Husitství
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(→Odpor proti církvi) |
(→Praha) |
||
| Řádka 42: | Řádka 42: | ||
* některé kostely přislíbeny husitům - nedodrženo, spor vyvrcholil 30. 4. 1419 - první pražská defenestrace | * některé kostely přislíbeny husitům - nedodrženo, spor vyvrcholil 30. 4. 1419 - první pražská defenestrace | ||
** Novoměstská radnice, zástup husitů nespokojených kvůli tomu, že nedostali kostel Panny Marie Sněžné, vedený Janem Želivským | ** Novoměstská radnice, zástup husitů nespokojených kvůli tomu, že nedostali kostel Panny Marie Sněžné, vedený Janem Želivským | ||
| - | ** konšelé se zabarikádovali na radnici, | + | ** konšelé se zabarikádovali na radnici, uráželi husity a házeli po nich věci |
** husité vyházeli konšely z oken | ** husité vyházeli konšely z oken | ||
** Nové Město pražské v rukou husitů až do 1422 | ** Nové Město pražské v rukou husitů až do 1422 | ||
| - | * Václav IV. těžce nemocný, brzy po defenestraci umírá | + | * Václav IV. těžce nemocný, brzy po defenestraci umírá (mrtvice nebo epilepsie) |
* po smrti Želivského se situace v Praze uklidňuje, nedochází k vyhroceným situacím | * po smrti Želivského se situace v Praze uklidňuje, nedochází k vyhroceným situacím | ||
* králem má být Zikmund, ale šlechta ho nechce a je sesazen | * králem má být Zikmund, ale šlechta ho nechce a je sesazen | ||
* 1420 - založení Tábora, sídla husitství v jižních Čechách | * 1420 - založení Tábora, sídla husitství v jižních Čechách | ||
** zpočátku husitská komuna (společenství sobě rovných lidí), později nabývá rysy běžného středověkého města | ** zpočátku husitská komuna (společenství sobě rovných lidí), později nabývá rysy běžného středověkého města | ||
| - | ** společný majetek - rovnost, | + | ** společný majetek - rovnost, obecní káď na mince, oslovení "bratře, sestro" |
** původně v čele stojí čtyři kněží, po příchodu Žižky vojenská správa - čtyři hejtmani (nejvýznamnější Jan Žižka, až do roku 1423) | ** původně v čele stojí čtyři kněží, po příchodu Žižky vojenská správa - čtyři hejtmani (nejvýznamnější Jan Žižka, až do roku 1423) | ||
| - | * husitská vojska - táborité, adamité, orebité, pražané | + | * husitská vojska - táborité, adamité, orebité, pražané,... |
* husitský program - čtyři artikuly pražské - 1420 | * husitský program - čtyři artikuly pražské - 1420 | ||
*# svobodné hlásání slova Božího, nejen kněží mohou vykládat Bibli | *# svobodné hlásání slova Božího, nejen kněží mohou vykládat Bibli | ||
Verze z 24. 2. 2010, 20:39
Obsah |
Příčiny husitského hnutí
- 15. století, součást proticírkevních hnutí probíhajících v celé Evropě
- ukončuje první reformaci
- myšlenka kališnictví přijata
- rozvíjí se od konce vlády Karla IV., větší rozvoj hlavně za vlády Václava IV. (mocenský zápas mezi šlechtou, šlechta proti městům, král proti vysoké šlechtě, všichni jsou proti církvi)
Odpor k církvi
- bohatství církve (vlastnila třetinu půdy - od šlechty a panovníků, kteří se chtěli vykoupit z hříchů)
- mnohoobročnictví - jeden člověk mohl zastávat víc církevních funkcí - peníze
