Lucemburkové na českém trůně
Z 8.B8 wiki
Verze z 2. 2. 2010, 10:16; 85.160.90.77 (diskuse)
- první kandidát na trůn je Jindřich Korutanský
- 1307 do Čech vtrhla armáda - Rudolf Habsburský se pokusil obsadit Čechy (syn římského císaře)
- oženil se s Eliškou Rejčkou, jenže ještě roku 1307 zemřel
- na trůn se vrací Jindřich Korutanský, jenže se proti němu postavili měšťané
- nejvýznamnějším rodem jsou Lucemburkové, Jindřich VII. Lucemburský byl římský císař
- jeho syn Jan Lucemburský se stává českým panovníkem
Obsah |
Jan Lucemburský
- roku 1310 ve Špýru sňatek s Eliškou Přemyslovnou
- vláda Lucemburků 1310 - 1437 (Jan Lucemburský, Karel IV., Václav IV., Zikmund)
- 1310 nucen podepsat inaugurační dekrety
- daně vybírat jen se souhlasem stavů
- do úřadů nesmějí nastupovat cizinci
- král smí použít vojsko jen tehdy, bude-li se bojovat na území českého státu
- menší vliv krále
- české země směřovaly ke stavovské monarchii
- 1311 - 1318 boj mezi šlechtou a králem - snaha o královský absolutismus
- 1318 Jan vydává Domažlické úmluvy - svěřil správu země podkomořímu - Jindřichu z Lipé
- pro Čechy se stává Jan králem cizincem, v cizině si ho více cenili
- vybojoval Chodsko, Budišínsko, Zhořelecko
- usiloval o korunu římského císaře (to se mu nepodařilo, ale synu Karlu IV. ano)
- zahynul v bitvě u Kresčaku
- zastavoval královský majetek (z toho získával peníze - zastavil i svoji korunu, ale pak si nechal vyrobit novou)
Karel IV.
- byl českým králem a zároveň římským císařem
- byl poloviční Přemyslovec (Eliška Přemyslovna - matka)
- jeho pravé jméno - Václav
- od 2 do 7 let strávil na Křivoklátě (královský hrad)
- matka žila na Mělníku
- v 7 letech ho odvezl otec do Francie do Paříže ke francouzskému králi, oženil se s Blankou z Valois
- ženy (budoucí královny) se učily zpěvu, tanci, hře na nástroj, způsobům
- při biřmování získal Václav jméno Karel IV.
- učil se rytířství, jazykům (Čeština, Italština)
- v 15 letech byl povolán do Itálie
- svůj život popisuje v životopise Vita Caroli
- v Itálii založil město Monte Carlo
- 1333 - získal titul Markrabě Moravský
- poté pobýval v Čechách - vykupoval zase královský majetek zpět, Čechy se začaly vracet do normálu
- 1344 - založeno pražské arcibiskupství - Arnošt z Pardubic (1. arcibiskup)
- 1346 - korunovace na českého krále
- zahraniční politika založena na diplomacii (vše se snažil domluvit)
- snažil se o získávání nových území (sňatkovou politikou, diplomacií, koupí)
- 2. manželka Anna Falcká (získal Falc) - ani ta mu nedala dědice
- 3. manželka Anna Svidnická (syn Václav IV. - narodil se 1361 v Norimberku, ve dvou letech korunován na českého krále, 1376 se stal římským císařem)
- 4. manželka - Alžběta Pomořanská (synové Zikmund a Jan Zhořelecký)
- 1356 - Zlatá bula karlova
- zákoník Svaté říše římské (platnost do 1806)
- navazuje na zlatou bulu sicilskou
- zdůrazňuje nezávislost českého státu na Svaté říši římské
- potvrzuje českého krále jako prvního kurfiřta
- synové kurfiřtů se musejí učit česky
- pro zvolení římského krále stačí nadpoloviční většina hlasů
- bohemocentrismus - Římská říše je řízena z Prahy
- připojil Lužici, Horní Falc, Braniborsko, Lucembursko
- snaha vyřešit papežské schizma - poslední diplomatická cesta do Francie, situaci nevyřešili, po návratu umírá - 1378
Vnitřní politika
- diplomatické a kompromisní jednání s českou šlechtou
- zákoník Majestas Carolina
- měl v úmyslu ho vydat, ale nevydal
- chtěl jím ovlivnit moc české šlechty (odúmrť) a rozšířit pravomoci krále
- rozhodnutí stavovského shromáždění kontrolováno panovníkem
- ostré protesty šlechty, aby neztratili tvář, Karel řekl, že údajně zákoník shořel
- nechal udělat korunovační klenoty (korunu)
- Svatováslacská koruna - zdobená perlami a drahokamy, zasvěcená svatému Václavovi (v křížku údajně trn z Kristovy koruny)
