Z 8.B8 wiki

Verze z 2. 6. 2010, 18:56 (zobrazit zdroj) 94.113.169.208 (diskuse) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 22. 9. 2010, 18:32 (zobrazit zdroj) 78.102.37.54 (diskuse) Porovnání s novější verzí →
Řádka 1:		Řádka 1:
-	{{Zápis|Ptáci}}	+	{{Zápis|Antropologie}}
-	{{Zápis|Savci}}	+	{{Zápis|Tkáně}}
-	{{Zápis|Etologie}}	+	{{Zápis|Kostra}}
		+	{{Zápis|Soustava svalová}}
	[[Kategorie:Zápisy z biologie]]		[[Kategorie:Zápisy z biologie]]

---

Verze z 22. 9. 2010, 18:32

Antropologie

• věda o člověku
• antropogeneze - fylogenetický vývoj člověka - od hmyzožravých savců po současného člověka (75 milionů let)
• v průběhu antropogeneze došlo ve vývoji lidského rodu ke dvěma důležitým procesům
  • hominizace - polidštění (dryopitheca - homo habilis)
  • sapientace - zmoudřování (neandrtálec - homo sapiens sapiens)
• hominizace jsou změny, které se odehrály na kostře našich předků
  • dokonalá rotace v kloubu ramenním a kyčelním
  • bipedie - chození po dvou končetinách
  • změny ve tvaru lebky - zmenšuje se část obličejová, zvětšuje se část mozková
  • sdružování do společenstev
  • změny týkající se stavby ruky - velká pohyblivost prstů, manuální zručnost, palec je v opozici proti ostatním prstům
  • týlní otvor směřuje svisle dolů
  • hrudník je širší než hluboký
  • zubní oblouk - parabolický tvar, zuby bez mezer (diastemat), špičáky nejsou delší než ostatní zuby, stoličky jsou dryopithecového typu (pět hrbolků)
  • zkrácení nosních dutin - zmenšení čichového ústrojí
  • jeden pár mléčných žláz
  • dlouhá doba gravidity
  • přítomnost bradového výběžku
• evoluce primátů začala zhruba před 75 miliony lety v severní Americe
  • tito primitivní primáti se vyvinuli ze stromových hmyzožravých savců
  • další vývoj primátů však probíhá v Africe
  • v severní Africe u místa Fayum byla objevena kostra Aegypthopithecus zeuxis (5-6kg, před 30 miliony lety), žil v korunách stromů pralesů
    • změnou klimatu se primáti stěhují do jižní a východní Afriky a do jihovýchodní Asie
  • Proconsul africanus (před 22 - 14 miliony lety) - lidoop, který se pohyboval po zemi po čtyřech
  • Dryopithecus fontani - 35kg, obývá Afriku, Evropu, Asii - pohyb jako u šimpanze (konec třetihor, před 12 - 4 miliony let)

Hominidi

• lidi
• ramapithecus (100-110cm) - východní Asie (Čína, Indie), sběr potravy, spojoval v sobě znaky primitivní (ubíhající čelo, velké nadočincové oblouky, malá mozkovna) a progresivní (lidský chrup, rotace v kloubech atd.)
• australopithecus (před 5 - 0,6 miliony lety), jižní a jihovýchodní Afrika - skupina australopithecus afarensis - jižní opice africká
  • existovali ve dvou formách
    • štíhlá (gracilní) - australopithecus afarensis - přechodná forma mezi lidoopem a člověkem, australopithecus africanus
    • robustní (60-70kg, 160-170cm) - australopithecus boisei/robustus/aethiopithecus
  • výška cca. 140-145cm, 35-45kg, obsah mozkovny 440cm³, chůze po dvou končetinách, tato větev končí slepě

Homo habilis

• člověk zruný
• naleziště kostry východní Afrika - Tanzánie, rokle Alduvai, břeh řeky Omo
• 2 - 1,4 milionu let
• obsah mozkovny 650cm³
• bipedie, lovec, sběrač, všežravec
• primitivní kamenné nástroje

Opočlověk

• objeven 1890-2 - ostrov Jáva, břeh řeky Solo, městečko Trinil, profesor Duboise
• 160-170cm, 60-70kg
• zná oheň, primitivní nástroje
• 1935-9 - Čína, několik koster čínských pračlověků, Dračí jeskyně
• člověk čínský - nižší postavy

