Poslední dějepis
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Revoluční události v Čechách v letech 1848 - 1849) |
|||
| Řádka 56: | Řádka 56: | ||
=== Revoluční události v Čechách v letech 1848 - 1849 === | === Revoluční události v Čechách v letech 1848 - 1849 === | ||
| - | + | *29.2.1848 - první zprávy o revoluci ve Francii - zprávu šířili radikální studenti - spolek Repeal - situace se radikalizovala | |
| + | *11.3.1848 - ve Svatováclavských lázních schůze pražských vlastenců - zvolen Svatováclavský výbor - měl vypracovat petici s požadavky Čechů císaři: | ||
| + | **a) státoprávními - aby české úřady sídlily v Čechách, ne ve Vídni apod. | ||
| + | **b) národnostní - aby byla čeština na úřadech zrovnoprávněna s němčinou apod. | ||
| + | **c) demokratické - zrušení cenzury, právo shromažďování atd. | ||
| + | *-> císař slíbil dvěma kabinetními listy projednání požadavků -> v Čechách uvolnění atmosféry, zakládány "Národní gardy" - polovojenské spolky, "Studentské legie" - cvičí se zbraní; vše bylo konstituční - šátky, rohlíky, ... | ||
| + | *v dubnu byl v Praze založen Národní výbor - aby koordinoval politicko situaci, byli tam liberálové (Palacký - zastánci jednání) a radikálové (Sabina, Fryč) - cíle měli ale stejné | ||
| + | *2.6.1848 se sešel v Praze Slovanský sjezd - 350 delegátů (i anarchista Bakunin) - měl být protiváhou Vorparlamentu - myšlenky panslavismu i austroslavismu; předsedou sjezdu byl František Palacký; jednání nemělo výrazné výsledky, jen Deklataci slovanských národů (Šafařík) | ||
| + | *sjezd narušen Svatodušními bouřemi - v neděli 12.6.1848 se na Koňském trhu konala sbratřovací mše, zpívali tehdejší slovanskou hymnu "Hej, Slovane!", poté ve Vodičkově ulici střet s policií, omylem zastřelili kněžnu Windischgrätzovou, která se na incident dívala z okna - její manžel, generál armády tou dobou byl u Prahy - obklíčil město s tím, že jestli nenastane klid, bude bojovat -> klid nenastal - studenti stavěli barikády do 17.6., kdy Windischgrätz pohrozil bombardováním prahy -> nastal klid | ||
| + | *bylo vyhlášeno stanné právo (vojenské zákony, mnohem přísnější; Slovanský sjezd rozehnán) | ||
| + | *radikálové chystali povstání ještě na květen 1849 - Májové povstání (Fryč, Sabina) - předem prozrazeno, Fryč a Sabina uvězněni na Špilbergu | ||
Verze z 14. 11. 2010, 11:39
Obsah |
"Jaro národů"
- 1848/1849
- Německo - snaha o sjednocení
- Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska
- Itálie - snaha o sjednocení
- Francie - snaha o liberalismus
- důvody:
- odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání
- lid požaduje konstituci (ústavu)
- v některých zemích národní požadavky
- hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad)
- společné cíle:
- odstranění feudalismu a absolutismu
- občané požadují podíl na politickém dění
Revoluce v Itálii - Risorgimento
- risorgimento = vzkříšení
- leden 1848 - povstání chudiny proti neapolskému králi - požadavek konstituce a konce absolutismu
- cíle: liberalizace, sjednocení, vyhnání habsburků
- Itálie byla rozdělená: Sardinské království (vládne Viktor Emanuel II., skládá se z Piemontu a Sardinie, Savojská dynastie - jediná původní italská, hlavní město Torino), všude jinde na severu Habsburkové, na jihu Bourboni, ve středu Papežský stát
- celkově měla italská revoluce 2 křídla:
