Soustava krevního oběhu

Přejít na:navigace, hledání

• srdce • cévy • tepny (vedou krev okysličenou) • žíly (vedou krev odkysličenou) • vlásečnice - kapiláry (spojky mezi tepnami a žílami) • • tekutiny • krev (5 litrů) • tkáňový mok (10,5 litru) • krevní plasma • míza (lymfa) • • hormonů, ... • termoregulační (udržování stálé tělesné teploty) • ochranná - krev obsahuje bílé krvinky - ničí choroboplodné zárodky (fagocytóza) • • složení krve • složka kapalná - krevni plasma • krevní tělíska (červené a bílé krvinky a krevní destičky) • • složení krevní plasmy • voda 91% • organické látky 8% - bílkoviny - albumin, globulin, prothrombin, fibrinogen • anorganické 1% - NaCl, CHCO₃ - udržují stálé ph krevní plasmy 7,4 a stálou osmotickou hodnotu, která odpovídá 0,9% roztoku NaCl • • Červené krvinky • erytrocyty • v 1mm³ krve jich má muž 5,5 milionů, žena 4,5 milionu a kojenec 7 milionů • lidé ve vysokém horském prostředí 7 milionů • vznik červených krvinek • v embryonálním vývoji se krvinky tvoří v játrech a slezině • po narození se jejich vznik soustřeďuje do červené kostní dřeně • brzy ztrácejí jádro - životnost 90 - 120 dnů, pohřebištěm je slezina • • hemoglobin - 4% hem - barvivo, 96% globin - obsahuje Fe²⁺ • váže na sebe kyslík - oxyhemoglobin, pevné, váže se na železnaté částice • i oxid uhličitý - karbaminohemoglobin, křehké, váže se na amino skupinu hemoglobinu • oxid uhelnatý - karboxyhemoglobin, smrtelnéá koncentrace 0,1%, váže se 210krát snáz než kyslík • • z rozpadlých červených krvinek se uvolňuje barvivo - bilirubin a Fe²⁺ opět slouží ke stavbě nových červených krvinek • Bílé krvinky • vznik v červené kostní dřeni • mnohem větší než červené • mají po celou dobu života zachováno buněčné jádro • v 1mm³ je zhruba 4-10000 bílých krvinek • rozdělení • granulocyty - v cytoplasmě se nachází zrníčka - grana • eosinofilní - 1-9%, schopnost fagocytózy, barví se kyselými barvivy • neutrofilní - 70%, schopnost fagocytózy, barví se neutrálními barvivy • lazofilní - 0,5%, nepodílejí se na fagocytóze, tvoří heparin, barví se zásaditými barvivy • jádra granulocytů jsou nepravidelně laločnatá, nebo jako podkova • • agranulocyty - v cytoplasmě jim chybí zrníčka • monocyty - 5%, schopnost fagocytózy, největší bílé krvinky, mají okrouhlá buněčná jádra • lymfocyty - 20-40% • a) T lymfocyty - zodpovídají za buněčnou imunitu - ta je namířena proti buňkám transportovaných tkání, napadených viry, nádorovým • b) B lymfocyty - zodpovídají za imunitu humorální - na receptory váže antigeny, nákres • • • • • • mezi antigeny patří: viry, bakterie, prvoci, cizopasné houby, cizorodé bílkoviny, cizorodý polysacharid • po navázání antigenu na receptor se paměťová buňka rozdělí na menší buňku paměťovou (ta si zapamatovává antigen při dalším napadení buňky) a na větší buňku plasmatickou (začne produkovat protilátky proti příslušnému antigenu) • protilátky mohou zůstat v krvi různě dlouho; vůči chřipce rok až tři, proti tetanu deset let, proti některým chorobám na celý život (obrna) • schopnosti těla tvořit protilátky je využíváno při tzv. imunizaci organismu • • • Aktivní imunizace • lékař vpraví do těla příjemce, pacienta • mrtvou kulturu bakterie • oslabenou kulturu bakterie • jed bakterie = toxoid • • každý z těchto způsobů obrany podnítí B-lymfocyty k produkci protilátek • Pasivní imunizace • provádí se v