Meziválečné období

Z 8.B8 wiki

Československo ve 20. letech

• vznik 28. října 1918 - spontánně jako reakce na Andrássyho nótu (snaha Rakouska o příměří s dohodovými státy)
• v čele 5 mužů 28 října (Stříbrný, Soukup, Rašín, Švehla, Šrobár)
  • 30. října - Martinská deklarace - stvrzuje připojení Slovenska
• počáteční problémy
  • hlavně hranice - 4 sudetoněmecké provincie (chtěly k Rakousku)
    • povolány legie
    • na Slovensku Maďaři - radikalizace
    • Těšínsko
    • klid na Podkarpatské Rusi
  • národnostní problémy
    • ČSR - mnohonárodnostní stát, silné národnostní menšiny
    • 51% Čechů, 23% Němců, 16% Slováků, Maďaři, Rusíni, Poláci
    • Pitsburská dohoda slibovala Slovákům autonomii (chtěli by ji i Němci)
    • později problém - Hlinkova lidová slovenská strana - představitel Andrej Hlinka
    • oficiální národnostní politika - Čechoslovakismus (Češi a Slováci jeden národ s určitými jazykovými odlištnostmi - tvůrci Masaryk, Beneš - Slováci nesouhlasili)
• zahraniční politika
  • orientace na Francii (1924 dohoda)
  • 1920 - Malá dohoda
  • se SSSR dlouho nic - diplomatické zastoupení ne
    • 30. léta - lepší vztahy (kvůli obavě z Německa)
    • 1935 - třístranná smlouva - ČSR, Francie, SSSR o vzájemné pomoci i v napadení
  • hranice s Německem, Polskem, Maďarskem, Rumunskem, Rakouskem
  • s Němci zpočátku dobré vztahy, později Hitler
  • s Rakouskem velmi korektní vztahy, s Maďary problémy, Rumunsko spřátelené, s Polskem napjaté vztahy
  • 1925-9 - roztržka s Vatikánem
    • 1925 vzpomínáno na úmrtí Husa (účastní se i Masaryk)
    • Vatikán to vytýká
    • 1929 - Beneš - diplomatická návštěva do Vatikánu
    • probíhá Modus Vivendi - urovnání (pro Beneše dobré do budoucna)
• ekonomika
  • průmyslově agrární
  • vyspělý průmysl (10. místo)
  • průmysl nerovnoměrně rozdělen (Čechy a Morava průmysl, Slovensko zemědělství, Podkarpatská Rus zaostalá)
  • lukrativní lehký průmysl - sklářský, textilní, potravinářský (hlavně v Sudetech - při ekonomické krizi krachovalo)
• finance
  • po válce kolkování peněz - aby se nezhroutila ekonomika
  • 1920 - měnová reforma (vlastní koruna) - A. Rašín
  • první ministr financí - A. Rašín
    • zahajuje politiku deflace - snižování hodnoty peněz (silná koruna bránila vývozu)
    • Rašín postřelen - zemřel - poté přijata opatření na ochranu
  • druhý ministr financí - Karel Engliš - také úspěšný
• poválečná krize - 1918-23 - nezaměstnanost
• 2. polovina 20. let - zlatá dvacátá léta
  • 1929 krize
  • firmy - Tatra Kopřivnice, Škoda Mladá Boleslav, Baťa, pivovary, Prostějov
  • Baťa
    • původně Valašský papučář
    • vedoucí museli odspodu - postupně projít vším
    • školy, obchody, ...
    • nestrpěl odbory, výzvy k odporu, ... (propouštěl)
    • zavedl ceny s 9 na konci
    • staví stejné prodejny, prodavači normy na prodej
  • bankovní systém - silný
    • Živnostenská banka - v čele Jaroslav Preiss (podlehl fašistické ideologii)
• pozemková reforma - 1919-20
  • nad 250ha obecné a 150ha orné půdy zabráno (šlechtické, duchovní a velkostatkářské)
  • zabraná půda rozdělena mezi bezzemky nebo si ji mohli znovu koupit
  • v rukou ji měli agrárníci (půda prodávána - zbylá rozdělena na zbytkové statky - disponovala jimi agrární strana)
• politický vývoj
  • 14. listopad 1918 - první slavnostní zasedání - národní shromáždění
    • projednáno definitivní sesazení Habsburků
    • proklamace ČSR
    • slavnostně zvolen T. G. Masaryk prezidentem
    • národní shromáždění jmenovalo první vládu - vláda všenárodní koalice (zastoupeny všechny politické srany) - v čele K. Kramář
    • vláda pověřena prováděním reforem (pomalu - ztrácí oblibu)
  • 1919 první volby do obecního zastupitelstva
    • nejsilnější - Soc-dem (spolu s národními socialisty a agrárníky sestavuje vládu) - vláda rudozelené koalice, v čele Vlastimil Tusar
    • potvrzena vláda dvěma volbami (1920)
  • 1920 - problém v Soc-dem - vrací se legionáři z Ruska - radikální
    • rozdělení - pravice - Vlastimil Tusar - provládní politika; marxistická levice - legionáři + radikál - Bohumil Šmeral
    • vliv i na vládu
  • vládní krize - vláda podává demisi - místo ní úřednická vláda vedená Janem Černým (vládu jmenoval TGM)
  • Soc-dem - 1920 - třináctý sjezd - levice - převaha, prohašuje se za reprezentanta a zabírá hlavní majetek (Lidový dům a tiskárnu) - pravice se brání - levice to odmítá
    • prosinec 1920 - policií obsazen lidový dům - rozneslo se po Praze a dělníci zastavují práci - generální stávka
    • boj o budoucí charakter republiky (přidávala se i další města)
    • leden - stávky utichly, dál demokratická cesta (hnutí poraženo)
• politický systém
  • ze tří komponentů (součástí)
  • "Hrad" - představovaný TGM a jeho příznivci (z hlediska politiky, kultury, hospodářství)
    • např. E. Beneš, K. Čapek, T. Baťa
  • politické strany - vládní koalice
    • 14 hlavních politických stran
    • pluralita politického systému
    • ve volbách žádná nedosáhla nadpoloviční většiny - nutné koalice
    • rudozelená koalice (1919-20) - agrárníci, sociální demokraté, národní shromáždění
    • na počátku všenárodní koalice (zástupci všech)
    • panská koalice (1926-29) - tzn. dělnických stran (poprvé se účastní Hlinkova slovenská lidová strana)
  • politické strany
    • agrární strana - českého venkova; statkáři, domkaři (chudí)
      • předseda A. Švehla (masarykův člověk), po jeho smrti M. Hodža
    • lidová strana - římskokatoličtí věřící
      • také bez ohledu na sociální zařazení, po válce členové odpadali (kvůli válce, husitská církev, podporovala ve válce Rakousko)
      • předseda - Monsieur Jan Šrámek
    • národní demokracie - Karel Kramář
      • pravice (ve 30. letech k fašistům)
    • sociální demokracie - Tukar
    • národní socialisté - Beneš (na pobídku TGM)
    • KSČ - květen 1921, vznikla z Marxistické levice
      • původně v pohraničí Německa, Slovenska - sloučili se
      • 1925 ve volbách 2. místo
      • 1929 - rozkol na pravici (vyloučení z KSČ) a levici ("Bolševizace" strany a do čela Klement Gotwald, od teď pod vlivem SSSR) - pátý sjezd KSČ
  • bankovně-ekonomické centrály
    • banky a velké průmyslové podniky, které lobovaly za své zájmy
    • neformální sestavení
    • díky penězům ovlivňovali tisk a politickou scénu, veřejné mínění, ...