- 1) revoluce zdola: z lidových vrstev, Giuseppe Mozzini - revolucionář, tvůrce Mladé Itálie (hnutí, 1831), revoluce v Itálii, potlačeno ještě roku 1848, Giuseppe Garibaldi - s Mozzinim vytvořili Římskou republiku - 1849 poraženi
- 2) revoluce shora: hrabě Camillo Cavour - ministerský předseda Sardinského království, představitel monarchistického řešení, na severu Itálie dal dohromady armádu, která se ale scházela velmi pomalu.. výsledkem neúspěch, do severní Itálie vtrhla rakouská armáda v čele s maršálem Radeckým, italskou armádu porazil v létě 1848 u Custozy a v březnu 1849 u Novary
- Risorgimento nemělo úspěch
Únorová revoluce ve Francii
- politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři; proti nim byli střední a drobní podnikatelé (buržoazie) a chudší vrstvy
- právě drobní podnikatelé - "opozice" - chtěli získat změnou ústavy a novým volebním právem nové pravomoci, pořádali "bankety" - jeden v únoru 1848 byl zakázán -> lid povstal (dělníci, řemeslníci, studenti), bojovali v pařížských ulicích proti vojsku, které se k nim poté přidalo -> 25. 2. 1848 vyhlášena republika; prozatimní vláda
- cíl vytvořit ústavu a zákony (liberálové a socialisté)
- socialisté prosazovali zákony, které dělníkům umožnily právo na shromažďování, právo na práci, vládou byly zřízeny "národní dílny" - financovány státem (měly snížit nezaměstnanost) - zvýšení daní - nespokojenost - pád vlády -> nová vláda bez socialistů - zrušení národních dílen -> "červnové povstání" dělníků - krvavě potlačeno, vydána nová ústava - republika, úřad prezidenta - synovec Napoleona
- 1851 si prodloužil funkci prezidenta na 10 let (z původních 4) -> 1852 se prohlásil císařem Francie -> tzv. 2. císařství, Napoleon III.; typ vlády tzv. "bonapartismus" - politika cukru a biče - v sociální oblasti ústupky, potlačování nepokojů
Revoluce v Německu 1848
- cíle: liberalizace, sjednocení
- březen 1848 - revoluce ve státech Německého spolku; Prusko - revoluce v Berlíně, pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil ústavu
- Vorparlament ("předparlament") - liberálové ze všech států svolali sněm do Frankfurtu, jednání o sjednocení Německa a ústavě, 3 koncepce budoucího Německa podle teorie pangermanismu - sjednocení Němců do jednoho státu (stejně tak panslavismus - spolupráce všech Slovanů)
- 1) Velké Německo - sjednocení všech Němců včetně západních zemí Rakouska (i Čech a Moravy), vůdcem by bylo Rakousko. Pozván byl také zástupce Českých zemí - František Palacký, který svou účast odmítl otevřeným dopisem. "Čechové a Němci jsou historicky odvěcí nepřátelé, Český stát nikdy nebyl skutečnou součástí Svaté říše římské" (sporné) -> na Vorparlamentu nebyl od nás žádný zástupce
- 2) Malé Německo - bez Rakouska - území Německého spolku, vůdce Prusko
- 3) teorie Německé republiky - prosazovali Marx a Engels, jediná koncepce plánované republiky, neuspěli
- poslanci jednali, lidové hnutí v Prusku na podzim 1848 poraženo, celkově revoluce utichaly .. jaro 1849 - poslanci se domluvili na koncepci Malého Německa, králem měl být pruský král, ale ten odmítl korunu od lidu (když už, tak chtěl vládnout absolutisticky - chtěl si moc dobýt, rozehnal sněm)
- Německo bylo dál roztříštěné, ale většina států zrušila poddanství
- v Německu probíhala revoluce zdola
Revoluce v Rakousku 1848-1849
- cíl - konstituce a osvobození se od nadvlády (Slováci, Slovinci a Chorvati byli dokonce pod dvojím národnostním tlakem - Rakouska i Maďarska)
