Hmyz
Z 8.B8 wiki
- druhově nejbohatší třída, 1 milion druhů, velmi rozmanitá tvarově, velikostně (0,2mm - 30cm)
- mezi hmyz patří druhy, kterým je třeba věnovat velkou pozornost z hlediska lékařství (lidské, veterinárního) a z hlediska hospodářského
- užitkové (poskytují přímý užitek) - včela medonosná (med, vosk, mateří kašička), bourec morušový (hedvábí)
- užitečné - opylovači
- škodlivé - saranče, komár, blecha, veš
- rozdělení podle vývoje
- s proměnou nedokonalou - vajíčko -> larva (instar) -> dospělec (imago)
- s proměnou dokonalou - vajíčko -> larva -> kukla -> dospělec; např. motýl
- základní vlastností všech zástupců hmyzu je heteronomně (nestejnocenně) článkované tělo a končetiny
Obsah |
Stavba těla
- hlava - vzniká srůstem šesti článků
- jeden pár složených očí - mozaikovité vidění
- mohou zde být dva páry očí jednoduchých
- tykadla (antény) - smyslové buňky prostřednictvím niž vnímají
- ústní ústrojí
- kousací - brouci (horní pysk, jeden pár kusadel, jeden pár čelistí, dolní pysk)
- bývá často pozměněn tak, že jeho jednotlivé složky jsou buď redukovány, nebo spolu splývají
- lízací - včela medonosná (jazýček)
- bodavě sací - ovád, komár
- sací - motýl
- kousací - brouci (horní pysk, jeden pár kusadel, jeden pár čelistí, dolní pysk)
- hruď - ze tří článků
- předohruď
- nese jeden pár článkovaných končetin
- shora je kryta chitinózním štítkem
- středohruď
- nese jeden pár končetin
- na straně hřbetní nese jeden pár křídel
- zadohruď
- dole pár končetin
- nahoře pár křídel
- zadeček
- v embryonálním (zárodečném) vývoji je článků 12
- na každém článku jsou stigmata (otvůrky), které vedou do vzdušnic
- konec zadečku je opatřen buď žahadlem, kladélkem (samičky kobylek), nebo cérky
- předohruď
Smyslové orgány hmyzu
- orgány sluchové – na holeni prvního páru končetin
- orgány zvukové – v podobě vystouplých žilek na prvním páru křídel
Typy křídel a jejich počet
- blanokřídlý hmyz – oba páry křídel jsou křídla blanitá (včela medonosná)
- první pár křídel je úplně zklerotizován - vyztužen chitinem (slunéčko sedmitečné)
- první pár křídel je přeměněn v tzv. krytky (kobylka zelená)
- polokrovky – přední část křídla je tuhá (u těla) a druhá polovina je blanitá
- u některých zástupců hmyzu může dojít k redukci prvního páru křídel (řasníci)
- u některých zástupců chybí druhý pár křídel (je přeměněn v kyvadélka) – mouchy, ovádi
- mohou chybět křídla úplně, jako je to u parazitů (blecha, veš)
- samičky některých druhů křídla nemají (světlušky)
Hruď
- každý hrudní článek nese jeden pár končetin, které jsou článkované a skládají se z kyčle, příkyčlí, stehna, holeně a chodidla (bývá pětičlánkové a zakončené dvěma drápky)
Zadeček
- abdomen – má 12 článků (v dospělosti 6-11), v každém má jeden pár stigmat, která jsou uzavíratelná a navazuje na ně dýchací ústrojí hmyzu (vzdušnice)
- zadeček u některých druhů bývá označen
- cérky (škvor)
- žahadlo (vosa, včela)
- šavlovité kladélko – samička jím klade vajíčka
Tělní soustavy
- soustava dýchací - tvořena systémem trubic, které prostupují celým tělem hmyzu a dopravují kyslík k jednotlivým buňkám – tyto trubičky se nazývají vzdušnice
