Počátky českého státu

(Rozdíly mezi verzemi)

Přejít na:navigace, hledání

• knížecí doba • předtím na území jsou Keltové (Bojové) • 845 - Řezno - zmínka o pokřtění 14 českých knížat • • 2 teorie sjednocení • kmenová teorie - na území české kotliny asi 14 slovanských kmenů (Doudlebové, Zličané, Čechové, ...), pod svou vládu sjednotili Čechové (Přemyslovci), centra - Budeč, Levý Hradec, Praha, Litice, Kouřim • teorie jediného kmene - u nás usazen jediný kmen - Čechové (nejdůležitější rod - Přemyslovci - začali podmaňovat), pravděpodobnější teorie • • nejstarší období (legendy) - popsáno v Kosmově kronice • praotec Čech, Krok, Libuše, Přemysl Oráč (Stadice) - legendární zakladatel Přemyslovců • po něm 7 knížat • sídla knížat - Olomouc (biskupství 1063), Znojmo, Brno • Hukvaldy - správní centrum biskupství • 1. historicky doložený kníže - Bořivoj a Ludmila (do 889) • Svatopluk - ovládl české země - Bořivoj jej dosadil do funkce, aby řídil české země; později Bořivoj přijal křesťanství • Bořivoj zakládá 1. kostely (na Levém Hradci) • Bořivoj přesídlil do Prahy - vrch Žiži • Spytihněv po Bořivojově smrti (Spytihněv + Vratislav - synové Bořivoje) • Vratislav + Drahomíra - manželé • Svatopluk umírá - Moravu přebírá Mojmír (není tak silný), Čechy a Slezsko se dělí • spor Ludmily a Drahomíry (matka Václava a Boleslava) - nejspíš mocenský spor • Ludmila vychovává Václava na Budči v křesťanském duchu, Drahomíra Václava zastupuje (po smrti Vratislava I.) • spor dovršen vraždou Ludmily (Drahomíra ji nechala uškrtit), časem byla prohlášena za svatou, zemřela mučednickou smrtí • � první mince (stříbrné dunáry) • je zavedena pravidelná daň (berně) pro svobodné obyvatele • snaha osamostatnit se od církevní závislosti na Německu (Řeznu) • pokus o založení biskupství - mise k papeži - abatyše Mlada (dcera Boleslava) - benediktinka, 970 založila v Praze klášter u sv. Jiří • Boleslav II. Pobožný • 972 - 999 • 973 - Praha - založeno 1. české biskupství • 1. biskup - Dětmar • 2. biskup - vojtěch Slavníkovec (zastánce clunyjského hnutí), Boleslav I. Chrabrý se vykoupil • • 995 - vyvraždění Slavníkovců Přemyslovci - udeřili na tvrz Libici - zbavili se největšího nepřítele a znamenalo to dokončení sjednocení českého státu • 1. krize přemyslovského státu 999 - 1035 • Boleslav III. Ryšavý • 999 - 1002, 1003 • dceru Doubravku provdal za Měška • spor s mladšími bratry - Jaromír a Oldřich • spory s Polskem a Uhrami • útěk knížat do Německa • polský Boleslav I. Chrabrý vybral Vladivoje (Přemyslovce, český kníže, člověk neschopný a opilý) • Vladivoj • nemohl se udržet - o pomoc žádá německého císaře Jindřicha II. - uděluje mu Čechy jako léno, vládl pouze rok • poté se vrací Boleslav III. - vyvraždil Vršovce (1003) • Boleslav I. Chrabrý, polák, pokusil se o vytvoření česko-polské unie (1003 - 1004) • 1004 poláci vypuzeni, mladší bratři se vrací • • 993 - Vojtěch Slavníkovec zakládá 1. mužský klášter • Jaromír • skončil neblaze, oslepen, vykastrován v bojích s Oldřichem • Oldřich • upevnil svou moc • definitivně připojena Morava • 1030 založil Sázavský klášter - slovanská liturgie • 1. opat sv. Prokop (ikona s ďáblem a holí) • poslední opat - opat Božetěch, dle legendy syn Kosmy • • žena němka - princezna Guta • Božena - legendární pradlena , která bohužel ještě neměla pračku • měl s ní syna Břetislava - původ problémů • • Břetislav I. • 1034 - 1055 • své potíže s identitou vyřešil unesením Jitky (německá princezna, unesena ze Sviněbrodského kláštera) • "český Achilles" - fešný + hrdinské činy • výprava do Polska - 1039 pro ostatky sv. Vojtěcha, nad jeho hrobem v Hnězdně - Břetislavova (Hnězdenská) dekreta - 1. nepsaný zakoník (křesťanství a jejich pravidla - zákaz pohřbívání mimo svatou půdu, svěcení nedělí, monogamní manželství, odmítá opilství, zlodějství), posvětil je biskup Šebík • zpět přivezl mrtvolu a kořist (o tu se musel s německým vládcem rozdělit) , vzal si jednu ruku a torzo hlavy a poklad - kořist fifty-fifty • Stařešínský zákon - zákon o nástupitelství Přemyslovců - vládcem stařešina - nejstarší z rodu (zákon, nebyl vždy dodržován) • rozdělení Moravy na údělná knížectví (olomoucké, brněnské, znojemské) • nejstarší syn - Spytihněv II. - český kníže (brzy zemřel) • další synové vládnou údělům; nejmladší syn - Jaromír - pražský biskup (měl s bratry mnoho konfliktů) • Vratislav II. • 1061 - 1092; druhý syn Břetislava • spojenec Jindřicha IV. v boji o investituru - udělil mu roku 1085 doživotní královský titul (pouze pro jeho osobu - není dědičný) • 1086 - korunovace v Praze + Kodex vyšehradský (kniha zákonů, málo textu, krásně zdobený, velmi drahý - šlo za něj koupit pár vesnic) • spory s bratrem - biskupem Jaromírem • Vratislav se stěhuje na Vyšehrad, aby unikl • 1063 - založil v Olomouci biskupství • po jeho smrti - časté střídání Přemyslovců - porušován stařešínský řád • 1108 - vyvraždění Vršovců, od té doby už nešlo beztrestně zabít šlechtice • Soběslav I. • nejmladší syn Vratislava, předběhl Stařešínský řád • Otto (starší bratr) žádá o pomoc němce • do Čech jde výprava s německým králem • 1126 - bitva u Chlumce - německé vojsko poraženo • Otta padl a Lothar (německý král) upadl do zajetí • na památku rotunda sv. Jiří na Řípu • • Vladislav II. • 1190 - 1172 • získal dědičný titul českého krále (jen ústně), ale neudržel si jej • bojovný, účastnící se mnoha bitev a válek (2. křížová výprava) • pomáhal v boji římskému císaři Fridrichu I. Barbarossovi v boji v Itálii - dobyli Miláno 1158 • statky pražského biskupství Fridrich prohlásil za říšské léno, opět závislé na německu • Fridrich naštěstí předčasně zemřel při 3. křížové výpravě • po Vladislavově smrti je panovníkem Konrád III. Otta - spojení Čech (Morava nadále Markrabství moravské) • Konrád III. Otta • 1189 vydal Statuta Konráda Otty - 1. psaný český zákoník, podstatnou část tvoří pravidla přechodu půdy do dědičného vlastnictví šlechty • Přemysl Otakar I. • 1197 se stává řeským panovníkem • usiloval o definitivní potvrzení dědičného titulu krále • 1204 získává od papeže Zlatou bulu sicilskou •