Soustava krevního oběhu
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Srdce) |
(→Krevní skupiny) |
||
Řádka 89: | Řádka 89: | ||
* u člověka se vyskytují 4 krevní skupiny (Jan Jánský, počátek 20. století) | * u člověka se vyskytují 4 krevní skupiny (Jan Jánský, počátek 20. století) | ||
* při transfuzi se nikdy nesmí setkat stejný antigen se stejným aglutininem, | * při transfuzi se nikdy nesmí setkat stejný antigen se stejným aglutininem, | ||
- | * | + | * [[Soubor:krev.jpg]] |
* krevní skupiny představují imunologickou individualitu jedince | * krevní skupiny představují imunologickou individualitu jedince | ||
* aglutinogen D (Rh faktor) - v lidské populacije 85% lidí, kteří mají Rh+ a 15% lidí ho nemá -> Rh- | * aglutinogen D (Rh faktor) - v lidské populacije 85% lidí, kteří mají Rh+ a 15% lidí ho nemá -> Rh- |
Verze z 28. 11. 2010, 10:12
- srdce
- cévy
- tepny (vedou krev okysličenou)
- žíly (vedou krev odkysličenou)
- vlásečnice - kapiláry (spojky mezi tepnami a žílami)
- tekutiny
- krev (5 litrů)
- tkáňový mok (10,5 litru)
- krevní plasma
- míza (lymfa)
Obsah |
Krev
- množství (ženy 4,5l, muži 5,5l)
- krev je nejcennější tekutina
- funkce
- transportní - přenos dýchacích plynů, živin, hormonů, ...
- termoregulační (udržování stálé tělesné teploty)
- ochranná - krev obsahuje bílé krvinky - ničí choroboplodné zárodky (fagocytóza)
- složení krve
- složka kapalná - krevni plasma
- krevní tělíska (červené a bílé krvinky a krevní destičky)
- složení krevní plasmy
- voda 91%
- organické látky 8% - bílkoviny - albumin, globulin, prothrombin, fibrinogen
- anorganické 1% - NaCl, CHCO3 - udržují stálé ph krevní plasmy 7,4 a stálou osmotickou hodnotu, která odpovídá 0,9% roztoku NaCl
Červené krvinky
- erytrocyty
- v 1mm3 krve jich má muž 5,5 milionů, žena 4,5 milionu a kojenec 7 milionů
- lidé ve vysokém horském prostředí 7 milionů
- vznik červených krvinek
- v embryonálním vývoji se krvinky tvoří v játrech a slezině
- po narození se jejich vznik soustřeďuje do červené kostní dřeně
- brzy ztrácejí jádro - životnost 90 - 120 dnů, pohřebištěm je slezina
- hemoglobin - 4% hem - barvivo, 96% globin - obsahuje Fe2+
- váže na sebe kyslík - oxyhemoglobin, pevné, váže se na železnaté částice
- i oxid uhličitý - karbaminohemoglobin, křehké, váže se na amino skupinu hemoglobinu
- oxid uhelnatý - karboxyhemoglobin, smrtelnéá koncentrace 0,1%, váže se 210krát snáz než kyslík
- z rozpadlých červených krvinek se uvolňuje barvivo - bilirubin a Fe2+ opět slouží ke stavbě nových červených krvinek
Bílé krvinky
- vznik v červené kostní dřeni
- mnohem větší než červené
- mají po celou dobu života zachováno buněčné jádro
- v 1mm3 je zhruba 4-10000 bílých krvinek
- rozdělení
- granulocyty - v cytoplasmě se nachází zrníčka - grana
- eosinofilní - 1-9%, schopnost fagocytózy, barví se kyselými barvivy
- neutrofilní - 70%, schopnost fagocytózy, barví se neutrálními barvivy
- lazofilní - 0,5%, nepodílejí se na fagocytóze, tvoří heparin, barví se zásaditými barvivy
- jádra granulocytů jsou nepravidelně laločnatá, nebo jako podkova
- agranulocyty - v cytoplasmě jim chybí zrníčka
- monocyty - 5%, schopnost fagocytózy, největší bílé krvinky, mají okrouhlá buněčná jádra
- lymfocyty - 20-40%
- a) T lymfocyty - zodpovídají za buněčnou imunitu - ta je namířena proti buňkám transportovaných tkání, napadených viry, nádorovým
- b) B lymfocyty - zodpovídají za imunitu humorální - na receptory váže antigeny,
- nákres
- mezi antigeny patří: viry, bakterie, prvoci, cizopasné houby, cizorodé bílkoviny, cizorodý polysacharid
- po navázání antigenu na receptor se paměťová buňka rozdělí na menší buňku paměťovou (ta si zapamatovává antigen při dalším napadení buňky) a na větší buňku plasmatickou (začne produkovat protilátky proti příslušnému antigenu)
- protilátky mohou zůstat v krvi různě dlouho; vůči chřipce rok až tři, proti tetanu deset let, proti některým chorobám na celý život (obrna)
- schopnosti těla tvořit protilátky je využíváno při tzv. imunizaci organismu
