Z 8.B8 wiki

Paryby

• mořští živočichové s chrupavčitou kostrou, základem kostry je páteř tvořená z chrupavčitých obratlů (amficelní - vyduté), uprostřed nich je otvůrek pro chordu
• mají dva typy ploutví (nepárové - hřbetní, ocasní a řitní; párové - prsní - směr, břišní - rovnováha)
  • ploutve prsní jsou kloubně spojeny s pletencem lopatkovým a břišní s pletencem pánevním
• tvar těla je vřetenovitý - umožňuje dokonalý pohyb ve vodě
• pokožka je kryta šupinami - plakoidní šupiny - složené ze dvou vrstev
  • vnější - připomínající sklovinu lidských zubů - osteodentin
  • vnitřní - vitrodentin
• žraloci
  • vnitřní kostra chrupavčitá
  • většinou vřetenovitý tvar těla
  • heterocerkní ocasní ploutev
  • protažená obličejová část lebky, ústní otvor vespod hlavy (rostrum)
  • plakoidní šupiny
  • vnitřní oplození, vejcorodí i živorodí (zpravidla jedno mládě – požírají se)
  • samci mají pomocný kopulační orgán – pterygopody – přeměněné vnitřní ploutve
  • přeměnou plakoidních šupin vzniklo v čelistech několik řad zubů - polyfiodontní chrup – mnohokrát vymění za život zuby
  • pět párů žaberních štěrbin, nemají plynový měchýř
  • Lorenziniho ampule – vnímání elektrických podnětů
  • výborné vnímání chemického složení vody
  • velikost 20cm - 15m
  • rozmnožování - nízký množství mláďat
    • živorodí i vejcorodí, vejce bohatá na žloutek
    • častý vnitřní kanibalismus
    • „krvavá“ milostná předehra
  • zástupci: žralok obrovský, bílý, mako, velrybí, kladivoun, máčka skvrnitá
• rejnoci
  • typické ploché tělo
  • srůst párových ploutví tvoří „plachtu“
  • zakrnělé hřbetní a ocasové ploutve
  • žijí u dna
  • obrana - jedové trny na ocase, statické výboje
  • zástupci: manta birostris, trnucha divná
• chiméry - ve velkých hloubkách
  • velké prsní ploutve, dlouhý ocas
  • tělo nesouvisle pokryto plakoidními šupinami
  • pouze čtyři žaberní štěrbiny
  • chybí kloaka
  • monofiodontní chrup
  • zřetelný pohlavní dimorfismus
  • zástupci: chiméra hlavatá

Ryby

• 30000 druhů, polovina žije ve vodě sladké, polovina ve vodě slané
• voda od -2°C (ryba z rodu tilapia) do 44°C (ryba z rodu tlamovci - Afrika)
• tvar těla
  • vřetenovitý - dravé ryby (makrela, pstruh)
  • hadovitý - úhoř, muréna
  • jehlovitý - jehla mořská
  • mořského koníčka - mořský koník
  • platýzovitý - platýz
  • vakovitý - mořský ježík

Stavba těla

• hlava, trup, ocas
• povrch těla ryb je tvořen pokožkou, mezi pokožkovými buňkami jsou slizové žlázy - produkují sliz, ten zmírnuje tření ryby ve vodě a chrání tělo před choroboplodnými zárodky (bakterie, houby, plísně)
• pokožka, škára, příčně pruhované svalstvo
• 99% ryb má kostru kostěnou, 1% ryb má kostru chrupavčitou (jeseteři)
• základem kostry je páteř složená z obratlů, ty jsou dvouvyduté, amficélní
• na povrchu těla jsou párové a nepárové ploutve
• ploutve jsou vyztuženy paprsky
  • kostěné (okoun)
  • vazivové (kapr)
• na povrchu těla ryb jsou šupiny
  • ganoidní (skelné) - jeseteři
  • elastické (pružné) - cykloidní (kapr)
  • ktenoidní - okoun
• šupiny se překládají přes sebe nebo jedna navazuje na druhou