- svatokupectví - kupování církevních úřadů (i dětem boháčů)
- způsob života - "neřestný život duchovních"
- papežské schizma - měl ho řešit koncil v Pise - místo toho zvolili třetího papeže
- odpustky - začátek po křížových výpravách
- kritici
- laikové - Tomáš Štítný ze Štítného
- lidoví kazatelé - Milíč z Kroměříže, Kornád Walhauser, Mistr Matěj z Janova
Mistr Jan Hus
- narodil se v Husinci v jižních Čechách
- pocházel z chudých poměrů
- církví mu bylo umožněno studium (kněžský seminář, Karlova univerzita)
- působil na Pražské univerzitě (děkan, rektor - vysoké funkce)
- 1402 - stal se kazatelem v Betlémské kapli (soukromá kaple postavena na náklady měšťanů, aby se v ní kázalo česky)
- kritizoval nesprávné žití církve - nechtěl ji zrušit, jen reformovat
- vychází z učení Johna Wiklefa
- zasadil se o vydání Dekteru kutnohorského (1409)
- spisovatelská činnost (náboženské a jazykovědné spisy), spřežky
- 1410 - začíná kázat proti odpustkům, je na něj uvalena klatba (pražským biskupem), zakázáno kázání v soukromých kaplích
- 1412 - vyhlášen nad Prahou interdikt - Hus odchází na venkov (Kozí Hrádek, Hrachovec)
- 1414 - zahájen kostnický koncil, za účelem odstranění schizmatu
- na koncil pozván i Hus, aby ho přiměli odvolat jeho názory
- Hus si myslel že bude muset vysvětlit a obhájit své názory - královský glejd jen na cestu tam
- v Kostnici uvězněn, pozván na slyšení, nebyl puštěn ke slovu
- prohlášen za kacíře, zbaven kněžského svěcení a předán světské moci (Zikmund Uherský), aby byl upálen 6. 7. 1415
- zpráva o upálení vyvolává silné reakce mezi chudinou i šlechtou, šlechta posílá do Kostnice protestní list (452 pečetí)
- květen 1416 - upálen Mistr Jeroným Pražský
- rozhořelo se husitské hnutí - chudina utíkala od svých pánů - ozbrojené houfy napadaly církevní usedlosti (kláštery, fary), rozbíjení kostelů (obrazoborecké hnutí)
- symbolem husitství je kalich (Mistr Jakoubek ze Stříbra - přijímání pod obojí)
- husité, kališníci, podobojí, utrapisté
Praha
- některé kostely přislíbeny husitům - nedodrženo, spor vyvrcholil 30. 4. 1419 - první pražská defenestrace
- Novoměstská radnice, zástup husitů nespokojených kvůli tomu, že nedostali kostel Panny Marie Sněžné, vedený Janem Želivským
- konšelé se zabarikádovali na radnici, uráželi husity a házeli po nich věci
- husité vyházeli konšely z oken
- Nové Město pražské v rukou husitů až do 1422
- Václav IV. těžce nemocný, brzy po defenestraci umírá (mrtvice nebo epilepsie)
- po smrti Želivského se situace v Praze uklidňuje, nedochází k vyhroceným situacím
- králem má být Zikmund, ale šlechta ho nechce a je sesazen
- 1420 - založení Tábora, sídla husitství v jižních Čechách
- zpočátku husitská komuna (společenství sobě rovných lidí), později nabývá rysy běžného středověkého města
- společný majetek - rovnost, obecní káď na mince, oslovení "bratře, sestro"
- původně v čele stojí čtyři kněží, po příchodu Žižky vojenská správa - čtyři hejtmani (nejvýznamnější Jan Žižka, až do roku 1423)
- husitská vojska - táborité, adamité, orebité, pražané,...
