1. polovina 19. století

Přejít na:navigace, hledání

• revoluce umožnily rychlé dokončení první průmyslové revoluce • vznikají i první monopoly (v těžkém průmyslu nejčastěji) • v 60. letech - 1. podmořský kabel - z Evropy do Severní Ameriky • v 80. letech - nastupuje 2. průmyslová revoluce (první byla ve znamení páry, druhá ve znamení elektřiny) • zvýšení těžby ropy (první chemický průmysl, rozvoj dopravy - Tatra, první automobilky, bratři Wrightové 1907 - letectví) • Thomas Alva Edison - elektřina - žárovka, pojistka, první elektrárny v USA • u nás - František Křižík - lupa, křižíkova fontána, tramvaje - Praha • Charles Darwin - cesta kolem světa - expedice - teorie evoluce, v Americe opičí proces, neodarwinismus - i v ekonomice • Mendělejeev - tabulka prvků • první samopaly, Nobel - dynamit - švédský vynálezce - ze svého jmění zřídil Nobelovy ceny • obrněné bitevní lodi - rozvoj zbraní - první použití obrněnců na Mississippi v občanské válce • Johann Gregor Mendel - u nás - zakladatel genetiky - křížení rostlin, objev zákonu o dědičnosti • začaly se pořádat průmyslové výstavy - prezentace výdobytků průmyslu, první světová v Londýně 1851 - postaven Křišťálový palác (už neexistuje) - ukázky průmyslové revoluce Ameriky, Francie, Británie.. • nům Nilu • David Livingstone - probádal oblast řeky Zambezi, objevil Viktoriiny vodopády, vypracoval první mapu těchto oblastí, při poslední výpravě k Nilu se ztratil na 5 let, než jej našel nemocného a vyčerpaného dobrodruh, který se za ním vypravil - Henry M. Stanley - Angličan, který pracoval v belgických službách; Livingstone zemřel v Africe • Henry M. Stanley - Angličan ve službách belgického krále Leopolda 2. - připravil půdu pro kolonizaci Konga - surová kolonizace • Emil Holub - Zambezi, vypralvil se tam z Jižní Afriky, objevil divoké kmeny, dovezl velké množství předmětů, které jsou uloženy v muzeu v Hořicích, cestoval s manželkou • • expedice otevřely africký kontinent pro kolonizaci • evropané zabírali kolonie násilím, pomocí vojska nebo uzavíráním protektorátních smluv (protektorát = ochrana), byly to nerovnoprávné smlouvy, kdy evropské státy přebírají nad daným územím vládu • nejvíc kolonií v Africe získaly před druhou světovou postupně Británie, Francie, Belgie, • 1884 - do Berlína svolána konference o Africe (Bismarck) -> výsledeky: • zajištění dopravy - volný pohyb po řekách, volný obchod, definitivně vyloučen obchod s otroky, velmoci na pobřeží mohly podnikat výboje do vnitrozemí s podmínkou, že budou okupovat a plně využívat pobřeží; spory velmocí by se měly řešit arbitrážně - rozhodnutím třetího subjektu • • po Berlínské konferenci Afrika rychle rozdělena mezi Angličany (nejvíc kolonií), Francii, Belgii, Německo, Itálii, Portugalsko, Španělsko • snaha nově rozdělit kolonie byla jedna z příčin druhé světové • Britské impérium 2. pol. 19. stol. • "Viktorínská Anglie" - Viktorie 1837 - 1901 - vnučka Jiřího 3. Hanoverského - hanoverská dynastie • největší koloniální velmocí své doby (Anglie 300 000 km2, impérium 30 000 000 km2; Anglie 46 mil. obyv., impérium 370 mil. obyv.) • britské kolonie dělíme do tří skupin • dominia - území, kde převažují přistěhovalci, bílé obyvatelstvo nad obyvatelstvem původním, vlastní zákony, úřady, práva vnitřní samostatnosti; s