Česká národní hudba

Z 8.B8 wiki

---

Aktuální verze z 15. 4. 2010, 16:40

• situace před Smetanou - silný Mozartovský vliv
  • u nás reprezentován V. J. Tomáškem (zemřel 1850), poslední skladatel českého klasicismu
• Praha potřebovala stálý orchestr (měla pouze Stavovské divadlo) - roku 1811 založena Pražská konzervatoř
• roku 1830 - Varhanní škola (Janáček, Dvořák)
• v Praze také působí Weber (1816 odchází kvůli konzervativnosti umělců v Praze)
• začíná novoromantismus (1840) - prolamuje se konzervativní období, do Prahy přijíždí Wagner, Schumann, Liszt

Obsah 1 František Škroup 2 Bedřich Smetana 2.1 Díla 3 Antonín Dvořák 3.1 Dílo 4 Leoš Janáček 4.1 Dílo

František Škroup

• dirigent Stavovského divadla, později odchází do Rotterdamu - umírá
• Fidlovačka - Kde domov můj - přijde slepý houslista Mareš - lesní roh, smyčcové nástroje

Bedřich Smetana

• 2. března 1824 Litomyšl - 12. května 1884 Praha (psychiatrická léčebna)
• 12. května - Pražské jaro (začíná Mou Vlastí, končí 9. symfonií Beethovena)
• studoval v Plzni u strýce, pak odešel do Prahy (do té doby žádné hudební vzdělání)
• v devatenácti letech u Josefa Prokše (slepý klavírní pedagog)
• zde se seznamuje s první manželkou Kateřinou Kolářovou - vynikající klavíristka
• poté učí
• 1848 zakládá hudební ústav kde učí
• nastupuje v 50. letech Bachův absolutismus (Smetanovi se nedaří)
• 1856-61 - ve Švédsku - vydělává si
• seznamuje Švédy s hudbou romantickou a pozdně klasickou
• 1859 umírá první žena Kateřina
• druhá žena - Bety Ferdinandová
• když se vrací do Čech, tak je hudební kritik a dirigent pražského Hlaholu (pěvecký sbor)
• sdružuje se s umělci v umělecké besedě
• skladatelská činnost, opery (první Braniboři v Čechách)
• Smetanovi se vyčítá, že vychází z hudby německé
• rozšiřuje hudbu, vychází z českých motivů, využívá polku
• dirigentem Stavovského divadla (pod jeho taktovkou Dvořák)
• měl zánět v jedné polovině obličeje (kvůli němu ohluchl a zbláznil se)
• 1874 - ohluchl při dokončení Vyšehradu, dále komponoval jako hluchý
• dočkává se otevření Národního divadla

Díla

• orchestrální - symfonie E-dur, Triumfální (dílo mládí, tvořena jako variace na rakouskou císařskou hymnu)
• tři symfonické básně švédské (programní hudba - příroda, historie, filosofie) - Richard III., Valdštýnův tábor - Liszt vynálezcem, Halon Jarl
• cyklus symfonických básní Má Vlast - 1874-79 - Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník (témata historická a přírodní)
• dílo komorní - klavírní trio g-moll (klavír, housle, violoncello)
  • smyčcové kvartety - Z mého života
• dvě dua pro housle a klavír - "Z domoviny"
• dílo klavírní - zvláště polky (Betyna polka, Luisina polka, České tance)
• dílo vokální - tři ženské sbory (Když se večer stmívá), mužské sbory (Tři jezdci), Česká píseň, Večerní písně (na text Vítězslava Hálka, pro zpěv a klavír)
• opery - osm (Bra-Pro-Da-Li-Dvě-Hu-Ta-Če) a devátou nedokončil (Viola)
  • Braniboři v Čechách (1864), Prodaná nevěsta (1866-8) - pro tyto dvě psal libreto Karel Sabina, Dalibor (1867), Libuše (1872) - libreto Adolf Vencik, Dvě vdovy - Zingl, Hubička (1876), Tajemství (1878), Čertova stěna (1882), Viola - s Eliškou Krásnohorskou
  • Prodaná nevěsta - sedlák má syna Jeníka, umírá mu manželka, Jeník se nesnese s novým synem macechy - odchází
    • Jeník se začíná scházet s Maruškou Hrušínovou, vedle toho se připravuje svatba Vaška a Mařenky, tento sňatek domlouvá Kecal
    • Jeník prodá Vaškovi Mařenku, ale jedině když si vezme syna Jíry (neví o něm, že je to on) - souhlasí