Světová hospodářská krize

• 1929-33
• nejhlubší, nejrozsáhlejší, nejdelší
• příčiny
  • krize nadvýroby (ekonomika byla rozvinutá, přesycená)
  • krach obchodu s cennými papíry a akciemi (spekulace s akciemi často i neexistujících podniků, akcie nadhodnocené)
    • lidé začali prodávat akcie (zjistila se jejich nízká hodnota) - další prodej - "Černý pátek" - 25. 10. 1929 - krach na newyorské burze na Wall Streetu
    • akcie se propadly, bohatí chudými - řada sebevražd
  • krach na burze se odráží v ekonomice - šíření do Evropy, Asie (kvůli propojení ekonomiky)
  • krize se projevila v průmyslu (lehkém více, těžkém - zde vede k monopolizaci), finančnictví (krachovaly státy - politika deflace - snižování hodnoty peněz) - vznikají finanční bloky (dolarový, zlatý, librový), v zemědělství (obilím se topilo, cukr se házel do moře)
• důsledky
  • ohromná nezaměstnanost (v Evropě nejvíce Německo)
  • u nás se zkracují úvazky
  • růst extremistických hnutí (fašismu)
  • znovu prosazování myšlenek světové revoluce
  • pozn. SSSR nebylo poznamenáno