Neandrtálec

• časný - stáří 150-120 tisíc let, spojovací článek mezi ostatními neandrtálci a vyspělými formami člověka
• klasický - prakticky neměl žádný význam
  • 100-30 tisíc let, forma, která se dokonale přizpůsobila tehdejším drsným klimatickým podmínkám
  • mozkovna až 1700cm³, 170cm, 100kg, šavlovité stehenní kosti

Homo sapiens fosilis

• člověk moudrý vyhynulý
• lovec mamutů, stáří 40-10 tisíc let
• rozvoj uměleckých schopností, jeskyně Lasco, Altamira
• malby, sošky - Věstonická venuše, kult pohřbívání, primitivní obydlí
• naleziště Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova, Brno

Lidské rasy

• rasa - skupina lidí obývající určité území a odlišující se od jiných skupin určitými znaky
  • europoidní - chladnější podnebí, světlá kůže, variabilita (proměnlivost v barvě očí, vlasů), menší nos, užší rty
  • mongoloidní - žluto nebo zlatohnědá pleť (indiáni, eskymáci, číňané), tmavé rovné vlasy, ochlupené šikmé oči
  • negroidní - tropické oblasti, intenzivní UV záření, černá pleť, tmavé černé kudrnaté vlasy, široký velký nos, velké rty, tmavé oči
• všechny rasy jsou mezi sebou plodné
• rasismus - nadřazenost jedné rasy nad druhou

Tkáně

• buňka - základní stavební a funkční jednotka těla
• tkáně - soubory buněk stejného tvaru, původu a funkce
• rozdělení: epitely, pojiva, svalové, nervové

Epitely

• soubory buněk hustě k sobě přiřazených (bez mezibuněčných prostor)
• výskyt: kryjí povrch těla, vystýlají duté orgány (žaludek, střeva)
• rozdělení epitelů podle počtu vrstev
  • jednovrstvé - buňky krychlové (kubické), válcové, ploché
  • vícevrstevné (lidská pokožka z pěti vrstev)
• rozdělení podle funkce
  • krycí - pokožka, kryje povrch těla, vystýlá duté orgány
  • smyslová - buňky, které se vyznačují dráždivostí, např. tyčinky a čípky v sítnici
  • sekreční - buňky tohoto epitelu jsou schopny vyprodukovat nějaké látky (enzymy, tenké střevo, žaludek)
  • resorbční - mají schopnost absorbovat určité látky (např. buňky v tenkém střevě)

Pojiva

• tkáně složené z buněk a z mezibuněčné hmoty
• vazivo, chrupavka, kost

Vazivo

• měkká tkáň složená z nepravidelných vřetenovitých nebo cípatých buněk, které jsou uložené v polotekuté až rosolovité základní hmotě, součástí vaziva jsou pružná elastická vlákna, která se označují jako vazivové fibrily (kolagenní - varem se rozpustí a vzniká klih, elastické - varem se nezmění - odolávají varu)
• rozdělení podle funkce:
  • některé buňky vaziva mohou být přeměněny v buňky pigmentové, žírné - obsahují v sobě látku heparin (proti srážení krve), nebo některé v buňky tukové
  • některé buňky jsou schopné fagocytózy (požírat co tam nemá být)
• rozdělení vaziva dle množství fibril
  • řídké - obsahuje málo fibril a mnoho mezibuněčné hmoty, toto vazivo je měkké, poddajné a tvoří výplň jiných tkání, nazývá se vmezeřené (interticiální) a je součástí kostí
  • tuhé - obsahuje mnoho vazivových fibril, které jsou zhuštěné do svazků (šlachy, kloubní pouzdra)
  • lymfoidní - síťovité - vypadá jako síť a v ní jsou zachyceny bílé krvinky

Chrupavky

• je pevná, bílá nebo nažloutlá hmota, která se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty
• buňky chrupavky jsou uloženy ve zvláštních komůrkách po 1 nebo po 2
• rozdělení
  • sklovitá - kryje kloubní plochy, kontraktilní vlákénka (fibrily), nejsou vidět
  • vazivová - fibrily viditelné
  • elastické - fibrily mají schopnost se zkracovat a prodlužovat
• výskyt - kryje kloubní plochy, ušní boltec, špička nosu, boky nosu, hrtan, průdušnice, průdušky, konce žeber

