Strunatci

Z 8.B8 wiki

---

Verze z 4. 3. 2010, 18:30

• kmen, dělíme na tři podkmeny: pláštěnci, kopinatci, obratlovci
• mnohobuněční živočichové, mají přítomnu tělní dutinu coelom
• tři zárodečné listy (ektoderm - soustava nervová, entoderm - struna hřbetní - chordadorsalis a část trávící soustavy mezoderm - kosti, svaly, pojiva, soustava dýchací, vylučovací a rozmnožovací)
• tělní souměrnost je dvoustranná (bilaterální)
• cévní soustava je uzavřená s vyjímkou podkmene pláštěnců
• přítomnost žaberních štěrbin (vznikají prolomením hltanu - faryngotremie)
• struna hřbetní je pružná, pevná, tyčinkovitá výztuha těla, která se táhne od konce hlavového ke konci zadního
• u vyšších obratlovců je struna hřbetní nahrazena páteří
• u nižších strunatců je nervová soustava v hlavové části pouze mírně rozšířená, u vyšších tvořena míchou a mozkem
• mozek vyšších má pět částí (mozek velký - koncový, mezimozek, střední mozek, mozeček, prodloužená mícha)

Obsah 1 Pláštěnci 2 Kopinatci 3 Obratlovci 3.1 Bezčelistnatci 3.2 Čelistnatci 3.2.1 Paryby

Pláštěnci

• na tři skupiny - vršenky, sumky, salpy
• jsou hermafrodité - ke splynutí spermie s vajíčkem dochází v mořské vodě - larva - dipleurula
• larvy pláštěnců jsou ve své tělesné stavbě dokonalejší než dospělci (larvy mají strunu hřbetní, dospělci ne)
• soustava dýchací - celým povrchem těla
• soustava cévní - otevřená
• soustava nervová - je tvořena jedinou zauzlinou (nachází se mezi otvorem ústním a vylučovacím)
• soustava rozmnožovací - hermafrodité (varlata i vaječníky)
• vajíčka a spermie se dostávají do podžaberního prostoru a odtud do mořské vody - vzniká larva, po určité době se mění v dospělce
• larva je v tělesné stavbě dokonalejší než dospělec (má vyvinutou strunu hřbetní) - ontogenetická regrese

Kopinatci

• jediný zástupce - kopinatec plžovitý, mořský živočich, noční
  • svým tvarem těla připomíná malou rybičku, chybí končetiny
• na konci těla se nachází ploutevní lem
• struna hřbetní zachována po celý život
• v těle chybí jakékoli chrupavky a kosti
• stavba těla - na povrchu je jednovrstvená pokožka, pod ní rosolovitá škára, pod ní příčně pruhovaná svalovina
• soustava dýchací - dýchají celým povrchem
• soustava cévní - uzavřená, chybí srdce, krev neobsahuje červené krvinky
  • hlavní tepnou je tepna břišní
• soustava trávící - začíná příústními makadly - ústní otvor - hltan - jícen - střeva a zakončení řitním otvorem
• soustava rozmnožovací - gonochorista (bez pohlavního dimorfismu)
  • vajíčka a spermie jsou uvolňovány do mořské vody - vznik larvy, která je celá obrněná a pelagicky žije ve vodě 2-3 měsíce - poté obrvení ztrácí a postupně se mění v dospělce

Obratlovci

• bezčelistnatci - mihule, sliznatky
• čelistnatci
  • paryby (žraloci, chiméry, rejnoci)
  • ryby
  • obojživelníci
  • plazi
  • ptáci
  • savci

Bezčelistnatci

• vodní živočichové, z nichž mihule žijí ve vodě sladké a slané, vždy se ale třou ve vodě sladké
• sliznatky žijí pouze ve vodě slané
• bez čelisti, párových končetin, na konci těla je pouze ploutevní lem
• chorda přítomna po celý život
• živí se filtrací nasávané vody
• některé druhy žijí paraziticky
• zástupci: mihule potoční (červ 15cm, po stranách hlavy sedm párů žaberních štěrbin)
• cévní soustava uzavřená
  • tvoří ji srdce, které je venózní (protéká pouze krev bez kyslíku)
  • srdce je z jedné síně a komory
• smyslová soustava - proudový orgán, nachází se mezi žaberními štěrbinami
  • přítomnost očí (jen u mihulí)
• rozmnožování - gonochoristé, z oplozenýc vajíček se ve vodě vyvíjí larva - minoha (žije ve vodě 3-4 roky, dospělec jen do tření)
• nervová soustava - v hlavovém konci mírně rozšířená
• pro mihuje existuje záchranný program - Lampetra
• mihule mořská - jeden metr a váží až tři kila (parazit ryb)

Čelistnatci

Paryby

• mořští živočichové s chrupavčitou kostrou, základem kostry je páteř tvořená z chrupavčitých obratlů (amficelní - vyduté), uprostřed nich je otvůrek pro chordu
• mají dva typy ploutví (nepárové - hřbetní, ocasní a řitní; párové - prsní - směr, břišní - rovnováha)
  • ploutve prsní jsou kloubně spojeny s pletencem lopatkovým a břišní s pletencem pánevním
• tvar těla je vřetenovitý - umožňuje dokonalý pohyb ve vodě
• pokožka je kryta šupinami - plakoidní šupiny - složené ze dvou vrstev
  • vnější - připomínající sklovinu lidských zubů - osteodentin
  • vnitřní - vitrodentin
• žraloci
  • vnitřní kostra chrupavčitá
  • většinou vřetenovitý tvar těla
  • heterocerkní ocasní ploutev
  • protažená obličejová část lebky, ústní otvor vespod hlavy (rostrum)
  • plakoidní šupiny
  • vnitřní oplození, vejcorodí i živorodí (zpravidla jedno mládě – požírají se)
  • samci mají pomocný kopulační orgán – pterygopody – přeměněné vnitřní ploutve
  • přeměnou plakoidních šupin vzniklo v čelistech několik řad zubů - polyfiodontní chrup – mnohokrát vymění za život zuby
  • pět párů žaberních štěrbin, nemají plynový měchýř
  • Lorenziniho ampule – vnímání elektrických podnětů
  • výborné vnímání chemického složení vody
  • velikost 20cm - 15m
  • rozmnožování - nízký množství mláďat
    • živorodí i vejcorodí, vejce bohatá na žloutek
    • častý vnitřní kanibalismus
    • „krvavá“ milostná předehra
  • zástupci: žralok obrovský, bílý, mako, velrybí, kladivoun, máčka skvrnitá
• rejnoci
  • typické ploché tělo
  • srůst párových ploutví tvoří „plachtu“
  • zakrnělé hřbetní a ocasové ploutve
  • žijí u dna
  • obrana - jedové trny na ocase, statické výboje
  • zástupci: manta birostris, trnucha divná
• chiméry - ve velkých hloubkách
  • velké prsní ploutve, dlouhý ocas
  • tělo nesouvisle pokryto plakoidními šupinami
  • pouze čtyři žaberní štěrbiny
  • chybí kloaka
  • monofiodontní chrup
  • zřetelný pohlavní dimorfismus
  • zástupci: chiméra hlavatá