|
|
Řádka 63: |
Řádka 63: |
| ** odtržení východní Evropy od západní civilizace | | ** odtržení východní Evropy od západní civilizace |
| ** zpomalení hospodářského vývoje Ruska o 200 let - stálá zaostalost | | ** zpomalení hospodářského vývoje Ruska o 200 let - stálá zaostalost |
- |
| |
- | == Poslední Přemyslovci ==
| |
- | * český stát ve 13. století
| |
- | * rozdíly mezi prvními a posledními Přemyslovci
| |
- | ** první bojovali o moc, český stát není příliš významný
| |
- | ** u posledních boje o moc neprobíhají (králem je první syn), český stát je středoevropskou velmocí
| |
- | * poslední Přemyslovci:
| |
- | ** Přemysl Otakar I. (1198 - 1230)
| |
- | ** Václav I. (1230 - 1253)
| |
- | ** Přemysl Otakar II. (1253 - 1278)
| |
- | ** Václav II. (1283 - 1305)
| |
- | ** Václav III. (1305 - 1306)
| |
- |
| |
- | === Přemysl Otakar I. ===
| |
- | * konec bojů o český trůn
| |
- | * 1212 - Zlatá bula Sicilská - královský titul
| |
- | * zavádí právo primogenitury (nejstarší - prvorozený syn vládne)
| |
- | * počátek kolonizace - příliv osadníků z Německa (i za Václava I. a Otakara II.)
| |
- | * dvakrát ženat, dvě dcery
| |
- | ** Markéta - budoucí dánská královna (Dagmar)
| |
- | *** provdala se za dánského krále Valdemara II., přijala jeho jméno Dagmar (v Dánsku)
| |
- | *** dodnes symbol milosrdenství - pomáhala druhým, zakládala nemocnice
| |
- | ** Anežka - roku 1989 svatořečena
| |
- | *** byla odmítnuta u krále (sňatek) - stala se abatyší (v klášteře sv. Františka, který nechal postavit její bratr Václav I.)
| |
- | *** založila Anežský klášter + špitál, přivedla k nám klarisky, založila mníšský řád - křižovníci s červenou hvězdou
| |
- | * naklonil si papeže a císaře (Fridrich II. podepsal Zlatou bulu sicilskou)
| |
- | ** českého krále můžou volit jen české stavy
| |
- | ** povinnost: musí se zúčastnit korunovační jízdy s 300 jezdci (nebo zaplatit 30 hřiven)
| |
- |
| |
- | === Václav I. ===
| |
- | * jednooký - přišel o oko při lovu divoké zvěře - jeho vášeň
| |
- | * za něj velký hospodářský růst - zavedl kolonizaci - pžeměňoval lesy a močály v úrodná pole a zakládal města
| |
- | * zahájil těžbu stříbra v Jihlavě
| |
- | * 1241 - Tataři (Mongolové) - zvítězil nad nimi
| |
- | * jeho dvůr - střediskem rytířské kultury (převzal z Německa), podporoval hony, turnaje
| |
- | ** v brnění, galantní k ženám, bojovali dřevci a meči
| |
- | * spor se synem Přemyslem Otakarem II., tomu udělen titul "mladší král"
| |
- | ** Václav I. podporován olomouckým biskupem
| |
- | * manželka Kunhuta Štaufská
| |
- |
| |
- | === Přemysl Otakar II. ===
| |
- | * král železný a zlatý
| |
- | * patří k nejbohatším vládcům Evropy
| |
- | * ke dvoru zval kejklíře, zpěváky - minesengry, trubadúry
| |
- | * výbojovou politikou získal:
| |
- | ** Alpské země - Rakousy (sňatek s Markétou Babenberskou), 1269 rozšířeny dědictvím (Korutany, ??Galaňsko??)