Tělní soustavy

• vylučovací - základem jsou ledviny (opistonefros)
  • sladkovodní ryby mají velké a dokonale vyvinuté ledviny
  • mořské ryby mají ledvinu zakrnělou a malou
• rozmnožovací - gonochoristé
  • kromě ryb které trvale žijí v mořích nebo v řekách jsou ryby migrující a katadromní (kala-dolů, úhoř, řeky->moře), samice žijí v řekách asi deset let
  • bez pohlavního dimorfismu
  • samci - sperma, mlíčí - mlíčňáci
  • samice - jikry - jikrnačka
  • oplození vnější, probíhá tření ryb
  • umělý výtěr ryb (je jich málo)
  • nadprodukce jiker - přežívá jen asi 1%
• dýchací - základem jsou žábra
  • nejčastěji pět párů žaberních oblouků, které nesou žábra
  • u kaprů je pátý žaberní oblouk přeměněn v požerákové zuby, které slouží k drcení potravy a její posunutí do dalších oddílů
• nervová - mozek a mícha - mozek se dělí na pět částí: mozek koncový - velký, mezimozek, střední mozek - nejdokonaleji vyvinut, mozeček, prodloužená mícha
  • z mozku vychází deset párů mozkových nervů
• trávící - dutina ústní (bezzubá nebo se zuby - zachycení potravy a posunutí dál
  • hltan - jícen - žaludek - střevo
  • soustava trávící, vylučovací a rozmnožovací ústí do kloaky
• cévní - uzavřená
  • srdce - jedna síň a jedna komora, srdce ryb je venózní (protéká pouze odkysličená krev)
• smyslová
  • chuť - buňky dutiny ústní
  • hmat, čich - tykadla
  • zrak - základem je komorové oko, které má podobu stavbu jako oko člověka, rybí oko je krátkozraké, akomodace se děje přitahováním nebo oddalovánm čočky od sítnice
  • nejdůležitějším smyslovým orgánem je postranní čára (od hlavy k ocasu), jemný kanálek vyplněný nervovými buňkami (neuromasty), z nich vycházejí nervová vlákna, postranní čára informuje rybu o všem

Ekologie a etologie ryb

• dělení ryb: sladkovodní, mořské, tažné
• rybí pásma
  • pstruhové - horní toky řek, čistá, studení, prokysilčená voda, kamenité dno
  • lipanové - mírnější toky
  • parmové - střední tok (hlubší, pomalejší)
  • cejnové - dolní tok (pomalý, zabahněný)

Systém ryb

• dvě skupiny
  • chrupavčité
    • jeseter velký - asi 3m, 350kg, kaviár
    • vyza velká - největší sladkovodní ryba, až 9m, kaviár
  • kostnaté ryby - 99%
    • paprskoploutví
      • okoun říční
      • sleď obecný (zavináč) - jedna z nejcennějších mořských ryb
      • sardinka obecná
      • šprot obecný - vyuzený v oleji
      • losos obecný - anadromní ryba
      • pstruh obecný (0,5kg, 50cm)
      • pstruh americký duhový (4,5kg)
      • lipan podhorní - široká, vysoká hřbetní ploutev
      • štika obecná (1m, 10kg)
      • kapr obecný (1m, 25kg, šupináči, lysci nebo naháči
        • Jakub Krčín z Jelčam, Štěpánek Netolický
      • karas (30cm, 1kg), bez hmatových vousů
      • plotice obecná (30cm), všechny ploutve červené
      • střevle potoční (10cm), ukazatel čistoty vod
      • lín obecný (50cm, 0,5kg) - špinavá zakalená voda, bahnité dno, zakulacené ploutve
      • cejn velký (70cm, 4kg) - zploštělé, vysoké tělo
      • hrouzek obecný - studená, čistá voda, nejhornější toky
      • parma obecná - hmatové vousy
      • sumec velký - šest hmatových vousů, obrovská tlama
      • tolstolobik obecný
      • amur bílý
      • hořavka duhová - samička má kladélko - do škeble - tam naklade vajíčka (V plášťové dutině)
      • mřenka mramorovaná - horní toky řek
      • pískoř pruhovaný - ukazatel čistoty vod
      • treska obecná
      • úhoř říční (1,5m, 3kg)
      • treska obecná (maso - filé)
      • sardinka
      • sardel peruánská (20cm)
      • tuňák
      • makrela obecná - na výrobu krmných směsí
    • ryby nozdravé
      • latimerie podivná (1,5m, 50kg) - ploutve začínají svalovými násadci, až na jejich vrcholech jsou ploutve
        • násadce velmi připomínají končetiny suchozemských čtyřnožců
        • dravé ryby žijící ve větších hloubkách, živorodí
      • dodnes vyloveno jen 200 kusů, jedná se o živoucí zkameněliny o nichž se vědci domnívali, že dávno vyhynuly
    • ryby dvojdyšné - bahníci - jejich hlavním rysem je úprava dýchací soustavy, mohou dýchat jak žábrami, tak plicními vaky (plicní vaky se tvoří až po dvou měsících života)
      • plicní vaky jsou vychlípeniny přední části trávící trubice
      • žijí v řekách, které vysychají
      • mají vyvinutou tiflosolis - řasa ve střevě, dobře vyvinutá kůra mozku
      • bahník australský (1,75m, 10kg)
      • bahník americký - úzké ploutve
      • západoafriký bahník (90cm)
      • bahník východoafrický (210cm)

