Evropa ve středověku 2. část
Z 8.B8 wiki
Obsah |
Normané
- národ ze severu, šli za teplem a úrodnou půdou
- jejich pravlastí byla Skandinávie a Dánsko
- Germánské kmeny, osídlili Sicílii, severní Francii - Normandii
- říká se jim i Vikingové, Seveřané, Varjagové
- divoký, bojovný národ, obávaní bojovníci
- hlavně boj, námořníci, piráti, rybolov
- kvůli špatnému podnebí nemohou být zemědělci
- staví lodě - tzv. drakary, malý ponor, až 32 veslařů, zvýšená příď a na ní drak, ploché dno (díky tomu mohou až k pobřeží a do řek)
Dánští Normané
- nájezdy na Anglii, Francouzskou říši a Lamanšský průliv
- 793 - 1. známé napadení v Británii na klášter Lindisferne
- 911 - v západofranské říši
- vzniká Normandie jako léno, které dostal norský vévoda Rollo od západofranského krále Karla Prostého
- Normandie - vládnou zde vévodové norského původu
- po řekách se dostali až do Paříže
Norští Normané
- směřují na ostrovy v Atlantském oceánu (840 osídlili Island)
- 10. století Grónsko (Erik Rudý, jeho syn Errikson doplul až k pobřeží Ameriky - 1000)
- na Islandu vznikají ságy - historické zprávy (severské ságy)
- mají své náčelnky, založili systémy, které vzdáleně připomínají dnešní republiky
Švédští Normané
- do východní Evropy, žijí zde Rusové
- na východě Evropy vytvořili obchodní cestu - říční "iz Varjag v Greki", která vedla až do Byzantské říše (kolem Černého moře)
- přes Finský záliv, po řece Něvě se dostali do jezera Ladoga (Ladožské jezero) -> Západní Dvina -> přenesení lodí na Dněpr -> Černé moře -> Byzantská říše - s ní obchodují
- Rurik - 822 - zmocnil se města Novgor - tím položil základy Kyjevské Rusi - norský vévoda
Vznik Anglie
- původními obyvateli Británie jsou Keltové - žijí zde v kmenech
- ve Středověku na Británii útočí Římané (Caesar), za císaře Claudia ji ovládli, postavena Hadrianova zeď, stáhli se odtud, zanechali zde Křesťanství
- v obodbí stěhování národů sem přichází kmeny Sasů, Anglů, Jutů - pohané
- křesťanství sem opět z Irska
- kmeny Keltů byly zahnány kmeny Germánů
- zpočátku Británie rozdrobena
- v 7. století vznik tzv. Sedmi království (do 8. století), legendy o Artušovi, jeho meči Excaliburu)
- útoky dánských Normanů
- 793 - útok na klášter Lindisferne - klášter vypálili (1. doložený útok)
- několikrát vypálili Londýn
- první sjednocený stát zde vzniká na přelomu 9. a 10. století
- král Alfréd Veliký - založil loďstvo (do teď nebylo)
- u ústí řek postavil pevnosti, rozkvět kultury, sjednotil stát, ke svému dvoru zve učence, zarazil vpády Normanů, území Danelo (Dánsko) - povolil zde usídlit se dánským Normanům a užívat jejich zákony (Londýn <-> Chester)
- Ethelred Váhavý - syn Alfréda, nenavazuje na jeho mírovou politiku s Dány, nechal je vyvraždit, vpád Dánského krále Svena - syn Knut Veliký - vytvořil velkou říši: Dánsko + Norsko + Británie (ztrácí samostatnost)
- po jeho smrti vrácení anglosaským králům, říše se rozpadla
- Eduard Vyznavač - neoženil se, bez dědice
- trůn odkázal příbuznému - Vilém z Normandie
- proti němu Harold II. - anglosaský šlechtic
- bitva u Hestingsu - Harold "pudl" poražen
- Vilém - založil Normandskou dynastii, stává se anglickým králem
- tapiserie z Baycaux - důkaz o bitvě
- přivedl šlechtu z Normandie (drobná válka se starou anglickou šlechtou - 200 let)
- za jeho vlády Domesday Book - "kniha posledního soudu" - 1085
- soupis veškeré půdy, nevolníků, dobytka i šlechty - 1. katastr - za účelem zotavení
Vznik Francie
- 843 - Verdenská smlouva
- ze Západofranské říše - slabá - feudeální rozdrobenost + nájezdy Normanů (devastace Paříže)
- 911 - Karel Prostý dovolil normanskému vévodovi Rolovi usadit se v severní Francii - Normandii
- polovina 10. století - bezvládí, nevýhodné (vymřela dynastie Karlovců)
- 987 - za krále Francie zvolen Hugo Kapet (pařížský hrabě)
- zpočátku slabí (ovládá malé území Isle de France - od Paříže do Orleans)
- jsou závislí na přízni šlechty - opora je církev + města
- církevní hnutí - Clunyjské - vychází z kláštera v Cluny - opat Odon položil základy
- návrat ke křesťanským hodnotám, církevní moc nemá být podřízena světské moci (na volbu hodnostářů měla vliv šlechta) - podporoval například Vojtěch Slavníkovec
- Boží mír - církevní pacifistické hnutí, vycházející z jižní Francie v 11. stol., se snažilo chránit obyvatelstvo stíhané šlechtickými sváry. Jeho cílem bylo uklidnění míst a osob na určitou dobu a zamezení násilných činů. Selské milice, občas zřizované k ochraně míru, byly bezpodmínečně podřízené šlechtickým vojskům. Boží mír byl vyhlášen r. 1083 v Kolíně a r. 1085 v Mohuči.