Británií mají společnou zahraniční politiku, armádu, panovníka; dominia: Kanada (první - 1867), Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická unie; obyvatelé mají britské občanství, v Austrálii brali Britové děti domorodcům a vychovávali je v misiích; Jihoafrická unie vznikla až na počátku 20. století, od ostatních dominií se liší tím, že má převahu domorodého obyvatelstva • kolonie - s převahou domorodého obyvatelstva, které tam levně pracovalo • strategické body - ekonomický význam ne, vojenský ano, přístavy (Singapur, Hongkong, Maledivy), Gibraltar • • imperialismus - používá se pro 2. pol. 19. stol. - vznik impérií, zabírání kolonií, "Britské impérium" se začalo hroutit po druhé světové • Afrika - pokusili se vytvoři pás kolonií od severu k jihu, narazili na plán Francie vytvořit pás kolonií od východu na západ • 1882 získala Anglie protektorát nad Egyptem (pořád patřil Osmanské říši, ale Británie nad ním měla protektorát - dohled, kontrolu, spolupráci) Anglie získala kontrolu nad Suezským průplavem (dokončen 1869 - postaven Francouzi - Ferdinand Leseps, jeho společnost stavěla také Panamský průplav) - v akciové společnosti vlastní průplav měly akcie Francie nějaký díl a Egypt většinu, Egypťané akcie prodali Anglii • pod kontrolou Egypta byl také Súdán, kde ale vypuklo protibritské povstání - "Mandiho povstání" 1882 - Mandi byl místní náboženský muslimský vůdce, centrem Chartúm; 1898 porážka povstání Kitchenzem • • jižní Afrika • Kapská kolonie - sousedí s dvěma samostatnými Búrskými republikami - Oranžsko a Transvaal, Búrové - označení pro holandské starousedlíky; v poklidu až do nalezení diamantů - Búrské války (1899-1902) - 2 konflikty, Velká Británie zvítězila -> vznik Jihoafrické unie (později také dominium) • zabráním Jižní Afriky se začíná uskutečňovat plán Káhira-Kapské město, autor Cecil Rhodes • • Indie - 1600 Východoindická společnost, monopol na obchodování s Indií, na obranu svých zájmů existovalo domorodé vojsko - sipámiové • 1857 - domorodci v Indii povstali proti Britům (Sipámiové přešli na stranu domorodců), za 2 roky potlačeno britským vojskem -> Východoindická společnost zrušena, v Indii vytvořena Koloniální správa - ve VB ministerstvo, v Indii správa a vojsko • 1876 - Britská královna Viktorie přijala titul indická císařovna • Indie - nejdůležitější kolonie - Perla britské koruny; úřady zastávají jen Britové, významní Indové posílají své syny do VB do škol, později mají vlastní politickou stranu • 1885 - Indický národní kongres • • Asie - Barma, Malajsie • Vnitřní politika VB: parlamentní monarchie, vládne královna Viktorie, Viktoriánská Anglie 1837-1901, 2 strany - konzervativci = toryové - Benjamin Disraely a liberálové = wightové - William gladstone, tyto strany řešily volební reformy (především konzervativci), 1867 - zrušen volební cenzus (1. v Evropě) volit mohli všichni muži bez ohledu na majetek, sociální zákonodárství - prosazeno v 80. letech - zákony zkracující pracovní dobu na 10 hodin denně, 1900 vzniká nová politická strana - Labour party - dělnická strana (později Blair) - zakladatelem James MacDonald • Zahraniční politika VB: prosazuje politiku rovnováhy sil, jsou důsledným protivníkem Ruska (začíná se těžit ropa, diplomatické boje, v Africe konflikt s