Poslední biologie

(Rozdíly mezi verzemi)

Přejít na:navigace, hledání

Kroužkovci • obývají moře, sladké vody, souš • patří mezi prvoústé • druhotná tělní dutina - coelom • mají homonomní (stejnocené) článkování těla - různý počet tělních článků • Mnohoštětinatci • výhradně mořští • tělo rozlišeno na část hlavovou (cefalizace - smyslové orgány na hlavě), konec těla - pygidium (srůst článků) • zástupci: nereidka hnědá, rournatec vějířovitý, palolo zelený (největší až 90cm) • nepřímý vývoj - larva - trochofora a metatrochofora (dokonalejší) • každý tělní článek opatřen párem panožek • Obecná charakteristika • soustava cévní - uzavřená • chybí srdce - pouze dvě cévy • céva hřbetní - pulzuje (plní funkci srdce), vede krev od zadu dopředu • céva břišní - vede krev odzadu dopředu • okružní spojky - mezi hřbetní a břišní cévou • • nervová soustava - žebříčkovitá (gangliová) • ganglia - nervové zauzliny • z ganglia mozkového vychází až ke konci těla dva nervové pruhy (konektivy) • konektivy jsou v každém tělním článku spojeny komisurou (příčná spojka) • • trávící soustava • dravá forma - masožravci (nereidka) • žížala - živí se odumřelými zbytky organismů (tlející listí) • tyflosolis - spirálovitá řasa, urychluje postup bílkoviny střevem • žaludek žížaly - dvě části • žaludek žlaznatý - enzymy štěpí potravu, vyúsťují ze vápenaté žlázy • žaludek svalnatý - zde se potrava drtí • • pijavice - má střevní laloky kde se zachytí mnoho krve hostitele • • • dýchací soustava • mořské formy - žábra • máloštětinatci - dýchají celým povrchem těla • • rozmnožovací soustava • mořské formy jsou gonochoristé s vývojem nepřímým, přes larvární stádium (trochofora, metatrochofora) • suchozemské a sladkovodní - líhne se jedinec podobný dospělci • žížala - hermafrodit - přesto dochází mezi dvěma jedinci k páření, vyměňují si spermie • • vylučovací soustava - metanefridie • svalová soustava - umístěna pod pokožkou • tři směry - okružní, podélný, šikmý • • maloštětinatci • chybí panožky - parafodia, místo nich se v každém článku nachází čtyři páry štětinek • Zástupci • žížala obecná • žížala hnojní (zapáchá, tmavě červená) • žížala podhorní • potočnice račí • nitěnka obecná •
Drápkovci • drápkonoš kapský (str. 113) - žije v jižní Africe • vyvinuli se z mnohoštětinatců • přizpůsobili se životu na souši • spojují v sobě znaky kroužkovců (homonomní segmsouvislý svalový vak) a objevují se i znaky následujícího kmene - členovců • přítomnost vnější kostry z chitinu - látka podobná celulóze • dýchají vzdušnicemi - trubičky, které prostupují celým tělem - kyslík ke všem buňkám • • gonochoristé se zvláštním vývojem - anamorfóza - nastává při svlékání vnější kostry a tělo přirůstá o několik tělních článků • přítomnost tykadel •
Členovci • nejpočetnější živočišný kmen • prvoústí, coelom • jejich název je odvozen od článkovaného těla, ale především od článkovaných končetin • tři základní rysy • původně homonomní segmentace těla je nahrazena segmentací heteronomní, každý tělní článek se skládá ze čtyř částí (destiček) • destičky nejsou spolu pevně srostlé, ale jsou spojené pružnými intersegmentálními membránami - velký příjem potravy, tvorba vajíček u samičky • tělo členovců je rozděleno na část, která leží vepředu - akron, a vzadu - telson, tělo je rozlišeno na hlavu, hruď a zadeček • • vznik pravých - článkovaných končetin (kyčel, příkyčlí, stehno, holeň, chodidlo) • nejdokonaleji vytvořené je má hmyz • končetiny mohou být různým způsobem přeměněny • trojlaločnatci - první pár končetin je přeměněn v tykadla • klepítkatci - první pár končetin je přeměněn v klepítka - chelicery • žabernatci - první dva páry jsou přeměněny v tykadla • vzdušnicovci - první pár je přeměněn v tykadla (dýchají vzdušnicemi) • • mohou plnit ještě další funkce - nést vajíčka, přenášet potomstvo, plavání, tkaní sítí • • vznik ochranného tělního krytu, který současně zstává funkci vnější kostry • tělo členovců je kryto pokožkou - hypodermis, která produkuje navenek silnou kutikulu, která je tvořena z chitinu • vnější kostra tělo chrání, ale také mu zabraňuje v růstu, členovci se musí této vnější kostry čas od času zbavit • v této době členovci rostou velmi rychle, ale pouze krátkou dobu (růst skokem) • • rak - růst končí vytvořením nové vnější kostry, hmyz - růst spojen s larvárním stádiem, dospělci již nerostou • • • Obecná charakteristika Soustava rozmnožovací • klepítkatci - jsou odděleného pohlaví • častý výrazný dimorfismus, samička větší než sameček • samci klepety přenášejí spermatofory pomocí přeměněných končetin - makadel • oplozená vajíčka klade samička do zvláštního pouzdra - kokonu • vývoj je přímý - z vajíčka přímo pidi pavoučci • u pavoukovců podskupiny sekáči mají samci vyvinutý pohlavní orgán (při erekci penis větší než tělo) • • žebernatci (korýši) • vyšší korýši jsou odděleného pohlaví s častým pohlavním dimorfismem (samec menší) • raci mají vývoj přímý, z vajíčka se vyvíjí přímo malí ráčci (ti se v prvním roce až 12x svlékají) • mořští korýši (humr, langusta) mají vývoj nepřímý, který probíhá přes larvární stádium (larva zoea) • nižší korýši (perloočky) se mohou rozmnožovat partenogeneticky - nepohlavně • • vzdušnicovci (hmyz) • hmyz se může vyvíjet s proměnou • nedokonalou (vajíčko - larva - dospělec (imágo)) • dokonalou (vajíčko - larva - kukla - imágo) • • jsou odděleného pohlaví s častým pohlavním dimorfismem • samci mají vyvinutý pářící orgán - aedegus • • Soustava trávící • pavoukovci - tráví kořist mimotělně • do kořisti pavouk zanoří přeměněné končetiny - chelicery (čelisti, u některých sklípkanů až 20cm a ostré jako žiletky) • čelisti jsou duté a pomocí nich se dostává do kořisti jed, který kořist usmrtí, rozloží všechny měkké tkáně • po určité době kašovitou směs čelistmi vysaje • trávení u pavoukovců je mimotělní • • Soustava dýchací • vytvořeny plicní vaky - slíďák, snovačka, pokoutník • vzdušnicemi - tracheje - soustava trubiček, která prostupuje celým tělem a buňkám dopravuje kyslík - roztoči, klíště, sekáč • Soustava cévní • je otevřená - dochází k míchání krve a mízy - tvoří ji srdce ze kterého vychází tepnou, která je na konci otevřená a krev se vylévá do tělních dutin (sinů) • Soustava svalová • tělo je kryto vnější kostrou tvořenou z chitinu (složený cukr) • na vnější kostru se zevnitř upínají příčně pruhované svaly • Soustava vylučovací • vylučovací ústrojí členovců se nazývá malpigické trubice • jejich počet je u jednotlivých skupin členovců různý (2-200) • tyto trubice jsou uloženy v tělní dutině a postupně se plní odpadními látkami • obsah trubic se vyprazdňuje do střeva a řitním otvorem ven • Soustava nervová • modifikací nervové soustavy žebříčkové • v jednotlivých článcích těla nervové shluky (ganglia) splávají ve větší celky • největší zauzlina je však v části hlavové • Zástupci Pavoukovci • sklípkan (tarantule) - největší pavouci a jejich domovinou je Amazonie • netkají sítě, kořisti se zmocňují během a mají přítomnou jedovou žlázu • • pokoutník domácí - pavučinová síť je vodorovná • křižák obecný - až 1,5cm, tká sítě ve svislém směru • černá vdova - snovačka jedovatá • silný jed, Středomoří • • solifugy - 6cm, Středomoří • netká sítě, kořisti se zmocňuje rychlým během • • skákavka pruhovaná - na zadečku má světlejší a tmavší pruhy, kořisti se zmocňuje během • křižák pruhovaný - jeho kousnutí je bolestivé a nebezpečné • původně Středomoří - oteplování - dále na sever • • sekáči - sekáč obecný • všechny tělní články srostlé do jednoho celku • velmi dlouhé končetiny (3x - 5x delší než tělo) • autonomie • • roztoči - většinou velmi malých rozměrů, škodí sáním rostlinných šťáv a krve v nožičkách slepic • jsou všude kolem nás, mohou způsobit závažné alergie • klíště obecné - může být přenašečem boreliozy, zánětu mozkových blan (encefalitida) • čmelík kuří - ektoparazit slepic • svrab - zákožka svrabová • samička vrtá v kůži člověka chodbičky a do nich klade vajíčka, svědí - drbe se, šíří se kontaktem • • trudník lidský - žije v mazových žlázách člověka (brada, nos) • • štíři • veleštíř africký - až 18cm, hodně podobný raku, poslední zadečkový článek je opatřen hrotem s jedovou žlázou • štír středomořský • štírek knihový • • Žabernatci • vyšší korýši • desetinožci • typ raka, jejich karapax (krunýř) je dlouhý a mají úzký zadeček, s vyvinutou ocasní ploutvičkou • typ kraba, karapax je krátký a široký, zadeček slabý • jsou gonochoristé, vývoj nepřímý - larva se nazývá nauplius, u dokonalejších larva zöea • zástupci • kreveta baltická (8-10cm, Baltské a Severní moře) • garnát obecný (6% mořského rybolovu) • langusta obecná (50cm, až 8kg, nemají klepeta, tykadla dosahují až ke konci těla) • humr evropský (60cm, 5kg, dožití až 30 let, dvě klepeta, loví se do klecí na návnadu, Středozemní moře, Atlantik) • • •