- zavedlo se boží příměří - v době církevních svátků se přerušily boje mezi feudeály
- Interdikt - církev zakazuje konání církevních úkonů (pohřby, křty) v případě nežádané osoby na území (nebo při prohřešcích)
- Církevní klatba - byl vyobcován z církve - ostatní ho ignorovali
Svatá říše Římská
- středověké Německo - Svatá říše Římská národa německého
- vzniká z Východofranské říše
- je soupeřem Velké Moravy, partikularismus po celou dobu
- nadnárodní útvar, v čele stojí císař, musí neustále upevňovat a dobývat své postavení
- římský císař - volená, ne dědičná funkce
- původně ho volí říšské stavy, od 13. století 7 kurfiřtů
- kurfiřti: 4 světští (Český, Saský, Rýnský, Braniborský vévoda), 3 duchovní (arcibiskupové - mohužský, trevilský, korýnský)
- volba: kurfiřtové se sjeli do Frankfurtu
- Interregnum - období bezvládí
- Karel IV. provedl reformu volby - Zlatá bula karlova (1356) - změna volebního řádu
- stačí nadpoloviční většina ke zvolení císaře, nerozhoduje český král
- korunovační cesta do Říma (na císaře korunován až papežem, do té doby jen říšský král v Cáchách)
- Karel IV. provedl reformu volby - Zlatá bula karlova (1356) - změna volebního řádu
- území: ne jen čistě německé státy (české země neměli vliv na vládu), severní Itálie, Lotrinsko (patřily formálně)
- trvá 919 - 1806
- říšský císař se považuje za vůdce Křesťanů, spory s papežem
Jindřich Ptáčník
- dynastie Saská (Ottonská)
- 919 sjednocuje Německo, je vládce, ale nebude zasahovat do vnitřních záležitostí "vévodství"
- zavedl Hradskou soustavu - dosazeni kastelánové
- boj proti polabským a pobaltským Slovanům
Otto I.
- syn Jindřicha Ptáčníka
- boje s Boleslavem I., 14 let, potom se smířili a spojili proti Maďarům, na řece Lechu 955
- 962 - obnovil titul římského císaře
- odjel do Říma a nechal se korunovat
Otto II.
- oženil se s Byzantskou princeznou, příjmá byzantské zvyky
- renovatio impérií - obnova římského impéria
Otto III.
- rozvíjí renovatio impérií
- sídlil v Římě, nechal si stavět palác podle římského vzoru
- římské zvyky u dvora
- pokusil se sjednotit střední Evropu - chce spolupráci mezi Polskem, Českem, Uhry
- jeho rádcem byl Vojtěch Slavníkovec
- před dokončením plánu zemřel
- po jeho smrti postupný rozpad
Jindřich IV.
- dynastie Sálská
- spor s papežem Řehořem VII.
- zahájen boj o investituru (jmenování církevních hodnostářů)
- církevní mocnost měla být řízena světskou
- Řehoř se nechal zvolit sborem kardinálů
- Jindřich s ním nesouhlasil a svolal německé kardinály, ti ho prohlásili za neplatného
- Řehoř uvalil na Jindřicha klatba - přestává mít moc
- Jindřich ustupuje, pokořil se před papežem a ten mu odpustil
- když se Jindřich vrátil, znovu zaútočil
- konec sporu až 1122 - Konkordát německý - smlouva mezi státem a církví
- papež vybírá osobu, císař potvrdí
- další konflikt papeže a světské moci
- 1309 - 1377 Avignonské zajetí papežů
- Filip IV. (francouzský král), Kliment V.
- 1377 papežské schizma
- koncil v Pise, místo odstranění, zvolili třetího papeže
- definitivně situace vyřešena na Kostnickém koncilu
Fridrich I. Barbarossa
- dynastie Štaufská (12. - 13. století)
- "rudovous"
- pokusil se ovládnout s. Itálii
- 6 válečných výprav, účast českých králů
- 1158 - Milano, český kníže Vladislav II. (král)
- v Itálii vznikají dvě strany
- ghibellini (císař)
- guelfové (papež)
- 1176 - bitva u Legnana - ghibellini poraženi
- skončily Fridrichovy snahy o ovládnutí Itálie
- zásahy do českých záležitostí
- snaha rozdělit český stát, vytvořil Markrabství moravské
- neřekaně zemřel, když se při 3. křížové výpravě šel koupat
Fridrich II.
