Sociologie
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
* sociální skupina - 2-3 a více osob - hrají doplňující roli, vzájemná komunikace, normy, pravidla, vykonávaná činnost | * sociální skupina - 2-3 a více osob - hrají doplňující roli, vzájemná komunikace, normy, pravidla, vykonávaná činnost | ||
* sociální interakce - reagování lidí na sebe navzájem | * sociální interakce - reagování lidí na sebe navzájem | ||
- | * vznik sociologie v 1. polovině 19. | + | * vznik sociologie v 1. polovině 19. století - August Comt |
* předmět sociologie | * předmět sociologie | ||
- | ** Emile Dürkheim - sociologický realismus, věda o sociologických faktech | + | ** Emile Dürkheim (1858 - 1917) - sociologický realismus, věda o sociologických faktech |
- | ** Max Weber - sociologický nominalismus, věda o sociálním jednání | + | ** Max Weber (1864 - 1920) - sociologický nominalismus, věda o sociálním jednání |
* sociální problém - co společnost za problém považuje, týká se více lidí | * sociální problém - co společnost za problém považuje, týká se více lidí | ||
* sociologický problém - týká se sociologie jako vědy, zkoumá, proč něco funguje určitým způsobem, jaké vztahy ve společnosti to způsobují | * sociologický problém - týká se sociologie jako vědy, zkoumá, proč něco funguje určitým způsobem, jaké vztahy ve společnosti to způsobují | ||
Řádka 20: | Řádka 20: | ||
* začátek 19. století, pod vlivem velké francouzské revoluce | * začátek 19. století, pod vlivem velké francouzské revoluce | ||
* August Comt - sociologie jako věda - dílo Kurz pozitivní fiolosofie | * August Comt - sociologie jako věda - dílo Kurz pozitivní fiolosofie | ||
- | ** rozdělil sociologii na sociální statiku a | + | ** rozdělil sociologii na sociální statiku a dynamiku |
- | * Herbert Spencer - organicistický směr - společnost je analogií živého organismu | + | * Herbert Spencer (2. polovina 19. století - počátek 20. století) - organicistický směr - společnost je analogií živého organismu |
- | + | ** Durkheim - přiblížil přírodním vědám, analýza dělby práce, kvantitativní šetření | |
- | ** | + | |
** Marx + Engels - kapitalismus - problémy | ** Marx + Engels - kapitalismus - problémy | ||
*** upozorňovali na boje mezi různými sociálními skupinami | *** upozorňovali na boje mezi různými sociálními skupinami | ||
Řádka 104: | Řádka 103: | ||
* sankce - pozitivní, negativní | * sankce - pozitivní, negativní | ||
* sociální konformita - naprosté přizpůsobení se kulturním vzorům dané společnosti, bezproblémová adaptace vůči požadavkům společnosti | * sociální konformita - naprosté přizpůsobení se kulturním vzorům dané společnosti, bezproblémová adaptace vůči požadavkům společnosti | ||
- | * inovace - přijímá sociální hodnoty a cíle společnosti, hledá ale alternativní cesty jejich dosažení, | + | * inovace - přijímá sociální hodnoty a cíle společnosti, hledá ale alternativní cesty jejich dosažení, "nové cesty", společenská diskuse |
* ritualismus - lpění na normách, které jsou zbytnělé, např. byrokracie | * ritualismus - lpění na normách, které jsou zbytnělé, např. byrokracie | ||
* vzpoura - jedinec odmítá sociální normy a hodnoty, hledá nové, vznik subkultur | * vzpoura - jedinec odmítá sociální normy a hodnoty, hledá nové, vznik subkultur | ||
Řádka 147: | Řádka 146: | ||
== Sociální vztahy a sociální struktura == | == Sociální vztahy a sociální struktura == | ||
* osou každé společnosti jsou vztahy mezi lidmi, kolem těchto vztahů je organizován sociální život | * osou každé společnosti jsou vztahy mezi lidmi, kolem těchto vztahů je organizován sociální život | ||
- | * sociální struktura - | + | * sociální struktura - síť vztahů jedinců, pozic a rolí a uspořádání vztahů ve společnosti |