Francií -> srdečná dohoda - protože se vyvinul společný nepřítel - Prusko; splended isolation - politika skvělé osamocenosti, izolace na ostrovech, od Krymské války se Británie nezapojovala do konfliktů v Evropě • Francie v 2. pol. 19. stol. • evropská velmoc • 1852-1870 - "druhé císařství" - podpora bohaté buržoazie a vojáků; Napoleon 3. a jeho vládychtivá manželka Evženie • bonapartismus - forma autokrativní vlády, zavedená císařem Napoleonem 3., opírá se mocensky o vojsko, birokratický aparát a konzervativní rolnictvo, politika "cukru a biče" vůči dělníkům, zneužití státní moci proti politickým odpůrcům, tato forma vlády využívána jako vzor pro ostatní státy (Prusko) • zahraniční politika Napoleona 3.; většinou neúspěšná • účast na Krymské válce (1853-56), spojenectví s Anglií, kompenzace za Vídeňský kongres, konflikt o Bospor a Dardanely a vliv na Balkáně mezi Tureckem a Ruskem; Rusko napadlo Turecko a zpočátku vyhrávalo, Anglie a Francie potřebovali výhru Turecka -> podpořili Turecko; Rusové úžiny chtěli, aby mohli plout z Černého moře do Středozemí, Anglie s Francií porazili rusko Černomořsko flotilu a 11 měsíců obléhali Sevastopol; Florence Nightgalová - zdravotní sestra, poprvé využit systém červeného kříže, Tolstoj - Sevastopolské povídky, Nachimov - velitel poraženého ruského loďstva; Rusko přiznalo porážku, 1856 uzavřen Pařížský mír - Bospor a Dardanely neutrálními vodami pod kontrolou Anglie a Francie • vojenská podpora při sjednocování Itálie (bitva u Solferina 1859 - Francie podpořila Sardinské království proti Rakousku), zisk Savojska a Nizzy pro Francii • pokus získat vliv v Mexiku - podpora vojenského tažení bratra rakouského císaře Maxmiliána Habsburského 1864 -> korunován mexickým císařem, po odvolání francouzských vojsk byl popraven revolucionářem Benutem Juarezem -> veliký krach, v Mexiku nadále republika, Francie ztratila spoustu peněz a trhla ostudu v celém světě • prohrou války s Pruskem končí jeho vláda • • vnitřní politika Napoleona 3. - bonapartismus; podpora ekonomiky - výstavba železnic, splavňování řek, zakládání peněžních ústavů, výstavba moderní Paříže - bulváry - champs Elyseés, ústřední tržnice - "břicho paříže" - už nestojí, architekt Haussman, 1855 uspořádání světové výstavy • Koloniální výboje - Afrika - snaha propojit kolonie of východu k západu (Alžír, Guinea, Pobřeží slonoviny, Gabun, Francouzská rovníková Afrika), střety s VB - 1898 pevnost Fašoda - francouzský armáda slabší, poručíka Marchanda odvolali ještě před bojem - rozhodlo se, kdo bude v Africe pokračovat na jih => Anglie => 1904 Srdečná dohoda - mezi Anglií a Francií kvůli společné hrozbě od Pruska; Asie - Indočína (Kambodža, Barma, Siam), pokus o Sýrii; Oceánie - tichomořské ostrovy, Tahiti • Pruskofrancouzská válka - záminkou tzv. Emžská depeše (Emž - lázně v Německu, došlo tam k diplomatickým jednáním mezi Francií a Pruskem, týkaly se území Španělska, nedošlo se k výsledku a Bismarck o tom referoval tisku a vylíčil tam v depeši Francii špatně a vztahovačný Napoleon to bral jako zesměšnění své osoby a nechal se vyprovokovat k vyhlášení války, ikdyž Francie měla slabší armádu); Francie zahájila útok, Prusové zahnali Francouze hned zpátky do Francie -> bitvy - porážky fr. armády - U Méty a U Sedanu - Napoleon padl do zajetí => 9.1870 vzniká republika; Prusové táhnou dál, obklíčili Paříž, v Paříži vyhlášena vláda republiky pod vedením kontervatorika Tierse - Tiersova vláda, vyhlášeno příměří, Francie jedná o mír, mezitím se Prusové zabydlují u Paříže a 19. 