- původně sicilský král, papež nesouhlasil s jeho volbou papeže - účast Přemysla Otakara I.
- Přemysl Otakar I. - 1212 - získává od Fridricha Zlatou bulu sicilskou
- znovu se neúspěšně snaží ovládnout severní Itálii
Polský stát
- vznik: stěhování národů, přicházejí na polské území první Slované - Polané
- zakládají Hnězdno (arcibiskupství)
- Vislané - Krakow
- legendární kníže Piast (dynastie Piastovců)
Měšek I. Piastovec
- první doložený kníže
- připojil Pomořansko a Slezsko, sjednotil Polsko
- přijal Křesťanství sňatkem s českou dcerou Boleslava I. - Doubravkou
- křesťanské misie - Vojtěch Slavníkovec (zabit v Prusku, kde šířil křesťanství, pohřben v Hnězdně na příkaz Polského panovníka)
Boleslav I. Chrabrý
- 1002 - 1003 - ovládal české země
- 1025 se jmenoval polským králem
- moc Piastovců postupně slábne
Uherský stát
- počátek 10. století vpád ugrofinských kmenů
- rozbili Velkou Moravu
- legendární zakladatel Arpád - Arpádovci, centrum Esztergom (Ustřihom)
Gejza I.
- výboje do střední Evropy
- na řece Lechu zastaveni - usídlili se v Panonské nížině, kde založili Uhry
- položil základ moci, zakládá hradskou soustavu, křesťanství
Štěpán I.
- 1. uherský král
- 1000 v Ostřihomi založeno arcibiskupství za účasti Otty I.
- rozdělení na správní oblasti - župy
- správce oblasti - župan (např. Matuščák Trenčanský)
- Uhry
- Slovensko - horní země Uherská
- Maďarsko - dolní země Uherská
- Bosna
- Rumunsko
Vznik Kyjevské Rusi
- první stát východních Slovanů (mezi Vislou a Dněprem)
- ze západu sousedí s civilizovanou Evropou
- z východu kočovné kmeny (Pečeněhové, Polovci) - boje
- námořní cesta - iz Varjag v Greki
- Finský záliv - Ladožské jezero -> Dněpr -> Černé moře
- obchodovali zde s Řeky
- normanský vévoda Rurig (dynastie Ruríkovci)
- 822 - kníže Oleg
- ovládl Kyjev (hl. sídlo knížete), propojil Novogrodskou nížinu s Kyjevskou a vytvořil Kyjevskou Rus
- boje proti Byzanci a Chazarské říši (asiaté)
- 987 - kníže Vladimír, z Byzance přijímá křesťanství
- syn vladimíra Velikého = Vladimír Moudrý
- první psaný ruský zakoník - Ruská moudra
- Vladimír Monomach - po jeho vládě rozpad
Křížové výpravy
- byla vojenská tažení evropských feudálů proti pohanům nebo kacířům, vyhlášené papežem
- 1095 - 1291
- asi 7
- =kruciáty
- nejdříve za účelem osvobodit Boží hrob
- nejznámější směřují do Palestiny
- cíl - osvobození Jeruzalému (1078 dobyt) z rukou Seldžuckých Turků
- příčiny náboženské, politické, hospodářské
- výzva papeže Urbana II. na závěr koncilu v Clermontu k evropským rytířům k dobytí Palestiny - nečekaný ohlas - 1094
- 1096 křížová výprava chudiny - spontánní, neorganizovaná v Porýní - způsobila zmatek v Evropě
- 1. křížová výprava - 1096 - 1099
- jediná úspěšná
- 1099 dobyt Jeruzalém - krveprolití
- vznik křižáckých států - Jeruzalémské království, Edesské hrabství, Tripolské hrabství, Antiochijské knížectví
- křižácké rytířské řády - Johanité (raltézští rytíři), Templáři, Řád německých rytířů (Teutonský řád)
- ochrana křesťanských poutníků (křižácké hrady) - Krak de Chervaliers
- 2. křižácká výprava (1147 - 1149)
- pád Edessy do rukou muslimů
- účast evropských panovníků (Ludvík VII. + jeho žena Eleonora Akvitánská, Konrád III. - římský král, vladislav II. - český kníže)
- neúspěšná
- 3. křížová výprava (1189 - 1193)
- bitva u Hattinu - sultán Saladin porazil křižáky a získal Jeruzalém
- Richard Lví Srdce, Filip Lví Srdce, Filip II. August, Fridrich I. Barbarossa (utopil se)
- neúspěšná (ale obnova poutí křesťanů k Božímu hrobu
- 4. křížová výprava
- útok na Jeruzalém a Byzantskou říši
- dobyli Konstantinopol
- vznik Latinského císařství - poté obnova Byzantské říše
- 1453 - dobytí Konstantinopole osmanskými Turky
