Poslední dějepis
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
| (Není zobrazeno 39 mezilehlých verzí.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | {{Zápis| | + | {{Zápis|Meziválečné období 2}} |
| - | + | ||
[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | [[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | ||
Aktuální verze z 29. 5. 2011, 10:15
Meziválečné období 2
Světová hospodářská krize
- 1929-33
- nejhlubší, nejrozsáhlejší, nejdelší
- příčiny
- krize nadvýroby (ekonomika byla rozvinutá, přesycená)
- krach obchodu s cennými papíry a akciemi (spekulace s akciemi často i neexistujících podniků, akcie nadhodnocené)
- lidé začali prodávat akcie (zjistila se jejich nízká hodnota) - další prodej - "Černý pátek" - 25. 10. 1929 - krach na newyorské burze na Wall Streetu
- akcie se propadly, bohatí chudými - řada sebevražd
- krach na burze se odráží v ekonomice - šíření do Evropy, Asie (kvůli propojení ekonomiky)
- krize se projevila v průmyslu (lehkém více, těžkém - zde vede k monopolizaci), finančnictví (krachovaly státy - politika deflace - snižování hodnoty peněz) - vznikají finanční bloky (dolarový, zlatý, librový), v zemědělství (obilím se topilo, cukr se házel do moře)
- důsledky
- ohromná nezaměstnanost (v Evropě nejvíce Německo)
- u nás se zkracují úvazky
- růst extremistických hnutí (fašismu)
- znovu prosazování myšlenek světové revoluce
- pozn. SSSR nebylo poznamenáno
- východiska z krize
- USA - 1932 - prezidentem Franklin Delano Roosvelt
- plán New Deal (Nový úděl) - státní zásahy do ekonomiky, do bankovního systému, do průmyslu
- regulovala se zemědělská produkce, financován veřejných prací (stavba letišť, dálnic, ...)
- 1937 - stav ekonomiky se upravil - začal růst (Roosevelt chtěl N. D. 2)
- plán New Deal (Nový úděl) - státní zásahy do ekonomiky, do bankovního systému, do průmyslu
- v Evropě se řeší zbrojením (Německo - Hitler zbrojí, další zbrojí) + státní zásahy
- ve Švédsku vysoký daňový systém - 1936 - politika státu blahobytu (přerozdělování daní)
- USA - 1932 - prezidentem Franklin Delano Roosvelt
- krize překonána ve 2. polovině 30. let (zásahy do ekonomiky a zbrojení)
Nástup nacismu v Německu
- 1920 - vznik NSDAP, vstoupil Adolf Hitler
- 1921 - vznikají úderné oddíly (po vzoru Italů), SA
- 1923 - pokus o fašistický puč (pivní pič v Mnichově) - strana chvíli zakázána (Hitler a další na pět let vězení, po půl roce ven - napsal Mein Kampf - čeho chce dosáhnout, obnova Německa, návrat německých kolonií a získání nových
- získání životního prostoru pro Německo ve střední a východní Evropě
- Lebensraum - Drang nach Osten - pochod na východ, spojení Němců - jeden národ, jedna říše, jeden vůdce
- Hitler opustil cestu násilí a vliv chce získat legálně (volbami)
- 1926 - vznikají oddíly SS - osobní ochrana Hitlera (rivalita s SA, ti potom zrušeni)
- 1929 - krize - přihhrálo sympatie Hitlerovi (projevy), přitáhl si i bohaté podnikatele
- 1931 - Harzburská fronta
- 1932 - NSDAP - 32% hlasů - nejsilnější politická strana, Hitler chce být kancléřem, prezident to neschválil hned
- sestaveno několik vlád - padly
- 30. 1. 1933 - Hitler jmenován kancléřem (umožnila to krize a krátkozrakost politických dělnických stran - potíraly se navzájem - místo pro fašisty)
- 1. leden - rozpustil parlament
- zakázal strany - pronásledování
- koncem ledna požár Říšského sněmu - Hitler z toho obvinil komunisty (ve skutečnosti fašisti - SA)
- Německé i mezinárodní, kteří zde pobývali
- zatčeni někteří členové komunistů - např. Dimitrov
- Lipský proces - 1933 - tito zatčení mají být exemplárně potrestáni - určité Hitlerovo fiasko - popraven pouze jeden holandský komunista (přiznal se pod vlivem drog), Dimitrov se hájil
- 1934 - konec června - Noc dlouhých nožů - útok na jednotky SA v čele s Ernestem Röhmem
- na popud Hitlera, útok na vlastní stranu
- jednotky SA rozehnány, mnozí popraveni, zbytek (řadoví členové) včleněn do SS
- SA požadovalo splnění Hitlerových slibů z počátku hitlerovy kariéry
- dozor nad životem - Gestapo, SD (v čele původně Heidrich)
- dále Josef Goebels - ministr propagandy + žena Marta
- Heinrich Himler - říšský vedoucí SS, pod palcem koncentráky
- Joachim von Rintrop - ministr zahraničí
- Rudolf Hess - sepsal pro Hitlera Mein Kampf, 1941 letecky do Anglie - zajat
- 1935 - Norimberské rasové zákony
- proti Židům, obyvatelé 2. třídy
- nesměli mít majetek, Židé hromadně prchali z Německa
- ekonomika
- zavedena všeobecná pracovní povinnost, lístkový systém, čtyřletky, zakázány odbory, nacistická pracovní fronta
- listopad 1938 - Křišťálová noc - vypáleny synagogy, rabování, ničení
- zahraniční politika
- likvicade závěrů Versailleské smlouvy
- 1935 - zavedena všeobecná branná společnost
- 1935 - v Sársku lidové hlasování po 15 letech, kde chtějí žít
- 1936 - Německo poskytlo vojenskou pomoc Španělským fašistům v občanské válce
- 1936 - obsazení demilitarizovaného pásma Rýna (kdyby Francouzi útočili, Němci by měli prchnout)
- březen 1938 - Anschluss Rakouska - násilné obsazení a připojení k Německu
Fašistická agrese před 2. světovou válkou
- Japonsko
- 1933 zaútočilo na Čínu (agresivní armáda + důstojnost)
- plány na ovládnutí Tichomoří
- vpadli do Mandžuska - pak ho odtrhli - loutkový stát, měl být přijat do Společnosti národů
- 1934 - Japonsko ze SN vystoupilo
- dále napadli Shanghai, ...