1. 1871 vyhlašují ve Versailles císařství - Vilém 1. -> pruský král se stal německým císařem, 2.1871 uzavřena mírová smlouva, pro Francii pokořující ztráta Alsaska-Lotrinska (průmysl), reparace, pevnosti Fr. na východě mají být nějakou dobu pod kontrolou Němců; Francouzi nesouhlasí, vyčítali Tiersovi, že to podepsal • -> povstání - Pařížská komuna - 90 dní (březen - květen) 1871, jako reakce na uzavření potupného míru - společenství rovných, většina bohatých i s vládou utekli - vláda do Versailles, komuna si brala jako politiku nápravu sociálních křivd - povinná školní docházka, konec těžké práce žen, zvyšování platů, stanovení pevných cen, dělníci byli stěhování do bytů a paláců po bohatých; v radě komuny začly neshody -> toho využila Tiersova vláda (Paříž furt oblklíčená Prusi), Tiers se domluvil s Němci, ti pustili Tiersovy vojáky do Paříže, začíná krvavý týden - 21. - 28.5. komuna nakonec poražena, její vojáci zatlačení na hřbitov Pere-Lachaise, rozstříleni u Zdi komunardů -> rozpadá se první internacionála, předtím se stěhuje do USA • Ferdinand Leseps - stavby - Suez, Panama - Korupce, ve Francii kvůli tomu padlo několik vlád; Dyfuzova aféra - Zola - Žaluji • Sjednocení Itálie • sjednocovací pokusy, tři etapy • Revoluce shora • 1859 - revoluce shora - sever Itálie nejvíce rozdroben • Banátsko a Lombardie - původně rakouská území • Sardinské království - největší (Piemont a Sardinie) • dynastie - odsud začíná sjednocení • • • jih - sjednocený - Neapolské království (Sicilie, jižní Itálie) - Neapol - hlavní město, zde trval absolutismus, král nechce sjednocovat • 1859 proces revoluce shora zahajuje ministerský předseda C. Cavour • sjednocuje severní Itálii, armáda, poučen, hledá spojence - Francie • Napoleon III. proti Rakousku, bitva u Solferina, Rakousko poraženo • důsledky pro Itálii - připojuje se Lombardie • Rakousko - krachl režim - Bachův absolutismus • Napoleon získal Savojsko, Nizzu • Revoluce zdola • 1860 • hlavní představitel italský revolucionář Garibaldi - vrací se do severní Itálie z jižní Ameriky • plavba na Sicílii - shromáždil 1000 dobrovolníků - červenokošiláci => Neapol • Garibaldi ustoupil - vzdal se vlivu - předal Viktoru Emanuelovi II. (sardinský král) • • server a jih Itálie se sjednotil • 1861 sjednocena Itálie • Turín - hlavní město, Řím - sídlí papež, zbývá připojit Benátsko a papežský stát • Další revoluce shora • 1861 - 1870 • využila spojenectví s Německem • 1866 probíhá evropský konflikt Prusko-Rakouská válka, bojovali u Hradce Králové • Italové podpořili Prusy - vyhráli • Rakousko muselo odevzdat Benátsko Itálii • Prusko-Francouzská válka • hlavní město do Říma 1870 • papež ("vězeň" Itálie) x stát (odmítá katolictví, nemá rozhodující postavení) • 1929 - zakončen spory • Lateránské dohody - usmíření, papež odstupné • Itálie - učení náboženství na školách • Německo • 1848 - akce na sjednocení se nepodařily, revoluce shora z Pruska • 1862 - v úřadě Pruska Otto von Bismarck (kancléř Pruska), vzal si ho pruský král Vilém I. • junkeři - od 1861, výsadkářská šlechta, vojsko, diplomacie • z nich i Bismarck - věděl o politických situacích, navázal kontakty, sjednotil Německo "krví a železem" (hlavně války, ale i diplomacie) • • Válka proti Dánsku • Prusko se spojilo s Rakouskem • Dánsko prohrálo, šlo o oblasti v Německu • zisk Šlezvicka a Holfštýnska, rozdělili si území • Prusové zabrali obě území • Rakousko x Prusko • válka 1866 • Prusové vběhli do Čech, bitva u Hradce Králové - u Sadové • Prusové zvítězili, lepší taktika a zbraně • 1867 - Rakousko-uherské vyrovnání • jeden vládce, společná měna, armáda • zahraniční politika, jiné zákony a ústava • uherská - zemědělství • vyřazení Rakouska z Německého spolku • Vznik severoněmeckého spolku • 1867 - převaha Pruska • Bavorsko nejsilnější • jih se nechtěl připojit k severu, hledali oporu proti Bismarckovi, podporovala je Francie • Prusko-francouzská válka • 1870 vyprovokována, záminka Emžská depeše • 18. 1. 1871 - německé císařství vyhlášeno ve Versailes - sjednocení Německa • II. císařství (1872 - 1914 (Vilémovské) • II. říše - fašistické Německo 1936 • I. říše římská - zrušil Napoleon • • II. císařství - Vilémovské Německo • 1871 - 1890 - Vilém I., kancléř Bismarck - abdikoval, => Vilém II. • Občanská válka v USA • válka severu proti jihu, 1861 - 1865 • S unie x J konfederace, unie považuje jižany za vzbouřence • USA vzniklo v 1783 po válce za nezávislost • měli prezidenta, ústavu, každý stát vlastní zákonodárství • vznik dvou rozdílných hospodářských systémů • sever - tržně orientované podnikání • konkurent Anglie, má výrobky, silnější centrální vláda • svobodná námezní síla - dělníci • odpor k otroctví - dva důvody - na severu jim to připadalo nedůstojné; jih byl nezajímavý z hlediska obchodu • • jih - hospodářsky závislý (desetina bělochů - správci, dozorci, plantážníci) • bavlna do Anglie, plantáže, zemědělství, závislost na Anglii • větší autonomie států • otroci - černoši, neměli majetek, nemohli být vzděláváni • životní závislost na otroctví • • • na severu hnutí za zrušení otroctví - abolicionismus - "cesta svobody" • 1854 - vznik Republikánské strany (program zrušení otroctví) - Lincoln • 1860 - v prezidentských volbách zvítězil Abraham Lincoln • spor mezi severními a jižními státy o nová území Nebrasky a Kansasu, o zavedení otroctví • do bojů v Kansasu zasáhl John Brow - zatčen - ve Virginii popraven, stalo se symbolem pokrokových protiotrokářských sil • 20. 12. 1860 se rozhodla jižní Karolína vystoupit z Unie, následovalo ji 10 států • vznikly tak Konfederované státy Americké (konfedereace) s vlastní ústavou, jejichž prezidentem byl zvolen Jefferson Davis • hlavní město Konfederace - Richmond ve Virginii • vznik nejkrvavějšího domácího konfliktu v amerických dějinách (600 tisíc obětí) • unie - sever - hlavní město Washington; Lincoln • jih - vojevůdce - generál Lee, sever - Sherman, Grant • hranice mezi severem a jihem v občanské válce Dixie (také hymna jihu) • počátek konfliktu - odstřelování oddílů Unie v pevnosti Fort • Sumter v Jižní Karolíně u Charlestonu - duben 1861 • oficiální začátek války 15. dubna 1861, Lincoln povolal 75 tisíc dobrovolníků • 19. dubna 1961 vyhlásil blokádu jižanských přístavů, nemohli vyvážet bavlnu = bez peněz • zpočátku docházelo pouze k menším ozbrojeným střetům • první velká bitva - 21. 