Počátky českého státu

Z 8.B8 wiki

Aktuální verze z 20. 10. 2009, 15:54

• knížecí doba
• předtím na území jsou Keltové (Bojové)
• 845 - Řezno - zmínka o pokřtění 14 českých knížat

• 2 teorie sjednocení
  • kmenová teorie - na území české kotliny asi 14 slovanských kmenů (Doudlebové, Zličané, Čechové, ...), pod svou vládu sjednotili Čechové (Přemyslovci), centra - Budeč, Levý Hradec, Praha, Litice, Kouřim
  • teorie jediného kmene - u nás usazen jediný kmen - Čechové (nejdůležitější rod - Přemyslovci - začali podmaňovat), pravděpodobnější teorie
• nejstarší období (legendy) - popsáno v Kosmově kronice
• praotec Čech, Krok, Libuše, Přemysl Oráč (Stadice) - legendární zakladatel Přemyslovců
• po něm 7 knížat
• sídla knížat - Olomouc (biskupství 1063), Znojmo, Brno
• Hukvaldy - správní centrum biskupství
• 1. historicky doložený kníže - Bořivoj a Ludmila (do 889)
• Svatopluk - ovládl české země - dosadil Bořivoje do funkce, aby řídil české země; později Bořivoj přijal křesťanství
• Bořivoj zakládá 1. kostely (na Levém Hradci)
• Bořivoj přesídlil do Prahy - vrch Žiži
• Spytihněv po Bořivojově smrti (Spytihněv + Vratislav - synové Bořivoje)
• Vratislav + Drahomíra - manželé
• Svatopluk umírá - Moravu přebírá Mojmír (není tak silný), Čechy a Slezsko se dělí
• spor Ludmily a Drahomíry (matka Václava a Boleslava) - nejspíš mocenský spor
• Ludmila vychovává Václava na Budči v křesťanském duchu, Drahomíra Václava zastupuje (po smrti Vratislava I.)
• spor dovršen vraždou Ludmily (Drahomíra ji nechala uškrtit), časem byla prohlášena za svatou, zemřela mučednickou smrtí

Kníže Václav

• svatý Václav
• horlivý šiřitel křesťanství, velmi vzdělaný a asketický
• založil v Praze kostel sv. Víta
• žil velmi skromně - oddán křesťanské víře
• platil východofranskému panovníkovi Jindřichu I. Ptáčníkovi Tribut pacis (mírová daň, za rok 500 hřiven stříbra a 120 volů), aby Jindřich znovu nenapadl českou zemi
• zavražděn 935 svým bratrem Boleslavem I. (zosnoval to na tvrzi Staré Boleslavi) - bojovali spolu o moc (mocenský spor), boj o prvenství v českém státě (Václav ubit ve dveřích chrámu)

Svatováclavská tradice

• svatořečení Václava, který zemřel mučednickou smrtí, i sv. Ludmila
• patron českých zemí
• chorál "sv. Václave" - hymna českého středověkého státu
• zobrazován na pečetích, mincích, korouhvích
• vůdce Blanických rytířů
• je mu zasvěcena svatováclavská koruna
• zneužití kultu za 2. sv. války - Němci udělují řád "Svatováclavské orlice" - udělují ho kolaborantům s Německem

Boleslav I. Ukrutný

• 935 - 972
• zpočátku proti Ottovi I. - 14 let boje (přestal platit Tribut pacis)
• poté ohrožováni Maďary - 955 společná bitva na řece Lechu - Maďaři poraženi
• Boleslav obnovil placení Tributu pacis
• "sjednotitel" českých kmenů
• zakládá hradskou soustavu
• razí první mince (stříbrné denáry)
• je zavedena pravidelná daň (berně) pro svobodné obyvatele
• snaha osamostatnit se od církevní závislosti na Německu (Řeznu)
• pokus o založení biskupství - mise k papeži - abatyše Mlada (dcera Boleslava) - benediktinka, 970 založila v Praze klášter u sv. Jiří
• dceru Doubravku provdal za Měška

Boleslav II. Pobožný

• 972 - 999
• 973 - Praha - založeno 1. české biskupství
  • 1. biskup - Dětmar
  • 2. biskup - vojtěch Slavníkovec (zastánce clunyjského hnutí), Boleslav I. Chrabrý se vykoupil
• 995 - vyvraždění Slavníkovců Přemyslovci - udeřili na tvrz Libici - zbavili se největšího nepřítele a znamenalo to dokončení sjednocení českého státu
• 1. krize přemyslovského státu 999 - 1035

Boleslav III. Ryšavý

• 999 - 1002, 1003
• spor s mladšími bratry - Jaromír a Oldřich
• spory s Polskem a Uhrami
• útěk knížat do Německa
• polský Boleslav I. Chrabrý vybral Vladivoje (Přemyslovce, český kníže, člověk neschopný a opilý)

