Živočišné houby
Z 8.B8 wiki
- jsou nejprimitivnější mnohobuněční živočichové, až na výjimky žijí pouze v moři. Žijí samostatně (solitérně), nebo tvoří kolonie.
- chybí soustava nervová, cévní, dýchací a svalová
- typ těla se odborně nazývá gastrula: má na povrchu ektoderm (zárodečný list), pod ním mezenchymatické pojivo a uvnitř je entoderm (zárodečný list)
- v mezenchymatickém pojivu se nachází:
- archeocyty - později se přeměňují v pohlavní buňky (spermatozoidy, vajíčka)
- skleroblasty - tvoří se v nich tuhé částice – sklerity
- amébocyty - buňky schopné fagocytózy a slouží k přijímání částeček potravy
- choanocyty - buňky límečkové, které kmitáním bičíku přihánějí do těla houby potravu
- porocyty - buňky, které protínají celou tělní stěnu houby a jsou uzaviratelné
Rozdělení podle typů tělních dutin
- askonní - límečkové buňky vystýlají vnitřní stěnu těla buňky
- sykonní – límečkové buňky (choanocyty) vystýlají náprstkovité útvary v tělní stěně
- leukonní – nejsilnější tělní stěna, ve které jsou okrouhlé komůrky vyplněné límečkovými buňkami (choanocyty)
Rozmnožování
- pohlavní – dochází ke spojení pohlavních buněk (gamet – spermie, vajíčko), vznikne zygota, ta se dělí a vznikne amfiblastula (larva tvořená z jedné vrstvy buněk) –> glastrula
- buňky větší bez bičíku dávají vzniknout extodermu, pod nimy choanocyty (límečkové buňky) s bičíkem dávají vzniknout entodermu
- jsou to hermafrodité
- nepohlavní – pučení
- vnější - kolonie
- vnitřní - gemule
Rozdělení
- houby vápenaté – jsou houby mořské, jejichž jehlice jsou z CaCO3, žijí samostatně (soliterně) – Houba Voštinová
- houby křemičité – mohou žít ve vodě sladké i slané jejich jehlice jsou z SiO2 – Houba Pletená (asi 30cm, Tichý oceán – Filipíny), houba rybniční (kolonie prstovitého tvaru, až jeden metr), houba říční (tvoří ploché korovité útvary, několik dm)
- houby rohovité – nemají pevná tělíska (sklerity), mají pouze pružná sponginová vlákna – Houba micí (stř. moře – Itálie, Afrika), Houba koňská (průměr několik dm)
