Nové myšlenkové proudy 1. poloviny 19. století

Verze z 17. 10. 2010, 10:19; 78.102.37.54 (diskuse)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Přejít na:navigace, hledání

vyvoláno změnami
- politickými - francouzská revoluce, ruší se staré pořádky
- ekonomickými - kontinentální blokáda, průmyslová revoluce, mění se hlavní společenské vrstvy (prosazují se podnikatelé)
- společenskými - nové společenské skupiny, urbanizace, ekonomické rozdíly mezi lidmi rostou, neodarwinismus - aplikace na společnost
- náboženskými - osvícenské názory, církev ztratila svou pozici duchovního arbitra ve společnosti

Obsah

nejrozsáhlejší, prosadil se v Británii
libertas - svoboda (myšlení a podnikání)
politický liberalismus
- prohlášení nezávislosti, Deklarace práv člověka a občana - vychází z ní
- prosazuje rovnost občanů před zákonem, základní občanská práva (svoboda vyznání, ...), podíl na vládě dle majetku (volební cenzus), odmítá absolutismus
- prosazuje dosažení cílů mírnou cestou - reformací
- oslovuje hlavně podnikatelské vrstvy, buržoasii (bohaté)
- vůle státu vykonávána úřady (úředníky)
hospodářský (ekonomický)
- žádné zásahy státu do ekonomiky, ekonomika se řídí vlastními zákony - neviditelná ruka trhu vše vyřeší
- u nás tu myšlenku propaguje Klaus

demos - lid
zásady
- všichni jsou si rovni a mají stejná práva
- rovnost občanů bez ohledu na majetek (ne volební census)
- snaha řešit i sociální problémy
radikálnější postup
střední vzdělaná vrstva

vede k formování novodobých národů
vyvolává pocit k přislušnosti k určitému národu
dříve (středověk) - zemské vlastenectví
- důležité rozdělení: podle stavů, podle náboženství
19. století - státní vlastenectví (francouzské pojetí)
- národ - skupina občanů se společnou minulostí, zvyky a zájmy, jsou rovni před zákonem
jazykové vlastenectví (německé pojetí)
- národ spojuje společnou minulost, zvyky, jazyk a kultura, rovnost před zákonem opomíjí

boj za národní svobodu, svébytnost kultury, snaha osamostatnit se, u nás obrozenectví (inteligence) - Palacký
Polsko, české země, Norsko
vlastenectví -> nacionalismus -> národní obrození
šovinismus - k prosazení svého názoru používají násilné metody (Německo)
rasismus - holocaust

těžké životní i pracovní podmínky, rozvoj továren
sociální darwinismus - silnější přežijí, podnikatelé bez ohledů
živelné bouře - rozbíjení strojů
podpůrné spolky (vzdělávací, hospodářské - Ouly)
chartismus - odborové hnutí v Anglii
zaměstnané i ženy a děti v továrnách, 16 hodinová pracovní doba
systém pokut, tovární konzum - nuceni zde nakupovat
úraz nebo stáří - vyhozeni, dělníci neuvědomělí, bez zákonů na ochranu, podmínky ve fabrikách špatné
živelný neorganizovaný odpor - vzpoury (bez výsledku), rozbíjení strojů
vznik nepolitických organizací - podpůrné spolky, vzdělávací spolky, družstevní spolky
Čechy - dělnické záložny - Ouly - chtěli si založit vlastní
Trade Union - Velká Británie, spolky - dohody pro společný postup
- požadavky do charet - Charty lidu - hospodářské požadavký, politické (volební reforma)
1836 - generální stávka - chartismus začal ochabovat
1848 - konec chartismu (bez viditelných výsledků) - požadavky přijaty až v 2. polovině 19. století
anglické strany - konzervatismus (podobný volební program), liberálové

teorie vycházející z rozporu mezi osvícenskými idejemi a skutečností (bída x bohatství)
plány na vytvoření ideální lidské společnosti, odstranění majetkové a spolešenské nerovnosti a vykořisťování pokojnou cestou
T. Moore - "Utopia" - rádce Jindřicha VIII. - popraven
hrabe de Saint-Simon - odsouzení šlechty (potlačit šlechtu - trubci, změnit společnost)
Charles Fourier - falangy (společná práce)
Robert Owen - v USA New Harmony - "Baťovská vesnička" - poté zkrachoval

Marxismus - Karel Marx a Bedřich Engels
teorie marxismu - kritika utopického socialismu
vychází z německé klasické filosofie, anglická politická ekonomie
společnost je nutno změnit násilnou, revoluční cestou
pomocí třídního boje svrhnou dělníci buržoasii
nastolení - diktatura proletariátu
po určité době bude zavedena komunistická společnost, v podstatě ho taky vymysleli utopicky
komunistický manifest - předmluva a 4 kapitoly
1847 - svaz komunistů - napsali program - komunistický manifest (v podstatě buržoasie, proletáři)
1848 - Marx a Engels se účastní Frankfurtského parlamentu - Vorparlament
- chtějí, aby Německo byla republika (jednalo se o sjednocení Německa) - nic neprošlo (prošvihli termín)
- vraceji se do Anglie
1864 - Londýn - založena 1. internacionála - mezinárodní dělnické stdužení - vytvoření dělnických politických stran
- 1. dělnická strana v Německu - 1869 - Eisenach - Německá sociálně demokratická strana dělnická
1870 - prusko-francouzská válka
- francouzi poraženi - založena Pařížská komuna - 90 dní - 1871, podpora 1. internacionály
- 1. internacionála přemístěna z Londýna do USA - 1879 rozpad

vzniká v dělnickém prostředí
má vzniknout bezvládí, chaos a poté samovolně začnou vznikat zárodky nové, absolutně spravedlivé společnosti
zabít panovníka
anarchií proslulí Irové
vede k terorismu
Michal Bakunin (známý ruský anarchista)