Obojživelníci

• žádná jiná skupina živočichů nevede tak podivuhodný dvojaký způsob života, jako obojživelníci

Charakteristika

• • proměnlivá tělesná teplota (poikiloletermní)
  • v dospělosti mají dva páry končetin, s vyjímkou červorů
  • holá kůže s velikým množstvím jedových a slizových žláz (udržují stále vlhký povrch těla obojživelníků, což jim usnadňuje příjem vzdušného kyslíku)
    • jedové žlázy produkují všichni obojživelníci a nejsilnější jed produkují žáby v tropických deštných lesích (pralesnička strašná - vaření kurare) - batrachotoxiny
    • jed slouží k ochraně před predátory a zároveň chrání povrch těla před infekcí (bakteriemi a houbami)
• vajíčka obojživelníků jsou nahá (anamniotická) - bez vaječných a zárodečných obalů
• obojživelníci jsou obratlovci označujícíc se jako anamnia
• metamorfoza - přeměna larvárního stádia v dospělce
  • larva dýchá žábrami (nejdříve vnějšími, poté vnitřními) a živí se potravou rostlinnou
  • dospělec dýchá plícemi a živí se dravě
• na naší planetě žije asi 4800 druhů obojživelníků

Soustava dýchací

• larvární stádia dýchají žábrami, která jsou nejdříve vnější, poté vnitřní
• dospělci dýchají plicními vaky, které jsou primitivní, nedokonalé
• nestačí zásobit těla dostatečným množstvím kyslíku - velký vliv hraje kožní dýchání

Rozmnožování

• touto fází jsou vždy vázáni na vodu
• oplození
  • vnější - žáby
  • vnitřní - u mloků a čolků - spermatofor - samička ho nasaje do kloaky - rozpustí se - spermie v semenném váčku, vydrží až 2,5 roku
• z vajíčka, které je obaleno rosolovitým obalem (ochrana před predátory, koncentrace slunečního záření) se vyvíjí larva - pulec, s velkou hlavou, vnějšími žábrami, z počátku bez končetim a s dlouhým, ze stran zploštělým ocáskem
• celý vývoj je zakončen metamorfozou

Kostra

• základem kostry je páteř, která je složena z obratlů - procélní
• mezi obratli je silně redukovaná chorda
• obratle - jeden krční, sedm hrudních, jeden křížový, obratle ocasní - srostlé v tyčinku - urostyl
• přední končetina má čtyři prsty, zadní pět + plovací blány

Trávící soustava

• má obdobné části jako trávící soustavy předchozích skupin
• dutina ústní je opatřena vpředu přirostlým vymrštitelným jazykem
• v čelistech jsou zuby - stopečkaté - jsou srostlé s čelistí
• kromě zubů, které jsou v čelistech mají některé druhy přítomny zuby patrové

Soustava nervová

• nepřítomnost mozkové kůry, nejdokonaleji je vyvinut střední mozek

Cévní soustava

• základem je srdce, které ma jednu komoru a dvě síně

Zástupci

• žáby - obojživelníci bezocasí
  • ropucha obecná
  • ropucha zelená
  • skokan zelený
  • skokan hnědý
  • rosnička zelená
  • kuňka obecná
  • kuňka žlutobřichá
  • blatnice skvrnitá
• obojživelníci ocasatí
  • čolek obecný - má v době páření hřeben od hrudi až po ocas - souvislý
  • čolek velký - má vysoký hřeben přerušený mezi hřbetem a ocasem
  • čolek horský - samec má nízký hřeben, krásné zbarvení na břiše
  • mlok skvrnitý - žlutočerný
  • axalotl mexický
  • velemlok čínský - 152cm
  • velemlok japonský - 120cm
• obojživelníci bez končetin
  • červoři

Plazi

• jsou obratlovci, které dělíme na tyto skupiny: krokodýlové, želvy, ještěři, hadi

