikoval Ferdinand V. a na trůn nastoupil osmnáctiletý František Josef I. (vládl 1848 - 1916) - zpočátku vládl moderněji, ale měl zkostnatělé myšlení - ke konci 19. století byly jeho myšlenky naprosto zastaralé -> Rakousko rozbito za první světové, značný podíl na tom měl náš zahraniční odboj
| + | |
- | *4.3.1849 - oktrojovaná ústava = "lidu vnucená" - základem ústavy byla jednota Rakouské monarchie - žádná změna - vyprovokovala další boje v Maďarsku
| + | |
- | *7.3.1849 - císař nechal rozehnat sněm (už splnil účel - ústavu)
| + | |
- | | + | |
- | === Revoluční události v Čechách v letech 1848 - 1849 ===
| + | |
- | *29.2.1848 - první zprávy o revoluci ve Francii - zprávu šířili radikální studenti - spolek Repeal - situace se radikalizovala
| + | |
- | *11.3.1848 - ve Svatováclavských lázních schůze pražských vlastenců - zvolen Svatováclavský výbor - měl vypracovat petici s požadavky Čechů císaři:
| + | |
- | **a) státoprávními - aby české úřady sídlily v Čechách, ne ve Vídni apod.
| + | |
- | **b) národnostní - aby byla čeština na úřadech zrovnoprávněna s němčinou apod.
| + | |
- | **c) demokratické - zrušení cenzury, právo shromažďování atd.
| + | |
- | *-> císař slíbil dvěma kabinetními listy projednání požadavků -> v Čechách uvolnění atmosféry, zakládány "Národní gardy" - polovojenské spolky, "Studentské legie" - cvičí se zbraní; vše bylo konstituční - šátky, rohlíky, ...
| + | |
- | *v dubnu byl v Praze založen Národní výbor - aby koordinoval politicko situaci, byli tam liberálové (Palacký - zastánci jednání) a radikálové (Sabina, Fryč) - cíle měli ale stejné
| + | |
- | *2.6.1848 se sešel v Praze Slovanský sjezd - 350 delegátů (i anarchista Bakunin) - měl být protiváhou Vorparlamentu - myšlenky panslavismu i austroslavismu; předsedou sjezdu byl František Palacký; jednání nemělo výrazné výsledky, jen Deklataci slovanských národů (Šafařík)
| + | |
- | *sjezd narušen Svatodušními bouřemi - v neděli 12.6.1848 se na Koňském trhu konala sbratřovací mše, zpívali tehdejší slovanskou hymnu "Hej, Slovane!", poté ve Vodičkově ulici střet s policií, omylem zastřelili kněžnu Windischgrätzovou, která se na incident dívala z okna - její manžel, generál armády tou dobou byl u Prahy - obklíčil město s tím, že jestli nenastane klid, bude bojovat -> klid nenastal - studenti stavěli barikády do 17.6., kdy Windischgrätz pohrozil bombardováním prahy -> nastal klid
| + | |
- | *bylo vyhlášeno stanné právo (vojenské zákony, mnohem přísnější; Slovanský sjezd rozehnán)
| + | |
- | *radikálové chystali povstání ještě na květen 1849 - Májové povstání (Fryč, Sabina) - předem prozrazeno, Fryč a Sabina uvězněni na Špilberku
| + | |
- | | + | |
- | === Revoluce v Maďarsku ====
| + | |
- | *15.3.1848 v Pešti - požadavek ústavy, v čele revoluce šlechtic Lajos Kossuth a kolem něj skupina vlastenců, kteří požadovali ústavu, liberalizaci, ...
