Obecná psychologie
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
| Řádka 126: | Řádka 126: | ||
* tělové já a ne-já - prožívaná tělová hranice "je" hranicí našeho já | * tělové já a ne-já - prožívaná tělová hranice "je" hranicí našeho já | ||
* tělové schéma | * tělové schéma | ||
| - | * psychické já, ne-já - | + | * psychické já, ne-já -> já jako souhrn myšlenek, citů, přání, které považujeme za své vlastní |
* kontinuita a integrita já | * kontinuita a integrita já | ||
* soudržnost a harmoničnost já | * soudržnost a harmoničnost já | ||
Aktuální verze z 26. 10. 2009, 16:25
Obsah |
Psychické jevy
- vnímání
- představy
- paměť
- myšlení
- chtění (vůle)
- cítění
- vědomí
- jáství
Vnímání
- vjem (počitek) - psychický obraz předmětu existujícího mimo naší mysl a působící v dané chvíli na naše smysly
- vnímání je základní kognitivní (poznávací) proces
- Kant: 2 nazírací formy - prostor, čas
- figura a pozadí
- dvě složky: senzorická, syntetická
- vnímání je podmíněno kulturně, emocionalitou
Zpracování senzorického materiálu
- zákon blízkosti v prostoru
- zákon uzavřenosti
- zákon podobnosti
- zákon plynulého poračování
- zákon společného osudu
- zákon obeznámenosti
- zákon doplnění správného tvaru
Představy
- představou rozumíme obraz předmětu, který není přítomen, pokud vůbec existuje
- mají vzpomínkový charakter
- lze ovládat vůlí, manipulovat
- představy: spontánní, navozené vlastním úsilím
- halucinace - falešné vjemy o nichž se domníváme, že odpovídají skutečnosti
- pseudohalucinace - spontánní představy, dokážeme je odlišit od skutečnosti
- mohou se lišit životností
- funkce
- příprava na budoucí činnost
- náhradní uspokojení potřeb
- tvoří náš vlastní svět, bez představ není kreativita
Paměť
- vzpomínka - zpřítomnění psychického jevu nebo komplexu psychických jevů z minulosti
- paměť
- krátkodobá - 5-9 prvků, několik sekund, mžikové zásobníky paměti - smyslové
- dlouhodobá - paměť pro fakta, pro dovednosti (procedurální)
- pro fakta - pro obecné informace (sémantika - znaky), pro události (epizodická)
- paměť - mechanická, logická (utřídění poznatků)
- stádia paměťového procesu
- uložení - vštípení
- podržení
- vybavení
Myšlení
- vnitřní, psychická manipulace se symboly, představami, vjemy jakéhokoliv druhu
- umožňuje analyzovat jevy, účelně jednat, předvídat
- způsob poznávání typický pro člověka
- způsob zpracovávání informací
- funkcí je řešení problému
- "cogito" - myslím
- kognice- myslet, poznávat
- myšlenkové postupy
- kategorizace (třídění) - kategorie je třída objektů, které spadají pod jeden pojem
- dedukce - vyvozování pravdivých výroků z jiných výroků (např. Aristotelovy sylogismy - úsudky)
- indukce - zobecňuje soudy, které se týkají nečeho individuálního, dosahuje pouze pravděpodobnosti
Myšlení v celku osobnosti
- myšlení nelze oddělit od osobnosti toho kdo myslí
- subjektivní, svobodné
- souvisí s cítěním
- subjekt (podnět), objekt (osoba)
- těžkomyslnost (špatná nálada), lehkomyslnost
- suicidum = sebevražda
- poruchy myšlení - neurózy (deprese, úzkosti)
- myšlení se drží naučených, zdánlivě osvědčených shémat
- neurotik má problém tato schémata změnit
- mentální anorexie, bulimie - neschopnost rozpoznat vlastní chování jako nenormální, patologické
- blud - paranoidní blud při psychózách
- způsoby myšlení jsou kulturně podmíněny
Cítění
- cit je prožitek týkající se subjektivního stavu osoby, která tento prožitek prožívá
- "cítím jak mi je" - sdělení citu je obtížné
- libost x nelibost - způsob kategorizace
- žádoucí jsou libé pocity
- citový vztah
- emoce - pojem širší než cit
- zahrnuje také chování a mimické či fyziologické procesy
- afekt - silná, bouřlivě probíhající krátkodobá emoce
- city jsou předmětné
- vyjímkou jsou nálady (nejsou příliš intenzivní, ale dlouho trvají), ovlivňují veškeré prožívání
- zacházení s city - spontaneita a sebekontrola v rovnováze zaručuje zdravé nakládání s city
- svoboda, upřímnost
- nemoci citů - neurózy (úzkost, deprese)
Vůle a pozornost
- psychická funkce usnadňující dosažení cíle v obtížné situaci, umožňující dosažení nějakého cíle
- charakterizuje ji cílevědomé úsilí
- rozhodovací proces - je spjat s vůlí, volné rozhodování
- akt odvahy, prožitek svobody
- rozhodovací proces by měl být vždy spjat se svobodou
Vědomí
- celkový způsob, kterým si uvědomujeme sami sebe a svět, ve kterém žijeme
- vědomí jako existenciální prožitek - uvědomujeme si svou vlastní existenci (své bytí)
- vědomí jako stav bdělosti
- maximální bdělost, střeh
- běžná bdělost
- ospalost
- mělký spánek
- hluboký spánek
- bezvědomí, kóma
- vědomí ve snu - REM - spánek
- lucidní sny - sny, při kterých snící ví, že sní
- vědomí v hypnóze, stav hypnózy = "hypnotický spánek"
- hypnotizovaný člověk je sugestibilní; posthypnotická sugesce
- mění se v souvislosti s meditací nebo náboženskou zkušeností
- může být ovlivněno také užíváním drog
Jáství
- zpodstatnějé já - Já, substancializované
- pojem Já v psychologii, filosofii
- Descart - ego cogito, ergo, ego sum
- Freud - ego, superego, id
- já - integrující, jednotící složka celé osobnosti
- jáství - vědomí já
- tělové já a ne-já - prožívaná tělová hranice "je" hranicí našeho já
- tělové schéma
- psychické já, ne-já -> já jako souhrn myšlenek, citů, přání, které považujeme za své vlastní
- kontinuita a integrita já
- soudržnost a harmoničnost já
- poruchy já - vícenásobná osobnost, depersonalizace