- revoluce vypukla postupně v hlavních městech
- 11.3.1848 - Praha - bez barikád v ulicích
- 13.3.1848 - Vídeň - chtěli ústavu, v ulicích barikády, svržení Metternicha - utekl do Anglie
- 15.3.1848 - Budapešť (nakrátko sjednocení Budínu, Starého Budínu a Pešti; předtím i potom do 1873 3 samostatná města)
- Ferdinand V. slíbil kabinetními listy (druh císařské korespondence) ústavu
- do Vídně byl svolán Říšský sněm - cílem vypracovat ústavu - první koncepty byly nepřijatelné; 7.9.1848 zrušeno poddanství, zrušení roboty za výkup - museli si novou půdu koupit nebo pronajmoout; nástup občanské společnosti v Rakousku
- podzim 1848 - znovu revoluce ve Vídni - nespokjenost s postupem jednání na sněmu - barikády - sněm se přestěhoval do Kroměříže (arcibiskupský zámek)
- mezitím v létě z Vídně odjel císařský dvůr, nejprve do Innsbrucku, poté na Moravu do Olomoouce (pobývali v Arcibiskupském paláci) - 2. 12. zde abdikoval Ferdinand V. a na trůn nastoupil osmnáctiletý František Josef I. (vládl 1848 - 1916) - zpočátku vládl moderněji, ale měl zkostnatělé myšlení - ke konci 19. století byly jeho myšlenky naprosto zastaralé -> Rakousko rozbito za první světové, značný podíl na tom měl náš zahraniční odboj
- 4.3.1849 - oktrojovaná ústava = "lidu vnucená" - základem ústavy byla jednota Rakouské monarchie - žádná změna - vyprovokovala další boje v Maďarsku
- 7.3.1849 - císař nechal rozehnat sněm (už splnil účel - ústavu)
Revoluční události v Čechách v letech 1848 - 1849
- 29.2.1848 - první zprávy o revoluci ve Francii - zprávu šířili radikální studenti - spolek Repeal - situace se radikalizovala
- 11.3.1848 - ve Svatováclavských lázních schůze pražských vlastenců - zvolen Svatováclavský výbor - měl vypracovat petici s požadavky Čechů císaři:
- a) státoprávními - aby české úřady sídlily v Čechách, ne ve Vídni apod.
- b) národnostní - aby byla čeština na úřadech zrovnoprávněna s němčinou apod.
- c) demokratické - zrušení cenzury, právo shromažďování atd.
- -> císař slíbil dvěma kabinetními listy projednání požadavků -> v Čechách uvolnění atmosféry, zakládány "Národní gardy" - polovojenské spolky, "Studentské legie" - cvičí se zbraní; vše bylo konstituční - šátky, rohlíky, ...
- v dubnu byl v Praze založen Národní výbor - aby koordinoval politicko situaci, byli tam liberálové (Palacký - zastánci jednání) a radikálové (Sabina, Fryč) - cíle měli ale stejné
- 2.6.1848 se sešel v Praze Slovanský sjezd - 350 delegátů (i anarchista Bakunin) - měl být protiváhou Vorparlamentu - myšlenky panslavismu i austroslavismu; předsedou sjezdu byl František Palacký; jednání nemělo výrazné výsledky, jen Deklataci slovanských národů (Šafařík)
- sjezd narušen Svatodušními bouřemi - v neděli 12.6.1848 se na Koňském trhu konala sbratřovací mše, zpívali tehdejší slovanskou hymnu "Hej, Slovane!", poté ve Vodičkově ulici střet s policií, omylem zastřelili kněžnu Windischgrätzovou, která se na incident dívala z okna - její manžel, generál armády tou dobou byl u Prahy - obklíčil město s tím, že jestli nenastane klid, bude bojovat -> klid nenastal - studenti stavěli barikády do 17.6., kdy Windischgrätz pohrozil bombardováním prahy -> nastal klid
- bylo vyhlášeno stanné právo (vojenské zákony, mnohem přísnější; Slovanský sjezd rozehnán)
- radikálové chystali povstání ještě na květen 1849 - Májové povstání (Fryč, Sabina) - předem prozrazeno, Fryč a Sabina uvězněni na Špilbergu