Vladivoj

• nemohl se udržet - o pomoc žádá německého císaře Jindřicha II. - uděluje mu Čechy jako léno, vládl pouze rok
• poté se vrací Boleslav III. - pokusil se vyvraždit Vršovce (1003) (Přemyslovci se pokusili Vršovce vyvraždit třikrát, nikdy se jim to však nepovedlo úplně. Roku 1003, 1014 a 1108 Vratislav II.)
• Boleslav I. Chrabrý, polák, pokusil se o vytvoření česko-polské unie (1003 - 1004)
  • 1004 poláci vypuzeni, mladší bratři se vrací
• 993 - Vojtěch Slavníkovec zakládá 1. mužský klášter

Jaromír

• skončil neblaze, oslepen, vykastrován v bojích s Oldřichem

Oldřich

• upevnil svou moc
• definitivně připojena Morava
• 1030 založil Sázavský klášter - slovanská liturgie
  • 1. opat sv. Prokop (ikona s ďáblem a holí)
  • poslední opat slovanských mnichů - Božetěch, dle legendy syn Kosmy (klášter fungoval až do roku 1785)
• žena němka - princezna Guta
• Božena - legendární pradlena, která bohužel ještě neměla pračku
  • měl s ní syna Břetislava - původ problémů

Břetislav I.

• 1034 - 1055
• své potíže s identitou vyřešil unesením Jitky (německá princezna, unesena ze Svinibrodského kláštera)
• "český Achilles" - fešný + hrdinské činy
• výprava do Polska - 1039 pro ostatky sv. Vojtěcha, nad jeho hrobem v Hnězdně - Břetislavova (Hnězdenská) dekreta - 1. nepsaný zakoník (křesťanství a jejich pravidla - zákaz pohřbívání mimo svatou půdu, svěcení nedělí, monogamní manželství, odmítá opilství, zlodějství), posvětil je biskup Šebík
• zpět přivezl mrtvolu a kořist (o tu se musel s německým vládcem rozdělit) , vzal si jednu ruku a torzo hlavy a poklad - kořist fifty-fifty
• Stařešínský zákon - zákon o nástupitelství Přemyslovců - vládcem stařešina - nejstarší z rodu (zákon, nebyl vždy dodržován)
• rozdělení Moravy na údělná knížectví (olomoucké, brněnské, znojemské)
• nejstarší syn - Spytihněv II. - český kníže (brzy zemřel)
• další synové vládnou údělům; nejmladší syn - Jaromír - pražský biskup (měl s bratry mnoho konfliktů)

Vratislav II.

• 1061 - 1092; druhý syn Břetislava
• spojenec Jindřicha IV. v boji o investituru - udělil mu roku 1085 doživotní královský titul (pouze pro jeho osobu - není dědičný)
• 1086 - korunovace v Praze + Kodex vyšehradský (kniha zákonů, málo textu, krásně zdobený, velmi drahý - šlo za něj koupit pár vesnic)
• spory s bratrem - biskupem Jaromírem
• Vratislav se stěhuje na Vyšehrad, aby unikl
• 1063 - založil v Olomouci biskupství
• po jeho smrti - časté střídání Přemyslovců - porušován stařešínský řád
• 1108 - vyvraždění Vršovců, od té doby už nešlo beztrestně zabít šlechtice

Soběslav I.

• nejmladší syn Vratislava, předběhl Stařešínský řád
• Otto II. (starší bratr) žádá o pomoc němce
  • do Čech jde výprava s německým králem
  • 1126 - bitva u Chlumce - německé vojsko poraženo
  • Otta padl a Lothar (německý král) upadl do zajetí
  • na památku rotunda sv. Jiří na Řípu

Vladislav II.

• 1140 - 1172
• získal dědičný titul českého krále (jen ústně), ale neudržel si jej
• bojovný, účastnící se mnoha bitev a válek (2. křížová výprava)
• pomáhal v boji římskému císaři Fridrichu I. Barbarossovi v boji v Itálii - dobyli Miláno 1158
• statky pražského biskupství Fridrich prohlásil za říšské léno, opět závislé na německu
• Fridrich naštěstí předčasně zemřel při 3. křížové výpravě
• po Vladislavově smrti je panovníkem (Bedřich, Soběslav II, o5 Bedřich a až pak) Konrád II. Otta - spojení Čech (Morava nadále Markrabství moravské)

Konrád II. Otta

• 1189 vydal Statuta Konráda Otty - 1. psaný český zákoník, podstatnou část tvoří pravidla přechodu půdy do dědičného vlastnictví šlechty

Přemysl Otakar I.

• 1197 se stává českým panovníkem
• usiloval o definitivní potvrzení dědičného titulu krále
• 1204 získává od papeže potvrzení, 1212 od Fridricha Zlatou bulu sicilskou