Biomembrány

Z 8.B8 wiki

---

Aktuální verze z 1. 10. 2011, 17:44

• vyskytují se jak u organismů eukaryotických, kde obalují jednotlivé buňky (cytoplazmatická membrána), tak u živočichů
• další membrány u eukaryot se nacházejí uvnitř buňky
• uvnitř buňky existují organely sekreční brány - patří sem jaderný obal, endoplazmatické retikulum, Golgiho systém
• organely semiautonomní brány - chloroplasy a mitochondrie

Obsah 1 Prokaryotické organismy 2 Eukaryotické organismy 3 Stavba biomembrány 4 Funkce biomembrány

Prokaryotické organismy

• povrch buněk tvoří biomembrána (cytoplazmatická membrána) - bakterie, sinice
• mají jednu biomembránu

Eukaryotické organismy

• rostliny, živočichové, prvoci, houby, chromista
• větší počet biomembrán
• jedna biomembrána se nachází na povrchu buněk (cytoplazmatická membrána)
• další biomembrány obalují některé vnitrobuněčné organely
• biomembránou jsou obaleny organely sekreční dráhy (buněčné jádro, endoplazmatické retikulum, Golgiho systém)
• další organely obalené biomembránou se nazývají semiautonomní

Stavba biomembrány

• biomembrána je tvořena lipidovou (tukovou) dvojvrstvou - má dva konce
• konec polární (hydrofilní) - je ve styku s vodním prostředím - tvořen cholinem, kys. fosforečnou + glycerolem
• konec nepolární (hydrofobní) - tvořen uhlovodíkovým řetězcem karboxylových mastných kyselin
• na určitých místech je biomembrána překlenutá integrálními membránovými proteiny (IMP), které na obou koncích biomembrány tvoří rozsáhlé polární oblasti
• IMP umožňují komunikaci buňky mezi oběma stranami biomembrány (mezi prostorem intracelulárním = vnitrobuněčným a extracelulárním - mimobuněčným)
• IMP umožňují komunikaci látkovou, při níž IMP pracují jako specifiké přenašeče látek mezi oběma prostory
• komunikace signální - také ji umožňují IMP
  • IMP funguje jako receptor (poutač), na který se naváže buď hormon, protilátka nebo neurotransmiter

Funkce biomembrány

• reguluje transport látek mezi prostorem vnitrobuněčným a mimobuněčným
• podílí se na syntéze buněčné stěny (u rostlin)
• podílí se na reakci buňky na podněty přicházející z vnějšího prostředí (na vliv chemických látek, světla, ...)
• obrázek
• cytoplazmatická membrána, která obaluje povrch prokariotní i eukaryotní buňky je výběrově polopropustná - některé látky propouští úplně, částečně a nebo vůbec
• malé nepolární molekuly, jako jsou plyny dusík, kyslík, oxid uhelnatý, oxid uhličitý, vodík a benzen, se velmi dobře rozpouštějí v hydrofobní vrstvě - velmi snadno difundují oběma směry, jsou malé
• malé nenabité polární molekuly jako jsou voda, alkohol a glycerol rovněž poměrně snadno pronikají přes biomembránu oběma směry
• velké nenabité polární molekulky, jako jsou aminokyseliny, glukoza, nukleotidy
• přes biomembránu nemohou pronikat
• ionty H+, Ca2+, Mg2+, Na+, K+ a Cl-, HCO₃- rovněž přes biomembránu nejsou schopny pronikat
• cytoplazmatická membrána je selektivně (výběrově) polopropustná
• některé látky propouští dokonale, částečně nebo vůbec
• makromolekuly + makromolekulární komplexy nepropouští vůbec (bakterie)
• tyto látky přecházejí do nitra buňky nebo z buňky ven pomocí cytotických váčků = cytóza
• cytotické váčky jsou produktem cytoplazmatické membrány
• prostřednictvím cytotických váčků se dopravují látky z prostředí vnějšího do nitra buňky (endocytóza)
  • látky pevné - fagocytóza, do nitra buňky se dopravují pevné látky
  • látky kapalné - pinocytóza, do nitra buňky se dopravují látky kapalné
• doprava odpadních látek z buňky se opět děje pomocí cytotických váčků, které po doteku s cytoplazmatickou membránou praskne a odpadní látky se rozptýlí - exocytóza
• obrázek