Měkkýši

Verze z 21. 11. 2009, 13:13; 88.103.161.43 (diskuse)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Přejít na:navigace, hledání

název dostali podle měkého těla, které může být kryto
- jednou schránkou - ulitou (plži)
- dvěma schránkami - lastury (mlži)
- schránka není vytvořena (hlavonožci)
výskyt - souš, sladká voda, slaná voda
význam - každý živočich je součástí potravního řetězce
- někteří poskytují kvalitní maso (chobotnice, sépie), perly (perlotvorky, zéva obrovská - největší měkkýš - 40kg, perlorodka říční)

Obsah

plži - bezobratlí živočichové, schránka - ulita
dělení
- předožábří - srdce umístěno před žábrami
- zadožábří - za žábrami
- plicnatí - dýchají plícemi
tělní dutina - coelom
patří mezi triblastika, prvoústé
stavba těla
- hlava - nese smyslové orgány a tykadla (první pár oči, druhý pár hmat)
- svalová noha - pohyb
- útrobní vak - dutina břišní - všechny orgány
nervová soustava - gangliová (zauzlinová), tvořena z pěti vzájemně propojených uzlin
zástupce - krakatice (1,5 - 2tuny)
cévní soustava - plži a mlži mají cévní soustavu otevřenou - okysličená krev se vylévá do žilních splavů - sinů
hlavonožci - nejdokonalejší měkkýši, mají cévní soustavu uzavřenou
měkkýši mají v krvi barvivo hemocyamin - obsahuje měď
po oxidaci je krev modrá, Cu + O₂
hemocyamin mají rozptýlený v krevní plasmě

plži jsou hermafrodité s vývojem přímým
- z vajíčka vzniká jedinec, který je tvarem podobný dospělci (liší se velikostí)
- dochází k páření - kopulující jedinci si vyměňují spermie
mlži jsou gonochoristé - odděleného pohlaví
- vývoj je nepřímý - probíhá přes larvární stádium - glochidium (u sladkovodních), veliger (mořské druhy)
hlavonožci jsou gonochoristé, často s výrazným pohlavním dimorfismem (dvojtvárností, samice je větší než samec)
- vývoj je přímý
v jednom rameni (hektokotylovém rameni) se tvoří spermatozoidy (schránky se spermiemi), oplození je tedy vnitřní
- argonaut pelagický - odvrhuje hektokotylové rameno se spermatozoidy a to volně pluje oceánem dokud nenajde pohlavní otvor samice

někteří měkkýši dýchají žábrami, někteří plicními vaky - vyvíjejí se tak, že se žábra redukují, hustá vlásečnicová síť se rozkládá do plochy těsně pod pokožkou plášťové dutiny
srdce může být umístěno buď před žábry (předožábří), za žábry (zadožábří)
srdce měkkýšů je tvořeno z příčně pruhované svaloviny, veškerá další svalovina je hladká
počet tepů u měkkýšů je 15-60 za minutu

je tvořena ze 3 částí
- ústa, která jsou opatřena u plžů zvláštní rohovitou páskou (radulou), hltan, jícen
- střední část - žaludek, střevo
- zadní část - konečník a řitní otvor - ten se otevírá do plášťové dutiny
u některých měkkýšů jsou v dutině ústní přítomny slinné žlázy, které produkují kyselinu sírovou a kyselinu asparagovou (slouží k rozleptávání schránek jiných měkkýšů)

na tykadlech jsou umístěny jednoduché váčkové uši, druhá tykadla jsou centrem hmatu
osfrádia - jsou přítomna na svalnaté noze - slouží k udržování polohy těla
chemoreceptory - umístěny na žábrech, slouží ke vnímání různých chemických látek

plži plicnatí - hlemýžď zahradní, páskovka keřová, plzák lesní (nemá schránku), modranka karpatská (nemá schránku), slimák žlutý (bez schránky, napadá houby), slimáček polní (bez schránky, na jahodnících), jantarka obecná, plovatka bahenní, okružák ploský, bahnatka malá
plži předožábří - ostranka jaderská, křídlatec veliký, bahenka živorodá, ušen mořská, homolice středomořská
mlži - perlotvorka mořská, perlorodka říční, slávka jedlá, ústřice jedlá, srdcovka jedlá, střenka jedlá, škeble rybničná, velevrub malířský, hřebenatka svatojakubská, šášeň lodní
hlavonožci - loděnka hlubinná, sépie obecná (10 ramen), chobotnice pobřežní (8 ramen), argonaut pelagický, krakatice obrovská (1,5 tuny, 18 metrů)