době, kdy je člověk danou chorobou nakažený • pacientovi je vpravena do těla hotová protilátka, která se získává z krve hospodářských zvířat - člověk pak obdrží průkaz, ve kterém je uvedený druh zvířete - při dalším onemocnění stejným antigenem musí dostat protilátky z jiného zvířete - jinak propukne sériová, život ohrožující nemoc • Nespecifická imunizace • lidský pot - obsahuje vodu, NaCl, močovinu, organické kyseliny; zabraňuje pronikání choroboplodných zárodků do těla • lidské sliny - enzym lysozym - ničí bakterie už v dutině ústní • v žaludku se pak tvoří silná HCL pH1 - žaludeční šťáva ničí choroboplodné zárodky • bílé krvinky - granulocyty, monocyty - mají schopnost fagocytózy - pohlcují zárodky • interferony - bílkoviny produkované buňkami napadenými viry • pyrogeny - látky, které jsou uvolňovány některými typy bílých krvinek a způsobují horečku, potlačují metabolismus antigenu • Sedimentace krve • nespecifická zkouška, která informuje lékaře o vzniku nebo ústupu onemocnění • zabráníme - li srážení krve přidáním kyseliny citronové, krev se nám ve zkumavce rozvrství dle hmotnosti, nákres • • • rychlost sedimentace (usazování) je následující: zdravý muž 5 mm červených krvinek za hodinu, zdravá žena 3-8 mm červených krvinek za hodinu, při onemocnění se rychlost usazování zvětšuje • Krevní skupiny • u člověka se vyskytují 4 krevní skupiny (Jan Jánský, počátek 20. století) • při transfuzi se nikdy nesmí setkat stejný antigen se stejným aglutininem, • tabulka: • krevní skupiny představují imunologickou individualitu jedince • aglutinogen D (Rh faktor) - v lidské populacije 85% lidí, kteří mají Rh+ a 15% lidí ho nemá -> Rh- • za normálních okolností se aglutinin proti Rh faktoru v krvi člověka nevyskytuje, může se však vyskytovat v těchto případech: • když opakovaně Rh- daruje krev Rh+ • těhotenství - matka Rh-, dítě Rh+ -> dítě trpí silnou novorozeneckou žloutenkou, i poškození mozku, v krvi matky se začnou tvořit protilátky - ty pronikají přes placentu do krve plodu, ženám je podávána protilátka - anti Rh+ • • Krevní cévy • různé stavby a různého průsvitu, trubičky 3 skupiny • tepny - arterie • vedou okysličenou krev ze srdce do těla, mají tři vrstvy • vnitřní vrstva - tvořená plochými endotelovými buňkami - endotel - vystýlka • střední vrstva - nejtlustější kruhovitě uspořádaná vrstva svaloviny - velmi silná, obsahuje elastická vlákna (je pružná, kontraktilní), umět nakreslit příšný řez tepnou i žílou • vnější vrstva - vazivový obal + síť nervových vláken • žíly - veny • stejná stavba jako tepny, ale střední vrstva je nízká (hodně tenká) • vedou krev do srdce • vlásečnice - kapiláry • jsou tvořené jedinou vrstvou - ploché endotelové buňky • délka 0,5 mm; průměr 5-20 mikrometrů • tenkou stěnou kapilár prostupují živiny a kyslík k jednotlivým buňám těla, z kapilár mohou vystupovat volně bílé krvinky = diapedeza • Srdce • je dutý sval o hmotnosti 280 - 320 g • je uloženo v dutině hrudní ve vazivovém obalu - perikard • srdeční povrch se nazývá epikard, srdeční svalovina myokard, vnitřek srdce endokard • srdce je rozděleno přepážkou na pravou a levou polovinu, každá polovina je rozdělena příčnou přepážkou na síň a komoru • pravou polovinou protéká krev odkysličená, levou pak protéká krev okysličená - proto je mnohem více namáhána a proto teké svalovina této levé poloviny je mnohem silnější •