Meziválečné období
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
| Řádka 105: | Řádka 105: | ||
*** neformální sestavení | *** neformální sestavení | ||
*** díky penězům ovlivňovali tisk a politickou scénu, veřejné mínění, ... | *** díky penězům ovlivňovali tisk a politickou scénu, veřejné mínění, ... | ||
| + | |||
| + | {{Neúplný zápis}} | ||
[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | [[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | ||
Aktuální verze z 21. 6. 2011, 12:03
Československo ve 20. letech
- vznik 28. října 1918 - spontánně jako reakce na Andrássyho nótu (snaha Rakouska o příměří s dohodovými státy)
- v čele 5 mužů 28 října (Stříbrný, Soukup, Rašín, Švehla, Šrobár)
- 30. října - Martinská deklarace - stvrzuje připojení Slovenska
- počáteční problémy
- hlavně hranice - 4 sudetoněmecké provincie (chtěly k Rakousku)
- povolány legie
- na Slovensku Maďaři - radikalizace
- Těšínsko
- klid na Podkarpatské Rusi
- národnostní problémy
- ČSR - mnohonárodnostní stát, silné národnostní menšiny
- 51% Čechů, 23% Němců, 16% Slováků, Maďaři, Rusíni, Poláci
- Pitsburská dohoda slibovala Slovákům autonomii (chtěli by ji i Němci)
- později problém - Hlinkova lidová slovenská strana - představitel Andrej Hlinka
- oficiální národnostní politika - Čechoslovakismus (Češi a Slováci jeden národ s určitými jazykovými odlištnostmi - tvůrci Masaryk, Beneš - Slováci nesouhlasili)
- hlavně hranice - 4 sudetoněmecké provincie (chtěly k Rakousku)
- zahraniční politika
- orientace na Francii (1924 dohoda)
- 1920 - Malá dohoda
- se SSSR dlouho nic - diplomatické zastoupení ne
- 30. léta - lepší vztahy (kvůli obavě z Německa)
- 1935 - třístranná smlouva - ČSR, Francie, SSSR o vzájemné pomoci i v napadení
- hranice s Německem, Polskem, Maďarskem, Rumunskem, Rakouskem
- s Němci zpočátku dobré vztahy, později Hitler
- s Rakouskem velmi korektní vztahy, s Maďary problémy, Rumunsko spřátelené, s Polskem napjaté vztahy
- 1925-9 - roztržka s Vatikánem
- 1925 vzpomínáno na úmrtí Husa (účastní se i Masaryk)
- Vatikán to vytýká
- 1929 - Beneš - diplomatická návštěva do Vatikánu
- probíhá Modus Vivendi - urovnání (pro Beneše dobré do budoucna)
- ekonomika
- průmyslově agrární
- vyspělý průmysl (10. místo)
- průmysl nerovnoměrně rozdělen (Čechy a Morava průmysl, Slovensko zemědělství, Podkarpatská Rus zaostalá)
- lukrativní lehký průmysl - sklářský, textilní, potravinářský (hlavně v Sudetech - při ekonomické krizi krachovalo)
- finance
- po válce kolkování peněz - aby se nezhroutila ekonomika
- 1920 - měnová reforma (vlastní koruna) - A. Rašín
- první ministr financí - A. Rašín
- zahajuje politiku deflace - snižování hodnoty peněz (silná koruna bránila vývozu)
- Rašín postřelen - zemřel - poté přijata opatření na ochranu
- druhý ministr financí - Karel Engliš - také úspěšný
- poválečná krize - 1918-23 - nezaměstnanost
- 2. polovina 20. let - zlatá dvacátá léta
- 1929 krize
- firmy - Tatra Kopřivnice, Škoda Mladá Boleslav, Baťa, pivovary, Prostějov
- Baťa
- původně Valašský papučář
- vedoucí museli odspodu - postupně projít vším
- školy, obchody, ...