- husitský program - čtyři artikuly pražské - 1420
- svobodné hlásání slova Božího, nejen kněží mohou vykládat Bibli
- přijímání pod obojí způsobou
- aby přestalo světské panování kněží - aby se církev nepletla do politiky, ale byla chudá
- spravedlivé trestání smrtelných hříchů - rovnost pro chudé a bohaté
- artikuly přijali pražané i táborité, při první křížové výpravě proti husitům (táborité přijeli pražanům na pomoc)
- 1421 se artikuly staly zemským zákonem
Rozdělení obyvatel
- od 1419
- husité
- radikální - táborité, orebité (východní Čechy), severočeští husité (Žatec, Louny)
- táborité - Jan Žižka, Prokop Holý (1426); Tábor 1420
- orebité - východní Čechy, Jan Žižka 1423, od 1424 sirotci
- pražané - Jan Rokycana - jediný husitský arcibiskup (nebyl Mistr Pražské univerzity, nebyl schválen papežem)
- umírnění - husitská šlechta, šlo jim hlavně o církevní půdu, kterou zabírali
- chiliasmus - nejradikálnější směr v husitství
- konec světa, svět bude obnoven novým příchodem Krista, který založí novou tisíciletou říši do které přijde jen pět měst z Čech (Plzeň, Louny, Slaný, Klatovy, Písek)
- radikální - táborité, orebité (východní Čechy), severočeští husité (Žatec, Louny)
- katolíci
- landfrýd - spolčení šlechty a měst
- plzeňský landfrýd - Plzeň a západočeské panstvo
- Oldřich z Rožmberka (jižní Čechy) - vysoká šlechta obecně, založil Panskou jednotu
- představitelé církve - je jich málo, buď zabiti nebo uprchli
- většina moravských měst zůstala katolická
- Zikmund Lucemburský - korunovaný český král 1420, nepřijaly ho české stavy
- většinou německé obyvatelstvo
- landfrýd - spolčení šlechty a měst
Průběh husitské revoluce
- 14. 7. 1420 - bitva na Vítkově
- první křížová výprava do Čech - útok na Prahu
- pražané žádají Tábor o pomoc - Žižka s vojskem přitáhl do Prahy - podepsány čtyři artikuly pražské
- křižáci odraženi Tábority z Vítkova (dnes Žižkov)
- Zikmund dobyl Vyšehrad, nechává se korunovat, 1420, korunovace neuznána
- 1. 11. 1420 - bitva u Vyšehradu, Zikmund opět neúspěšný
- červen 1421 - čáslavský sněm
- Zikmund oficiálně sesazen z českého trůnu
- vytvořena dvacetičlenná rada, která měla do dosazení nového krále řídit Čechy - vyšší a nižší šlechta, měšťané
- přijaty čtyři artikuly pražské jako zemský zákon
- 1422 - druhá křížová výprava
- Zikmund Uherský, Kutná Hora
- v Praze zabit Jan Želivský, převrat v Praze (radikál, s jeho chováním většina pražáků nespokojená, hlavně měšťané)
- Praha se přiklání k umírněným husitům, snaha usmířit se se Zikmunden - odmítnuti
- Zikmund u Kutné Hory poražen, odchází z Čech
- 1423 - Panská jednota - zpočátku spolek katolické šlechty proti husitům, postupně se přidávají i husité proti radikálům
- 1424 - bitva u Malešova - Panská jednota poražena Žižkou (orebité)
- tažení Žižky na Moravu, výprava nedokončená, Žižka umírá v Přibyslavi
Jan Žižka z Trocnova
- jih Čech, pomezí s panstvím Rožmberků
- nižší šlechta - zeman, jeho rodina pravděpodobně vymřela - přidává se k lapkům
- jako žoldnéř se účastnil bitvy u Grunwaldu - přišel o oko
- žádá milost u Václava IV. - stává se velitelem královy stráže na hradě
- osloven kázáními Mistra Jana Husa
- tažení s husity do Plzně, do Tábora (bitva u Sudoměře)
Husitské vojsko
- především pěšáci, nové zbraně
- vozové hradby - dostali se stejně vysoko jako jezdci
- zemědělské náředí přizpůsobené k boji - cepy, kosy, radlice, houfnice, dobývací praky, smolné věnce
- žižkův vojenský řád - každému určil místo v boji a jak se má chovat
