Litosféra
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(Založena nová stránka: {{Neúplný zápis}} Kategorie:Zápisy ze zeměpisu) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | + | * zemská kůra, plášť, jádro se liší chemickými a fyzikálními vlastnostmi (do hloubky vzrůstá hustota, tlak, hmotnost, teplota) | |
+ | * zemská kůra - tenká (průměrná tloušťka 35km), oddělena od pláště Mohorovičovou plochou nespojitosti | ||
+ | * plášť - tři části (svrchní, střední, spodní) | ||
+ | * litosféra = svrchní plášt a zemská kůra | ||
+ | * pod litosférou je astenosféra - odděluje litosféru od středního pláště (plastická, horniny jsou v nataveném stavu) | ||
+ | * zemská kůra | ||
+ | ** pevninská - čedič, žula (35 - 75km) | ||
+ | ** oceánská - čedič (6 - 8km, mladší) | ||
+ | ** liší se mocností, složením, stářím | ||
+ | * pevninský šelf - zatopený okraj pevniny (mělká - šelfová moře - Severní, Baltské) - místo, kde vymizí žula | ||
+ | * litosféra se skládá z litosférických desek - pohybují se po plastické astenosféře, od sebe jsou odděleny oceánskými hřbety, hlubokomořskými příkopy, mladými pásemnými pohořími | ||
+ | ** 8 základních desek | ||
+ | ** pohyby: rozbíhají se, sbíhají se, jedná klesá nebo stoupá, kloužou vedle sebe (doprovázeno zemětřesením a sopečnou činností) | ||
+ | ** čedič - nová oceánská zemská kůra | ||
+ | |||
+ | == Vznik pevnin a oceánů == | ||
+ | * teorie kontinentálního driftu - Alfred Wegener | ||
+ | * prahory - jednotný kontinent - Pangea | ||
+ | * prvohory - moře Tethys rozdělilo Pangeu na Gondwanu a Laurasii | ||
+ | * štíty (kratogeny) - nejstarší části (jádra) dnešních kontinentů předprvohorního stáří | ||
+ | ** stabilní, bez sopečné a zemětřesné činnosti | ||
+ | ** nejstarší horniny jsou přímo na zemském povrchu | ||
+ | ** baltský, čínský, indický - ložiska nerostných surovin (černé a hnědé uhlí) | ||
+ | * platformy (tabule) - navazují na štíty, na starém horninovém základě jsou mladší horniny (vodorovně uloženy) | ||
+ | * geosynklinály - protáhlé sníženiny zalité mořem, na středu litosférických desek | ||
+ | |||
+ | == Členění georeliéfu == | ||
+ | * podle tvaru terénu - konvexní tvary, konkávní tvary, ploché tvary | ||
+ | * podle nadmořské výšky - nížina, vysočina, proláklina (deprese) | ||
+ | ** např. Kaspické moře (-28m n. m.), Mrtvé moře (-408m n. m.) | ||
+ | * podle relativních výškových rozdílů - rozdíl nejvyššího a nejnižšího bodu | ||
+ | ** čtverec 4x4km, libovolně zvolená krajina | ||
+ | ** rozdíl do 30m - rovná, placatá - rovina | ||
+ | ** do 150m - pahorkatina (např. Středočeská) | ||
+ | ** do 300m - vrchovina (např. Českomoravská) | ||
+ | ** do 600m - hornatina (např. Hrubý Jeseník) | ||
+ | ** nad 600m - velehornatina | ||
+ | |||
+ | == Složení zemské kůry == | ||
+ | * prvky - zlato, stříbro, platina, uhlí (tuha, diamant) | ||
+ | * nerosty (minerály) - ve všech částech stejné vlastnosti - sůl kamenná (Rakousko, Solná komora, Polsko - Krakow), oxid křemičitý | ||
+ | * horniny | ||
+ | ** vyvřelé (magmatické) - utuhování magmatu; hlubinné - žula, podpovrchové, nebo povrchové | ||
+ | ** usazené (sedimentární) - pískovce, vápence, usazování úlomků hornin, schránky živočichů | ||
+ | ** přeměněné (metamorfované) | ||
