Poslední zeměpis

Z 8.B8 wiki

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na:navigace, hledání
(Japonsko)
(Obsah stránky nahrazen textem „{{Zápis|Afrika}} {{Zápis|Austrálie}} Kategorie:Zápisy ze zeměpisu“)
 
(Není zobrazeno 24 mezilehlých verzí.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
= Asie =
+
{{Zápis|Afrika}}
-
[http://geography.upol.cz/soubory/lide/ptacek/RGAS/Prirodni_pomery.pdf Odkaz]na užitečnou prezentaci (nemusíme umět vše, Gažarová podle ní sice učí, ale má ju vykuchanou)
+
{{Zápis|Austrálie}}
-
 
+
-
=== Poloha, rozloha, členitost ===
+
-
==== Poloha ====
+
-
*severní polokoule, jen jižní ostrovy leží na jih od rovníku
+
-
*obratník raka (23°27' s.š.; jedná se o nejsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu, této šířky dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního slunovratu); severní polární kruh (myšlená kružnice, která protíná všechna nejjižnější místa na severní polokouli, kde lze za letního slunovratu pozorovat polární den a za zimního slunovratu polární noc)
+
-
*východní polokoule, jen Čukotka leží na západní polokouli
+
-
*nejzazší body Asie:
+
-
**S - Čeljuskinův mys - poloostrov Tajmyr - 77°44' s.š.
+
-
**V - Děžněvův mys - poloostrov Čukotka - 169°40' z.d.
+
-
**J - mys Buru - Malajský poloostrov - 1°16' s.š.
+
-
**Z - mys Baba - poloostrov Malá Asie - 26°10' v.d.
+
-
==== Rozloha ====
+
-
*44,5 mil. km2 - největší světadíl
+
-
==== Členitost ====
+
-
*ostrovy: Severní země, Novosibiřské ostrovy, Wrangelův ostrov, Sachalin, Kurily, Hokkaidó, Honšú, Šikoku, Kjúšú, Tchaj-wan, Filipíny, Velké Sundy (Kalimantan = Borneo, Sulawesi = Celebes, Sumatra, Jáva), Malé Sundy, Moluky, Andamany (ind.), Nikobary (ind.), Lakadivy (ind.), Maledivy, Cejlon, ''atd, viz atlas''
+
-
*poloostrovy: Jamal, Gydský, Tajmyr, Čukotský, Kamčatka, Korejský, Zadní Indie, Malajský, Přední Indie, Arabský, Katar, Sinajský, Malá Asie, ''atd, viz atlas''
+
-
*moře: Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Ochotské, Čukotské, Beringovo, Japonské, Žluté, Východočínské, Filipínské, Jihočínské, Celebeské, Jávské, Andamanské, Bandské, Floreské, Arabské, Rudé, Středozemní, Černé, Azovské, Marmanské, ''atd, viz atlas''
+
-
*zálivy: Šelichovův, Tonkinský, Thajský, Bengálský, Ománský, Perský, Adenský, ''atd, viz atlas''
+
-
*průlivy: Beringův (datová hranice), První kurilský, Tatarský, Korejský, Tchajwanský, Karimatský, Malacký, Sundský, Makasarský, Luzonský, Hormuzský, Bád-al-Mandab, Bospor, Dardanely, Kerčský, ''atd, viz atlas''
+
-
 
+
-
=== Geologie, geomorfologie ===
+
-
==== Geologie ====
+
-
*Velké tektonické desky: Euroasijská litosferická deska, Pacifická deska, Indo-australská deska
+
-
*Tichomořský ohnivý prstenec - sopečná a zemětřesná činnost - v oblastech střetu Euroasijské a Pacifické, nejvyšší pohoří - Himaláj, Pamír, Kavkaz, Elborz - v oblastech střetu Euroasijské a Indo-australské (i malé Íránské, malé Arabské) desky
+
-
*nejstarší části: Sibiřský štít, Východočínská tabule, Přední Indie => velké zásoby černého uhlí má Rusko, Čína, Indie
+
-
==== Reliéf (geomorfologie) ====
+
-
*pohoří
+
-
**Pontské pohoří a Taurus (a Antitaurus), mezi nimi suchá Anatolie (náhorní plošina); Arménská vysočina - Ararat - 5137m n. m. , dnes nejvyšší hora Turecka; Velký Kavkaz - Elbrus - 5642 m n. m., Malý Kavkaz; Zagros, Elborz - hora Damávand - nad Teheránem, Íránská vysočina; Hindukuš - vybíhá z Pamíru; Pamír - Fedčenkův ledovec 71 km, nejdelší na světě; Ťan Šan - už prvohorní základ, zlomovrásové pohoří; Karákoram - 2. nejvyšší pohoří na Zemi; Kunlun; Altaj; Sajany; Středosibiřská vysočina, Sichote-Alin, ''atd, viz atlas''
+
-
[[Soubor:strechasveta.jpg]]
+
-
*nížiny
+
-
**Turanská (mírný pás, kontinentální klima, pouště Karalkum, Kyzylkum, Aralkum); Západosibiřská (především mírný pás, tajga); Mezopotámská (subtropický pás); Indoganžská (subtropický pás); Velká čínská (mírný a subtropický, dělítko Huang He); ''atd, viz atlas''
+
-
*plošiny: Tibetská náhorní, Anatolie, Dekánská
+
-
 