Charakteristika

• živočichové poikilotermní - proměnlivá tělesná teplota
• jejich tělo je tvořeno dvěma páry končetin a různě dlouhý ocas
• slizové žlázy minimálně nebo vymizely
• v kůži se nacházejí rohovité šupiny nebo štítky
• došlo k velkému zdokonalení plic a kožní dýchání jen doplněk
• jejich vývoj není vázán na vodu
• jsou živočichové, které řadíme mezi amniota - jejich vajíčka jsou kryta zárodečnými nebo vaječnými obaly
  • zárodečné obaly
    • amnion - je zde ukryt vyvíjející se zárodek
    • chorion
    • alantois - přimyká se k chorionu
      • zárodek sem odkládá odpadní látky
      • přes alantois priniká vzduch k zárodku
  • vaječné obaly - mohou být pružné (elastické, kožovité) nebo mohou mít tvrdou skořápku
• oplození je vnitřní a u samců je vyvinut pářící pohlavní orgán (jeden nebo dva) - hemipenis - mimo dobu páření je schován v těle
• mají vývoj přímý - z vajíčka se vyvíjí embryo - zárodek, který je miniaturou dospělce
• samičky mohou být oviparní (vejcorodé), viviparní (živorodé) - embrya jsou napojena na primitivní placentu, ovoviviparní (vejcoživorodé)
• velikost - největší - anakonda - 9m, nejmenší - gekonek nejmenší - necelé 3cm
• velikost vajíček - nejmenší - gekoni - asi 5mm, největší - anakonda - 12cm
• výskyt - všude mimo polární oblasti a nejvyšší horské oblasti

Morfologie a anatomie těla

• tvar
  • želvovitý - měkké tělo uzavřeno v kostěném tvrdém krunýři
    • karapax - horní část
    • plastron - dolní část
  • ještěrkovitý - tělo protáhlé se dvěma páry končetin a různě dlouhým ocasem
  • hadovitý - bez končetin, různě dlouhý ocas
• kostra - základem je páteř složená z obratlů
  • 8 obratlů krčních, 22 bederních a hrudních, 2 křížové, různý počet ocasních
  • přítomnost žeber a hrudní kosti (bez hadů)

Soustava dýchací

• velké zdokonalení plic
• levá plíce hadů je zakrnělá a pravá je protažená v mohutný lalok
• kožní dýchání je druhořadé

Soustava cévní

• je totožná s cévní soustavou obojživelníků
• vyjímku tvoří krokodýli (srdce jako naše - nemísí se krev)

Soustava nervová

• zaznamenává velký rozvoj a to především rozvoj velkého (koncového) mozku, umožňuje plazům instikntivní jednání a zdokonalení čichu
• stále je ale hlavním řídícím centrem střední mozek
• z mozku vystupuje 12 párů mozkových nervů

Soustasva vylučovací

• základem je vznik pravých ledvin - metanefros
• někteří plazi mají vyvinut močový měchýř (želvy a ještěři), někteří nemají (hadi a krokodýli)
• plazi, jakoždo suchozemští živočichové musí šetřit vodou a proto vylučují dusíkaté látky z těla ve formě nerozpustné kyseliny močové - moč je hustá a kašovitá

Soustava trávící

• obdobná jako u obojživelníků
• dutina ústní - přítomnost zubů (v čelistech)
• ústí sem žlázy hlenové a slinné (někdy jsou přeměněny ve žlázy jedové)
• někteří plazi mají jazyk jako obojživelníci (chameleon)
• těla některých plazů mají schopnost měnit barvy - příčinou je přítomnost chromatoforů (tělísek různých barev) v kůži plazů - různé kombinace a přemisťování

