Poslední dějepis

(Rozdíly mezi verzemi)

Přejít na:navigace, hledání

Meziválečné období 2 Světová hospodářská krize • 1929-33 • nejhlubší, nejrozsáhlejší, nejdelší • příčiny • krize nadvýroby (ekonomika byla rozvinutá, přesycená) • krach obchodu s cennými papíry a akciemi (spekulace s akciemi často i neexistujících podniků, akcie nadhodnocené) • lidé začali prodávat akcie (zjistila se jejich nízká hodnota) - další prodej - "Černý pátek" - 25. 10. 1929 - krach na newyorské burze na Wall Streetu • akcie se propadly, bohatí chudými - řada sebevražd • • krach na burze se odráží v ekonomice - šíření do Evropy, Asie (kvůli propojení ekonomiky) • krize se projevila v průmyslu (lehkém více, těžkém - zde vede k monopolizaci), finančnictví (krachovaly státy - politika deflace - snižování hodnoty peněz) - vznikají finanční bloky (dolarový, zlatý, librový), v zemědělství (obilím se topilo, cukr se házel do moře) • • důsledky • ohromná nezaměstnanost (v Evropě nejvíce Německo) • u nás se zkracují úvazky • růst extremistických hnutí (fašismu) • znovu prosazování myšlenek světové revoluce • pozn. SSSR nebylo poznamenáno • • východiska z krize • USA - 1932 - prezidentem Franklin Delano Roosvelt • plán New Deal (Nový úděl) - státní zásahy do ekonomiky, do bankovního systému, do průmyslu • regulovala se zemědělská produkce, financován veřejných prací (stavba letišť, dálnic, ...) • • 1937 - stav ekonomiky se upravil - začal růst (Roosevelt chtěl N. D. 2) • • v Evropě se řeší zbrojením (Německo - Hitler zbrojí, další zbrojí) + státní zásahy • ve Švédsku vysoký daňový systém - 1936 - politika státu blahobytu (přerozdělování daní) • • krize překonána ve 2. polovině 30. let (zásahy do ekonomiky a zbrojení) • Nástup nacismu v Německu • 1920 - vznik NSDAP, vstoupil Adolf Hitler • 1921 - vznikají úderné oddíly (po vzoru Italů), SA • 1923 - pokus o fašistický puč (pivní pič v Mnichově) - strana chvíli zakázána (Hitler a další na pět let vězení, po půl roce ven - napsal Mein Kampf - čeho chce dosáhnout, obnova Německa, návrat německých kolonií a získání nových • získání životního prostoru pro Německo ve střední a východní Evropě • Lebensraum - Drang nach Osten - pochod na východ, spojení Němců - jeden národ, jedna říše, jeden vůdce • • Hitler opustil cestu násilí a vliv chce získat legálně (volbami) • 1926 - vznikají oddíly SS - osobní ochrana Hitlera (rivalita s SA, ti potom zrušeni) • 1929 - krize - přihhrálo sympatie Hitlerovi (projevy), přitáhl si i bohaté podnikatele • 1931 - Harzburská fronta • 1932 - NSDAP - 32% hlasů - nejsilnější politická strana, Hitler chce být kancléřem, prezident to neschválil hned • sestaveno několik vlád - padly • • 30. 1. 1933 - Hitler jmenován kancléřem (umožnila to krize a krátkozrakost politických dělnických stran - potíraly se navzájem - místo pro fašisty) • 1. leden - rozpustil parlament • zakázal strany - pronásledování • koncem ledna požár Říšského sněmu - Hitler z toho obvinil komunisty (ve skutečnosti fašisti - SA) • Německé i mezinárodní, kteří zde pobývali • zatčeni někteří členové komunistů - např. Dimitrov • Lipský proces - 1933 - tito zatčení mají být exemplárně potrestáni - určité Hitlerovo fiasko - popraven pouze jeden holandský komunista (přiznal se pod vlivem drog), Dimitrov se hájil • • 1934 - konec června - Noc dlouhých nožů - útok na jednotky SA v čele s Ernestem Röhmem • na popud Hitlera, útok na vlastní stranu • jednotky SA rozehnány, mnozí popraveni, zbytek (řadoví členové) včleněn do SS • • SA požadovalo splnění Hitlerových slibů z počátku hitlerovy kariéry • dozor nad životem - Gestapo, SD (v čele původně Heidrich) • dále Josef Goebels - ministr propagandy + žena Marta • Heinrich Himler - říšský vedoucí SS, pod palcem koncentráky • Joachim von Rintrop - ministr zahraničí • Rudolf Hess - sepsal pro Hitlera Mein Kampf, 1941 letecky do Anglie - zajat • • 1935 - Norimberské