Kost

• trvdé pojivo, jehož základní hmota je tvořena látkou CaCO³ a Ca³PO⁴ (anorganická složka kosti)
• organická látka - ossein
• v mládí je kost pružná a poddajná - obsahuje mnoho osseinu
• ve stáří se zvyšuje podíl složky anorganické, kost se stává tvrdou ale zároveň křehkou
• tvrdost, pevnost, pružnost
• lidská kostra (skelet) je tvořena asi 200 kostmi
• kostra tvoří pasivní pohybov aparát
• význam kostry: k pohybu těla a jeho částí, opora měkkým orgánům (pánev jako opor střevům), ochrana životně důležitých orgánů (lebka), obratle (mícha), je zásobárnou minerálních látek (Ca a P)
• rozdělení podle tvaru
  • dlouhé - kost stehenní
  • ploché - lopatka, hrudní, střecha mozkovny
  • krátké - články prstů, zápěstí, zánártí, obratle
• kost je nejvíce diferencovaný typ pojiva, vyznačující se pevností a tvrdostí (pružnost)

Kostra

Stavba dlouhé kosti

• střední část - tělo (diafýza)
  • je k oběma koncům rozšířené - epifýza
  • má dvě části - kloubní jamka, kloubní hlavice
• tělo - na povrchu těla je tuhá vazivová blána, která je prostoupena cévami a nervy - okostice (periost)
  • okostice umožňuje růst kosti do šířky - vyživuje kost, tvoří kostní buňky - osteoblasty (umožňuje regeneraci)
  • pod okosticí se nacházejí kostní lamely (zevní, vnitřní) - kompaktní kost
  • mezi těmito lamelami se nachází haversův systém mající uprostřed haversův kanálek, kterým pronikají do kosti mízní, krevní cévy a nervy
  • výskyt kompaktní kosti, tvoří těla dlouhých kostí, tvoří povrch krátkých a plochých kostí
• složení
  • chrupavka, kost kompaktní, kost houbová - je tvořena z trámců kostní hmoty, které se vzájemně kříží - architektura kosti
  • odpovídá hmotnosti těla a tahům svalů
• růst dlouhé kosti do délky se uskutečňuje z růstových chrupavek umístěných mezi epifýzou a diafýzou
  • růstové chrupavky se uzavírají kolem 18 let
  • tělo dlouhé kosti je duté a je vyplněno kostní dření - z počátku byla v kostech červená kostní dřeň (schopnost tvořit červené a bílé krvinky), s postupujícím věkem se do kostní dřeně ukládá tuk a červená kostní dřeň se mění na žlutou kostní dřeň (postrádá krvetvorbu)
  • krvetvorbu si zachovala hrudní kost, těla obratlů a žebra
• původ kostí
  • vazivový původ - ploché kosti lebky, líční kost
  • chrupavčitý původ
• proces vzniku kosti - kostnatění (osifikace)
  • u dlouhé kosti začíná kostnatění ve středu diafýzy a to současně jak na povrchu tak uvnitř
  • ostifikace postupuje k oběma koncům
  • u krátkých a plochých kostí začíná uprostřed a šíří se k okrajům
• průběh kostnatění: do chrupavky vrůstají krevní cévy a s nimi se stěhují kostní buňky - osteoblasty - kostní hmota
• spojení kostí
  • v dotyku - spojení kloubní
    • tvořeno hlavicí jedné kosti a kloubní jamkou druhé kosti
    • kloubní hlavice i jamka jsou kryty kloubní chrupavkou - jsou obaleny kloubním pouzdrem z vaziva - v něm je síť krevních vlásečnic a nervů
    • nervy nás informují o napětí v kloubním pouzdru a poloze kloubu
  • v souvislosti - může se dít vazivem, chrupavkou nebo kostí - velmi pevné, nepohyblivé
    • může se dít vazivem (na švech lebky: věncový - spojuje kost čelní se dvěma tylními, šípový - spojuje dvě kosti temenní, lambdový - spojuje tylní se dvěma temenními)
    • nebo chrupavkou - konce žeber jsou opatřeny chrupavkou, která přirůstá ke kosti hrudní, spona stydká - spojení dvou pánevních kostí (srůstem) - kost kýčení, sedací, stydká
• uvnitř kloubů je sinoviální blanka, která produkuje kloubní maz - slouží k výživě chrupavky a zvyšuje pevnost kloubů

Kostra člověka

• asi 206 kostí
• 3 celky - kostra lebky, trupu (páteř, hrudní kost, žebra), horní a dolní končetiny

