Z 8.B8 wiki

---

Aktuální verze z 18. 5. 2010, 20:14

Paryby

• mořští živočichové s chrupavčitou kostrou, základem kostry je páteř tvořená z chrupavčitých obratlů (amficelní - vyduté), uprostřed nich je otvůrek pro chordu
• mají dva typy ploutví (nepárové - hřbetní, ocasní a řitní; párové - prsní - směr, břišní - rovnováha)
  • ploutve prsní jsou kloubně spojeny s pletencem lopatkovým a břišní s pletencem pánevním
• tvar těla je vřetenovitý - umožňuje dokonalý pohyb ve vodě
• pokožka je kryta šupinami - plakoidní šupiny - složené ze dvou vrstev
  • vnější - připomínající sklovinu lidských zubů - osteodentin
  • vnitřní - vitrodentin
• žraloci
  • vnitřní kostra chrupavčitá
  • většinou vřetenovitý tvar těla
  • heterocerkní ocasní ploutev
  • protažená obličejová část lebky, ústní otvor vespod hlavy (rostrum)
  • plakoidní šupiny
  • vnitřní oplození, vejcorodí i živorodí (zpravidla jedno mládě – požírají se)
  • samci mají pomocný kopulační orgán – pterygopody – přeměněné vnitřní ploutve
  • přeměnou plakoidních šupin vzniklo v čelistech několik řad zubů - polyfiodontní chrup – mnohokrát vymění za život zuby
  • pět párů žaberních štěrbin, nemají plynový měchýř
  • Lorenziniho ampule – vnímání elektrických podnětů
  • výborné vnímání chemického složení vody
  • velikost 20cm - 15m
  • rozmnožování - nízký množství mláďat
    • živorodí i vejcorodí, vejce bohatá na žloutek
    • častý vnitřní kanibalismus
    • „krvavá“ milostná předehra
  • zástupci: žralok obrovský, bílý, mako, velrybí, kladivoun, máčka skvrnitá
• rejnoci
  • typické ploché tělo
  • srůst párových ploutví tvoří „plachtu“
  • zakrnělé hřbetní a ocasové ploutve
  • žijí u dna
  • obrana - jedové trny na ocase, statické výboje
  • zástupci: manta birostris, trnucha divná
• chiméry - ve velkých hloubkách
  • velké prsní ploutve, dlouhý ocas
  • tělo nesouvisle pokryto plakoidními šupinami
  • pouze čtyři žaberní štěrbiny
  • chybí kloaka
  • monofiodontní chrup
  • zřetelný pohlavní dimorfismus
  • zástupci: chiméra hlavatá

Ryby

• 30000 druhů, polovina žije ve vodě sladké, polovina ve vodě slané
• voda od -2°C (ryba z rodu tilapia) do 44°C (ryba z rodu tlamovci - Afrika)
• tvar těla
  • vřetenovitý - dravé ryby (makrela, pstruh)
  • hadovitý - úhoř, muréna
  • jehlovitý - jehla mořská
  • mořského koníčka - mořský koník
  • platýzovitý - platýz
  • vakovitý - mořský ježík

Stavba těla

• hlava, trup, ocas
• povrch těla ryb je tvořen pokožkou, mezi pokožkovými buňkami jsou slizové žlázy - produkují sliz, ten zmírnuje tření ryby ve vodě a chrání tělo před choroboplodnými zárodky (bakterie, houby, plísně)
• pokožka, škára, příčně pruhované svalstvo
• 99% ryb má kostru kostěnou, 1% ryb má kostru chrupavčitou (jeseteři)
• základem kostry je páteř složená z obratlů, ty jsou dvouvyduté, amficélní
• na povrchu těla jsou párové a nepárové ploutve
• ploutve jsou vyztuženy paprsky
  • kostěné (okoun)
  • vazivové (kapr)
• na povrchu těla ryb jsou šupiny
  • ganoidní (skelné) - jeseteři
  • elastické (pružné) - cykloidní (kapr)
  • ktenoidní - okoun
• šupiny se překládají přes sebe nebo jedna navazuje na druhou

