Lucemburkové na českém trůně

Z 8.B8 wiki

Verze z 2. 2. 2010, 10:16; 85.160.90.77 (diskuse)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na:navigace, hledání
• první kandidát na trůn je Jindřich Korutanský • 1307 do Čech vtrhla armáda - Rudolf Habsburský se pokusil obsadit Čechy (syn římského císaře) • oženil se s Eliškou Rejčkou, jenže ještě roku 1307 zemřel • • na trůn se vrací Jindřich Korutanský, jenže se proti němu postavili měšťané • nejvýznamnějším rodem jsou Lucemburkové, Jindřich VII. Lucemburský byl římský císař • jeho syn Jan Lucemburský se stává českým panovníkem • • vojsko jen tehdy, bude-li se bojovat na území českého státu • menší vliv krále • • české země směřovaly ke stavovské monarchii • 1311 - 1318 boj mezi šlechtou a králem - snaha o královský absolutismus • 1318 Jan vydává Domažlické úmluvy - svěřil správu země podkomořímu - Jindřichu z Lipé • pro Čechy se stává Jan králem cizincem, v cizině si ho více cenili • vybojoval Chodsko, Budišínsko, Zhořelecko • usiloval o korunu římského císaře (to se mu nepodařilo, ale synu Karlu IV. ano) • zahynul v bitvě u Kresčaku • zastavoval královský majetek (z toho získával peníze - zastavil i svoji korunu, ale pak si nechal vyrobit novou) • Karel IV. • byl českým králem a zároveň římským císařem • byl poloviční Přemyslovec (Eliška Přemyslovna - matka) • jeho pravé jméno - Václav • od 2 do 7 let strávil na Křivoklátě (královský hrad) • matka žila na Mělníku • v 7 letech ho odvezl otec do Francie do Paříže ke francouzskému králi, oženil se s Blankou z Valois • ženy (budoucí královny) se učily zpěvu, tanci, hře na nástroj, způsobům • při biřmování získal Václav jméno Karel IV. • učil se rytířství, jazykům (Čeština, Italština) • v 15 letech byl povolán do Itálie • svůj život popisuje v životopise Vita Caroli • v Itálii založil město Monte Carlo • 1333 - získal titul Markrabě Moravský • poté pobýval v Čechách - vykupoval zase královský majetek zpět, Čechy se začaly vracet do normálu • 1344 - založeno pražské arcibiskupství - Arnošt z Pardubic (1. arcibiskup) • 1346 - korunovace na českého krále • zahraniční politika založena na diplomacii (vše se snažil domluvit) • snažil se o získávání nových území (sňatkovou politikou, diplomacií, koupí) • 2. manželka Anna Falcká (získal Falc) - ani ta mu nedala dědice • 3. manželka Anna Svidnická (syn Václav IV. - narodil se 1361 v Norimberku, ve dvou letech korunován na českého krále, 1376 se stal římským císařem) • 4. manželka - Alžběta Pomořanská (synové Zikmund a Jan Zhořelecký) • • 1356 - Zlatá bula karlova • zákoník Svaté říše římské (platnost do 1806) • navazuje na zlatou bulu sicilskou • zdůrazňuje nezávislost českého státu na Svaté říši římské • potvrzuje českého krále jako prvního kurfiřta • synové kurfiřtů se musejí učit česky • pro zvolení římského krále stačí nadpoloviční většina hlasů • • bohemocentrismus - Římská říše je řízena z Prahy • připojil Lužici, Horní Falc, Braniborsko, Lucembursko • snaha vyřešit papežské schizma - poslední diplomatická cesta do Francie, situaci nevyřešili, po návratu umírá - 1378 • Vnitřní politika • diplomatické a kompromisní jednání s českou šlechtou • zákoník Majestas Carolina • měl v úmyslu ho vydat, ale nevydal • chtěl jím ovlivnit moc české šlechty (odúmrť) a rozšířit pravomoci krále • rozhodnutí stavovského shromáždění kontrolováno panovníkem • ostré protesty šlechty, aby neztratili tvář, Karel řekl, že údajně zákoník shořel • • nechal udělat korunovační klenoty (korunu) • Svatováslacská koruna - zdobená perlami a drahokamy, zasvěcená svatému Václavovi (v křížku údajně trn z Kristovy koruny) • Česká Koruna - název českých zemí (Země koruny