Kostra lebky

• dvě části - mozková, obličejová
• mozková část
  • klenba - kosti jsou vazivového původu
  • spodina - chrupavkový původ
• kosti klenby lební: kest čelní (1), kosti temenní (2), kost tylní (1), kosti spánkové (2)
• lebeční spodina je tvořena částí kosti čelní, částí kosti týlní a spánkové
  • hlavní kost je klínová, jejíž tělo patří vedlejším dutinám nosním
    • uprostřed těla kosti klínové je prohlubeň, ve které leží hypofýza
  • z těla se rozbíhají čtyři křídla
• dírková ploténka kosti čichové - jí procházejí vlákna číchového nervu z dutiny nosní do mozku

Obličejová část

• část kosti čelní s nadočincovými oblouky
• kost lícní (2), jařmový oblouk kosti lícní, kost nosní (2), kost slzní (2), kost radličná (2)
• horní čelist s výběžkem lícním, patrovým a dásňovým (s dírami pro zuby)
• dolní čelist - jediná obličejová kost, která je kloubně spojená s horní čelistí, vybíhá v dásňový výběžek (opatřen jamkami pro zuby), přítomnost bradového výběžku

Kostra trupu

• páteř je složena z obratlů
  • obratle krční - 7
    • první - atlas = nosič - napojuje se na kloubní hrboly lebky a umožňuje pohyb hlavy nahoru a dolů - postrádá tělo obratle)
    • druhý - čepovec = epistrofeus - nese tělo atlasu, pohyb do stran
    • zbývající krční obratle mají rozčísnutý trnový výběžek
    • sedmý krční obratel (prominentní) je při předkloněné hlavě hmatný - dlouhý trnový výběžek
  • obratle hrudní - středně velká těla, dlouhý špičatý trnový výběžek
  • obratle bederní - 5 - největší těla, trnový výběžek má tvar čtyřhranné destičky
  • obratle křížové - 5 - srostlé do jednoho celku v kost křížovou
  • obratle kostrční - 5 - srostlé v kost kostrční
  • mezi obratli se nacházejí meziobratlové chrupavčité ploténky, které tlumí nárazy na páteř - pružná chůze
  • naše páteř je dvakrát esovitě prohnutá
    • dopředu: lordóza (krční, bederní), dozadu: kyfóza (hrudní, křížová)
  • stavba obratle: tělo, trnový výběžek, příčné výběžky, čtyři kloubní plochy pro připojení obratlů předcházejících a následujících, obratlový oblouk - prochází jím mícha
• hrudní kost - plochá kost
  • rukojeť - dvě kloubní plochy pro připojení klíčních kostí
  • tělo - spodní část je opatřena mečovitým výběžkem
• žebra - jsou ploché, obloukovitě prohnuté kosti, které se vzadu upínají na obratle hrudní (na příčné výběžky a na těla
  • žebra pravá - 7 párů - připojena chrupavkami na hrudní kost
  • žebra nepravá - 3 páry, chrupavkami připojena na chrupavky žeber pravých
  • žebra volná - 2 páry, vpředu nejsou připojena nikam
• obratle hrudní a žebra tvoří hrudní koš

Kostra končetin

• kostra horní končetiny - připojena k trupu pletencem lopatkovým
  • pletenec lopatkový
    • kost klíční - 12-16cm, esovitě prohnutá, je z vaziva - snadno se láme
    • lopatka - plochá trojúhelníková kost
  • kostra volné končetiny (kost pažní - dlouhá kost, vřetenní - směřuje k palci, loketní - směřuje k malíčku)
  • kostra ruky (27 kůstek - 8 kostí zápěstních, 5 kostí záprstních, 14 článků prstů - palec 2, ostatní 3)
• kostra dolní končetiny - připojena ke kostře trupu pletencem pánevním
  • pletenec pánevní - tvoří ho dvě kosti pánevní
    • pánevní kost - složena z kosti kyšelní, sedací s stydké
    • spona stydká - chrupavcitá, po 15. roce srůst
    • pánev - kost křížová a kost pánevní; ženská pánev nižší a širší, otevřenější (význam při porodu)
    • ucpaný otvor mezi kostí swedací a stydkou, vyplněn vazivovou blánou
  • kostra volné končetiny
    • kost stehenní - nejdelší, nejsilnější
    • kost holenní - vnitřní kotník
    • kost lýtková - dlouhá kost, směřuje k malíku - vnější kotník
  • kostra nohy
    • 7 zánártních
    • 5 kostí nártních
    • 14 článků prstů
    • nožní klenba - podélná a příčná - při našlapování péruje - chrání při stání cévy, nervy a svaly v chodidlech, u ploché nohy není klenba vyvinuta