** základem sociální struktury je sociální postavení | ** základem sociální struktury je sociální postavení | ||
* sociální role - soubor očekávaných chování člověka, které odráží jeho postavení ve společnosti | * sociální role - soubor očekávaných chování člověka, které odráží jeho postavení ve společnosti | ||
Řádka 160: | Řádka 159: | ||
** krátkodobé, nebo dlouhodobé | ** krátkodobé, nebo dlouhodobé | ||
- | |||
[[Kategorie:Zápisy ze ZSV]] | [[Kategorie:Zápisy ze ZSV]] |
Aktuální verze z 26. 10. 2009, 16:28
• společenská věda, zkoumá sociální život jedinců, skupin a společnosti • societas - společnost • věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře, interakci, předmětem zkoumání je společnost a její struktura • společnost se vyznačuje svoji kulturou, institucemi, organizací a strukturou • sociální struktura - síť vztahů jedinců, pozi, rolí, uspořádání vztahů • sociální skupina - 2-3 a více osob - hrají doplňující roli, vzájemná komunikace, normy, pravidla, vykonávaná činnost • sociální interakce - reagování lidí na sebe navzájem • vznik sociologie v 1. polovině 19. století - August Comt • předmět sociologie • Emile Dürkheim (1858 - 1917) - sociologický realismus, věda o sociologických faktech • Max Weber (1864 - 1920) - sociologický nominalismus, věda o sociálním jednání • • sociální problém - co společnost za problém považuje, týká se více lidí • sociologický problém - týká se sociologie jako vědy, zkoumá, proč něco funguje určitým způsobem, jaké vztahy ve společnosti to způsobují • metody sociologického výzkumu • kvantitativní výzkum - testování pravdivosti hypotéz na velkém vzorku tázaných, metody: rozhovor, dotazník, analýza dokummentů • kvalitativní výzkum - netestuje hypotézy, ale hledá motivy, které vedly někoho k jednání, hledá významy, jež lidé přisuzují nějakým věcem • metody: zúčastněné pozorování, analýza osobních dokumentů, nestandardní rozhovor • • • itucí ve společnosti • konfliktivní přístup • interpretativní přístup - jednání lidí a významy • • Kultura • společnost charakterizuje specifická kultura • kultura = zakotvené osvojené vzorce vnímání a jednání, přetrvává z generace na generaci • vědění + znalosti (kognitivní) • každodenní a vědecká povaha - jak se mám e v životě chovat, co co znamená • normy a hodnoty - označující ideje a standardy, vymezují lidské jednání, motivují lidi, ospravedlňění svého jednání • materiální statky - materiální stránka kultury, artefakty a symboly • jazyk - symbolická komunikace v kultuře, prostředek, jehož prostřednictvím vnímáme svět, dorozumívání s druhými lidmi, umožňuje sdílet svět s druhými • • každá země má jinou kulturu • kultura se mění (znalosti, normy, hodnoty) • instituce a sociální orientace • kultury jsou rozdílné v jednání (postojích, myšlení, názorech) • instituce - návod k jednání • • aby člověk uskutečnil své potřeby • člověk se chová podle kultury ve které žije • sociální organizace - způsob provázání lidí, vymezená pozicemi lidí • proměny kultury • vývoj technologií • akulturace • integrace, asimilace • • Komunikace • přenos významů prostřednictvím symbolů, předpoklad spojení účastníky - společný jazyk, význam gest • sociální komunikace - proces ve kterém se sdělují nebo vyměňují informace, typ sociální interakce • verbální - slovní, neverbální - mimoslovní • primitivní - tváří v tvář, zdroj lidská paměť • tradiční - psané texty • moderní - masová komunikace • jednosměrná, příjemce je anonymní • masmédie - sdělovací prostředky, slouží k přenosu informací velkým skupinám lidí • velký vliv na společnost • televize, rádio, noviny, internet • mají mimořádné postavení v politice • • • • Socializace • proces, ve kterém si dítě osvojuje a poznává normy a hodnoty, probíhá během celého sociálního života člověka • porozumění kultuře společnosti, přijímání prvků této kultury, jejich hodnot a norem • dítě si osvojuje jazyk, vidění světa, názory, postoje, přesvědčení a identitu • identita - vědomí vlastního já • resocializace - přijetí nových