Zástupci

• hadi
  • někteří hadi mohou mít páteř až z 600 obratlů
  • na obratle se napojují žebra - chybí hrudní kost - jsou volná, dokonalý pohyb
  • možnost polykat velkou kořist - všechny kosti lebky jsou pružné, tyčinkovité, chybí čelistní kloub (čelisti spojeny pružnými vazy, dolní čelist se dá roztáhnout)
  • zakrnělá levá plíce (obrovská pravá plíce - vak - rezervoár vzduchu při polykání velké kořisti)
  • jedovatí - jedová žláza vznikla přeměnou slinné žlázy (složky hadího jedu: neurotoxiny ničí nervové buňky, cytotoxiny rozpouští tkáně, hematotoxiny rozpouštějí červené krvinky)
    • typy hadích zubů
      • aglyfní - všechny zuby jsou stejné velikost, hladké, plné a chybí jedová žláza
      • opistoglyfní
      • proteroglyfní
      • solenoglyfní - nejdokonalejší (zmije)
    • kobra královská - největší jedovatý had (6m) - Indie, Malajsie, Filipíny
    • taipan velký - nejjedovatější had (3m), Austrálie
    • mamba černá - kolem 3m, Afrika
    • zmije obecná - kolem 85cm, živorodá (3-20 mláďat)
    • chřestýš skalní - USA, Arizona, polopouštní oblasti
  • nejedovatí - kořisti se zmocňují silou
    • anakonda velká - Amazonie, 9m, 130kg
    • krajta mřížkovaná - JV Asie - Vietnam, 9m, 60kg
    • užovka obojková - předstírá mrtvou, 1m
    • užovka stromová - dokonalý pohyb na stromech
    • hroznýš královský - Argentina, Mexiko
• krokodýlové
  • nejtěžší suchozemští plazi
  • mají rádi vodu
  • tělo opatřené dvěma páry končetin a mohutným ocasem
  • přední končetiny - pět prstů, zadní čtyři prsty a plovací blána
  • zuby jsou zasazeny do zubních jamek - alveol
  • zuby tvarově všechny stejné, ale mají různou velikost, dovedou kořist zachytit, rozdrtit, ale nerozporcovat
  • aligátor severoamerický - Florida, 4m, obdelník - hlava
  • krokodýl nilský - celá Afrika, 6m
  • gaviál indický - silně protažené čelisti, 5m, pape ryby, Indie
  • kajman černý - 5m, ryby
• haterie - živoucí zkameněliny
  • mají hřeben, který se táhne až k ocasu a je na krku a mezi hrudí a ocasem přerušen
  • samice jsou vejcorodé, samci nemají hemipenis
  • kolem 60cm
• želvy
  • tělo je ukryto v krunýři (karapax, plastron) - tvořeny z kostěných srostlých štítů a na povrchu je evrstva rohoviny - želvovina
  • nemají zuby, pouze rohovité čelisti
  • býložravé a dravé formy
  • kareta obrovská - 150cm - býložravá
  • kožatka velká - nemá kostěný krunýř, pouze v kůži kostěné destičký, až 5m, 1 tuna, dravá (měkýši, láčkovci)
  • želva sloní - Galapágy, až 200kg, 130cm, býložravá
  • želva bahenní - jediný druh želvy ve střední Evropě
  • želva žlutohnědá
  • kajmanka dravá - 50cm, kousavá, dravá a žravá
  • matamata třásnitá - 40cm, obrovitá tlama - podtlak - nasátí potravy
• ještěři
  • dva páry končetin - pět prstů
  • poměrně dlouhý ocas (někdy delší než tělo)
  • ocas bývá snadno ulomitelný - naroste nový - autotomie - chtěné odvržení části ocasu za účelem záchrany života
  • přítomnost očních víček, zevního zvukovodu
  • v naprosté většině vejcorodí (kožovité skořápky), živorodost vyjímečné případy
  • leguán - zelený, mořský, galapážský, 120-150cm
  • agama límcová - Austrálie, Nová Quinea, kolem hlavy límec (v případě nebezpečí rozevírá)
  • agama vousatá - Austrálie, 50cm, samečci mají vousy
  • chameleoni - barvoměnost, ocas je chápavý, v klidu stočený do spirály
    • dlouhý, vepředu přirostlý vymrštitelný lepkavý jazyk
    • končetiny chápavé
    • vidí každým okem zvlášť

Ptáci

• první předchůdci ptáků se objevili na naší planetě už před 140 miliony lety (druhohory) - prapták archeopteryx
• velikost dnešního holuba, 30dkg
• v sobě spojoval znaky plazů, z nich se vyvinul a znaky dokonalejší skupiny - ptáků
• znaky ptačí
  • přední končetiny přeměněny v křídla
  • zadní končetina opatřena běhákem
  • přítomnost peří
  • chyběl hřeben prsní kosti
  • přítomnost jednoduchých žeber
  • plachtivý let
• znaky plazí
  • prodloužené čelisti, v čelistech jamky a v nich zasazené zuby
  • dlouhý ocas složený z obratlů
  • "těžká kostra" - kosti byly málo pneumatizovány
• ptáků je asi 9000 druhů

Stavba těla

• na povrchu těla je peří, které dělíme na
  • obrysové - největší na ocase - rýdovací (ocasní), u některých druhů ptáků je pod obrysovým peřím velmi jemné prachové peří - tepelná izolace
  • hmatové peří - umístěné u kořene zobáku (havranovití) - vibrisy
  • pudrové - u holubů, rozpadá se na prach, který pokrývá povrch těla a chrání ho před promočením
• peří nevyrůstá rovnoměrně po povrhcu těla
  • pernice - peří vyrůstá
  • nažiny - peří nevyrůstá
• výměna peří (pelichání) - dvakrát (jaro a podzim)
• zbarvení peří - příčinou jsou jednak pigmenty (barviva) nebo odraz světla (průchod světelných paprsků)
• nekteré druhy ptáků mají přítomnu mazovou žlázu, ze které zobákem vytlačují maz a ten roztírají po celém peří
• stavba pera (velkého)
  • dutá část - brk
  • osten (plný)
  • prapor (po stranách), bývá asymetrický
• kostra je lehká, vyplněná vzduchem (pneumatizovaná)
  • prsní kost je opatřena mohutným hřebenem, na kterém je soustředěna svalovina těla (létací svaly)