Tělní soustavy

• vylučovací - základem jsou ledviny (opistonefros)
  • sladkovodní ryby mají velké a dokonale vyvinuté ledviny
  • mořské ryby mají ledvinu zakrnělou a malou
• rozmnožovací - gonochoristé
  • kromě ryb které trvale žijí v mořích nebo v řekách jsou ryby migrující a katadromní (kala-dolů, úhoř, řeky->moře), samice žijí v řekách asi deset let
  • bez pohlavního dimorfismu
  • samci - sperma, mlíčí - mlíčňáci
  • samice - jikry - jikrnačka
  • oplození vnější, probíhá tření ryb
  • umělý výtěr ryb (je jich málo)
  • nadprodukce jiker - přežívá jen asi 1%
• dýchací - základem jsou žábra
  • nejčastěji pět párů žaberních oblouků, které nesou žábra
  • u kaprů je pátý žaberní oblouk přeměněn v požerákové zuby, které slouží k drcení potravy a její posunutí do dalších oddílů
• nervová - mozek a mícha - mozek se dělí na pět částí: mozek koncový - velký, mezimozek, střední mozek - nejdokonaleji vyvinut, mozeček, prodloužená mícha
  • z mozku vychází deset párů mozkových nervů
• trávící - dutina ústní (bezzubá nebo se zuby - zachycení potravy a posunutí dál
  • hltan - jícen - žaludek - střevo
  • soustava trávící, vylučovací a rozmnožovací ústí do kloaky
• cévní - uzavřená
  • srdce - jedna síň a jedna komora, srdce ryb je venózní (protéká pouze odkysličená krev)
• smyslová
  • chuť - buňky dutiny ústní
  • hmat, čich - tykadla
  • zrak - základem je komorové oko, které má podobu stavbu jako oko člověka, rybí oko je krátkozraké, akomodace se děje přitahováním nebo oddalovánm čočky od sítnice
  • nejdůležitějším smyslovým orgánem je postranní čára (od hlavy k ocasu), jemný kanálek vyplněný nervovými buňkami (neuromasty), z nich vycházejí nervová vlákna, postranní čára informuje rybu o všem

Ekologie a etologie ryb

• dělení ryb: sladkovodní, mořské, tažné
• rybí pásma
  • pstruhové - horní toky řek, čistá, studení, prokysilčená voda, kamenité dno
  • lipanové - mírnější toky
  • parmové - střední tok (hlubší, pomalejší)
  • cejnové - dolní tok (pomalý, zabahněný)

Systém ryb

• dvě skupiny
  • chrupavčité
    • jeseter velký - asi 3m, 350kg, kaviár
    • vyza velká - největší sladkovodní ryba, až 9m, kaviár
  • kostnaté ryby - 99%
    • paprskoploutví
      • okoun říční
      • sleď obecný (zavináč) - jedna z nejcennějších mořských ryb
      • sardinka obecná
      • šprot obecný - vyuzený v oleji
      • losos obecný - anadromní ryba
      • pstruh obecný (0,5kg, 50cm)
      • pstruh americký duhový (4,5kg)
      • lipan podhorní - široká, vysoká hřbetní ploutev
      • štika obecná (1m, 10kg)
      • kapr obecný (1m, 25kg, šupináči, lysci nebo naháči
        • Jakub Krčín z Jelčam, Štěpánek Netolický
      • karas (30cm, 1kg), bez hmatových vousů
      • plotice obecná (30cm), všechny ploutve červené
      • střevle potoční (10cm), ukazatel čistoty vod
      • lín obecný (50cm, 0,5kg) - špinavá zakalená voda, bahnité dno, zakulacené ploutve
      • cejn velký (70cm, 4kg) - zploštělé, vysoké tělo
      • hrouzek obecný - studená, čistá voda, nejhornější toky
      • parma obecná - hmatové vousy
      • sumec velký - šest hmatových vousů, obrovská tlama
      • tolstolobik obecný
      • amur bílý
      • hořavka duhová - samička má kladélko - do škeble - tam naklade vajíčka (V plášťové dutině)
      • mřenka mramorovaná - horní toky řek
      • pískoř pruhovaný - ukazatel čistoty vod
      • treska obecná
      • úhoř říční (1,5m, 3kg)
      • treska obecná (maso - filé)
      • sardinka
      • sardel peruánská (20cm)
      • tuňák
      • makrela obecná - na výrobu krmných směsí
    • ryby nozdravé
      • latimerie podivná (1,5m, 50kg) - ploutve začínají svalovými násadci, až na jejich vrcholech jsou ploutve
        • násadce velmi připomínají končetiny suchozemských čtyřnožců
        • dravé ryby žijící ve větších hloubkách, živorodí
      • dodnes vyloveno jen 200 kusů, jedná se o živoucí zkameněliny o nichž se vědci domnívali, že dávno vyhynuly
    • ryby dvojdyšné - bahníci - jejich hlavním rysem je úprava dýchací soustavy, mohou dýchat jak žábrami, tak plicními vaky (plicní vaky se tvoří až po dvou měsících života)
      • plicní vaky jsou vychlípeniny přední části trávící trubice
      • žijí v řekách, které vysychají
      • mají vyvinutou tiflosolis - řasa ve střevě, dobře vyvinutá kůra mozku
      • bahník australský (1,75m, 10kg)
      • bahník americký - úzké ploutve
      • západoafriký bahník (90cm)
      • bahník východoafrický (210cm)

