Habsburkové na českém trůně

Z 8.B8 wiki

Přejít na:navigace, hledání
• 1526 - bitva u Moháče - padl poslední mužský potomek české větve Jagellonců - Ludvík Dítě • zemský sněm opět volí krále - vedlejší země Koruny české uznaly za dědice trůnu manžela Anny Jagellonské - rekouského arcivévodu Ferdinanda I. Habsburského na základě dynastických úmluv • český sněm se nakonec rozhodl taky pro něj (měli víc kandidátů) - hodně jim slíbil, že jim nechá úřady, české vojsko nebude v zahraničí, Praha jako sídelní město, nebude zasahovat do náboženských poměrů - nesplnil • • téhož roku Ferdinand zvolen i uherským sněmem - pán západní části Uher a Slovenska • po bitvě u Moháče podstatná část Uher patří Turkům - Budínský pašalik • východ Uher - Sedmihradsku vládne Jan Zápolský • 1526 ve střední Evropě vznik mnohonárodnostního soustátí - Habsburská (Podunajská) monarchie - tvoří ji dědičné země Habsburků (Dolní a Horní Rakousy, Štýrsko, Tyroly, Korutany, Kraňsko), země Koruny české (Čechy, Morava, Slezsko, Dolní a Horní Lužice) a část Uher (až do roku 1918) • Ferdinand I. je bratr Karla V. (španělský král a římský císař) • Habsburkové ovládli velkou část Evropy - v 16. století nejbohatší a nejmocnější vládnoucí evropský rod • usiloval o vytvoření jednotné monarchie se silnou ústřední mocí, jediné přípustné náboženství katolictví • • v českých zemích katolíci jen menšina, většinou se hlásí k reformovaným církvím - k husitství - staroutrakvisté; luteránství - novoutrakvisté; jednota bratrská • stavy - odpor k posilování centrální moci - protože panovník zřídil ústřední dvorské úřady ve Vídni a obsadil je svými stoupenci, omezoval městům privilegia a zvýšil daně - vyhrocení rozporu 1546-7 - Ferdinand I. pomáhá bratrovi Karlovi V. (ve Svaté říši římské Šmalkadská válka) a bez souhlasu zemského sněmu svolal zemskou hotovost k tažení za hranice země - stavové vypověděli králi poslušnost - Měšťansko-šlechtická opozice (české stavy se přidaly ke šmalkadské jednotě) • Karel nakonec pomoc nepotřebuje, Ferdinand vyuzívá situaci k rozprášení opozice v zemi - ke šlechtě celkem mírný, ale k městům tvrdý (zrušení městské samosprávy) • vyřadil města z politického života, posílil moc patriciátu, zrušil cechy jako politickou instituci, městské soudnictví podřídil královskému dozoru, města ztratila i vojenský význam (musela odevzdat střelné zbraně, zbourat hradby), ještě vyšší daně, zbavil je veškerého pozemkového majetku, platili posudné - groš za každý sud piva - Ferdinand I. v českých zemích zadusil na dlouho rozvoj měst • zakročil i proti nekatolíkům - zákázal jednotu bratrskou (biskup Jan Augusta uvězněn, její příslušníci pronásledováni), do země povolal Jezuizty - založili v Praze kolej Klementinum, jezuitská kolej zřízena i v Olomouci, bylo také obnoveno pražské arcibiskupství (od husitských válek bylo neobsazeno) • v prvním větším střetnutí stavové podlehli • 1556 Karel V. abdikuje - císařský titul předán Ferdinandu I., španělská koruna Filipovi II. - vytvořily se dvě habsburské větve (rakouská - ovládala celou střední Evropu, a španělská) • • Letohrádek - první renesanční stavba u nás (Ferdinand I. pro Annu Jagellonskou) • obě větve se navzájem podporovaly, v mezinárodní politice prosazovaly protireformační síly • Maxmilián II. (1564 - 1576) • reformační síly posílily své pozice, syn Ferdinanda I. • není tak výrazná osobnost jako otec - toho využívají čeští stavové v roce 1575 - Česká konfese • Maxmilián jel do Prahy (chtěl prosadit ještě za svého života syna Rudolfa II. na český trůn a zároveň požádal zemský sněm o vypsání mimřádné daně na válku proti Turkům - stavové jako protiváhu žídali schválení společného vyznání víry českých evangelíků české konfese - Maxmilián ji potvrdil jen ústně • • Rudolf II. (1576 - 1611) • nejvýznamnější úspěch evangelíků, silně katolický panovník, nebyl ženatý • přesídlil i se svým dvorem roku 1583 do Prahy - učinil ji tak sídelním městem císaře a centrem politického a kulturního života Svaté říše římské • jeho bratr Matyáš se snaží získat trůn - stavové se postavili na stranu Rudolfa - za to získali rozsáhlé náboženské svobody, které panovník potvrdil roku 1609 v listině zvané Majestát - umožňoval svobodu volby vyznání i poddaným, velký ale poslední úspěch českých evangelíků - následné boje s rudolfovými nástupci o respektování Majestátu prohráli • v Uhrách povstání proti Rudolfovi, v čele Štěpán Bočkaj (podpora Turků) - Rudolf tam posílá Matyáše - zvolen uherským králem • roku 1608 Libeňský mír - Matyáš král v Rakousích, Uhrách, Moravě; Rudolf v Čechách, Slezsku, Lužicích a je římským císařem • •
Navigace
Nástroje