Poslední zeměpis

Z 8.B8 wiki

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na:navigace, hledání
(Asie)
(Asie)
Řádka 1: Řádka 1:
-
= Asie =
+
= Asie =  
-
odkaz na užitečnou prezentaci (nemusíme umět vše, Gažarová podle ní sice učí, ale má ju vykuchanou) [http://geography.upol.cz/soubory/lide/ptacek/RGAS/Prirodni_pomery.pdf]
+
[http://geography.upol.cz/soubory/lide/ptacek/RGAS/Prirodni_pomery.pdf Odkaz]na užitečnou prezentaci (nemusíme umět vše, Gažarová podle ní sice učí, ale má ju vykuchanou)
=== Poloha, rozloha, členitost ===
=== Poloha, rozloha, členitost ===

Verze z 7. 12. 2010, 21:55

Obsah
1 Asie1.1 Poloha, rozloha, členitost1.1.1 Poloha1.1.2 Rozloha1.1.3 Členitost • • 1.2 Geologie, geomorfologie1.2.1 Geologie1.2.2 Reliéf (geomorfologie) • • 1.3 Vodstvo1.3.1 Řeky1.3.2 Jezera • • 1.4 Klima • •
Asie Odkazna užitečnou prezentaci (nemusíme umět vše, Gažarová podle ní sice učí, ale má ju vykuchanou) Poloha, rozloha, členitost Poloha • severní polokoule, jen jižní ostrovy leží na jih od rovníku • obratník raka (23°27' s.š.; jedná se o nejsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu, této šířky dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního slunovratu); severní polární kruh (myšlená kružnice, která protíná všechna nejjižnější místa na severní polokouli, kde lze za letního slunovratu pozorovat polární den a za zimního slunovratu polární noc) • východní polokoule, jen Čukotka leží na západní polokouli • nejzazší body Asie: • S - Čeljuskinův mys - poloostrov Tajmyr - 77°44' s.š. • V - Děžněvův mys - poloostrov Čukotka - 169°40' z.d. • J - mys Buru - Malajský poloostrov - 1°16' s.š. • Z - mys Baba - poloostrov Malá Asie - 26°10' v.d. • • Rozloha • 44,5 mil. km2 - největší světadíl • Členitost • ostrovy: Severní země, Novosibiřské ostrovy, Wrangelův ostrov, Sachalin, Kurily, Hokkaidó, Honšú, Šikoku, Kjúšú, Tchaj-wan, Filipíny, Velké Sundy (Kalimantan = Borneo, Sulawesi = Celebes, Sumatra, Jáva), Malé Sundy, Moluky, Andamany (ind.), Nikobary (ind.), Lakadivy (ind.), Maledivy, Cejlon, atd, viz atlas • poloostrovy: Jamal, Gydský, Tajmyr, Čukotský, Kamčatka, Korejský, Zadní Indie, Malajský, Přední Indie, Arabský, Katar, Sinajský, Malá Asie, atd, viz atlas • moře: Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Ochotské, Čukotské, Beringovo, Japonské, Žluté, Východočínské, Filipínské, Jihočínské, Celebeské, Jávské, Andamanské, Bandské, Floreské, Arabské, Rudé, Středozemní, Černé, Azovské, Marmanské, atd, viz atlas • zálivy: Šelichovův, Tonkinský, Thajský, Bengálský, Ománský, Perský, Adenský, atd, viz atlas • průlivy: Beringův (datová hranice), První kurilský, Tatarský, Korejský, Tchajwanský, Karimatský, Malacký, Sundský, Makasarský, Luzonský, Hormuzský, Bád-al-Mandab, Bospor, Dardanely, Kerčský, atd, viz atlas Geologie, geomorfologie Geologie • Velké tektonické desky: Euroasijská litosferická deska, Pacifická deska, Indo-australská deska • Tichomořský ohnivý prstenec - sopečná a zemětřesná činnost - v oblastech střetu Euroasijské a Pacifické, nejvyšší pohoří - Himaláj, Pamír, Kavkaz, Elborz - v oblastech střetu Euroasijské a Indo-australské (i malé Íránské, malé Arabské) desky • nejstarší části: Sibiřský štít, Východočínská tabule, Přední Indie => velké zásoby černého uhlí má Rusko, Čína, Indie • Reliéf (geomorfologie) • pohoří • Pontské pohoří a Taurus (a Antitaurus), mezi nimi suchá Anatolie (náhorní plošina); Arménská vysočina - Ararat - 5137m n. m. , dnes nejvyšší hora Turecka; Velký Kavkaz - Elbrus - 5642 m n. m., Malý Kavkaz; Zagros, Elborz - hora Damávand - nad Teheránem, Íránská vysočina; Hindukuš - vybíhá z Pamíru; Pamír - Fedčenkův ledovec 71 km, nejdelší na světě; Ťan Šan - už prvohorní základ, zlomovrásové pohoří; Karákoram - 2. nejvyšší pohoří na Zemi; Kunlun; Altaj; Sajany; Středosibiřská vysočina, Sichote-Alin, atd, viz atlas • • nížiny • Turanská (mírný pás, kontinentální klima, pouště Karalkum, Kyzylkum, Aralkum); Západosibiřská (především mírný pás, tajga); Mezopotámská (subtropický pás); Indoganžská (subtropický pás); Velká čínská (mírný a subtropický, dělítko Huang He); atd, viz atlas • • plošiny: Tibetská náhorní, Anatolie, Dekánská • Vodstvo Řeky • 5 základních typů podle vodního režimu • řeky Sibiře - Ob, Jenisej, Lena, Kolyma,..; • řeky suchých bezodtokých oblastí - Syrdarja, Amudarja, Ili (do jezera Balkaš), Tarim; pramenní v horských oblastech, ústí do bezodtokých jezer nebo končí suchou deltou • monzunové řeky - Huang He, Chang Jiang, Xi Jiang, Mekong, Salwin, Iravadi, Brahmaputra, Ganga; maxima v době letního monzunu, velmi nevyrovnaný průtok; Amur by mohl být přechodným typem mezi sibiřským a monzunovým režimem odtoku • tropické řeky - kdyžtak prezentace • subtropické řeky - např. Jordán • • Jezera • reliktní - pozůstatek moře před vyzdvižením; Kaspické moře (5,5mil. let), Aralské jezero (vysychá, z řek Syrdarja a Amudarja odebírána voda na závlahu) • tektonická - Bajkal (nejhlubší - 1637 m hluboký, 20% sladké vody na Zemi, průtočné); Balkaš (západní část sladká - řeka Ili, východní část slaná); Mrtvé moře (hladna -400 m n.m., vysychá, extrémní slanost) • ledovcového původu • jiné typy - jezero v kráteru - Luzon; Tonlesap - mění velikost podle monzunu • Klima
Navigace
Nástroje