- soustava cévní - otevřená, krev se volně vylévá do velkých prostorů (sinů) a přímo tak zásobuje jednotlivé buňky živinami, u otevřené soustavy dochází ke smíchání krve a mízy (krvomíza)
- soustava vylučovací - tvořená Malpigickými trubicemi (2-200), hromadí se v nich odpadní látky, jejich vyprázdnění se děje do střeva
- soustava rozmnožovací - častý pohlavní dimorfismus (dvojtvárnost – samička se liší barvou a velikostí)
- samec má rozmnožovací soustavu opatřenou pářícím pohlavním orgánem (aedegus) – oplození je vnitřní a následný vývoj je buď s proměnou nedokonalou nebo dokonalou
- po oplození klade samička vajíčka, ze kterých se líhnou larvy (instar, 3 stádia) -> dospělec (imago) - proměna nedokonalá (heterometabolie), např. kobylka zelená
- nebo vajíčko -> larva -> kukla -> imago - proměna dokonalá (holometabolie)
- rozmnožuje se pohlavně a některé druhy také nepohlavně - partenogeneze (vývoj jedince z neoplozeného vajíčka), pedogeneze (už larva je schopna rozmnožování) - bejlomorky
- oviparie - kladení vajíčka, viviparie - živorodost
Rozdělení hmyzu
- bezkřídlí (apterygota) - hmyz, který ztratil křídla primárně
- patří sem šupinušky (rybenka domácí), živí se prakticky vším (polyfág), ústní ústrojí kousací, tělo kryté šupinkami
- křídlatí
- švábi
- šváb obecný - samec má křídla, samička má křídla silně redukovaná, velikost od 2mm do 11cm, skladištní škůdce
- šváb americký - červenohnědé barvy, větší než náš, chován pro pokusné účely
- vyskytují se v domácnosti, význačný skladištní škůdce (znehodnocuje trusem)
- škvoři
- mají protáhlé zploštělé tělo, charakteristická zkrácená křídla, na konci těla mají cérky (samička rovné, sameček do oblouku) - sameček jimi přidržuje samičku při kopulaci
- škvor obecný
- všekazi - termiti
- obyvatelé tropů, subtropů, staví si velká hnízda - termitiště (z písku, hlíny, dřeva, stmelené slinami)
- velikost od 2mm po 2cm, vedou společenský život, celá jejich společnost je rozrůzněna do kast (reproduktivní - okřídlené samice a samci, sterilní - bezkřídlí dělníci a vojáci - podílí se na výživě a ochraně termitiště)
- vážky
- samičky kladou vajíčka do živých nebo odumřelých rostlin, do půdy, nebo do vody
- z vajíček se líhnou larvy - nymfy, desetkrát se svlékají a za pět let se mění v dospělce; larvy jsou dravé
- vážka rudá, vážka ploská, motýlice lesklá, šídlo modré
- kudlanky
- protáhlé tělo, mohutná trojúhelníková hlava, loupeživá končetina, nejteplejší oblasti našeho státu (jižní Morava), je chráněná, manželský kanibalismus
- jepice
- velikost 1-6cm, dva páry blanitých křídel, "jepičí život" - larva žije ve vodě několik let, dospělec pouze 2 dny
- pošvatky
- kladou vajíčka do vody, larvy se až třicetkrát svlékají, po třech letech se mění v dospělce
- larvy jsou potravou ryb, jsou ukazatelé kvality vody
- rovnokřídlí
- končetiny 3. páru mají mohutná stehna – dobře skáčou, ale špatně létají
- mohutné kousací ústní ústrojí, potrava masitá – užitečné
- 2mm – 250 mm, dlouhé šavlovité kladélko
- vyluzují zvuky – stridulace, zvuky vznikají třením základu 1. páru křídel o sebe – cvrčci a kobylky, sarančata vyluzují zvuky třením zadního páru končetin o žilky 1. páru křídel
- zástupci
- kobylka zelená, kobylka hnědá (dlouhá tykadla – užitečné, přezimují ve stádiu vajíček nakladených do země, nebo do rostlin)