- nestrpěl odbory, výzvy k odporu, ... (propouštěl)
- zavedl ceny s 9 na konci
- staví stejné prodejny, prodavači normy na prodej
- bankovní systém - silný
- Živnostenská banka - v čele Jaroslav Preiss (podlehl fašistické ideologii)
- pozemková reforma - 1919-20
- nad 250ha obecné a 150ha orné půdy zabráno (šlechtické, duchovní a velkostatkářské)
- zabraná půda rozdělena mezi bezzemky nebo si ji mohli znovu koupit
- v rukou ji měli agrárníci (půda prodávána - zbylá rozdělena na zbytkové statky - disponovala jimi agrární strana)
- politický vývoj
- 14. listopad 1918 - první slavnostní zasedání - národní shromáždění
- projednáno definitivní sesazení Habsburků
- proklamace ČSR
- slavnostně zvolen T. G. Masaryk prezidentem
- národní shromáždění jmenovalo první vládu - vláda všenárodní koalice (zastoupeny všechny politické srany) - v čele K. Kramář
- vláda pověřena prováděním reforem (pomalu - ztrácí oblibu)
- 1919 první volby do obecního zastupitelstva
- nejsilnější - Soc-dem (spolu s národními socialisty a agrárníky sestavuje vládu) - vláda rudozelené koalice, v čele Vlastimil Tusar
- potvrzena vláda dvěma volbami (1920)
- 1920 - problém v Soc-dem - vrací se legionáři z Ruska - radikální
- rozdělení - pravice - Vlastimil Tusar - provládní politika; marxistická levice - legionáři + radikál - Bohumil Šmeral
- vliv i na vládu
- vládní krize - vláda podává demisi - místo ní úřednická vláda vedená Janem Černým (vládu jmenoval TGM)
- Soc-dem - 1920 - třináctý sjezd - levice - převaha, prohašuje se za reprezentanta a zabírá hlavní majetek (Lidový dům a tiskárnu) - pravice se brání - levice to odmítá
- prosinec 1920 - policií obsazen lidový dům - rozneslo se po Praze a dělníci zastavují práci - generální stávka
- boj o budoucí charakter republiky (přidávala se i další města)
- leden - stávky utichly, dál demokratická cesta (hnutí poraženo)
- 14. listopad 1918 - první slavnostní zasedání - národní shromáždění
- politický systém
- ze tří komponentů (součástí)
- "Hrad" - představovaný TGM a jeho příznivci (z hlediska politiky, kultury, hospodářství)
- např. E. Beneš, K. Čapek, T. Baťa
- politické strany - vládní koalice
- 14 hlavních politických stran
- pluralita politického systému
- ve volbách žádná nedosáhla nadpoloviční většiny - nutné koalice
- rudozelená koalice (1919-20) - agrárníci, sociální demokraté, národní shromáždění
- na počátku všenárodní koalice (zástupci všech)
- panská koalice (1926-29) - tzn. dělnických stran (poprvé se účastní Hlinkova slovenská lidová strana)
- politické strany
- agrární strana - českého venkova; statkáři, domkaři (chudí)
- předseda A. Švehla (masarykův člověk), po jeho smrti M. Hodža
- lidová strana - římskokatoličtí věřící
- také bez ohledu na sociální zařazení, po válce členové odpadali (kvůli válce, husitská církev, podporovala ve válce Rakousko)
- předseda - Monsieur Jan Šrámek
- národní demokracie - Karel Kramář
- pravice (ve 30. letech k fašistům)
- sociální demokracie - Tukar
- národní socialisté - Beneš (na pobídku TGM)
- KSČ - květen 1921, vznikla z Marxistické levice
- původně v pohraničí Německa, Slovenska - sloučili se
- 1925 ve volbách 2. místo
- 1929 - rozkol na pravici (vyloučení z KSČ) a levici ("Bolševizace" strany a do čela Klement Gotwald, od teď pod vlivem SSSR) - pátý sjezd KSČ
- agrární strana - českého venkova; statkáři, domkaři (chudí)
- bankovně-ekonomické centrály
- banky a velké průmyslové podniky, které lobovaly za své zájmy
- neformální sestavení
- díky penězům ovlivňovali tisk a politickou scénu, veřejné mínění, ...
Není to celé!