7. 1861 u Bull Runu - drtivá porážka severu • bylo jasné, že půjde o delší konflikt než obě strany očekávaly • • v dubnu 1862 zavedla Konfederace povinné odvody do armády a v roce 1863 je zavedla i Unie • 22. 9. 1862 přednesl Lincoln Předeběžné vyhlášení podle kterého byli od 1. 1. 1863 všichni otroci na územích Unie svobodni (definitivní osvobození otroků znamenal až 13. dodatek Ústavy z 1865) • od 1863 první oddíly černošských dobrovolníků - pomohly v bitvách proti konfederaci • 1863 Homestead Act - bezplatné přidělování půdy vojákům severu • 1863 bitva u Gettysburgu - jižané poražení - Lee porážka - stáhnout • 9. dubna 1865 se sešel Lee s Grantem (seveřan) v Appamatoxu, kde Lee kapituloval - v průběhu týdnů se vzdaly všechny zbývající jižanské jednotky • důsledky • 14. dubna 1865 byl na Lincolna při návštěvě Fordova divadla ve Washingtonu spáchán atentát - atentátník John Wilkes Booth • plánovali zabít i jiné - Grant • tím jihu spíše uškodil • • 2. fáze 1865-1877 rekonstrukce • vyrovnání rozdílů mezi severem a jihem (politické, ekonomické, rasové) • na jihu - vojenská správa a vynucováno dodržení 13. a 14. dodatku ústavy • z větší části negramotní otroci bývalí - úřady • vznikla rasistická organizace Ku-Klux-Klan • vlna odporu - vojenská okupace jihu nakonec ukončena • správa svěřena místním vládám • občanská válka - nejkrvavější konflikt na území severní Ameriky • i když černoši svobodní, nebyli plnoprávní občané • Rusko • 19. století - 1914 • zaostalý stát, nevolnictví, buržoazní monarchie • samoděržaví - absolutistická vláda • velmocenská politika - Sibiř, Blízký Východ, Čína, Balkán • silná pozice pravoslavné církve • nevolnictví - většina obyvatel v zemědělství - 90% negramotní • car Mikuláš I. (1825 - 1855) • zaslepená víra v Boží poslání vybudovat z Ruska fungující samoděržavný stát, absolutistická vláda, odmítá vše od západu • podle něj jsou jakékoli vlivy západu škodlivé a liberály považoval za vlastizrádce (brutální potrestání děkabristických povstalců - 1825) • obranou proti "západní nákaze" je izolace Ruska • opozice proti Mikulášovi I. - slavjanofilové, západníci • Krymská válka 1853 - 56 • Alexandr II. (1855 - 1881) • musí udělat změny, nakloněn reformám, přistoupil na radikalizaci obyvatelstva • 1861 manifest o zrušení nevolnictví (poddanství a roboty) • svobodní občané (hlavně rolníci) bez politických práv, neměli majetek určité výše, půdu si museli koupit - kritika - Černyševský • • reforma soudní - odebráno šlechtě - soudci jmenováni carem • zrušeny tělesné trsty, reogranizace místní správy • 60. léta vzniká v Rusku hnutí narodniků (raznočinci - studenti) • chtějí změnit systém - připravují revoluci, zaměřili se na rolníky • práva lidí, proti carismu - nechtěli - narodnici věznění • hnutí za radikalizaci rolníků • "choždemije v narod" - chodit mezi lid, ovlivňují rolníci na vesnicích • neúspěch narodniků - část vytvořila organizaci Narodnaja volja - radikální křídlo - anarchistické náory (hnutí) - atentáty na cara • 1881 - neúspěšný atentát na cara, poprava (i Alexandra Uljanova) - Lenin • Alexandr III. - absolutismus, cenzura, samoděržaví, rychlý ekonomický růst Ruska - stavba Transsibiřské magistrály, podniky, průmyslová centra - Moskva, Petrohrad, kumulují