- saranče modrokřídlá, saranče vrzavá (červená křídla), saranče stěhovavá (veliký škůdce zemědělských plodin v tropických a subtropických oblastech, až několik miliard jedinců)
- cvrček domácí, polní (kousací ústní ústrojí, živý se bylinnou potravou), krtonožka obecná (přední končetiny lopatovitě rozšířené a přizpůsobené k hrabání v půdě, 3–4cm)
- všenky – péřovka holubí (okusuje peří holubům), všenka psí
- vši - mohou být přenašeči závažných onemocnění (skvrnitý tyfus), ektoparazité, ústní ústrojí bodavě sací, vajíčka jsou hnidy, veš dětská, veš šatní, veš muňka (přenos pohlavním stykem, chlupy kolem genitálií)
- třásnokřídlí - třásněnka modřínová (její larvy okusují jehlice modřínu), ústní ústrojí bodavě sací - sání rostinných šťáv z listů, okraje listů jsou třásnivé
- stejnokřídlí - dva páry blanitých křídel
- mšice, mery, červci
- v průběhu léta rozmnožování partenogeneticky (neoplozené vajíčko, živorodé)
- nepříjemní ektoparazité rostlin (značné škody na zemědělských rostlinách)
- mšice maková - saje šťávy na listech maku a řepě cukrovce
- vlnatka krvavá - vytlačuje ze zadečkových článků voskové výpotky (významný ektoparazit ovocných dřevin)
- červci - puklice švestková - ektoparazit
- ploštice - mají shora dolů zploštělé tělo
- ústní ústrojí bodavě sací (nabodnout a sát, jako fruko)
- znakoplavka obecná, splešťule blátivá
- vylučují zapáchající látky
- jehlanka válcovitá, bruslařka horská, štěnice domácí (ektoparazit člověka, bodavě sací ústní ústrojí, saje v noci, přenašeč infekčních chorob), ruměnice pospolná (vysává šťávy z plodů lip)
- síťokřídlí - velmi užitečný hmyz s blanitými křídly, hustě protkanými žilkami a dlouhými nitkovitými tykadly
- ústní ústrojí kousací
- síťokřídlí - velmi užitečný hmyz s blanitými křídly, hustě protkanými žilkami a dlouhými nitkovitými tykadly
- ústní ústrojí kousací (papou mšice - biologický boj)
- zlatoočka obecná - její larva je velkým konzumentem mšic (až 500 mšic od stádia larvy po imago)
- stejnokřídlí - pokračování
- mšice
- mají dva páry blanitých křídel, ústní ústrojí bodavě sací (sají šťávy rostlin a přitom mohou přenášet viry - virové choroby)
- zimu přečkávají oplozenými vajíčky, z nichž se na jaře líhnou matky zakladatelky - fundatrix
- fundatrix jsou živorodé, další generace během léta (2-3) se vyvíjejí z neoplozených vajíček - partenogeneze, na podzim pohlavně - oplozená vajíčka a cyklus se opakuje
- mšice zelná - saje především na brukvovitých rostlinách
- mšice maková - černá - na mladém maku a malé cukrovce
- mšice broskvoňová (polyfág - saje na všech ovocných dřevinách, zemědělských plodinách, zelenině)
- červci
- puklice švestková - jsou bezkřídlí a na povrchu svého těla tvoří voskový výpotek (schránku), pod níž klade vajíčka
- křísy
- poměrně velcí, jejich larvy žijí v zemi poměrně dlouho
- cikáda sedmnáctiletá - žije v americe, larva (nymfa) žije v zemi 17 let, dospělci žijí pár měsíců
- u nás cikáda viničná, v Čechách cikáda chlumní
- pěnodějka obecná - její larva tvoří slinnými žlázami sekret podobný lidským slinám, který larvu chrání
- mery a molice
- 3-6mm
- bělavé, ústní ústrojí bodavě sací, sají na okrasných plodinách a plodinách ve sklenících
- mšice
- švábi