- Česká Koruna - název českých zemí (Země koruny české), stát je trvalá hodnota, panovníci se mění
Zakladatelská činnost
- Praha - hlavní město Svaté říše římské
- nechává budovat stavby v gotickém stylu
- nová čtvrť - Nové Město Pražské - velké náměstí (dnes Václavské) - "Koňský trh", rovné ulice
- Praga - caput regni - Praha je hlavou království
- zakládá v Praze instituce (arcibiskupství)
- 1348 (Karlova) Univerzita pražská
- první ve střední Evropě
- po vzoru francouzské Sorbony
- od začátku měla všechny čtyři fakulty (artistická - filosofická, vstupní, prošli jí všichni; teologická; právnická; lékařská)
- latina
- v čele rektor, na každé fakultě děkan, označení pro profesora - mistr
- dohled nad univerzitou má arcibiskup
- způsob výuky - scholastika (učí se pouze to, co je schváleno církví)
- studuje zde řada cizinců (hlavně ze střední Evropy)
- hlasování - 4 hlasy studenti (3 hlasy cizinci, 1 hlas Češi)
- chrám sv. Víta, klášter Emauzy - Na Slovanech (vybombardovaný za 2. sv. války)
- nechává stavět Karlův most (na místě Juditina mostu)
- chrán Panny Marie Sněžné v Praze - nedostavěl ho, Týnský chrám na Staroměstském náměstí
- hladová zeď - opevnění kolem Prahy, především na Vyšehradě - staví pražská chudina
- Karlštejn - středisko diplomatických setkání, místo pro korunovační klenoty
- kaple Svatého Kříže - deskové obrazy mistra Theodorika
Václav IV.
- král římský
- českým králem korunován teprve ve dvou letech
- 1376 - Karel IV. zařídil, aby byl zvolen římským králem
- od dětství vychováván jako budoucí král (mnoho vychovatelů, např. Arnošt z Pardubic - pražský arcibiskup)
- dvakrát ženatý - bavorské kněžny (Žofie, Johana)
- zpočátku příznivec Mistra Jana husa
- nebyl tak úspěšný jako jeho otec, vyhýbal se dlouhým jednáním, ukrýval se na své lovecké hrady (Žebrák, Točník)
- údajně se v převleku vydával mezi prosté lidi do pražského města
- za své rádce si vybíral představitele nižší šlechty (opomíjel šlechtu vysokou)
- vysoká šlechta nespokojená, nízká šlechta neschopná zastávat svěřené úřady - oslabení vlády
Spory
- s katolickou církví - s pražským arcibiskupem Janem z Valdštejna
- spor o obsazení kladrubského opatství (nepřímo řešen s Janem z Pomuku, zadržen, mučen, vytrhli mu jazyk a hodili do Vltavy, svatořečen 1729 - Jan Nepomucký)
- s vysokou šlechtou - o úřady a moc (opírá se o "milce" - nízká šlechta)
- Panská jednota - v čele Jindřich z Rožmberka, Václav IV. dvakrát zajat
- 1394 - uvězněn v Rakousích - zásah bratra Jana Zhořeleckého - úřady vysoké šlechtě
- 1402 - zajat bratrem Zikmundem (uherský král), vtrhl do Čech, obsadil Kutnou horu (stříbro) - plenění, "liška ryšavá"
- Panská jednota - v čele Jindřich z Rožmberka, Václav IV. dvakrát zajat
- s německou šlechtou - nespokojenost s jeho vládou, odmítal jednání se šlechtou, nepodnikl korunovační jízdu
- 1400 - sesazen z trůnu a ztrácí titul římského krále - "král nepotřebný, nečinný a nedbalý"
- znovu začíná usilovat o trůn, ale nezvolili ho (zvolili jeho bratrance z Moravy), po nich Zikmund (diplomatické jednání)
Poté
- účast na koncilu v Pise (po sesazení z trůnu se začal snažit), měl vyřešit papežské schizma
- zástupci Prazské univerzity hlasují jinak než král
- 1409 - Dekret kutnohorský
- upravoval hlasovací právo na pražské univerzitě, rektorem univerzity se stává Mistr Jan Hus
- král si tím zajistil podporu
- původně podporuje Husa (až do 1412, kdy mu bylo nařízeno odejít - odchází na Kozí hrádek)
- 1419 - první pražská defenstrace
- pražští konšelé urazili husity a zabarikádovali se na radnici
- konšelé po nich cosi házeli, když strefili monstranci, husité vtrhli do vnitřku a vyházeli je z oken
- Václav těžce nemocen, odjel na hrad do Kunratic, umírá
- po jeho smrti zavládl zmatek a nepokoje