Obojživelníci

• žádná jiná skupina živočichů nevede tak podivuhodný dvojaký způsob života, jako obojživelníci

Charakteristika

• • proměnlivá tělesná teplota (poikiloletermní)
  • v dospělosti mají dva páry končetin, s vyjímkou červorů
  • holá kůže s velikým množstvím jedových a slizových žláz (udržují stále vlhký povrch těla obojživelníků, což jim usnadňuje příjem vzdušného kyslíku)
    • jedové žlázy produkují všichni obojživelníci a nejsilnější jed produkují žáby v tropických deštných lesích (pralesnička strašná - vaření kurare) - batrachotoxiny
    • jed slouží k ochraně před predátory a zároveň chrání povrch těla před infekcí (bakteriemi a houbami)
• vajíčka obojživelníků jsou nahá (anamniotická) - bez vaječných a zárodečných obalů
• obojživelníci jsou obratlovci označujícíc se jako anamnia
• metamorfoza - přeměna larvárního stádia v dospělce
  • larva dýchá žábrami (nejdříve vnějšími, poté vnitřními) a živí se potravou rostlinnou
  • dospělec dýchá plícemi a živí se dravě
• na naší planetě žije asi 4800 druhů obojživelníků

Soustava dýchací

• larvární stádia dýchají žábrami, která jsou nejdříve vnější, poté vnitřní
• dospělci dýchají plicními vaky, které jsou primitivní, nedokonalé
• nestačí zásobit těla dostatečným množstvím kyslíku - velký vliv hraje kožní dýchání

Rozmnožování

• touto fází jsou vždy vázáni na vodu
• oplození
  • vnější - žáby
  • vnitřní - u mloků a čolků - spermatofor - samička ho nasaje do kloaky - rozpustí se - spermie v semenném váčku, vydrží až 2,5 roku
• z vajíčka, které je obaleno rosolovitým obalem (ochrana před predátory, koncentrace slunečního záření) se vyvíjí larva - pulec, s velkou hlavou, vnějšími žábrami, z počátku bez končetim a s dlouhým, ze stran zploštělým ocáskem
• celý vývoj je zakončen metamorfozou

Kostra

• základem kostry je páteř, která je složena z obratlů - procélní
• mezi obratli je silně redukovaná chorda
• obratle - jeden krční, sedm hrudních, jeden křížový, obratle ocasní - srostlé v tyčinku - urostyl
• přední končetina má čtyři prsty, zadní pět + plovací blány

Trávící soustava

• má obdobné části jako trávící soustavy předchozích skupin
• dutina ústní je opatřena vpředu přirostlým vymrštitelným jazykem
• v čelistech jsou zuby - stopečkaté - jsou srostlé s čelistí
• kromě zubů, které jsou v čelistech mají některé druhy přítomny zuby patrové

Soustava nervová

• nepřítomnost mozkové kůry, nejdokonaleji je vyvinut střední mozek

Cévní soustava

• základem je srdce, které ma jednu komoru a dvě síně

Zástupci

• žáby - obojživelníci bezocasí
  • ropucha obecná
  • ropucha zelená
  • skokan zelený
  • skokan hnědý
  • rosnička zelená
  • kuňka obecná
  • kuňka žlutobřichá
  • blatnice skvrnitá
• obojživelníci ocasatí
  • čolek obecný - má v době páření hřeben od hrudi až po ocas - souvislý
  • čolek velký - má vysoký hřeben přerušený mezi hřbetem a ocasem
  • čolek horský - samec má nízký hřeben, krásné zbarvení na břiše
  • mlok skvrnitý - žlutočerný
  • axalotl mexický
  • velemlok čínský - 152cm
  • velemlok japonský - 120cm
• obojživelníci bez končetin
  • červoři