| + | |
- | *v Maďarsku byla složitá národnostní problematika - Maďaři požadovali svobodu od Rakouska a zároveň utlačovali slovanské národy, které měly z Maďarů strach -> podporovali Rakousko proti revoluci v Uhrách; Rakousko postavilo do čela rakouské armády Slovince bána (knížete) Jelačiće
| + | |
- | *revoluční nálady vyvrcholily v březnu 1849, kdy byla v Rakousku vyhlášena oktrojovaná ústava
| + | |
- | *Maďaři reagovali vyhlášením republiky, Lajose Kossutha zvolili prezidentem ... ale v v jinde v Rakousku už byl klid, tak se císař soustředil na uklidnění situace v Uhrách
| + | |
- | *srpen 1849 - bitva u Világoše (orig. Világos) - poslední bitva - Maďaři poraženi rakouskou armádou pod vedením Windischgrätze a armádou Ruska (výpomoc ruského cara, někdy označována za poslední akt stavé aliance) - definitivně končí revoluce
| + | |
- | *Lájos Kossuth utekl, hodně šlechticů popraveno, padl i maďarský revoluční básník Sándor Petöfi
| + | |
- | | + | |
- | === Shrnutí "Jara národů" ===
| + | |
- | *politické cíle revolucí nebyly naplněny, protože povstalci se nedomluvili, cíle se tříštily (např. Vorparlament)
| + | |
- | *následovalo ekonomické uvolnění - souvisí se zrušením poddanství a nevolnictví (krom Ruska, kde ještě před 10 let vydrželo) -> nové pracovní síly, dokončuje se první průmyslová revoluce, nastává další rozvoj průmyslu
| + | |
- | | + | |
- | | + | |
- | | + | |
| | | |
| [[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | | [[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] |
Meziválečné období 2 Světová hospodářská krize • 1929-33 • nejhlubší, nejrozsáhlejší, nejdelší • příčiny • krize nadvýroby (ekonomika byla rozvinutá, přesycená) • krach obchodu s cennými papíry a akciemi (spekulace s akciemi často i neexistujících podniků, akcie nadhodnocené) • lidé začali prodávat akcie (zjistila se jejich nízká hodnota) - další prodej - "Černý pátek" - 25. 10. 1929 - krach na newyorské burze na Wall Streetu • akcie se propadly, bohatí chudými - řada sebevražd • • krach na burze se odráží v ekonomice - šíření do Evropy, Asie (kvůli propojení ekonomiky) • krize se projevila v průmyslu (lehkém více, těžkém - zde vede k monopolizaci), finančnictví (krachovaly státy - politika deflace - snižování hodnoty peněz) - vznikají finanční bloky (dolarový, zlatý, librový), v zemědělství (obilím se topilo, cukr se házel do moře) • • důsledky • ohromná nezaměstnanost (v Evropě nejvíce Německo) • u nás se zkracují úvazky • růst extremistických hnutí (fašismu) • znovu prosazování myšlenek světové revoluce • pozn. SSSR nebylo poznamenáno • • východiska z krize • USA - 1932 - prezidentem Franklin Delano Roosvelt • plán New Deal (Nový úděl) - státní zásahy do ekonomiky, do bankovního systému, do průmyslu • regulovala se zemědělská produkce, financován veřejných prací (stavba letišť, dálnic, ...) • • 1937 - stav ekonomiky se upravil - začal růst (Roosevelt chtěl N. D. 2) • • v Evropě se řeší zbrojením (Německo - Hitler zbrojí, další zbrojí) + státní zásahy • ve Švédsku vysoký daňový systém - 1936 - politika státu blahobytu (přerozdělování daní) • • krize překonána ve 2. polovině 30. let (zásahy do ekonomiky a zbrojení) •
Nástup nacismu v Německu • 1920 - vznik NSDAP, vstoupil Adolf Hitler • 1921 - vznikají úderné oddíly (po vzoru Italů), SA • 1923 - pokus o fašistický puč (pivní pič v Mnichově) - strana chvíli zakázána (Hitler a další na pět let vězení, po půl roce ven - napsal Mein Kampf - čeho chce dosáhnout, obnova Německa, návrat německých kolonií a získání nových • získání životního prostoru pro Německo ve střední a východní Evropě • Lebensraum - Drang nach Osten - pochod na východ, spojení Němců - jeden národ, jedna říše, jeden vůdce • • Hitler opustil cestu násilí a vliv chce získat legálně (volbami) • 1926 - vznikají oddíly SS - osobní ochrana Hitlera (rivalita s SA, ti potom zrušeni) • 1929 - krize - přihhrálo sympatie Hitlerovi (projevy), přitáhl si i bohaté podnikatele • 1931 - Harzburská fronta • 1932 - NSDAP - 32% hlasů - nejsilnější politická strana, Hitler chce být kancléřem, prezident to neschválil hned • sestaveno několik vlád - padly • • 30. 1. 