Soustava rozmnožovací

• gonochoristé s často velmi výrazným pohlavní dimorfismem (samci překrásné zbarvení a jsou větší)
• páření (kopulace) ptáků
  • ptáci pouze přikládají kloaky a samec vystřikuje sperma, v pohlavních orgánech samic vydrží sperma 3-5 týdnů
  • samci mají vyvinutý penis (vrubozobí - kačeny) - k jeho erekci nedochází krví, ale mízou (délka u pštrosa 30-40cm)
  • ve vaječníku se tvoří vajíčko (megabuňka)
• nosná plemena slepic snášejí až 300 vajec za rok
• pštrosí vejce je největší (váží 1,5kg, je to 1% hmotnosti pštrosa)
• kolibříci mají nejmenší vejce (0,3g, je to 25% hmotnosti)
• při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice
• z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje
  • mláďata nidifugní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama
  • mláďata nidikolní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů
  • mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky)

Soustava vylučovací

• tvoří ji párové ledviny, které leží v prohlubni pánve podél páteře
• chybí jim močový měchýř a moč je vylučována ve formě koncentrované kyseliny močové, která tvoří na výkalech bílý, rychle schnoucí výkal

Soustava cévní

• stálá tělesná teplota (38-43°C)
• srdce je dokonale rozděleno na síně a komory, levou polovinou srdce protéká pouze krev okysličená (arteriální), pravá pouze krev odkysličená (venózní)
• je zachován pouze pravý oblouk aorty a mohutné srdce
• velikost srdce je 4% těla, u velkých ptáků 6-10%, největší u nejmenších ptáků kolibříků - 20-28%
• s velikostí srdce u ptáků souvisí také jeho tepová frekvence, ta je u ptáků 400-800 tepů za minutu (kolibříci 1000)
• ptáci musí energii šetřit (kolibříci každý večer upadají do stavu letargie - přes noc jejich teplota klesne na 10%, do obdobného stavu upadají i někteří naši ptáci - rorýs v době, kdy jim chybí potrava)

Soustava trávící

• má obdobné části jako předchozí skupiny
• přítomnost volete - rozšířený jícen, v něm se potrava shromažďuje, změkčuje a natravuje
• žaludek má dvě části - žaludek žlaznatý, do kterého vyúsťují trávící šťávy a žaludek svalnatý, který je plný drobných kamínků, které drtí tvrdou potravu
• slepá střeva dvě, v nich žijí bakterie, které zkvašují nestravitelné zbytky
• střevo ústí do kloaky
• někteří ptáci vyvrhují ze svalnatého žaludku nestravitelné zbytky (sovy, dravci, volavky) - kosti, chlupy, peří

Soustava svalová

• tvořena dvěma typy svaloviny
  • červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky
    • vyznačuje se vytrvalostí a pracuje 5-10x pomaleji než svalovina bílá
    • mají ji kolibříci, převážně ji mají holubi (vytrvalí letci)
  • bílá - spaluje cukry
    • vysoký výkon, krátká výdrž
    • kurovití ptáci
• dva hlavní svaly - velký sval prsní - tlačí křídlo dolů, podkličkový sval - křídlo zvedá

Kostra

• je stavěna tak, aby byla co nejpevnější a co nejlehčí - proto jsou velké kosti pneumazitovány (vyplněny vzduchem)
• lebka ptáků je připojena k nosiči pouze jedním hrbolem, otáčení o 360°
• ptáci mají větší pčet krčních obratlů (labutě - 25)
• druhé jsou hrudní obratle, prvních 3-5 hrudních obratlů + bederní a křížové obratle srůstají všechny dohromady a vytvářejí kůstku - pygostyl
• zadní končetina je opatřena běhákem (kosti zánártní + nártní)
• běhák potom přechází k zakončení čtyřmi prsty (3 dopředu, 1 dozadu), jeden ze 3 prstů může otáčet dozadu - vratiprst

Soustava dýchací

• tvořena plícemi, které jsou u ptáků malé a svojí hřbetní stranou přirostlé k tělu, málo roztažitelné, nestačily by zásobovat tělo kyslíkem
• z plic vybíhají mezi tělní orgány tzv. vzdušné vaky (pár krčních, pár mezikličkových, přední hrudní vaky, zadní hrudní, břišní)
• mají vyvinuto hlasové ústrojí - syrinx - v místě, kde se průdušnice větví ve dvě průdušky

Smyslové orgány

• zrak - ptáci mají v sítnici až osmkrát více smyslových buněk než člověk a 2-3 žluté skvrny
• někteří ptáci vidí i dozadu (sluka lesní vidí pod úhlem 360°, holub - 300°)