Plazi

• jsou obratlovci, které dělíme na tyto skupiny: krokodýlové, želvy, ještěři, hadi

Charakteristika

• živočichové poikilotermní - proměnlivá tělesná teplota
• jejich tělo je tvořeno dvěma páry končetin a různě dlouhý ocas
• slizové žlázy minimálně nebo vymizely
• v kůži se nacházejí rohovité šupiny nebo štítky
• došlo k velkému zdokonalení plic a kožní dýchání jen doplněk
• jejich vývoj není vázán na vodu
• jsou živočichové, které řadíme mezi amniota - jejich vajíčka jsou kryta zárodečnými nebo vaječnými obaly
  • zárodečné obaly
    • amnion - je zde ukryt vyvíjející se zárodek
    • chorion
    • alantois - přimyká se k chorionu
      • zárodek sem odkládá odpadní látky
      • přes alantois priniká vzduch k zárodku
  • vaječné obaly - mohou být pružné (elastické, kožovité) nebo mohou mít tvrdou skořápku
• oplození je vnitřní a u samců je vyvinut pářící pohlavní orgán (jeden nebo dva) - hemipenis - mimo dobu páření je schován v těle
• mají vývoj přímý - z vajíčka se vyvíjí embryo - zárodek, který je miniaturou dospělce
• samičky mohou být oviparní (vejcorodé), viviparní (živorodé) - embrya jsou napojena na primitivní placentu, ovoviviparní (vejcoživorodé)
• velikost - největší - anakonda - 9m, nejmenší - gekonek nejmenší - necelé 3cm
• velikost vajíček - nejmenší - gekoni - asi 5mm, největší - anakonda - 12cm
• výskyt - všude mimo polární oblasti a nejvyšší horské oblasti

Morfologie a anatomie těla

• tvar
  • želvovitý - měkké tělo uzavřeno v kostěném tvrdém krunýři
    • karapax - horní část
    • plastron - dolní část
  • ještěrkovitý - tělo protáhlé se dvěma páry končetin a různě dlouhým ocasem
  • hadovitý - bez končetin, různě dlouhý ocas
• kostra - základem je páteř složená z obratlů
  • 8 obratlů krčních, 22 bederních a hrudních, 2 křížové, různý počet ocasních
  • přítomnost žeber a hrudní kosti (bez hadů)

Soustava dýchací

• velké zdokonalení plic
• levá plíce hadů je zakrnělá a pravá je protažená v mohutný lalok
• kožní dýchání je druhořadé

Soustava cévní

• je totožná s cévní soustavou obojživelníků
• vyjímku tvoří krokodýli (srdce jako naše - nemísí se krev)

Soustava nervová

• zaznamenává velký rozvoj a to především rozvoj velkého (koncového) mozku, umožňuje plazům instikntivní jednání a zdokonalení čichu
• stále je ale hlavním řídícím centrem střední mozek
• z mozku vystupuje 12 párů mozkových nervů

Soustasva vylučovací

• základem je vznik pravých ledvin - metanefros
• někteří plazi mají vyvinut močový měchýř (želvy a ještěři), někteří nemají (hadi a krokodýli)
• plazi, jakoždo suchozemští živočichové musí šetřit vodou a proto vylučují dusíkaté látky z těla ve formě nerozpustné kyseliny močové - moč je hustá a kašovitá

Soustava trávící

• obdobná jako u obojživelníků
• dutina ústní - přítomnost zubů (v čelistech)
• ústí sem žlázy hlenové a slinné (někdy jsou přeměněny ve žlázy jedové)
• někteří plazi mají jazyk jako obojživelníci (chameleon)
• těla některých plazů mají schopnost měnit barvy - příčinou je přítomnost chromatoforů (tělísek různých barev) v kůži plazů - různé kombinace a přemisťování

