Asie
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Poloha, rozloha, členitost) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
* [http://www.zakazdoucenu.cz/ Bhópál] | * [http://www.zakazdoucenu.cz/ Bhópál] | ||
| - | = | + | jy2N4V <a href="http://hzcxoxtgobbt.com/">hzcxoxtgobbt</a>, [url=http://hyxjlfrdunyx.com/]hyxjlfrdunyx[/url], [link=http://oiefvolypbyt.com/]oiefvolypbyt[/link], http://ytvucqvfytfc.com/ |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
=== Geologie, geomorfologie === | === Geologie, geomorfologie === | ||
Verze z 28. 8. 2011, 20:06
- Odkazna užitečnou prezentaci (nemusíme umět vše, Gažarová podle ní sice učí, ale má ju vykuchanou)
- Bhópál
jy2N4V <a href="http://hzcxoxtgobbt.com/">hzcxoxtgobbt</a>, [url=http://hyxjlfrdunyx.com/]hyxjlfrdunyx[/url], [link=http://oiefvolypbyt.com/]oiefvolypbyt[/link], http://ytvucqvfytfc.com/
Obsah |
Geologie, geomorfologie
Geologie
- Velké tektonické desky: Euroasijská litosferická deska, Pacifická deska, Indo-australská deska
- Tichomořský ohnivý prstenec - sopečná a zemětřesná činnost - v oblastech střetu Euroasijské a Pacifické, nejvyšší pohoří - Himaláj, Pamír, Kavkaz, Elborz - v oblastech střetu Euroasijské a Indo-australské (i malé Íránské, malé Arabské) desky
- nejstarší části: Sibiřský štít, Východočínská tabule, Přední Indie => velké zásoby černého uhlí má Rusko, Čína, Indie
Reliéf (geomorfologie)
- pohoří
- Pontské pohoří a Taurus (a Antitaurus), mezi nimi suchá Anatolie (náhorní plošina); Arménská vysočina - Ararat - 5137m n. m. , dnes nejvyšší hora Turecka; Velký Kavkaz - Elbrus - 5642 m n. m., Malý Kavkaz; Zagros, Elborz - hora Damávand - nad Teheránem, Íránská vysočina; Hindukuš - vybíhá z Pamíru; Pamír - Fedčenkův ledovec 71 km, nejdelší na světě; Ťan Šan - už prvohorní základ, zlomovrásové pohoří; Karákoram - 2. nejvyšší pohoří na Zemi; Kunlun; Altaj; Sajany; Středosibiřská vysočina, Sichote-Alin, atd, viz atlas
- nížiny
- Turanská (mírný pás, kontinentální klima, pouště Karalkum, Kyzylkum, Aralkum); Západosibiřská (především mírný pás, tajga); Mezopotámská (subtropický pás); Indoganžská (subtropický pás); Velká čínská (mírný a subtropický, dělítko Huang He); atd, viz atlas
- plošiny: Tibetská náhorní, Anatolie, Dekánská
Vodstvo
Řeky
- 5 základních typů podle vodního režimu
- řeky Sibiře - Ob, Jenisej, Lena, Kolyma,..;
- řeky suchých bezodtokých oblastí - Syrdarja, Amudarja, Ili (do jezera Balkaš), Tarim; pramenní v horských oblastech, ústí do bezodtokých jezer nebo končí suchou deltou
- monzunové řeky - Huang He, Chang Jiang, Xi Jiang, Mekong, Salwin, Iravadi, Brahmaputra, Ganga; maxima v době letního monzunu, velmi nevyrovnaný průtok; Amur by mohl být přechodným typem mezi sibiřským a monzunovým režimem odtoku
- tropické řeky - kdyžtak prezentace
- subtropické řeky - např. Jordán
Jezera
- reliktní - pozůstatek moře před vyzdvižením; Kaspické moře (5,5mil. let), Aralské jezero (vysychá, z řek Syrdarja a Amudarja odebírána voda na závlahu)
- tektonická - Bajkal (nejhlubší - 1637 m hluboký, 20% sladké vody na Zemi, průtočné); Balkaš (západní část sladká - řeka Ili, východní část slaná); Mrtvé moře (hladna -400 m n.m., vysychá, extrémní slanost)
- ledovcového původu
- jiné typy - jezero v kráteru - Luzon; Tonlesap - mění velikost podle monzunu
Klima
- klimadiagramy..