Soustava nervová

• centrální nervstvo - mozek je vyvinutější než u plazů
• největší rozvoj zaznamenal velký (koncový) mozek a mozeček
• u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu
• relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi

Rozdělení

Běžci

• jsou největší a zároveň nejtěžší ptáci
• pštros dvouprstý - samec až 156kg, 2,75m, rychlost 40km/h, Afrika, polygamní, nelétá, kosti nejsou pneumatizovány, samice menší, kolem 100kg
• emu hnědý - Austrálie, 30kg
• nandu pampový - Argentina (jižní Amerika)
• kiwi jižní - Nový Zéland, max 4kg
• žijí v polygamii, jsou to ptáci nidifugní (nekrmiví), velmi rychlí
• kasuár přilbový - Austrálie

Letci

Dravci

• velikost těla od 14cm po 1,3m
• hmotnost těla od 28g po 15kg
• hlavní znaky - ptáci nidikolní (krmiví), samice o třetinu větší než samec, ostrý zahnutý zobák, velmi ostré drápy, přítomnost volete, vynikající letci a vynikající zrak (v sítnici 8x větší množství smyslových buněk než my, mají 2-3 žluté skvrny)
• každý pár má svůj hnízdní revír, který si hájí
• všichni dravci jsou chráněni
• kondor andský - největší, mrchožrout
• sup hnědý - 12kg, jižní Evropa, severní Afrika, mrchožrout
• krahujec obecný
• jestřáb lesní - 1kg, 50cm, rozpětí křídel kolem 1m, dovede ulovit i zajíce
• káně lesní - obdobné rozměry jako jestřáb, hlavní potrava hraboši
• sokol stěhovavý - kořisti se zmocňuje při letu, padá jako kámen (300km/h)
• orel skalní - 6kg, rozpětí 2m, potrava srnčata

Sovy

• vesměs noční, masožraví ptáci, jejichž peří je nenápadné, maskovací a měkké
• zahnutý zobák od kořene, ostré špičaté drápy
• bez pohlavního dimorfismu, odlišuje je pouze velikost (samice větší)
• trávící soustava - chybí vole, zbytky potravy vyvrhují 1-2x za den v podobě filcových válečků
• všechny jsou u nás chráněné, některé druhy se stahují k lidským obydlím - synantropní druhy (kalous ušatý, sova pálená)
• menší druhy se mohou živit i bezobratlými (žížaly, ...)
• užitečné - živí se hlodavci
• výr - 4kg, jeho potravu tvoří z poloviny zající, čtvrtina ptáci, zbytek bezobratlí
• zástupci
  • výr velký - až 4kg, 90cm, 150cm
  • kalous ušatý - podobný výru, ale mnohem menší - 40dkg
  • sovice sněžní - výr tundry - klade vajíčka na zem, zalétá k nám v zimě, 2kg, 50cm
  • kulíšek nejmenší - 80g, mohutné drápy, dovede ulovit kořist větší než je on
  • sova pálená - vytváří kolem očí bělavý závoj (masku), hnízdí v dutinách stromů, naše druhá nejběžnější sova
  • puštík obecný - naše nejběžnější sova
  • sýček obecný - 150g

Kukačky

• kukačka obecná - 200g, 30cm, rozpětí křídel 24cm
• stěhovaví ptáci
• zvuky "kukukuku" vydávají jen samci
• samice se páří s větším počtem samců, netvoří páry, nesedí na vajíčkách
• klade 1-25 vajec buď do cizího hnízda, nebo na zem a pak ho dá do cizího hnízda
• prospěšné - požírají chlupaté housenky
• adoptivní rodiče jsou drobní pěvci (červenka, konipas)
• vývoj vajíčka velmi krátký - kolem 12 dnů
• za 4-5 týdnů opouští adoptivní rodiče
• mají vyměnitelnou vnitřní vrstvu žaludku (žerou chlupaté housenky, můžou je)

Brodiví

• ptáci střední až větší velikosti
• mají vyvinutou kostrční žlázu
• ve většině stěhovaví ptáci
• potravu tvoří jak bezobratlí, tak obratlovci
• zástupci
  • čáp bílý - 4kg, 160cm rozpětí, dlouhé nohy
  • čáp černý - do 3kg, čápi tvoří trvalé páry
  • volavka popelavá - má zvláštní uzpůsobení krčních obratlů, krk tvoří výraznou harpunu, šestý obratel krční zvláště uzpůsoben - harpuna, 2kg, rozpětí až 190cm
  • ibis posvátný
  • čáp marabu