Onemocnění kostí

• artritidy
• DNA (choroba) - vzniká nadměrnou konzumací potravin obsahující puriny (adenin, guanin), rozpadem purinových látek je kyselina močová, která tvoří krystalky a ty se hromadí v kloubech - dochází k zánětu kloubů a k bolesti
  • léčba - omezení těch potravin, které mají příliš mnoho purinových látek
• osteoartritida - vzniká následkem opotřebení kloubu věkem, týká se velkých kloubů (ramenní, kýčelní, kolenní), také páteře krční a páteře bederní
  • při osteoartritidě dochází k rozpadu kloubních chrupavek, které za normálních okolností tlumí nárazy - po rozpadu chrupavek se kosti třou vzájemně o sebe, což je doprovázeno krutými bolestmi a omezením hybnosti v kloubu
• revmatická artritida - začíná zánětem synoviální membrány, která potahuje kloub
  • na povrchu kloubu vznikají zánětlivá ložiska - začne produkovat enzymy, a ty natravují kloubní hlavici
  • mezi kostmi vzniká zjizvená tkáň která tvrdne a srůstá s kloubem - bolesti, omezená hybnost
  • příčina mohou být viry, nebo chybná imunitní reakce

Soustava svalová

• nejobjemnější tělesná soustava
• představuje asi 40% celkové hmotnosti
• tělo obsahuje asi 600 svalů
• orgán, který umožňuje aktivní pohyb živočicha nebo jeho částí
• mají schopnost přeměnit chemickou energii živin na energii kinetickou a teplo pomocí svalového třesu
• většina svalů neochabuje ani v klidu, ale udržují tzv. klidové napětí, které zajíšťuje polohu těla

Stavba svalů

• masitá část a šlachy
• základní jednotkou jsou svalová vlákna
• větší počet vláken je spojen řídkým vazivem a tvoří snopečky, ty se spojují ve snopce
• soubor všech snopců tvoří svalové bříško, na jehož povrchu je svalová povázka (tenký vazivový obal)
• sval se ke kostem připojuje šlachami
• svalová tkáň má schopnost stažení (kontrakce), ke kterému dochází na nervový podmět
• sval má dvě části
  • svalové bříško
  • šlacha - pojivo, které obsahuje svazky kolageních vláken
    • svalový úpon - místo, kde se šlacha upíná na kost
• základní jednotkou je svalové vlákno (1-40cm, průměr 10-100um)
• svalové vlákno má uvnitř hmotu - sarkoplazma
  • obsahuje velké množství kontraktilních vláken - myofibrily - tvoří 83% hmoty svalu
  • vlákno obsahuje velký počet jader
• svalové vlákno příčně pruhovaného svalu (sval kosterní, sval žíhaný - synonyma) je tvořeno ze dvou základních typů bílkovin
  • myosin - tvoří silná vlákna - silná filamenta
  • aktin - filamenta tenká, a jsou zakotvena v tzv. zet proužku
  • aktin a myosin tvoří základní částice svalového vlákna, které jsou dlouhé přibližně 2,5um - sarkomery
    • sarkomery jsou umístěny jedna za druhou po celé délce svalového vlákna
  • nákres a popis sarkomery :)
• při svalové kontrakci (stahu) dochází k nasouvání aktinových filament na filamenta myosinová
• podráždění ke svalovému vláknu přichází po motorickém (hybném) nervovém vláknu jež vychází z předních rohů míšních
• při svalové kontrakci (svalovém stahu) se do prostoru mezi svalovým vláknem a nervem vyleje látka - mediátor (acetylcholin)

Hlavní svaly lidského těla

• svaly hlavy
  • mimické - kolem úst, tváří... vyjadřují mimiku člověka - jeho psychické stavy
  • sval žvýkací, zdvihač hlavy
• svaly přední části trupu
  • velký sval prsní, sval deltový, dvouhlavý sval pažní
  • skupina ohýbačů a natahovačů prstů a zápěstí, tenar, hypotenar
  • přímý sval břišní, zevní šikmý sval břišní, přední pilovitý sval
• svaly zadní části trupu
  • sval trapézový, široký sval zádový
  • trojhlavý sval pažní
  • velký sval hýžďový, dvouhlavý sval stehenní, trojhlavý sval lýtkový, sval krejčovský
  • čtyřhlavý sval stehenní

Rozdělení svalů podle funkce

• flexory - ohybače
• extensory - natahovače
• sfinktery - svěrače
• dilatátoty - rozevírače
• addkutory - přitahovače
• abduktory - odtahovače