- 1937 - znovu na Čínu, ovládli pobřeží
- Itálie
- útok na Etiopii - chtěli ji už před 2. světovou válkou
- ze severu (Eritrea) a z jihu (Somálsko)
- porazili a ovládli
- císař do Anglie - SN žádal o pomoc (nebyla schopná pomoci)
- byli tam do 1943
- útok na Etiopii - chtěli ji už před 2. světovou válkou
- Španělská občanská válka (1936-9)
- ohrožovala Evropu, přímo
- střet demokratických a fašistických sil
- 20. léta 20. století - polofašistická diktatura - Primo de Rivera (v čele)
- 1936 vzniká vláda jednotné a lidové fronty - demokratická
- fašistická strana - Falanga - zástupce Francisco Franco (nespokojeni s demokratickou vládou - boj)
- na straně fašistů se přidává Německo a Itálie - posílají tam vojenské oddíly
- Hitler využívá Španělsko k otestování německé armády, zbraní, ...; posílá jednotku legie Condor
- Společnost národů - ta vyhlásila politiku nevměšování se do Španělské občanské války - nepomohli jim
- do Španělska přicházejí dobrovolníci z celého světa - interbrigády proti fašistům
- i přes tuto pomoc fašistická strana vítězí
- 1937 - Guerpica
- fašistická strana - obkličovala stále větší území - až úplně, vnitřní zrada z Madridu - byl dobyt 1939 - "Pátá kolona" (vnitnřní zrádci)
- F. Franco se ujímá moci - Španělsko fašistickým státem (i po 2. světové válce, než Franco zemřel)
Reakce na hrozbu fašismu v Evropě na počátku 30. let
- politika kolektivní bezpečnosti - idea, že státy cítící se ohroženy mají uzavřít společné smlouvy, spojit se
- Francie, SSSR (Litvinom - ministr zahraničí)
- kritizuje to Německo a Velká Británie - má to za přehnanou snahu
- ČSR pro (cítí se taky ohrožena)
- 1934 - atentát na L. Bartoua - podlehl mu v Marseilles (zahynul i král Alexandr) - konec politiky kolektivní bezpečnosti
- uzavřena třístranná smlouva 1935 - ČSR, Francie, SSSR
- politika appeasementu - ústupky nepříteli
- Velká Británie - Neville Chamberlein, lord Hatifax
- získala na svou stranu Francii - Eduard Daladier
- chtěli se obejít bez války - předejít nebo alespoň oddálit
- Hitler získává doma body jako neomylný vůdce
- větší nápor na demokracii
- Velká Británie - Neville Chamberlein, lord Hatifax
ČSR před válkou 30. léta
- existoval fašismus - ale nevýznamný, na okraji politického spektra
- vznikají fašistické strany
- Jiří Stříbrný, generál Radola Gajda (bývalý legionář z Ruska, vysoce postavený, poté penzionován), Karel Kramář (národní demokrat - přivedl ji k podpoře fašistických idejí) - podporovali malé fašistické strany
- 1935 - Národní sjednocení - Karel Kramář sjednotil všechny tyto fašistické strany
- na Slovensku k fašismu inklinovala Hlinkova slovenská lidová strana
- Sudety - malé fašistické strany už ve 20. letech, ale bez vlivu
- němečtí agrárníci
- hospodářská krize - Sudety nejvíce poškozeny - nezaměstnanost - využívají fašismu - kritika československé politiky - získali si podporu
- Sudeten deutsche Portei (SdP) - 1935 - Konrád Henlein, K. H. Frank