se dělníci za strašných podmínek • Mikuláš II. (1894 - 1917) poslední romanovec • kněžna Alexandra - němka, syn Alexej - nemocý, malé srážení krve, lidový léčitel - Rasputin (Grigorij) - ovlivňoval politiku • absolutistická vláda, průmyslová revoluce, budování železnic - Transsibiřská magistrála • zrychluje se populační růst, ale ve městech přesto žije málo lidí • velké rozdíly mezi sociálními vrstvami, vysoká negramotnost • 1917 přinucen k abdikaci • v průběhu občanské války byl i s rodinou zavražděn bolševiky, pravoslavní jej považují za svatého • • • sociálně demokratická strana: marxismus • 1898 - Minsk - první sjezd této ruské strany - symbolické založení, sjezd rozehnán, účastníci zatčeni • kvůli policejnímu útisku pracovala strana v emigraci a hluboké ilegalitě • 1903 - Brusel a Londýn - druhý sjezd - opravdové založení strany (Lenin) • • 1905 - masové stávky - dílčí zavedení občanských práv a svobod (buržoazní demokratická revoluce v Rusku) • 1912 - rozdělení Ruské sociálně demokratické strany na dvě větve na konferenci v Praze • bolševici - v čele Lenin - po revoluci působí na stranu v emigraci • munševici - klaní se k západoevropskému revizionistickému pojetí marxismu. Podstatou je, že se toto pojetí navenek jen "tváří" jako marxismus, byli mírní a spíše vyjednávali • • zahraniční politika ruska • upevnění ruské nadvlády na Kavkazu • proniknutí ruských vojsk do Asie - střed ruských a britských zájmů v Afgánistánu, konflikt vyřešen dohodou • dohoda o rozdělení vlivu mezi Ruskem a Británií - vliv západu v Číně, Rusko tedy od smlouvy upustilo a odhlásilo svůj zájem o podíl při dělení sfér vlivu na dálném východě • až v 1904 vypukla mezi Ruskem a Japonskem válka o sféry vlivu na čínském pobřeží - překvapivě rychlá prohra Ruska • 1907 založení Trojdohody (Británie, Francie, Rusko) • Japonsko zaostalé do poloviny 19. století • USA je přinutilo otevřít se světu • Rusko-japonská válka (1904-5) - bojovalo se o přístavy na dálném východě • • 1904 - japonské loďstvo napadlo ruskou flotilu v přístavu Port Arthur • 1905 - zničení ruské flotily v průlivu Cušima - pozemní armáda Japonska napadla město Muhdem - porážka Ruska • asijský stát poprvé porazil evropskou velmoc • důsledek - nepokoje v Rusku - revoluce 1905, mezinárodní blamáž Ruska • Ruská buržoazní revoluce (1905 - 1907) • prohrálo s Japonskem, chaos, nedostatek potravin • 9. ledna 1905 - Petrohrad - "krvavá neděle" - pochod dělníků (pokojná protestní manifestace před zimním palácem) • snaha upozornit na své těžké postavení ve společnosti a předat petici, byli beze zbraní • krvavě potlačeno, 1000 mrtvých • • 1905 další radikalizace mezi dělníky - i do dalších průmyslových center, částečně zasáhla armádu • 1905 červen - vzpoura námořníků v Oděse na křižníku Potěmkin • posádka změnila kurs a odplula do Rumunska - to vydalo vzbouřence a byli popraveni • • září 1905 - generální stávka v Moskvě pod vedením Lenina potlačeno • říjen 1905 - povstání vojska - pevnost Kranštandt - potlačeno • 1906-7 rolnické bouře na venkově, potlačení, konec revoluce • říjen 1905 - manifest o ústavě, car vydal ústavu, málo dodržována, parlament Ruská duma - podřízen carovi • ministr Stolypin - reformy venkova, chce tržní stavy, rolníci aby mohli prodávat přežitky • •