Poslední biologie
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | {{Zápis| | + | {{Zápis|Ostnokožci}} |
| - | {{Zápis| | + | {{Zápis|Strunatci}} |
| - | + | ||
[[Kategorie:Zápisy z biologie]] | [[Kategorie:Zápisy z biologie]] | ||
Verze z 4. 3. 2010, 18:31
Ostnokožci
- mořští živočichové
- mnohobuněční, jejich tělní souměrnost je paprsčitá (radiální)
- tvar
- paprsčitý - hvězdicovitý (mořské hadice a hvězdice)
- kulovitý (mořská ježovka)
- kalichovitý (mořské liliice)
- okurkovitý (mořští sumýši)
- mají přítomnu soustavu ambulakrální - je soustava vodních cest naplněná mořskou vodou s malým množstvím bílkovin
- plní funkci soustavy cévní, vylučovací, dýchací, pohybové
- stavba - začína destičkou, která je opatřena otvůrky - madreporit, kterými se dostává mořská voda do kanálku - kamenný kanál (stěny jsou vyztuženy CaCO3, ten navazuje na obústní ambulakrální chodbu (obkružuje hltan) - navazuje pět kanálků - paprsčité ambulakrální kanály vedoucí do pěti ramen - do vodních váčků - panožky (2-3 řady) - pohyb
- soustava rozmnožovací
- jsou to gonochoristé - k oplození vajíčka spermií dochází v mořské vodě
- z vajíčka se vyvíjí larvy - dipleurula - nějakou dobu se pelagicky (volně) vznáší ve vodě, po nějaké době klesá ke dnu a mění se v dospělce
- soustava nervová - tvořena dvěma nervovými prstenci
- první prstenec leží poblíž přijímacího otvoru druhý leží poblíž otvoru vylučovacího - nervová vlákna do ramen (první rameno - vlákno nahoře a dole)
- soustava trávící - začína otvorem ústním, na který navazuje aristotelova lucerna
- aristotelova lucerna je tvořena z 25 destiček, které jsou pružně spojeny - drcení pevných schránek potravy
- dále hltan, jícen, žaludek, střevo, řitní otvor (nahoře)
Strunatci
- kmen, dělíme na tři podkmeny: pláštěnci, kopinatci, obratlovci
- mnohobuněční živočichové, mají přítomnu tělní dutinu coelom
- tři zárodečné listy (ektoderm - soustava nervová, entoderm - struna hřbetní - chordadorsalis a část trávící soustavy mezoderm - kosti, svaly, pojiva, soustava dýchací, vylučovací a rozmnožovací)
- tělní souměrnost je dvoustranná (bilaterální)
- cévní soustava je uzavřená s vyjímkou podkmene pláštěnců
- přítomnost žaberních štěrbin (vznikají prolomením hltanu - faryngotremie)
- struna hřbetní je pružná, pevná, tyčinkovitá výztuha těla, která se táhne od konce hlavového ke konci zadního
- u vyšších obratlovců je struna hřbetní nahrazena páteří
- u nižších strunatců je nervová soustava v hlavové části pouze mírně rozšířená, u vyšších tvořena míchou a mozkem
- mozek vyšších má pět částí (mozek velký - koncový, mezimozek, střední mozek, mozeček, prodloužená mícha)
Pláštěnci
- na tři skupiny - vršenky, sumky, salpy
- jsou hermafrodité - ke splynutí spermie s vajíčkem dochází v mořské vodě - larva - dipleurula
- larvy pláštěnců jsou ve své tělesné stavbě dokonalejší než dospělci (larvy mají strunu hřbetní, dospělci ne)
- soustava dýchací - celým povrchem těla
- soustava cévní - otevřená
- soustava nervová - je tvořena jedinou zauzlinou (nachází se mezi otvorem ústním a vylučovacím)
- soustava rozmnožovací - hermafrodité (varlata i vaječníky)
- vajíčka a spermie se dostávají do podžaberního prostoru a odtud do mořské vody - vzniká larva, po určité době se mění v dospělce
- larva je v tělesné stavbě dokonalejší než dospělec (má vyvinutou strunu hřbetní) - ontogenetická regrese
Kopinatci
- jediný zástupce - kopinatec plžovitý, mořský živočich, noční
- svým tvarem těla připomíná malou rybičku, chybí končetiny
- na konci těla se nachází ploutevní lem
- struna hřbetní zachována po celý život
- v těle chybí jakékoli chrupavky a kosti
- stavba těla - na povrchu je jednovrstvená pokožka, pod ní rosolovitá škára, pod ní příčně pruhovaná svalovina
- soustava dýchací - dýchají celým povrchem
- soustava cévní - uzavřená, chybí srdce, krev neobsahuje červené krvinky
- hlavní tepnou je tepna břišní
- soustava trávící - začíná příústními makadly - ústní otvor - hltan - jícen - střeva a zakončení řitním otvorem
- soustava rozmnožovací - gonochorista (bez pohlavního dimorfismu)
- vajíčka a spermie jsou uvolňovány do mořské vody - vznik larvy, která je celá obrněná a pelagicky žije ve vodě 2-3 měsíce - poté obrvení ztrácí a postupně se mění v dospělce
Obratlovci
- bezčelistnatci - mihule, sliznatky
- čelistnatci
- paryby (žraloci, chiméry, rejnoci)
- ryby
- obojživelníci
- plazi
- ptáci
- savci
Bezčelistnatci - kruhoústí
- vodní živočichové, z nichž mihule žijí ve vodě sladké a slané, vždy se ale třou ve vodě sladké
- sliznatky žijí pouze ve vodě slané
- bez čelisti, párových končetin, na konci těla je pouze ploutevní lem
- chorda přítomna po celý život
- živí se filtrací nasávané vody
- některé druhy žijí paraziticky
- zástupci: mihule potoční (červ 15cm, po stranách hlavy sedm párů žaberních štěrbin)
- cévní soustava uzavřená
- tvoří ji srdce, které je venózní (protéká pouze krev bez kyslíku)
- srdce je z jedné síně a komory
- smyslová soustava - proudový orgán, nachází se mezi žaberními štěrbinami
- přítomnost očí (jen u mihulí)
- rozmnožování - gonochoristé, z oplozenýc vajíček se ve vodě vyvíjí larva - minoha (žije ve vodě 3-4 roky, dospělec jen do tření)
- nervová soustava - v hlavovém konci mírně rozšířená
- pro mihuje existuje záchranný program - Lampetra
- mihule mořská - jeden metr a váží až tři kila (parazit ryb)