| |
- | ** vítězstvím ve válce s uherským králem Bélou IV. získává Štýrsko (1260 - bitva u Kressenbrunnu)
| |
- | ** 1261 - sňatek s Kunhutou Uherskou (princezna)
| |
- | ** 1266 - obsazeno Chebsko
| |
- | ** český stát sahal od Krkonoš k Jaderskému moři
| |
- | ** účastnil se křížové výpravy proti Prusům (pohané), založil tam Královec (Kalingrad)
| |
- | * počátky zemského soudu v Čechách - nejvyšší soudní orgán šlechty, vznik zemských desek, zemský sněm
| |
- | * podporoval kolonizaci (25 měst - Kolín, Čáslav, Písek, České Budějovice)
| |
- | * založení hradů (Bezděz, Zvíkov), klášterů - Zlatá koruna v jižních Čechách
| |
- | * používání nového královského erbu - dvouocasý lev s korunkou
| |
- | * usiloval o titul římského císaře
| |
- | * 1273 - volba císaře, Přemysl se účastnil, protikandidátem je Rudolf Habsburský (tehdy neznámý rod, nikdo ho neznal, mysleli si, že ho budou ovládat,
| |
- |
| |
- | proto ho říšské stavy zvolily)
| |
- | ** spor mezi nimi, Přemysl Otakar II. ztrácí své území
| |
- | ** Alpské země - rodné území Habsburků - Rakousy
| |
- | ** 1279 (26. srpna) - bitva na Moravském poli, Přemysl Otakar II. umírá, poražen Rudolfem
| |
- |
| |
- | === Václav II. ===
| |
- | * české země do roku 1283 (i když to Zlatá bula zakazovala) rozděleny
| |
- | ** Morava - Rudolf Habsburský
| |
- | ** Čechy - Ota Braniborský - poručík Václava II. (ten byl i s matkou uvězněn na Bezdězu) - vládl prozatimně místo Václava II.
| |
- | * matka Kunhuta se provdala za Záviše z Falkenštejna
| |
- | * Václav II. propuštěn z Bezdězu (12 letý) - stává se králem
| |
- | * sňatek s Gutou - dcera Rudolfa Habsburského
| |
- | * ovlivněn Závišem - rádce - pomoc ve vládě
| |
- | * opozice proti Závišovi - obžalován z úkladů proti králi, zajat, popraven pod hradem Hluboká
| |
- | * zval na svůj dvůr zpěváky (minnesängři - zpěváci milostných písní)
| |
- | * bohatství v Čechách
| |
- | * 1300 - Horní zákoník, pražské groše (Vlašský dvůr)
| |
- | * zval učence, mudrce - chtěl založit univerzitu
| |
- | * dobrý diplomat
| |
- | * 1300 - Česko-Polská unie - oženil se s polskou princeznou - Eliška Rejčka (9 let, dcera posledního Piastovce)
| |
- | ** byl korunován polským králem -> unie
| |
- | * 1301 - vymřela uherská dynastie Arpádovců, uherským králem se stává Václav III.
| |
- | * 1304 - uherským králem Karel Robert z Anjou, Václav se vrátil zpět do Čech
| |
- | * 1305 - ukončení tažení do Říma - vítězí nad Albrechtem Habsburským, Václav II. umírá
| |
- |
| |
- | === Václav III. ===
| |
- | * 1306 zavražděn v Olomouci při tažení do Polska
| |
- | * 1305 - nastupuje v 16 letech na trůn
| |
- | * sňatek s Violou Těšínskou
| |
- | * vzdal se Uherské koruny, rozhodnut pro korunu českou, snaha potlačit odboj polské šlechty vedený Vladislav Lokýtkem (povstal v Polsku, protože chtěl získat korunu, Václav III. jel okamžitě do Polska, cestou v Olomouci byl ale zavražděn)
| |
- | * Přemyslovci vymřeli po meči
| |
- | * Bedřich Smetana - opera Braniboři v Čechách
| |
- | * 1306 - 1310 v Čechách boj o trůn - bezvládí
| |
- | * 1306 česká šlechta přijala za krále Jindřicha Korutanského
| |
| | | |
| [[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | | [[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] |
Obsah
•
1 Střední Evropa •
2 Tataři •
2.1 Novgorodské knížectví •
2.2 Nadvláda Tatarů nad Ruskem • •
3 Vznik moskevského knížectví •
Střední Evropa • zůstala rozdrobená • Itálie, Svatá říše Římská • viz dřívější učivo •