české), stát je trvalá hodnota, panovníci se mění • • Zakladatelská činnost • Praha - hlavní město Svaté říše římské • nechává budovat stavby v gotickém stylu • nová čtvrť - Nové Město Pražské - velké náměstí (dnes Václavské) - "Koňský trh", rovné ulice • Praga - caput regni - Praha je hlavou království • zakládá v Praze instituce (arcibiskupství) • • 1348 (Karlova) Univerzita pražská • první ve střední Evropě • po vzoru francouzské Sorbony • od začátku měla všechny čtyři fakulty (artistická - filosofická, vstupní, prošli jí všichni; teologická; právnická; lékařská) • latina • v čele rektor, na každé fakultě děkan, označení pro profesora - mistr • dohled nad univerzitou má arcibiskup • způsob výuky - scholastika (učí se pouze to, co je schváleno církví) • studuje zde řada cizinců (hlavně ze střední Evropy) • hlasování - 4 hlasy studenti (3 hlasy cizinci, 1 hlas Češi) • • chrám sv. Víta, klášter Emauzy - Na Slovanech (vybombardovaný za 2. sv. války) • nechává stavět Karlův most (na místě Juditina mostu) • chrán Panny Marie Sněžné v Praze - nedostavěl ho, Týnský chrám na Staroměstském náměstí • hladová zeď - opevnění kolem Prahy, především na Vyšehradě - staví pražská chudina • Karlštejn - středisko diplomatických setkání, místo pro korunovační klenoty • kaple Svatého Kříže - deskové obrazy mistra Theodorika • • Václav IV. • král římský • českým králem korunován teprve ve dvou letech • 1376 - Karel IV. zařídil, aby byl zvolen římským králem • od dětství vychováván jako budoucí král (mnoho vychovatelů, např. Arnošt z Pardubic - pražský arcibiskup) • dvakrát ženatý - bavorské kněžny (Žofie, Johana) • zpočátku příznivec Mistra Jana husa • nebyl tak úspěšný jako jeho otec, vyhýbal se dlouhým jednáním, ukrýval se na své lovecké hrady (Žebrák, Točník) • údajně se v převleku vydával mezi prosté lidi do pražského města • za své rádce si vybíral představitele nižší šlechty (opomíjel šlechtu vysokou) • vysoká šlechta nespokojená, nízká šlechta neschopná zastávat svěřené úřady - oslabení vlády • • Spory • s katolickou církví - s pražským arcibiskupem Janem z Valdštejna • spor o obsazení kladrubského opatství (nepřímo řešen s Janem z Pomuku, zadržen, mučen, vytrhli mu jazyk a hodili do Vltavy, svatořečen 1729 - Jan Nepomucký) • • s vysokou šlechtou - o úřady a moc (opírá se o "milce" - nízká šlechta) • Panská jednota - v čele Jindřich z Rožmberka, Václav IV. dvakrát zajat • 1394 - uvězněn v Rakousích - zásah bratra Jana Zhořeleckého - úřady vysoké šlechtě • 1402 - zajat bratrem Zikmundem (uherský král), vtrhl do Čech, obsadil Kutnou horu (stříbro) - plenění, "liška ryšavá" • • • s německou šlechtou - nespokojenost s jeho vládou, odmítal jednání se šlechtou, nepodnikl korunovační jízdu • 1400 - sesazen z trůnu a ztrácí titul římského krále - "král nepotřebný, nečinný a nedbalý" • znovu začíná usilovat o trůn, ale nezvolili ho (zvolili jeho bratrance z Moravy), po nich Zikmund (diplomatické jednání) • • Poté • účast na koncilu v Pise (po sesazení z trůnu se začal snažit), měl vyřešit papežské schizma • zástupci Prazské univerzity hlasují jinak než král • • 1409 - Dekret kutnohorský • upravoval hlasovací právo na pražské univerzitě, rektorem univerzity se stává Mistr Jan Hus • král si tím zajistil podporu • • původně podporuje Husa (až do 1412, kdy mu bylo nařízeno odejít - odchází na Kozí hrádek) • 1419 - první pražská defenstrace • pražští konšelé urazili husity a zabarikádovali se na radnici • konšelé po nich cosi házeli, když strefili monstranci, husité vtrhli do vnitřku a vyházeli je z oken • • Václav těžce nemocen, odjel na hrad do Kunratic, umírá • po jeho smrti zavládl zmatek a nepokoje •
Navigace
Nástroje