Obyvatelstvo
- 4,2 mld. obyvatel
- nejlidnatější státy: Čína (1,3 mld.), Indie (1,1 mld.), Indonésie, Pákistán, Bangladéš, Japonsko
- nejhustěji osídlené oblasti: Velká Čínská nížina, Indoganžská nížina, Honšú, Dekánská plošina, Sundy
- rasy:
- bílá - Turci, Arabové, Peršané, Indové, Zakavkazsko, část střední Asie
- žlutá - původní obyvatelé Sibiře, Čína, ...
- černá - některé ostrovy
- náboženství:
- křesťanství - Rusko, Gruzie a Arménie - jako první přijaly křesťanství za státní náboženství
- islám - Arabský poloostrov, Turecko, Irák, Irán, Pákistán, část střední Asie
- hinduismus - Indie
- buddhismus - Zadní Indie (Thajsko atd.), Mongolsko, jižní Sibiř
- filosoficko náboženské směry - Čína, Japonsko
- judaismus - Izrael
Zemědělství
Průmysl
- Rusko, Čína, Indie - těží více surovin ve větším množství
- Saudská Arábie, Irák, Bahrajm, Katar, SAE atd. - těží jednu surovinu ve velkém množství
- Japonsko - téměř nic netěží, ale ekonomiku má silnou
- významné ekomoniky: Japonsko, Čína, Indie, Izrael
- problematické nebo chudé státy: Afgánistán, Nepál, Bhútán, Barma, Vietnam, Laos, Kambodža, KLDR
Japonsko
- 370 000 km2; 127 mil. obyvatel, 337 obyvatel na km2
- poloha: ostrovy - Honšú, Hokkaidó, Kjúšú, Šikoku; Rjůkjů
- povrch: střet 4 litosferických desek - Tichooceánské a Eurasijské; sopečná a zemětřesná činnost, tsunami, málo nížin
- vodstvo: hydroelektrárny
- podnebí: mírný a subtropická podnebný pás, Rjůkjů subekvatoriální, ovlivňováno monzuny a mořskými proudy - Kurošio a Ojašio
- obyvatelstvo: mongoloidní rasa, nejhomogennější stát na světě (98% Japonci, minimum menšin a přísné imigrační zákony), vysoká míra urbanizace (80%), nízká porodnost, protipopulační opatření, vysoká průměrná délka života
- hospodářství:
- nemají: nerostné suroviny, zemědělskou půdu (nutný dovoz potravin - málo nížin - v nich ale kvalitní půda)
- mají: kvalitní a relativně levné výrobky (moderní výrobky spotřebitelského průmyslu, náročné na kvalifikovanou pracovní sílu, investice do vzdělání, nenáročné na energii a suroviny)
- příččina vzestupu: materiální a finanční pomoc USA
- zemědělství: 12% orné půdy (málo), 70% lesa (jako Finsko), hlavní plodinou je rýže - skoro soběstační v její produkci, převažuje rostlinná výroba (čím by ty zvířata krmili), obrovský tlak na pozemky - drahá půda
- průmysl:
- hutnický: v přístavech, politika více obchodních partnerů - Austrálie, Čína, Rusko
- strojírenský a chemický: hlavní obory
- dřevozpracující: založený na dovozu u Indonesie, Ruska
- "hlavní průmyslový pás" - Tokio, Ósaka, Nagoja, Kóbe, Kjóto
- aktivní obchodní bilance, více obchodních partnerů
- doprava: kvalitní silnice, špičkové vlaky (Shinkansen), doprava mezi ostrovy - trajekty, mosty, tunel Seikan mezi ostrovy Honšú a Hokkaidó, námořní doprava - téměř všechna velkoměsta jsou přístavy
- města: konurbace - spojení aglomerací - souměstí: Tokio-Jokohama, Osaka-Kobe-Kjóto, Nagoja-Gifu, Saporo-Hakodate, Fukuoka-Kitakjúšů
Čína
- regiony Asie
- Čínská lidová republika; 9 596 960 km2 (4. na světě po Rusku, Kanadě a USA); 1300000000 obyvatel (zhruba každý pátý ze světové populace); 137 obyvatel na km2 (srovnatelé s naší republikou, ale nerovnoměrně rozložené - většina ve Velké čínské nížině, v Sečuánské pánvi a západní a střední část země osídlená velmi řídce)