+ | * zemská kůra se skládá z 95% z vyvřelých hornin | ||
+ | |||
+ | == Zvětrávání == | ||
+ | * eroze - pochody, které rozrušují horniny a vytváří zvětraliny, na zvětrávání má vliv sluneční záření, změny teplot, mráz, vítr, voda, člověk | ||
+ | * mechanické (fyzikální) - nemění chemické složení | ||
+ | ** ovlivněno slunečním zářením, mrazem, větrem, vodou, ledem | ||
+ | ** oblasti chladné a suché - pouště, místa s velkou nadmořskou výškou | ||
+ | * chemické - mění se chemické složení - oxidace, redukce | ||
+ | ** hlavním činitelem je voda, oblasti teplé a vlhké | ||
+ | |||
+ | === Vnější a vnitřní síly === | ||
+ | * procesy | ||
+ | * vnitřní - endogenní, původ v zemském nitru (plášti) | ||
+ | ** uvolňováním vnitřní energie země se vytvářejí tlaky a tahy | ||
+ | ** pevninotvorné a horotvorné pohyby, zemětřesení, sopečná činnost, zvětšují se výškové rozdíly | ||
+ | * vnější - mají původ ve slunečním záření a v odstředivé + přitažlivé síle Země | ||
+ | ** terén převážně zarovnávají, zmenšují výškové rozdíly | ||
+ | ** působí vždy, stále, ale s jinou intenzitou | ||
+ | ** svahové procesy, voda (řeky, déšť, jezera, moře), led, mráz, vítr, živé organismy, člověk | ||
+ | |||
+ | == Vnitřní síly a tvary reliéfů jimi vytvořené == | ||
+ | * sopečná činnost, zemětřesení, pevninotvorné a horotvorné pohyby | ||
+ | * reliéf sopečný (vulkanický) | ||
+ | ** magma - žhavotekutá křemičitá tavenina v hloubce pod zemským povrchem | ||
+ | ** lakolit - těleso, které vznikne utuhnutím magmatu | ||
+ | ** batolit | ||
+ | ** kupa - sopečné těleso vytvořené vytlačením magmatu (např. Řím, České Středohoří, Doupovské hory) | ||
+ | ** efuze - magma se poměrně klidně dostává na zemský povrch, vytváří se lávové proudy a příkrovy | ||
+ | ** exploze - výbuchem | ||
+ | ** stratovulkán - nejčastejší, sopka kombinuje efuzi a explozi | ||
+ | ** kaldera - kráter s obrovským rozměrem, může tam být jezero | ||
+ | ** výskyt sopečné činnosti - okolo Tichého oceánu, Kamčatka, Japonské ostrovy, Jáva, Nový Zéland, Filipíny, Aljaška, Aleuty, Kordillery, Andy | ||
+ | ** významné činné sopky - Etna, Vesuv, Stromboli, Hekla, Fundžisan, Ključevskaja | ||
+ | * zemětřesení - náhlé krátkodobé otřesy zemské kůry, které vznikají uvolněním nahromaděné energie, původ mají v zemském nitru | ||
+ | ** epicentrum - místo, kde se uvolní nejvíce energie | ||
+ | ** hypocentrum - ohnisko zemětřesení, pod zemským povrchem | ||
+ | ** tsunami - obrovská vlna | ||
[[Kategorie:Zápisy ze zeměpisu]] | [[Kategorie:Zápisy ze zeměpisu]] |
Aktuální verze z 11. 11. 2009, 23:54
• zemská kůra, plášť, jádro se liší chemickými a fyzikálními vlastnostmi (do hloubky vzrůstá hustota, tlak, hmotnost, teplota) • zemská kůra - tenká (průměrná tloušťka 35km), oddělena od pláště Mohorovičovou plochou nespojitosti • plášť - tři části (svrchní, střední, spodní) • litosféra = svrchní plášt a zemská kůra • pod litosférou je astenosféra - odděluje litosféru od středního pláště (plastická, horniny jsou v nataveném stavu) • zemská kůra • pevninská - čedič, žula (35 - 75km) • oceánská - čedič (6 - 8km, mladší) • liší se mocností, složením, stářím • • pevninský šelf - zatopený okraj pevniny (mělká - šelfová moře - Severní, Baltské) - místo, kde vymizí žula • litosféra se