Měkkozobí

• název podle měkkého zobáku, pouze jeho špička je tvrdá a rohovitá
• výborní rychlí letci
• bez pohlavního dimorfismu
• krmiví ptáci - nidikolní, samice snáší několikrát za rok po dvou vejcích
• na hnízdě se střídá samec i samice
• holubí mléko - zvláštní kašovitá látka, která se tvoří ve voleti holubů
• původ holubů se odvozuje od divokého holuba skalního, který dosud žije a hnízdí na skaliscích u Středozemního moře
• holub hřivnáč - náš největší holub, 70dkg, synantropní druh
• holub doupňák - 35dkg, stěhovavý, ke hnízdění využívá nory králíků
• hrdlička divoká - stěhovavá, zimovištěm africké savany, velmi plachá
• hrdlička zahradní - synantropní druh, není stěhovavá
• stepokurové
• blboun nejapný (dodo - dronte mauricijský) - vymřel, 25kg

Srostloprstí

• ledňáček říční - 50g, 17cm
• krásná zbarvení
• dlouhý šídlovitý zobák
• vyhrabávají nory (až 1m délka), kde odchovávají mláďata
• nebezpečím zima a zamrzlé vodní toky (chybí potrava)
• hnízdí až 3x za rok, 3-4 vajíčka
• velká hlava a krátký krk

Šplhavci

• datel černý - je vázán na lesy vyššího stáří, vysekává dutiny (až 30 dnů) a klade tam vajíčka, náš největší šplhavec, samička má červenou čepičku
• strakapoud velký - synantropní druh, pohlavní dimorfismus, samec má na temeni červenou čepičku
• žluna zelená - sameček červená čepička
• mají zygodaktylní končetinu - 2. a 3. prst je dopředu, 1. a 4. dozadu
• nidikolní ptáci
• funkční kostrční žláza, krátká a tvrdá ocasní pera (při šplhání pomáhá), ostré drápy

Papoušci

• kakadu růžový - Austrálie
• andulka vlnkovaná - Austrálie
• arara - 1,5kg, Mexiko, Brazílie, žije v párech

Hrabaví

• jsou středně velcí ptáci se silnými prsty a mohutnými tupými drápy
• jejich svalovina je pouze svalovina bílá, vyznačují se prudkým rychlým letem - ale jen velmi krátké vzdálenosti
• chybí jim prachové peří, kostrční žláza, řada druhů jsou druhy chované pro mase či vejce
• leghorn, vlaška koroptví - nosná plemena, až 300 vajec za rok
• kur bankivský - dosud žije divoce v džunglích Indie, z něj všechna dnešní plemena
• mláďata jsou nidifugní - nekrmivá
• zástupci
  • bažant obecný - výrazný pohlavní dimorfismus
  • koroptev polní
  • tetřev hlušec - velmi plachý
  • tetřívek obecný
  • jeřábek lesní
  • křepelka obecná
  • páv korunkatý - pohlavní dimorfismus
  • bělokur horský
• dochází k polygamii - samec se páří s větším počtem samic, samice jen s jedním
• častý pohlavní dimorfismus - samec větší a krásně barevný

Kolibříci

• Amerika
• dlouhý obloukovitě zahlý zobák - aby mohl sát nektar
• mají obrovskou frekvenci křídel
• jsou velmi malí, ale mají velký tělní povrch - spotřebují velké množství energie
• v noci upadají do letargie - tělní teplita z 44°C na 18°C, metabolismus na 10%
• patří mezi nejmenší ptáky, 2g

Trubkonosí

• specializovaná skupina mořských ptáků, kteří se vyznačují plachtivým letem
• název - jejich nozdry vybíhají v jakési trubičky
• albatros stěhovavý - až 22kg, rozpětí až 3,5m
• žijí v monogamii
• kladou jediné vejce - málo plodní

Vrubozobí

• labutě, husy, kachny
• střední až větší velikosti, největší labuť velká - 15kg, 1,3m, rozpětí 2,6m
• jejich společným znakem je rohovitý zobák, na jehož okraji se nacházejí vroubky, kterými pták procezuje vodu
• mají vyvinuté vole, mezi prsty plovací blána, vyvinuta kostrční žláza - mastné, nesmáčivé peří
• kvalitní prachové peří
• samci - vyvinut penis, asi 5cm, jako vrták, vnitřní oplození
• mláďata nidifugní
• husy a kachny se chovají ve velkochovech - pro maso, peří, játra

Veslonozí

• kormorán velký - do 3kg, 1m rozpětí
• pelikán bílý - až 15kg
• terejové (terej modronohý)
• vesměs velcí vodní ptáci, veslovací noha, plovací blána
• mládata nidikolní - krmivá
• pelikání - obrovská spotřeba ryb, až 4kg za den, přistání na vodě
• kormorán - u nás přemnožen