- povrch: Ťan-Šan, Tarimská pánev - poušť Taklamakan, Kunlun, Karákoram, Tibetská náhorní plošina, Himaláj, poušť Gobi, Velká čínská nížina, Sečuánská pánev
- vodstvo: Huang He (hranice mírného a subtropického klimatu), Xi Jiang (už tropický vlhký pás), Chang Jiang; význam řek: zavlažování, průmysl, energetika, doprava - po Chang Jang můžou námořní lodě až do Wuhanu; významná pramenná oblast veletoků Indus, Ganga, Brahmaputra, Mekong, Salwin
- klima: mírný, subtropický a tropický vlhký pás; vliv monzunu -> režim odtoku řek monzunový
- obyvatelstvo: 56 národů a národností - Tibeťané, Mongolci (Vnitřní Mongolsko - početně víc Mongolů než v Mongolsku), Ujgurové, 92% Chanové; čínská diaspora - Číňané mimo Čínu - zhruba 55 mil.; 28% populace ve městech; protipopulační politika se týká jen Chanů, protože žijí v nejpřelidněnějších oblastech
- hospodářství: kolem poloviny obyvatel pracuje v zemědělství, orná půda jen 10%, desertifikace na severu - projekt Zelená čínská zeď
- zemědělství: mírný p. pás - pšenice atd., subtropický rýže; významná i živočišná výroba
- průmysl: postavený na těžkém průmyslu, severovýchod - uhlí - jádro těžkého průmyslu, znečištění celosvětového významu, centra Shenyang (hutě), Harbin; spotřební průmysl (jih mírného pásu a subtropy) - Shanghai, Wuhan, Kanton (Guangzhou)
- ekonomické osy: pomyslné spojnice největších center ekonomiky
- severojižní ekonomická osa - starší, slouží k přepravě zboží, surovin, pracovních sil, kapitálu; Beijing - Wuhan - Kanton
- východozápadní e. o. - novější, za cíl má industrializovat některé oblasti centrální číny, předpokládá navázání obchodní spolupráce se státy Střední Asie; Urumči - Wuhan (návaznost na severojižní osu)
- zvláštní ekonomické zóny - "státy ve státě", kde platí tržní kapitalismus v socialistickém státě - u pobřeží
- problémy s životním prostředím - eroze zemědělské půdy, dezertifikace, nedostatek pitné vody
Indie
- 3 287 590 km2, 1,2 mld obyvatel (nejzalidněnější Indoganžská nížina a úplný jih), 324 obyvatel na km2
- republika, hl. m. Nové Dillí
- povrch: podhůří Himaláje, Indoganžská nížina, Dekánská plošina lemovaná Východním a Západním Ghátem
- klima: nejdeštivější Indoganžská nížina, subekvatoriální podnebný pás - období dešťů (léto) a sucha
- vegetace: polopouště a pouště - Thár, Dekánská plošina - savany, východ střídavě vlhké lesy; důvod - monzuny z jihovýchodu
- vodstvo: Ganga, Brahmaputra
- historie: východoindická společnost, hinduismus a islám, poté oddělení Pákistánu (podle převahy toho kterého náboženství), v sedmdesátých letech se z Bengálska - východního Pákistánu stává samostatný stát Bangladéš; do dneška spor Pákistánu a Indie o území Kašmíru; Balúčistán
- národnosti a jazyky: Indové, Hindština, hinduismus; 11 hlavních národností a 11 úředních jazyků (celkově je v Indii asi 720 národností a etnických skupin), jedním z 11 hlavních jazyků je angličtina - sjednocující jazyk (od dob kolonie)
- zemědělství: plantážnictví - na vývoz (bavlna, konopí, koření, rýže, kukuřice, pšenice) nebo pro vlastní spotřebu (luštěniny - čočka, fazol, sója, cizrna)