rasové zákony • proti Židům, obyvatelé 2. třídy • nesměli mít majetek, Židé hromadně prchali z Německa • • ekonomika • zavedena všeobecná pracovní povinnost, lístkový systém, čtyřletky, zakázány odbory, nacistická pracovní fronta • listopad 1938 - Křišťálová noc - vypáleny synagogy, rabování, ničení • • zahraniční politika • likvicade závěrů Versailleské smlouvy • 1935 - zavedena všeobecná branná společnost • 1935 - v Sársku lidové hlasování po 15 letech, kde chtějí žít • 1936 - Německo poskytlo vojenskou pomoc Španělským fašistům v občanské válce • 1936 - obsazení demilitarizovaného pásma Rýna (kdyby Francouzi útočili, Němci by měli prchnout) • březen 1938 - Anschluss Rakouska - násilné obsazení a připojení k Německu • • Fašistická agrese před 2. světovou válkou • Japonsko • 1933 zaútočilo na Čínu (agresivní armáda + důstojnost) • plány na ovládnutí Tichomoří • vpadli do Mandžuska - pak ho odtrhli - loutkový stát, měl být přijat do Společnosti národů • 1934 - Japonsko ze SN vystoupilo • dále napadli Shanghai, ... • 1937 - znovu na Čínu, ovládli pobřeží • • Itálie • útok na Etiopii - chtěli ji už před 2. světovou válkou • ze severu (Eritrea) a z jihu (Somálsko) • porazili a ovládli • • císař do Anglie - SN žádal o pomoc (nebyla schopná pomoci) • byli tam do 1943 • • • Španělská občanská válka (1936-9) • ohrožovala Evropu, přímo • střet demokratických a fašistických sil • 20. léta 20. století - polofašistická diktatura - Primo de Rivera (v čele) • 1936 vzniká vláda jednotné a lidové fronty - demokratická • fašistická strana - Falanga - zástupce Francisco Franco (nespokojeni s demokratickou vládou - boj) • na straně fašistů se přidává Německo a Itálie - posílají tam vojenské oddíly • Hitler využívá Španělsko k otestování německé armády, zbraní, ...; posílá jednotku legie Condor • Společnost národů - ta vyhlásila politiku nevměšování se do Španělské občanské války - nepomohli jim • do Španělska přicházejí dobrovolníci z celého světa - interbrigády proti fašistům • i přes tuto pomoc fašistická strana vítězí • • 1937 - Guerpica • fašistická strana - obkličovala stále větší území - až úplně, vnitřní zrada z Madridu - byl dobyt 1939 - "Pátá kolona" (vnitnřní zrádci) • F. Franco se ujímá moci - Španělsko fašistickým státem (i po 2. světové válce, než Franco zemřel) • • • Reakce na hrozbu fašismu v Evropě na počátku 30. let • politika kolektivní bezpečnosti - idea, že státy cítící se ohroženy mají uzavřít společné smlouvy, spojit se • Francie, SSSR (Litvinom - ministr zahraničí) • kritizuje to Německo a Velká Británie - má to za přehnanou snahu • ČSR pro (cítí se taky ohrožena) • 1934 - atentát na L. Bartoua - podlehl mu v Marseilles (zahynul i král Alexandr) - konec politiky kolektivní bezpečnosti • uzavřena třístranná smlouva 1935 - ČSR, Francie, SSSR • • politika appeasementu - ústupky nepříteli • Velká Británie - Neville Chamberlein, lord Hatifax • získala na svou stranu Francii - Eduard Daladier • • chtěli se obejít bez války - předejít nebo alespoň oddálit • Hitler získává doma body jako neomylný vůdce • větší nápor na demokracii • • ČSR před válkou 30. léta • existoval fašismus - ale nevýznamný, na okraji politického spektra • vznikají fašistické strany • Jiří Stříbrný, generál Radola Gajda (bývalý legionář z Ruska, vysoce postavený, poté penzionován), Karel Kramář (národní demokrat - přivedl ji k podpoře fašistických idejí) - podporovali malé fašistické strany • 1935 - Národní sjednocení - Karel Kramář sjednotil všechny tyto fašistické strany • • na Slovensku k fašismu inklinovala Hlinkova slovenská lidová strana • Sudety - malé fašistické strany už ve 20. letech, ale bez vlivu • němečtí agrárníci • hospodářská krize - Sudety nejvíce poškozeny - nezaměstnanost - využívají fašismu - kritika československé politiky - získali si podporu • Sudeten deutsche Portei (SdP) - 1935 - Konrád Henlein, K. H. Frank • •