skládá z litosférických desek - pohybují se po plastické astenosféře, od sebe jsou odděleny oceánskými hřbety, hlubokomořskými příkopy, mladými pásemnými pohořími • 8 základních desek • pohyby: rozbíhají se, sbíhají se, jedná klesá nebo stoupá, kloužou vedle sebe (doprovázeno zemětřesením a sopečnou činností) • čedič - nová oceánská zemská kůra • • n. m.), Mrtvé moře (-408m n. m.) • • podle relativních výškových rozdílů - rozdíl nejvyššího a nejnižšího bodu • čtverec 4x4km, libovolně zvolená krajina • rozdíl do 30m - rovná, placatá - rovina • do 150m - pahorkatina (např. Středočeská) • do 300m - vrchovina (např. Českomoravská) • do 600m - hornatina (např. Hrubý Jeseník) • nad 600m - velehornatina • • Složení zemské kůry • prvky - zlato, stříbro, platina, uhlí (tuha, diamant) • nerosty (minerály) - ve všech částech stejné vlastnosti - sůl kamenná (Rakousko, Solná komora, Polsko - Krakow), oxid křemičitý • horniny • vyvřelé (magmatické) - utuhování magmatu; hlubinné - žula, podpovrchové, nebo povrchové • usazené (sedimentární) - pískovce, vápence, usazování úlomků hornin, schránky živočichů • přeměněné (metamorfované) • • zemská kůra se skládá z 95% z vyvřelých hornin • Zvětrávání • eroze - pochody, které rozrušují horniny a vytváří zvětraliny, na zvětrávání má vliv sluneční záření, změny teplot, mráz, vítr, voda, člověk • mechanické (fyzikální) - nemění chemické složení • ovlivněno slunečním zářením, mrazem, větrem, vodou, ledem • oblasti chladné a suché - pouště, místa s velkou nadmořskou výškou • • chemické - mění se chemické složení - oxidace, redukce • hlavním činitelem je voda, oblasti teplé a vlhké • • Vnější a vnitřní síly • procesy • vnitřní - endogenní, původ v zemském nitru (plášti) • uvolňováním vnitřní energie země se vytvářejí tlaky a tahy • pevninotvorné a horotvorné pohyby, zemětřesení, sopečná činnost, zvětšují se výškové rozdíly • • vnější - mají původ ve slunečním záření a v odstředivé + přitažlivé síle Země • terén převážně zarovnávají, zmenšují výškové rozdíly • působí vždy, stále, ale s jinou intenzitou • svahové procesy, voda (řeky, déšť, jezera, moře), led, mráz, vítr, živé organismy, člověk • • Vnitřní síly a tvary reliéfů jimi vytvořené • sopečná činnost, zemětřesení, pevninotvorné a horotvorné pohyby • reliéf sopečný (vulkanický) • magma - žhavotekutá křemičitá tavenina v hloubce pod zemským povrchem • lakolit - těleso, které vznikne utuhnutím magmatu • batolit • kupa - sopečné těleso vytvořené vytlačením magmatu (např. Řím, České Středohoří, Doupovské hory) • efuze - magma se poměrně klidně dostává na zemský povrch, vytváří se lávové proudy a příkrovy • exploze - výbuchem • stratovulkán - nejčastejší, sopka kombinuje efuzi a explozi • kaldera - kráter s obrovským rozměrem, může tam být jezero • výskyt sopečné činnosti - okolo Tichého oceánu, Kamčatka, Japonské ostrovy, Jáva, Nový Zéland, Filipíny, Aljaška, Aleuty, Kordillery, Andy • významné činné sopky - Etna, Vesuv, Stromboli, Hekla, Fundžisan, Ključevskaja • • zemětřesení - náhlé krátkodobé otřesy zemské kůry, které vznikají uvolněním nahromaděné energie, původ mají v zemském nitru • epicentrum - místo, kde se uvolní nejvíce energie • hypocentrum - ohnisko zemětřesení, pod zemským povrchem • tsunami - obrovská vlna • •