- průmysl: hutní průmysl - západní bengálsko - rudy, černé uhlí, zázemí Kalkaty - vývozní přístav; chemický průmysl - přesouvá se sem z evropy (neexistují dobré ekologické zákony), katastrofa Bhópál
- špičková odvětví strojírenství - obrovské investice do výzkumu X nezvládnutá sociální politika - země obrovských kontrastů podobně jako Čína
- města: Nové Dillí, přístavy - Kalkata (zbudovaná Brity), Bombai, Mádras
Střední Asie
- Kazachstán (největší, zasahuje do Evropy), Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán
- přírodní podmínky: Turanská nížina (pouště Karakum, Kyzylkum), Kazašská plošina (světová naleziště surovin), Pamír, Ťan - Šan, Ferganská kotlina
- vodstvo: Aralské jezero (problém), Amudarja, Karakumský kanál, Syrdarja, horní tok Irtyše, jezera Balkaš a Ysyk-Kol
- podnebí: mírný p. p., na jihu subtropické vlivy, velmi suché - vnitrozemské klima, vegetace - stepi, polopouště, zásoby vody v horských oblastech z ledovců (hory až 7000 m n. m.) - lesy v Ťan - Šanu; celina - step, dosud neobdělaná půda
- obyvatelstvo, hospodářství: Turkotatarská skupina národů kromě Tádžikistánu; potravinářský průmysl - obiloviny, polopouště bavlník, horské oblasti - dobytek
- průmysl: Kazachstán - vývoz černého uhlí - Karaganda, Ekibastuz, barevných kovů, železné rudy, hutní a chemický průmysl - stěhují se sem Rusové; zemní plyn a ropa - Turkmenistán - zájem napojit se na ropovod a dostat se na evropské trhy; cestovní ruch, Kazachstán Astana, Kyrgyzstán Biškek
Zakavkazsko
- Arménie - vnitrozemí - Jerevan - jezero Sevan, Gruzie - Černé moře - Tbilisi, Azerbajdžán - Kaspické moře - Baku
- pohoří Kavkaz - Velký, Malý, Kochida - nížina mezi nimi na území Gruzie; Kuro-arakská nížina - suchá, stepi, polopouště, závlaha - bavlník, ovce - nížina mezi V a M Kavkazem v Ázerbajdžánu
- Kolchida - subtropy, zemědělské plodiny, obiloviny, čaj, víno
- vodstvo: Araks, Kura
- Arménie - křesťanství, indoevropský jazyk, půdy nic moc (Malý kavkaz), potravinářský průmysl
- Gruzie - křesťanství, indoevropský jazyk, měď, hutě, strojírenství a průmysl dnes v troskách
- Ázerbajdžán - islám, turkický jazyk, ropa, zemní plyn, textilní průmysl; ropa ropovodem do Ceyhanu (v Turecku u Středozemí)
- státy na Zakavkazsku se liší jazykově, náboženstvím, kulturně, historicky
- A X A spor o Náhorní Karabach
- Gruzie - problémy Abcházie a Jižní Osetie
Jihozápadní Asie
- Turecko, Libanon, Izrael, Palestina, Irák, Sýrie, Jordánsko, Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Jemen, Omán,Irán, Afghánistán
- poloha: Malá Asie, Arabský poloostrov, ...až po Afghánistán
- povrch: Taurus, Pontské hory, Arménská vysočina (Ararat), Anatolie, Elborz (Demávand), Zágros, Iránská vysošina, Hindúkiš; Mezopotámská nížina - problém se zasolováním půdy - zavlažování tisíce let -> sůl vzlíná ze zeme na povrch
- vodstvo: Eufrat, Tigris => pramenná oblast v Turecku, které postavilo přehrady na horním toku -> v nížině voda chyběla -> dohoda o množství vody, které musí pustit na dolní tok; jezera: Mrtvé moře (hladina -408 m n.m.), Van (slaná alkalická voda), Urmijské
- klima: subtropické (u pobřeží zbytky původních lesů, vnitrozemí suché - stepi a polopouště) a tropické suché (pouště Rub al-Chálí, Nafúd)