+
-
=== Vodstvo ===
+
-
==== Řeky ====
+
-
*5 základních typů podle vodního režimu
+
-
**řeky Sibiře - Ob, Jenisej, Lena, Kolyma,..;
+
-
**řeky suchých bezodtokých oblastí - Syrdarja, Amudarja, Ili (do jezera Balkaš), Tarim; pramenní v horských oblastech, ústí do bezodtokých jezer nebo končí suchou deltou
+
-
**monzunové řeky - Huang He, Chang Jiang, Xi Jiang, Mekong, Salwin, Iravadi, Brahmaputra, Ganga; maxima v době letního monzunu, velmi nevyrovnaný průtok; Amur by mohl být přechodným typem mezi sibiřským a monzunovým režimem odtoku
+
-
**tropické řeky - ''kdyžtak prezentace''
+
-
**subtropické řeky - např. Jordán
+
-
==== Jezera ====
+
-
*reliktní - pozůstatek moře před vyzdvižením; Kaspické moře (5,5mil. let), Aralské jezero (vysychá, z řek Syrdarja a Amudarja odebírána voda na závlahu)
+
-
*tektonická - Bajkal (nejhlubší - 1637 m  hluboký, 20% sladké vody na Zemi, průtočné); Balkaš (západní část sladká - řeka Ili, východní část slaná); Mrtvé moře (hladna -400 m n.m., vysychá, extrémní slanost)
+
-
*ledovcového původu
+
-
*jiné typy - jezero v kráteru - Luzon; Tonlesap - mění velikost podle monzunu
+
-
 
+
-
=== Klima ===
+
-
[[Soubor:Klim.JPG]]
+
-
[[Soubor:monzun.gif]]
+
-
*klimadiagramy..
+
-
 
+
-
=== Obyvatelstvo ===
+
-
*4,2 mld. obyvatel
+
-
*nejlidnatější státy: Čína (1,3 mld.), Indie (1,1 mld.), Indonésie, Pákistán, Bangladéš, Japonsko
+
-
*nejhustěji osídlené oblasti: Velká Čínská nížina, Indoganžská nížina, Honšú, Dekánská plošina, Sundy
+
-
*rasy:
+
-
**bílá - Turci, Arabové, Peršané, Indové, Zakavkazsko, část střední Asie
+
-
**žlutá - původní obyvatelé Sibiře, Čína, ...
+
-
**černá - některé ostrovy
+
-
*náboženství:
+
-
**křesťanství - Rusko, Gruzie a Arménie - jako první přijaly křesťanství za státní náboženství
+
-
**islám - Arabský poloostrov, Turecko, Irák, Irán, Pákistán, část střední Asie
+
-
**hinduismus - Indie
+
-
**buddhismus - Zadní Indie (Thajsko atd.), Mongolsko, jižní Sibiř
+
-
**filosoficko náboženské směry - Čína, Japonsko
+
-
**judaismus - Izrael
+
-
 
+
-
=== Zemědělství ===
+
-
 
+
-
=== Průmysl ===
+
-
*Rusko, Čína, Indie - těží více surovin ve větším množství
+
-
*Saudská Arábie, Irák, Bahrajm, Katar, SAE atd. - těží jednu surovinu ve velkém množství
+
-
*Japonsko - téměř nic netěží, ale ekonomiku má silnou
+
-
*významné ekomoniky: Japonsko, Čína, Indie, Izrael
+
-
*problematické nebo chudé státy: Afgánistán, Nepál, Bhútán, Barma, Vietnam, Laos, Kambodža, KLDR
+
-
 
+
-
== Japonsko ==
+
-
*370 000 km2; 127 mil. obyvatel, 337 obyvatel na km2
+
-
*poloha: ostrovy - Honšú, Hojakdó, Kjúšú, Šikoku; Rjůkjů
+
-
*povrch: střet 4 litosferických desek - Tichooceánské a Eurasijské; sopečná a zemětřesná činnost, tsunami, málo nížin,
+
-
*vodstvo: hydroelektrárny
+
-
*podnebí: mírný a subtropická podnebný pás, Rjůkjů subekvatoriální, ovlivňováno monzuny a mořskými proudy - Kurošio a Ojašio
+
-
[[Soubor:Japanclimate.gif]]
+
-
 