norem a hodnot, obvykle spojených s přijetím nových postavení • socializace zajišťuje kontinuitu společenského vývoje, umožňuje předávání duchovních a materiálních hodnot, které vytvořily předchozí generace • zprostředkovatelé socializace • rodina • vrstevnická skupina • masmédia • škola • (církev) • • Sociální deviace • odchylka od pravidel vytvořených společností • sociální patologie - nezdravé, obecně nežádoucí společenské jevy, které jsou pro společnost nebezpečné • vědecká disciplína, která se zaměřuje na analýzu příčin deviantního chování a důvodů jeho existence • rasismus, drogy, prostituce, alkoholismus, kriminalita, promiskuita, šikana, sekty, domácí násilí • Sociální kontrola • konfrontace reálného chování člověka nebo skupiny s kolektivně sdílenými hodnotami a normami • prováděna za pomocí sociálních sankcí • sociální kontrola - vnější, vnitřní • sankce - pozitivní, negativní • sociální konformita - naprosté přizpůsobení se kulturním vzorům dané společnosti, bezproblémová adaptace vůči požadavkům společnosti • inovace - přijímá sociální hodnoty a cíle společnosti, hledá ale alternativní cesty jejich dosažení, "nové cesty", společenská diskuse • ritualismus - lpění na normách, které jsou zbytnělé, např. byrokracie • vzpoura - jedinec odmítá sociální normy a hodnoty, hledá nové, vznik subkultur • různé formy úniku - jedinec ignoruje společenské normy • Sociologické koncepty společnosti • archaická společnost (arche - počátek) • prvotně pospolná společnost, kultury lovců a sběračů • chybí sociální stratifikace • • tradiční společnost - výsledek neolytické revoluce - zemědělství • 3500 př. n. l. - 18/19. století (někde dodnes) • velkou roli hraje náboženství • dělba práce - sociální rozvrstvení ve formě kast nebo stavů, většina lidí pracuje v zemědělství • • moderní společnost - průmyslová revoluce, technika • sekularizace • • postmoderní společnost - filosofie od počátku 20. století, krize modernity • od 70. let 20. století postmoderní filosofie • těžiště ekonomiky se posouvá z průmyslu do služeb, důraz na znalostní a vědomostní kulturu • relativizace hodnot, globalizace • propojování světa, sbližování kultur a ekonomik různých národů a států (prostředkem i Internet) • • Sociální stratifikace • rozvrstvení společnost, různé typy strukturování • podle majetku • podle úrovně vzdělání • podle podílu na moci • • latinsky stratum - vrstva • základem sociální stratifikace je nerovnost • o sociální stratifikaci uvažoval Karl Marx, požíval pojem třída • podle socialistických, případně komunistických teorií je cílem sociálních procesů odstranění nerovnosti, Marxovým cílem byla beztřídní společnost • heslo francouzské revoluce: svoboda, rovnost, bratrství • jiní sociologové tvrdí (např. Max Weber), že nerovnost je neodstranitelná, protože vyplývá z přirozenosti člověka • dalši stratifikační kritéria - pohlaví, rasa, místo bydliště • stratifikace • horizontální - např. podle místa bydliště • vertikální - nerovné rozvrstvení např. podle majetku • • sociální mobilita • intragenerační - mezi generacemi • intergenerační - v rámci generace • • sociální prostupnost • Sociální vztahy a sociální struktura • osou každé společnosti jsou vztahy mezi lidmi, kolem těchto vztahů je organizován sociální život • sociální struktura - síť vztahů jedinců, pozic a rolí a uspořádání vztahů ve společnosti • základem sociální struktury je sociální postavení • • sociální role - soubor očekávaných chování člověka, které odráží jeho postavení ve společnosti • sociálních rolí vykonáváme současně několik (otec + manžel + vedoucí) • • sociální status - hodnota sociálního postavení • starosta x bezdomovec • je spjat s výkonem určité role • výkon určité role může být předstírán, nebo se můžeme s rolí plně identiikovat • • sociální role • individuální, nebo skupinová • nucené, nebo volitelné • krátkodobé, nebo dlouhodobé • •