Antonín Dvořák

• 8. září 1841 Nelahozeves - 1. dubna 1904 Praha
• tatínek byl řezníkem, Antonín se vyučil řezníkem
• byl také poslán na hudební vzdělání do Zlonic k Antonín Liehmannovi
• hra na housle, varhany
• odchod do Prahy na varhanickou školu
• učil komponovat v rodině Čermákových (Josefína, Anna), miloval Josefínu, ale vzal si Annu (Josefína ho nechtěla)
• varhaníkem v kostele svatého Josefa v Praze
• je chudý
• 1874 žádá o rakouské stipendium
• posílá komisi Moravské dvojzpěvy - Brahms je posílá nakladateli - Fritz Simrock
• dále Dvořák komponuje Slovanské tance, 1873 provedena jeho kantáta, stává se slavným
• cestuje do Londýna, Anglie, Ruska
• 1892-5 - New York - ředitelem konzervatoře
• byl poprošen aby složil významné dílo (bylo výročí objevení Ameriky)
• dostal doktorát v Cambridge, ...
• zemřel po obědě, dostal mrtvici

Dílo

• orchestrální
  • symfonie (9): sedmá d-moll - psaná pro Anglii, osmá G-dur - "Anglická", devátá e-moll - "Novosvětská" - 1893 premiéra v New Yorku
  • symfonické básně (5) - z toho čtyři na Erbenovu Kytici (Holoubek, Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat)
  • symfonické předehry (5) - V přírodě, Karneval, Othello
• komorní tvorba
  • smyčcové kvartety - 12. F-dur "americký"
  • klavírní dílo - Slovanské tance
• vokálně instrumentální
  • kantáty (duchovní text) - Stabat Mater (1877-8), Svatební košile, Svatá Ludmila (1886) - věnováno Žerotínu, Requiem (1890), Te Deum (1892) - chvalozpěv
  • písně - Biblické písně, Večerní písně, Milostné písně, Cikánské písně, Moravské dvojzpěvy, Cypřiše (věnováno Josefíně)
  • koncerty (3) - houslový a-moll, klavírní g-moll, violoncellový h-moll
  • opery - Dimitrij, Jakobína (1883), Rusalka (1900)

Leoš Janáček

• 3. 7. 1854 Hukvaldy (koná se tam Janáčkův Máj) - 12. 8. 1928 Ostrava
• z chudých poměrů, od mládí veden k hudbě
• vzdělává se v Brně - Augustiniánská fundace (Pavel Křížkovský - zakladatel moravské hudby) - 1820-1885
• Augustiniáni byli velmi významný řád
• fundace byla společnost ke vzdělávání chlapců
• Janáček dostal od Křížkovského vzdělání
• odchází do Prahy na varhanickou školu (setkává se s Dvořákem)
• poté na dvou stážích v Lipsku o Vídni
• nejdříve je hudebním kritikem a zajímá se o folklor (navazuje na Františka Sušila a Františka Bartoše)
• 1881 - zakládá se v Brně varhanická škola - 1919 se z ní stává konzervatoř a Janáček je ředitelem
• svá nejlepší díla tvoří až ve 20. století
• patřil k rusofilům a slavianofilům (propagoval ruskou kulturu, rusko = spasitel Slovanů)
• 1903 - opera Její Pastorkyňa - plně reprezentuje Janáčkův styl, 1916 provedena v Praze
• 1918 - Vídeň - získává různá ocenění
• sčasování - jednotkou tohoto systému je časovka
  • nápěvky mluvy - zapisoval si intonaci mluvy
  • tímto se stává zakladatelem hudby 20. století, jeho styl je realistický
• na studiích v Brně se seznámil se Zdeňkou Schulzovou - vzali se a měli dvě děti (umřely)
• druhá žena - Kamila Stösslová
• zemřel na zápal plic

Dílo

• orchestrální
  • Suita, Idyla - orchestrální
  • Lašské tance (1890) - nejznámější část Pilky
  • Taras Bulba - rapsodie (1915-8) - tři části - smrt Andriova, smrt Ostapova, proroctví a smrt Tarase Bulby
  • Sinfonietta (1926-8) - autobiografická
    • věnována Brnu, jsou znělkou Brněnského podzimu - festival
  • Dunaj
  • Putování dušičky
• komorní
  • dva smyčcové kvartety - Kreutzerova sonáta, Listy důvěrné
  • dva klavírní cykly - V mlhách, Po zarostlém chodníčku
  • klavírní sonáta - dvě části - Předtucha a Smrt
• sbory
  • mužské sbory - na text Petra Bezruče - Kantor Halfar, Maryčka Magdonová (pěvecký mužsky sbor učitelů 1903), Potulný šílenec (1922)
  • ženské, smíšené
• mnoho písní
• kantáty (vokálně instrumentální) - Věčné evangelium, Na Soláni čarták, Glagolská mše (1926) - věnována olomouckému arcibiskupovi
• opery
  • Její pastorkyňa - považována za první realistickou českou operu
  • Výlety pana broučka - na libreto Svatopluka Čecha
  • Káťa Kabanová - ruský námět
  • Příhody lišky Bystroušky
  • Věc Makropulos
  • Z mrtvého domu (1930)