+
-
 
+
-
+
[[Kategorie:Zápisy ze zeměpisu]]
[[Kategorie:Zápisy ze zeměpisu]]

Aktuální verze z 21. 6. 2011, 06:15

Afrika Afrika • 3x větší než Evropa, asi 1 mld. obyvatel, nejteplejší světadíl • Poloha, rozloha, členitost; Reliéf; Podnebné pásy a vegetace; Vodstvo viz ATLAS • + pojmy: Africká a Evropská deska se přibližují, Sahel - problémy s desertifikací, v Etiopii nejsou gorily, mokřady Okavanga - vnitrozemská delta řeky Okavango v období dešťů oázou života, macchie - křovinné porosty v subtropickém podnebném pásu, Madagaskar - endemité, poušť Namib - sucho umocňuje studený mořský proud, Assuánská přehrada je zanášena saharským pískem, Niger ztrácí vodu, jezere tektonická, šoty - většinou slaná jezera v severní Africe • Obyvatelstvo: kolébka lidstva, součást Starého světa, Africké kultury - Egypt, Etiopie, Arabové, Křováci; přirozený vývoj přerušen vpádem Evropanů, rok 1960 - rok Afriky, vzniklo tam 17 nových států - mimo soulad s rozšířením jednotlivých etnik • vysoká porodnost, extrémní přírustek obyvael (demografická revoluce), nejosídlenější je delta Nilu, okolí Guinejského zálivu a malé státy. Velká města jsou kolem rovníku ve střední nadmořské výšce, nejlidnatější je Nigérie • Islámská Afrika - sever, indoevropská rasa (Arabové, Berbeři), mají stejný jazyk - Arabština, islamizace ve středověku • Černá Afrika - od Sahary dule, Madagaskar - Malgašové - míšenci černé a žluté rasy, na jihu běloši - potomci přistěhovalců z Evropy, poslední dobou i emigranti z Asie; černoši se dělí na Súdanské a Bantuské + zvláštní skupiny - křováky, hotentoty a pygmeje • jazyky - hodně - angličtina, francouzština, spousta domorodých, portugalština • etnické problémy - rasa, náboženství, dětští vojáci, HIV, zákon o rasové oddělenosti - aparteid (JAR) - zrušen 1990, => různé problémy severní, střední i jižní Afriky - chtěla je po nás vědět... • nerostné suroviny a průmysl: ropa, ZP - sever (Alžírsko, Lybie) a guinejský záliv (Nigérie, Gabon); fosfáty - sever (Maroko) - do chem. prům., měď, diamanty a zlato - Zair (= Kongo) - provincie Katanga, měď a další suroviny - Zambie, Zimbabwe, Botswana, JAR; Zair - těžba a hutnictví, ale především VÝVOZ NEZPRACOVANÝCH SUROVIN, někde jezdí pracovat do sousedních zemí (ze Zimbabwe do Jar a podobně); energetika nerozvinutá a zdroje velké (Zambezi, Nil) • káva - Angola, Mosambik, dřív Etiopie; kakao - oblast Guinejského zálivu; podzemnice olejná (arašidy) - Sahel - eroze, východní pobřeží (Zanzibar) - koření (hřebíček, vanilka atd); pro vlastní spotřebu kukuřice, pšenice, rýže, hrách, maniok, batáty • •
Austrálie Austrálie • byla cíleně hledána jako pevnina na jihu Australis, nejmenší světadíl, kolem 8 mil. km2, obyvatel míň než Kanada • povrch atd viz atlas • creek - vyschlé říční koryto, časté ve vnitrozemí, artézská pánek - podzemní voda - artézská voda - nákres, savany se nazývají scravy? kdo má bílej atlas, pry to tam je napsany, google to nezná.., no já mám scruby = čti skraby • obyvatelstvo - původně australští černoši, dnes pestré rasové složení, vlna přistěhovalců z Asie, hl. m Canberra, velká města jsou na JV (nebo na JZ), JV je nejurodnější, princip podobný Kanadě - malá oblast všechny uživí a ještě vyvážejí pšenici, ovoce • velké zásoby různých nerostných surovin, z velké části vyváží nezpracované - např do Japonska (u vyspělé země vyjímka, ale mužou si to dovolit), všechny průmyslové obory jsou nějak rozvinuty • • Oceánie - ostrovy - pevninská (New Zealand), korálového původu (Toga apod. - ty malá souostroví), sopečného původu (Havaj); oblouky ostrovů - Melanésie, Makronésie, Polynésie •
Navigace
Nástroje