- obyvatelstvo: bílá rasa, Turci - turkotatarské jazyky - Turečtina, Arabové (Irák), Peršané (Irán), Židé (Izrael); ve většině států převažuje islám, někde je státním náboženstvím (Iránská islámská republika), někde ne (Turecká republika); velký přirozený přírustek obyvatel, nejvíc obyvatel v Mezopotámské nížině a podél pobřeží
- problémy
- Izrael - konflikt palestinských arabů a Židů
- Kurdové - nejpočetnější národ obývající souvislé území bez vlastního státu (na území Turecka, Iránu, Iráku, Sýrie)
- zemědělství: pobřeží, Mezopotámská nížina, pšenice, kukuřice, datle fíky, čajovník, bavlník, chudé pastviny - ovce, kozy, velbloudi
- nerostné suroviny - Perský záliv - ropa, Izrael ji nemá - vozí z USA, Turecko trochu rud a uhlí
Turecko
- Malá Asie, mezi Černým a Středozemním mořem, evropská část pozůstatkem větší oblastni z doby Osmanské říše
- Mustaf Kemal - "Atatürk", po první světové prezident, zavedl psaní latinkou, islám přestává být státním náboženstvím, ženy mají volební právo, nemají povinnost se zahalovat, zavedeno něco jako příjmení a křestní jméno, Ankara jako hlavní město, celková modernizace X utlačování národnostních menčin - Arménců, Kurdů
- přelidněnost venkova - migrace do zahraničí a do měst, 10% Kurdové, spotřební obory průmyslu, zisk z cestovního ruchu - lyže, historické památky na západě, na severu lázně, na východě křesťanské památky, moře
- problémy
- 1) boj o vodu v povodí Eufratu a Tigridu - Turecko postavilo přehrady, vodní elektrárny - v Mezopotámii chyběla voda na závlahu -> Turecko musí dodržet množství vody dostačující pro dolní tok
- 2) Kurdistán
- 3) Arménie - genocida - viz hore; pozn. Francouzská finanční pomoc Arménii - přestavba Jerevanu po vzoru Paříže, Arménci ve Francii - Ch.A.
- 4) Řecko-Turecké vztahy - Kypr - rozdělený na 2 části
Izrael a Palestina
- Židé a Palestinští Arabové v jednom státě Izrael, který vznikl po druhé světové a okamžitě vyvolal konflikt, který není dodnes vyřešený
- zemědělství - intenzivní závlahové, špičková výroba; Kibuc - forma hospodaření, něco jako družstvo
- nemá výraznou těžbu surovin, ropu dováží (ne z arabských států)
- špičkové strojírenství včetně zbrojní výroby, spotřební průmysl, specifické chemické obory (farmacie), broušení diamantů
- finančnictví, obchodnictví, bankovnictví
- po rozpadu SSSR se sem stěhují Rusové s židovskými kořeny
Perský záliv
- ropné státy: Irák, Irán, Kuvajt, Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Katar, Bahrajn
- ropné přístavy: Bushehr, Kuwait, Dauhá
- odběratelé: Evropa (menší tanktery přes Suez do Marseille, Janova, Tierstu; větší kolem Afriky do Le Havru, Rotterdamu atd.); Japonsko; některé ropovody z vnitrozemí Mezopotámské nížiny nevedou jako ostatní k zálivu, ale ke Středozemnímu moři
- ČR - ropa z Ingolstadtu (převážně z Perského zálivu, Kaspického moře nebo Afriky) nebo ropovodem Družba (z Ruska nebo kapka, 180000 tun ročně, od společnosti Moravské naftové doly)
způsob zkoušení
- porovnej vegetační pásy (např. Čína x Japonsko; Přední Indie x Arabský poloostrov)
- porovnej, vysvětli různá náboženství (např. v Zakavkazsku)
- vyjádři se k ekonomice státu, porovnej ekonomiku dvou států (např. Japonska a Číny)
- porovnej ložiska a těžbu nerostných surovin daných států
- vysvětli pojmy (Ujgursko, Kašmír, Kurdistán, Náhorní Karabach, Ceyhan)