- síla zpěvu (Ktož sú Boží bojovníci)
- dobývání hradů, hrad Rábí - nedobytý, Žižka přišel o druhé oko, Karlštejn nedobytý
- Žižka - dobrý taktik a válečník - snažil se takticky vybrat místo bitvy
- 1426 - Prokop Holý (Veliký) - staví se do čela husitských vojsk
- dobrý vojevůdce i diplomat - Basilejský koncil
- třetí křížová výprava - bitva u Ústí nad Labem, čtvrtá křížová výprava - bitva u Tachova (nebyly vedeny Zikmundem, ale papežskými legáty)
- 1431 - pátá křížová výprava - bitva u Domažlic, křižáci rozehnáni písní Ktož sú Boží bojovníci
- husité neporazitelní, začínají jednání
- spanilé jízdy - rejsy - vojenské výpady do okolních zemí (do Rakous, Uher, Bavorska, Braniborska, Horních a Dolních Lužic, Slezska, Polska)
- pod záminkou šíření husitských názorů, rabovali a získávali majetek
- cílem bylo zasáhnout nepřítele na vlastním území
- husitské manifesty (listy) - psané v řeči té země, kam je posílali, vysvětlují ideologii husitství
- nejdelší spanilá jízda k Baltu (hejtman Jan Čapek ze Sám)
- 1431 - basilejský koncil, jednání s husity jako se sobě rovnými
- 1433 - basilejská disputace
- Prokop Holý, Jan Rokycana a další
- předmětem jednání - čtyři artikuly pražské
- narušena Basilejská kompaktáta
- rozpory mezi huitskými stranami
- radikálové - nejde o víru, profesionální vojsko - bitvy
- umírnění husité a pražané se spojili s katolíky proti radikálům (přidali se k Panské jednotě)
- 1434 - bitva u Lipan - porážka radikálních husitů, smrt Prokopa Holého
- Panská jednota znala způsob husitského boje, fingovaný ústup - porážka radikálů uvnitř vozové hradby
- zbývající radikálové se shromažďují kolem Jana Roháče z Dubé, někteří odcházejí na Slovensko - "bratříci"
- Jan Čapek ze Sád nařčen ze zrady
- 1435 - obnoveno jednání se Zikmundem
- 1436 - Jihlavský sněm - přijata basilejská kompaktáta - povoleno přijímání pod obojí, husité tolerováni, poprvé povolena dvojí víra v jednom státě
- přijetí Zikmunda českým králem
- podmínky: zajištění bezpečnosti účastníkům husitství, půda se nebude vracet církvi, Tábor bude přijat mezi královská města
- přijetí Zikmunda českým králem
- opozice proti Zikmundovi - v čele Jan Roháč z Dubé, opevnili se na hrádku Sion
- obléhání hradu (vojsko vede bývalý husita, obléhání trvá skoro rok), po Zikmundových výhružkách hrad dobyt
- Jan Roháč z Dubé popraven (škaredě)
- 9. 12. 1437 - Zikmund odjíždí zpět do Uher, po cestě ve Znojmě umírá (nejspíš na otravu krve)
Význam husitského hnutí
- povznesena vzdělanost obyčejných lidí (říkalo se, že husitské ženy znají Bibli lépe než kněží v Itálii)
- počeštění měst
- husitská tradice
- mění se složení české společnosti - Panský stav nejvýznamější a nejbohatší
- vyšší šlechta získává pravomoci a bohatství, prakticky řídí stát - podmínky pro vznik stavovského státu
- mnoho příslušníků nižší šlechty zemřelo
- města získala politický vliv - významný stav
- katolická církev ztrácí vliv a příslušnost v zemských stavech
- počátek literatury (vzestup) - humanistická česká literatura
- ekonomika
- úpadek hospodářství, drancování, pustošení
- snížila se řemeslná a zemědělská výroba, obchod prakticky zastaven (obchodní stezky nebezpečné)
- ničení řady staveb (kláštery, kostely)
- hlad, nemoci - zahynulo hodně lidí, po těch kteří přežili se chce daleko víc práce - utužení nevolnictví
- husitství vyzdvihováno za národního obrození - Palacký
- opačný pohled - Josef Pekař (kritika ekonomiky)
