Doba poděbradská
Z 8.B8 wiki
- 1437 - Zikmund umírá
- 1437-9 - Albrecht II. Habsburský
- vládne v Rakousku, v Čechách, v Uhrách
- zeť Zikmunda Lucemburského
- na krále ho uznávají především katolíci, husitská šlechta s ním nesouhlasí
- boje - Turky - umírá
- po jeho smrti se mu narodil syn - Ladislav Pohrobek
- vláda rozdělena mezi zemské správce
- Rakousy - vládne jeho matka - Alžběta Lucemburská
- Uhry
- horní země - Slovensko - český šlechtic Jan Jiskra z Brandýsa
- dolní země - Maďarsko - Jan Hunyiady - opírá se o husity na slovensku (hnutí bratříků)
- spor Jana Hunyiady a Jana Jiskry z Brandýsa o moc (Jan Hunyiady se chce stát králem)
- bitva u Lučence 1451, Jan Hunyiady poražen, Uhry sjednoceny
- Čechy - nepokoje - vznikají landfrídy
- rozpor mezi katolickoua a husitskou šlechtou
- landfríd - spolek tvořený městy, rytíři a pány
- místo ústřední vlády, buď katolické, nebo kališnické
- mezi landfrídy domluven zemský mír
- 1444 - do čela východočeského a středočeského landfrídu se dostává Jiří z Poděbrad (kališník) - klidová politika
- 1448 - jednota poděbradská (kališnické landfrídy), jednota strakonická (spojení katolických landfrídů, v čele Oldřich z Rožmberka
- Jiří z Poděbrad útočí na Prahu - upevnil své postavení
- 1452 - Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem (až do 1457), vládl za Ladislava Pohrobka
Ladislav Pohrobek
- 1453 - český a uherský král, pobýval ve Vídni
- 1457 - návrat do Čech - příprava na svatbu s francouzskou princeznou, podezření na otravu, vinili Jiřího z Poděbrad (ve skutečnosti zemřel na leukemii)
- znovu bezvládí, uherským králem se stává Matyáš Korvím
- v Čechách volba nového krále
Vznik jednoty bratské
- na základě nároků Petra Chelčického
- jihočeský hejtman, filosof, kritik (Sieť viery pravé)
- odmítá středověké dělení společnosti na trojí lid, hlásá rovnost lidí
- odpor proti autoritám - zákony, úřady, církev, šlechta, vojsko, soudy
- odmítá panování světských i duchovních pánů, odvádění daní, vyšší vzdělání
- odpor proti násilí, chce vytvořit novou společnost založenou na Bibli
- snažili se zbavit společnost špatného chování - nepřijímali mezi sebe vojáky, obchodníky
- život podle Bible, společná práce, chudoba
- 1467 - vznik samostatné nové církve - jednoty bratské
- Řehoř zvaný Krejčí, v Kunvaldu u Žamberka
- sami volili biskupy a světili kněze
- pronásledováni od katolíků i husitů (nesouhlasili s odporem k násilí)
- později mění své názory
- na vzdělání - zakládání škol, překladatelská činnost
- přijímají i bohaté šlechtice a měšťany (od 16. století)
Jiří z Poděbrad
- zvolen českým králem (1458) českými stavy - první skutečná volba
- poprvé usedl na trůn šlechtic a ne potomek královského rodu
- podpora všech stavů
- kališník (před korunovací musel slíbit, že přestoupí na katolickou víru)
- "král dvojího lidu" - chtěl sjednotit společnost bez ohledu na víru
- upevnil královskou moc doma i v zahraničí
- základem politické koncepce je basilejská kompaktáta (1462 zrušena papežem Piem II.)
- vnitřní politika
- rozkvět hospodářství - nerušeno válkami
- obnoveno dolování stříbra v Kutné Hora
- podpora řemesla a obchodu, další výsady královským městům
- dbal o bezpečnost na obchodních cestách
- konflikt s papežem - 1463 papež zrušil kompaktáta
- 1466 Jiří z Poděbrad prohlášen za kacíře, formálně zbaven trůnu i majetku
- proti Čechám vyhlášena kížová výprava
- vnitřní opozice - 1465 Zelenohorská jednota, v čele Zbyněk ze Šternberka
- zahraniční politika
- koncept mezinárodní mírové unie (1464)
- nechal diplomaty sestavit mírový plán
- chtěl vytvořit spolek evropských panovníků a společně postupovat při řešení problémů mírovou cestou
- v čele měl být francouzský král
- oficiálně proti Turkům, neoficiálně proti papeži
- neuspěl - nesouhlas evropských panovníků, předběhl svou dobu
- 1462-67 - mírové poselstvo po Evropě
- na podporu mírového plánu
- tvořené z významných českých šlechticů (Lev z Rožmberka)
- cestovali po celé Evropě, aby panovníky seznámili s plánem
- reprezentovali český stát
- písemná zpráva - Václav Šašek z Bířkova (účastník), v 19. století zpracoval Alois Jirásek
- 1468 křížová výprava do Čech
- Matyáš Korvín (KRAVÍN)(uherský král - bývalý zeť J. z P.) obsadil Moravu, Slezsko, Lužice
- 1469 - bitva u Vilémova
- Jiří z Poděbrad chtěl po Matyáši, aby ho usmířil s papežem, místo toho se nechá korunovat českým králem
- Čechy ho neuznaly, jen Moravu, Lužice a Slezsko
- Jiří z Poděbrad před svou smrtí zavazuje českou šlechtu, aby za dalšího krále zvolila příslušníka rodu Jagellonců (Polsko)
- 1471 umírá