1933 - Hitler jmenován kancléřem (umožnila to krize a krátkozrakost politických dělnických stran - potíraly se navzájem - místo pro fašisty) • 1. leden - rozpustil parlament • zakázal strany - pronásledování • koncem ledna požár Říšského sněmu - Hitler z toho obvinil komunisty (ve skutečnosti fašisti - SA) • Německé i mezinárodní, kteří zde pobývali • zatčeni někteří členové komunistů - např. Dimitrov • Lipský proces - 1933 - tito zatčení mají být exemplárně potrestáni - určité Hitlerovo fiasko - popraven pouze jeden holandský komunista (přiznal se pod vlivem drog), Dimitrov se hájil • • 1934 - konec června - Noc dlouhých nožů - útok na jednotky SA v čele s Ernestem Röhmem • na popud Hitlera, útok na vlastní stranu • jednotky SA rozehnány, mnozí popraveni, zbytek (řadoví členové) včleněn do SS • • SA požadovalo splnění Hitlerových slibů z počátku hitlerovy kariéry • dozor nad životem - Gestapo, SD (v čele původně Heidrich) • dále Josef Goebels - ministr propagandy + žena Marta • Heinrich Himler - říšský vedoucí SS, pod palcem koncentráky • Joachim von Rintrop - ministr zahraničí • Rudolf Hess - sepsal pro Hitlera Mein Kampf, 1941 letecky do Anglie - zajat • • 1935 - Norimberské rasové zákony • proti Židům, obyvatelé 2. třídy • nesměli mít majetek, Židé hromadně prchali z Německa • • ekonomika • zavedena všeobecná pracovní povinnost, lístkový systém, čtyřletky, zakázány odbory, nacistická pracovní fronta • listopad 1938 - Křišťálová noc - vypáleny synagogy, rabování, ničení • • zahraniční politika • likvicade závěrů Versailleské smlouvy • 1935 - zavedena všeobecná branná společnost • 1935 - v Sársku lidové hlasování po 15 letech, kde chtějí žít • 1936 - Německo poskytlo vojenskou pomoc Španělským fašistům v občanské válce • 1936 - obsazení demilitarizovaného pásma Rýna (kdyby Francouzi útočili, Němci by měli prchnout) • březen 1938 - Anschluss Rakouska - násilné obsazení a připojení k Německu • •
Fašistická agrese před 2. světovou válkou • Japonsko • 1933 zaútočilo na Čínu (agresivní armáda + důstojnost) • plány na ovládnutí Tichomoří • vpadli do Mandžuska - pak ho odtrhli - loutkový stát, měl být přijat do Společnosti národů • 1934 - Japonsko ze SN vystoupilo • dále napadli Shanghai, ... • 1937 - znovu na Čínu, ovládli pobřeží • • Itálie • útok na Etiopii - chtěli ji už před 2. světovou válkou • ze severu (Eritrea) a z jihu (Somálsko) • porazili a ovládli • • císař do Anglie - SN žádal o pomoc (nebyla schopná pomoci) • byli tam do 1943 • • • Španělská občanská válka (1936-9) • ohrožovala Evropu, přímo • střet demokratických a fašistických sil • 20. léta 20. století - polofašistická diktatura - Primo de Rivera (v čele) • 1936 vzniká vláda jednotné a lidové fronty - demokratická • fašistická strana - Falanga - zástupce Francisco Franco (nespokojeni s demokratickou vládou - boj) • na straně fašistů se přidává Německo a Itálie - posílají tam vojenské oddíly • Hitler využívá Španělsko k otestování německé armády, zbraní, ...; posílá jednotku legie Condor • Společnost národů - ta vyhlásila politiku nevměšování se do Španělské občanské války - nepomohli jim • do Španělska přicházejí dobrovolníci z celého světa - interbrigády proti fašistům • i přes tuto pomoc fašistická strana vítězí • • 1937 - Guerpica • fašistická strana - obkličovala stále větší území - až úplně, vnitřní zrada z Madridu - byl dobyt 1939 - "Pátá kolona" (vnitnřní zrádci) • F. Franco se ujímá moci - Španělsko fašistickým státem (i po 2. světové válce, než Franco zemřel) • • •
Reakce na hrozbu fašismu v Evropě na počátku 30. let • politika kolektivní bezpečnosti - idea, že státy cítící se ohroženy mají uzavřít společné smlouvy, spojit se • Francie, SSSR (Litvinom - ministr zahraničí) • kritizuje to Německo a Velká Británie - má to za přehnanou snahu • ČSR pro (cítí se taky ohrožena) • 1934 - atentát na L. Bartoua - podlehl mu v Marseilles (zahynul i král Alexandr) - konec politiky kolektivní bezpečnosti • uzavřena třístranná smlouva 1935 - ČSR, Francie, SSSR • • politika appeasementu - ústupky nepříteli • Velká Británie - Neville Chamberlein, lord Hatifax • získala na svou stranu Francii - Eduard Daladier • • chtěli se obejít bez války - předejít nebo alespoň oddálit • Hitler získává doma body jako neomylný vůdce • větší nápor na demokracii • •
ČSR před válkou 30. léta • existoval fašismus - ale nevýznamný, na okraji politického spektra • vznikají fašistické strany • Jiří Stříbrný, generál Radola Gajda (bývalý legionář z Ruska, vysoce postavený, poté penzionován), Karel Kramář (národní demokrat - přivedl ji k podpoře fašistických idejí) - podporovali malé fašistické strany • 1935 - Národní sjednocení - Karel Kramář sjednotil všechny tyto fašistické strany • • na Slovensku k fašismu inklinovala Hlinkova slovenská lidová strana • Sudety - malé fašistické strany už ve 20. letech, ale bez vlivu • němečtí agrárníci • hospodářská krize - Sudety nejvíce poškozeny - nezaměstnanost - využívají fašismu - kritika československé politiky - získali si podporu • Sudeten deutsche Portei (SdP) - 1935 - Konrád Henlein, K. H. Frank • •