Tataři • Mongolové • mongolské kmeny - turkotatarský národ, původní sídla - střední Asie, do 12. století žijí v kmenech, v čele náčelníci - chánové, kočovníci - chov koní a dobytka, žijí ve stanech - jurtách, nejednotní • sjednocení Mongolů 1206 - vliv Čingischána • vojevůdce, přijal Islám, rodné jméno Temüdžin • v mládí vyhnán po smrti otce vlastním kmenem, svatba s dcerou jiného mocného chána • • mongolské vojsko - perfektně organizované, velká mobilita, výborní jezdci a lučištníci, nesmírná krutost - vyvražděny celé oblasti • při boji děsí nepřátele i jejich koně vytím
- halekali • systém vyzvědačů, obléhací stroje a věže • výboje Čingischána do Číny (obsadil 40 měst) • směrem do Evropy rozbil říši ??Chorekim?? - po nich poušť, zničili zavlažování, rozbili co mohli a táhli dál • dostali se do Persie a zničili ji, překročili Ural -> Kyjevská Rus (nefungovala správně, rozdělena na knížectví, která se proti Mongolům spojila) • předtím ještě rozehnali a pobili kočovníky (Pečeněhové a Polovce) • Pečeněhové do Uher - Kumáni (výborní jezdci) • • Čingischán do jižního Ruska, 1223 - bitva na řece Kalce • teprve po ovládnutí značného území začíná budovat stát, vytvořit úřednický aparát, jednotný zákoník • 1227 - zemřel, říše nedokončená, nástupníci ji nedokázali udržet • v Evropě, Rusku, dále na západ • 1240 jeho nástupníci dobyli Kyjev - obrana Kyjeva pouze obyvateli (Ilja Muromec) • do střední Evropy - Polsko - Poláci a Němci se spojili • 1241 - bitva u Lehnice - Tataři je porazili, dále do západní Evropy • od Lehnice se Tataři stočili na jih - Český stát (Moravu nevyplenili, šli směrem na Uhry) • z Uher zpět na východ (k volbě chána - vůdci se chtěli zúčastnit) • říši se nepodařilo udržet - rozpad na chanáty (jeden z nich - Batuchán, vytrvale ohrožoval Rusko - Zlatá horda - východní Evropa) • Čínský chanát - území dobyté v Číně (v čele Kublaj-chán) • • •
Novgorodské knížectví • jako jediné z Ruska neobsazeno Tatary • měli jiné nepřátele - řád německých rytířů (Mečových bratří) a Švédy • vládl kníže Alexandr Něvský - udržel svobodu • 1240 - bitva se Švédy na řece Něvě - porazil je • 1242 - bitvá s řádem německých rytířů na Čudském jezeře - porazil je, využil přírodních podmínek • •
Nadvláda Tatarů nad Ruskem • Tataři každoročně vyjížděli vybírat daně, často pobili obyvatele • Jarlyk - potvrzení tatarské nadvlády - knížata si jej musela vybrat, aby mohla vládnout svému území • listinu si museli potupně vyzvednout každý rok • •
Vznik moskevského knížectví • 1147 - založení Moskvy knížetem Jurijem Dalgorukim - zpočátku malá kupecká osada • 1156 - začíná stavět Kreml ("pevnost") - sídlo ruských panovníků • Ivan I. Kalita (1. polovina 14. století) - první významný kníže, kalita = měšec • právo vybírat daně po celém Rusku pro Zlatou hordu, zbaveni každoročního ničení Tatarů • získal titul velkokníže • donutil metropolitu (hlavu pravoslavné církve) přesídlit s Kyjeva do Moskvy • • Dmitrij Donskij - moskevský kníže • 1380 - bitva na Kulikovském poli u Donu - porazil Zlatou hordu, ta ale nakonec obnovila svou nadvládu (placení daní, ...) • • kníže Ivan III. • 1480 - neposlal daně Zlaté hordě, ti se nezmohli na nápravu, končí vliv nad Ruskem • Tataři zůstali, ale bez moci • sjednotil knížectví pod svou vládu, diplomaticky a vojensky připojil území • připojil Novgorodské knížectví • • žení se s neteří posledního byzantského císaře (1453 říše přestala existovat - vpád Turků do Evropy) • Moskva - "třetí Řím" • podporuje církev, omezuje Bojary - vysoká šlechta • reorganizace armády, soudů, položil základy silného státu - dokončeno utváření ruského státu • • důsledky tatarského vpádu do Ruska • odtržení východní Evropy od západní civilizace • zpomalení hospodářského vývoje Ruska o 200 let - stálá zaostalost • •