- granulocyty - v cytoplasmě se nachází zrníčka - grana
Aktivní imunizace
- lékař vpraví do těla příjemce, pacienta
- mrtvou kulturu bakterie
- oslabenou kulturu bakterie
- jed bakterie = toxoid
- každý z těchto způsobů obrany podnítí B-lymfocyty k produkci protilátek
Pasivní imunizace
- provádí se v době, kdy je člověk danou chorobou nakažený
- pacientovi je vpravena do těla hotová protilátka, která se získává z krve hospodářských zvířat - člověk pak obdrží průkaz, ve kterém je uvedený druh zvířete - při dalším onemocnění stejným antigenem musí dostat protilátky z jiného zvířete - jinak propukne sériová, život ohrožující nemoc
Nespecifická imunizace
- lidský pot - obsahuje vodu, NaCl, močovinu, organické kyseliny; zabraňuje pronikání choroboplodných zárodků do těla
- lidské sliny - enzym lysozym - ničí bakterie už v dutině ústní
- v žaludku se pak tvoří silná HCL pH1 - žaludeční šťáva ničí choroboplodné zárodky
- bílé krvinky - granulocyty, monocyty - mají schopnost fagocytózy - pohlcují zárodky
- interferony - bílkoviny produkované buňkami napadenými viry
- pyrogeny - látky, které jsou uvolňovány některými typy bílých krvinek a způsobují horečku, potlačují metabolismus antigenu
Sedimentace krve
- nespecifická zkouška, která informuje lékaře o vzniku nebo ústupu onemocnění
- zabráníme - li srážení krve přidáním kyseliny citronové, krev se nám ve zkumavce rozvrství dle hmotnosti,
- nákres
- rychlost sedimentace (usazování) je následující: zdravý muž 5 mm červených krvinek za hodinu, zdravá žena 3-8 mm červených krvinek za hodinu, při onemocnění se rychlost usazování zvětšuje
Krevní skupiny
- u člověka se vyskytují 4 krevní skupiny (Jan Jánský, počátek 20. století)
- při transfuzi se nikdy nesmí setkat stejný antigen se stejným aglutininem,
- krevní skupiny představují imunologickou individualitu jedince
- aglutinogen D (Rh faktor) - v lidské populacije 85% lidí, kteří mají Rh+ a 15% lidí ho nemá -> Rh-
- za normálních okolností se aglutinin proti Rh faktoru v krvi člověka nevyskytuje, může se však vyskytovat v těchto případech:
- když opakovaně Rh- daruje krev Rh+
- těhotenství - matka Rh-, dítě Rh+ -> dítě trpí silnou novorozeneckou žloutenkou, i poškození mozku, v krvi matky se začnou tvořit protilátky - ty pronikají přes placentu do krve plodu, ženám je podávána protilátka - anti Rh+
Krevní cévy
- různé stavby a různého průsvitu, trubičky 3 skupiny
tepny - arterie
- vedou okysličenou krev ze srdce do těla, mají tři vrstvy
- vnitřní vrstva - tvořená plochými endotelovými buňkami - endotel - vystýlka
- střední vrstva - nejtlustější kruhovitě uspořádaná vrstva svaloviny - velmi silná, obsahuje elastická vlákna (je pružná, kontraktilní), umět nakreslit příšný řez tepnou i žílou
- vnější vrstva - vazivový obal + síť nervových vláken
žíly - veny
- stejná stavba jako tepny, ale střední vrstva je nízká (hodně tenká)
- vedou krev do srdce
vlásečnice - kapiláry
- jsou tvořené jedinou vrstvou - ploché endotelové buňky
- délka 0,5 mm; průměr 5-20 mikrometrů
- tenkou stěnou kapilár prostupují živiny a kyslík k jednotlivým buňám těla, z kapilár mohou vystupovat volně bílé krvinky = diapedeza
Srdce
- je dutý sval o hmotnosti 280 - 320 g
- je uloženo v dutině hrudní ve vazivovém obalu - perikard
- srdeční povrch se nazývá epikard, srdeční svalovina myokard, vnitřek srdce endokard
- srdce je rozděleno přepážkou na pravou a levou polovinu, každá polovina je rozdělena příčnou přepážkou na síň a komoru
- pravou polovinou protéká krev odkysličená, levou pak protéká krev okysličená - proto je mnohem více namáhána a proto teké svalovina této levé poloviny je mnohem silnější
- a1) levá komora; a2) pravá komora; b1) levá síň; b2) pravá síň; c) dvojcípá chlopeň (mitrální chlopeň); d) hrot srdeční; e) aorta s odstupy velkých tepen; f) tepna plicnice; g) horní dutá žíla (v.cava superior); h) dolní dutá žíla (v.cava inferior); ch) plicní žíly; i) aorta sestupná (pokračování aorty); j) mezikomorová přepážka