Zástupci

• hadi
  • někteří hadi mohou mít páteř až z 600 obratlů
  • na obratle se napojují žebra - chybí hrudní kost - jsou volná, dokonalý pohyb
  • možnost polykat velkou kořist - všechny kosti lebky jsou pružné, tyčinkovité, chybí čelistní kloub (čelisti spojeny pružnými vazy, dolní čelist se dá roztáhnout)
  • zakrnělá levá plíce (obrovská pravá plíce - vak - rezervoár vzduchu při polykání velké kořisti)
  • jedovatí - jedová žláza vznikla přeměnou slinné žlázy (složky hadího jedu: neurotoxiny ničí nervové buňky, cytotoxiny rozpouští tkáně, hematotoxiny rozpouštějí červené krvinky)
    • typy hadích zubů
      • aglyfní - všechny zuby jsou stejné velikost, hladké, plné a chybí jedová žláza
      • opistoglyfní
      • proteroglyfní
      • solenoglyfní - nejdokonalejší (zmije)
    • kobra královská - největší jedovatý had (6m) - Indie, Malajsie, Filipíny
    • taipan velký - nejjedovatější had (3m), Austrálie
    • mamba černá - kolem 3m, Afrika
    • zmije obecná - kolem 85cm, živorodá (3-20 mláďat)
    • chřestýš skalní - USA, Arizona, polopouštní oblasti
  • nejedovatí - kořisti se zmocňují silou
    • anakonda velká - Amazonie, 9m, 130kg
    • krajta mřížkovaná - JV Asie - Vietnam, 9m, 60kg
    • užovka obojková - předstírá mrtvou, 1m
    • užovka stromová - dokonalý pohyb na stromech
    • hroznýš královský - Argentina, Mexiko
• krokodýlové
  • nejtěžší suchozemští plazi
  • mají rádi vodu
  • tělo opatřené dvěma páry končetin a mohutným ocasem
  • přední končetiny - pět prstů, zadní čtyři prsty a plovací blána
  • zuby jsou zasazeny do zubních jamek - alveol
  • zuby tvarově všechny stejné, ale mají různou velikost, dovedou kořist zachytit, rozdrtit, ale nerozporcovat
  • aligátor severoamerický - Florida, 4m, obdelník - hlava
  • krokodýl nilský - celá Afrika, 6m
  • gaviál indický - silně protažené čelisti, 5m, pape ryby, Indie
  • kajman černý - 5m, ryby
• haterie - živoucí zkameněliny
  • mají hřeben, který se táhne až k ocasu a je na krku a mezi hrudí a ocasem přerušen
  • samice jsou vejcorodé, samci nemají hemipenis
  • kolem 60cm
• želvy
  • tělo je ukryto v krunýři (karapax, plastron) - tvořeny z kostěných srostlých štítů a na povrchu je evrstva rohoviny - želvovina
  • nemají zuby, pouze rohovité čelisti
  • býložravé a dravé formy
  • kareta obrovská - 150cm - býložravá
  • kožatka velká - nemá kostěný krunýř, pouze v kůži kostěné destičký, až 5m, 1 tuna, dravá (měkýši, láčkovci)
  • želva sloní - Galapágy, až 200kg, 130cm, býložravá
  • želva bahenní - jediný druh želvy ve střední Evropě
  • želva žlutohnědá
  • kajmanka dravá - 50cm, kousavá, dravá a žravá
  • matamata třásnitá - 40cm, obrovitá tlama - podtlak - nasátí potravy
• ještěři
  • dva páry končetin - pět prstů
  • poměrně dlouhý ocas (někdy delší než tělo)
  • ocas bývá snadno ulomitelný - naroste nový - autotomie - chtěné odvržení části ocasu za účelem záchrany života
  • přítomnost očních víček, zevního zvukovodu
  • v naprosté většině vejcorodí (kožovité skořápky), živorodost vyjímečné případy
  • leguán - zelený, mořský, galapážský, 120-150cm
  • agama límcová - Austrálie, Nová Quinea, kolem hlavy límec (v případě nebezpečí rozevírá)
  • agama vousatá - Austrálie, 50cm, samečci mají vousy
  • chameleoni - barvoměnost, ocas je chápavý, v klidu stočený do spirály
    • dlouhý, vepředu přirostlý vymrštitelný lepkavý jazyk
    • končetiny chápavé
    • vidí každým okem zvlášť