Poslední biologie

(Rozdíly mezi verzemi)

Přejít na:navigace, hledání

Paryby • mořští živočichové s chrupavčitou kostrou, základem kostry je páteř tvořená z chrupavčitých obratlů (amficelní - vyduté), uprostřed nich je otvůrek pro chordu • mají dva typy ploutví (nepárové - hřbetní, ocasní a řitní; párové - prsní - směr, břišní - rovnováha) • ploutve prsní jsou kloubně spojeny s pletencem lopatkovým a břišní s pletencem pánevním • • tvar těla je vřetenovitý - umožňuje dokonalý pohyb ve vodě • pokožka je kryta šupinami - plakoidní šupiny - složené ze dvou vrstev • vnější - připomínající sklovinu lidských zubů - osteodentin • vnitřní - vitrodentin • • žraloci • vnitřní kostra chrupavčitá • většinou vřetenovitý tvar těla • heterocerkní ocasní ploutev • protažená obličejová část lebky, ústní otvor vespod hlavy (rostrum) • plakoidní šupiny • vnitřní oplození, vejcorodí i živorodí (zpravidla jedno mládě – požírají se) • samci mají pomocný kopulační orgán – pterygopody – přeměněné vnitřní ploutve • přeměnou plakoidních šupin vzniklo v čelistech několik řad zubů - polyfiodontní chrup – mnohokrát vymění za život zuby • pět párů žaberních štěrbin, nemají plynový měchýř • Lorenziniho ampule – vnímání elektrických podnětů • výborné vnímání chemického složení vody • velikost 20cm - 15m • rozmnožování - nízký množství mláďat • živorodí i vejcorodí, vejce bohatá na žloutek • častý vnitřní kanibalismus • „krvavá“ milostná předehra • • zástupci: žralok obrovský, bílý, mako, velrybí, kladivoun, máčka skvrnitá • • rejnoci • typické ploché tělo • srůst párových ploutví tvoří „plachtu“ • zakrnělé hřbetní a ocasové ploutve • žijí u dna • obrana - jedové trny na ocase, statické výboje • zástupci: manta birostris, trnucha divná • • chiméry - ve velkých hloubkách • velké prsní ploutve, dlouhý ocas • tělo nesouvisle pokryto plakoidními šupinami • pouze čtyři žaberní štěrbiny • chybí kloaka • monofiodontní chrup • zřetelný pohlavní dimorfismus • zástupci: chiméra hlavatá • •
Ryby • 30000 druhů, polovina žije ve vodě sladké, polovina ve vodě slané • voda od -2°C (ryba z rodu tilapia) do 44°C (ryba z rodu tlamovci - Afrika) • tvar těla • vřetenovitý - dravé ryby (makrela, pstruh) • hadovitý - úhoř, muréna • jehlovitý - jehla mořská • mořského koníčka - mořský koník • platýzovitý - platýz • vakovitý - mořský ježík • • Stavba těla • hlava, trup, ocas • povrch těla ryb je tvořen pokožkou, mezi pokožkovými buňkami jsou slizové žlázy - produkují sliz, ten zmírnuje tření ryby ve vodě a chrání tělo před choroboplodnými zárodky (bakterie, houby, plísně) • pokožka, škára, příčně pruhované svalstvo • 99% ryb má kostru kostěnou, 1% ryb má kostru chrupavčitou (jeseteři) • základem kostry je páteř složená z obratlů, ty jsou dvouvyduté, amficélní • na povrchu těla jsou párové a nepárové ploutve • ploutve jsou vyztuženy paprsky • kostěné (okoun) • vazivové (kapr) • • na povrchu těla ryb jsou šupiny • ganoidní (skelné) - jeseteři • elastické (pružné) - cykloidní (kapr) • ktenoidní - okoun • • šupiny se překládají přes sebe nebo jedna navazuje na druhou • Tělní soustavy • vylučovací - základem jsou ledviny (opistonefros) • sladkovodní ryby mají velké a dokonale vyvinuté ledviny • mořské ryby mají ledvinu zakrnělou a malou • • rozmnožovací - gonochoristé • kromě ryb které trvale žijí v mořích nebo v řekách jsou ryby migrující a katadromní (kala-dolů, úhoř, řeky->moře), samice žijí v řekách asi deset let • bez pohlavního dimorfismu • samci - sperma, mlíčí - mlíčňáci • samice - jikry - jikrnačka • oplození vnější, probíhá tření ryb • umělý výtěr ryb (je jich málo) • nadprodukce jiker - přežívá jen asi 1% • • dýchací - základem jsou žábra • nejčastěji pět párů žaberních oblouků, které nesou žábra • u kaprů je pátý žaberní oblouk přeměněn v požerákové zuby, které slouží k drcení potravy a její posunutí do dalších oddílů • • nervová - mozek a mícha - mozek se dělí na pět částí: mozek koncový - velký, mezimozek, střední mozek - nejdokonaleji vyvinut, mozeček, prodloužená mícha • z mozku vychází deset párů mozkových nervů • • trávící - dutina ústní (bezzubá nebo se zuby - zachycení potravy a posunutí dál • hltan - jícen - žaludek - střevo • soustava trávící, vylučovací a rozmnožovací ústí do kloaky • • cévní - uzavřená • srdce - jedna síň a jedna komora, srdce ryb je venózní (protéká pouze odkysličená krev) • • smyslová • chuť - buňky dutiny ústní • hmat, čich - tykadla • zrak - základem je komorové oko, které má podobu stavbu jako oko člověka, rybí oko je krátkozraké, akomodace se děje přitahováním nebo oddalovánm čočky od sítnice • nejdůležitějším smyslovým orgánem je postranní čára (od hlavy k ocasu), jemný kanálek vyplněný nervovými buňkami (neuromasty), z nich vycházejí nervová vlákna, postranní čára informuje rybu o všem • • Ekologie a etologie ryb • dělení ryb: sladkovodní, mořské, tažné • rybí pásma • pstruhové - horní toky řek, čistá, studení, prokysilčená voda, kamenité dno • lipanové - mírnější toky • parmové - střední tok (hlubší, pomalejší) • cejnové - dolní tok (pomalý, zabahněný) • • Systém ryb • dvě skupiny • chrupavčité • jeseter velký - asi 3m, 350kg, kaviár • vyza velká - největší sladkovodní ryba, až 9m, kaviár • • kostnaté ryby - 99% • paprskoploutví • okoun říční • sleď obecný (zavináč) - jedna z nejcennějších mořských ryb • sardinka obecná • šprot obecný - vyuzený v oleji • losos obecný - anadromní ryba • pstruh obecný (0,5kg, 50cm) • pstruh americký duhový (4,5kg) • lipan podhorní - široká, vysoká hřbetní ploutev • štika obecná (1m, 10kg) • kapr obecný (1m, 25kg, šupináči, lysci nebo naháči • Jakub Krčín z Jelčam, Štěpánek Netolický • • karas (30cm, 1kg), bez hmatových vousů • plotice obecná (30cm), všechny ploutve červené • střevle potoční (10cm), ukazatel čistoty vod • lín obecný (50cm, 0,5kg) - špinavá zakalená voda, bahnité dno, zakulacené ploutve • cejn velký (70cm, 4kg) - zploštělé, vysoké tělo • hrouzek obecný - studená, čistá voda, nejhornější toky • parma obecná - hmatové vousy • sumec velký - šest hmatových vousů, obrovská tlama • tolstolobik obecný • amur bílý • hořavka duhová - samička má kladélko - do škeble - tam naklade vajíčka (V plášťové dutině) • mřenka mramorovaná - horní toky řek • pískoř pruhovaný - ukazatel čistoty vod • treska obecná • úhoř říční (1,5m, 3kg) • treska obecná (maso - filé) • sardinka • sardel peruánská (20cm) • tuňák • makrela obecná - na výrobu krmných směsí • • ryby nozdravé • latimerie podivná (1,5m, 50kg) - ploutve začínají svalovými násadci, až na jejich vrcholech jsou ploutve • násadce velmi připomínají končetiny suchozemských čtyřnožců • dravé ryby žijící ve větších hloubkách, živorodí • • dodnes vyloveno jen 200 kusů, jedná se o živoucí zkameněliny o nichž se vědci domnívali, že dávno vyhynuly • • ryby dvojdyšné - bahníci - jejich hlavním rysem je úprava dýchací soustavy, mohou dýchat jak žábrami, tak plicními vaky (plicní vaky se tvoří až po dvou měsících života) • plicní vaky jsou vychlípeniny přední části trávící trubice • žijí v řekách, které vysychají • mají vyvinutou tiflosolis - řasa ve střevě, dobře vyvinutá kůra mozku • bahník australský (1,75m, 10kg) • bahník americký - úzké ploutve • západoafriký bahník (90cm) • bahník východoafrický (210cm) • • • •
Obojživelníci • žádná jiná skupina živočichů nevede tak podivuhodný dvojaký způsob života, jako obojživelníci • Charakteristika • • proměnlivá tělesná teplota (poikiloletermní) • v dospělosti mají dva páry končetin, s vyjímkou červorů • holá kůže s velikým množstvím jedových a slizových žláz (udržují stále vlhký povrch těla obojživelníků, což jim usnadňuje příjem vzdušného kyslíku) • jedové žlázy produkují všichni obojživelníci a nejsilnější jed produkují žáby v tropických deštných lesích (pralesnička strašná - vaření kurare) - batrachotoxiny • jed slouží k ochraně před predátory a zároveň chrání povrch těla před infekcí (bakteriemi a houbami) • • • vajíčka obojživelníků jsou nahá (anamniotická) - bez vaječných a zárodečných obalů • obojživelníci jsou obratlovci označujícíc se jako anamnia • metamorfoza - přeměna larvárního stádia v dospělce • larva dýchá žábrami (nejdříve vnějšími, poté vnitřními) a živí se potravou rostlinnou • dospělec dýchá plícemi a živí se dravě • • na naší planetě žije asi 4800 druhů obojživelníků • Soustava dýchací • larvární stádia dýchají žábrami, která jsou nejdříve vnější, poté vnitřní • dospělci dýchají plicními vaky, které jsou primitivní, nedokonalé • nestačí zásobit těla dostatečným množstvím kyslíku - velký vliv hraje kožní dýchání • Rozmnožování • touto fází jsou vždy vázáni na vodu • oplození • vnější - žáby • vnitřní - u mloků a čolků - spermatofor - samička ho nasaje do kloaky - rozpustí se - spermie v semenném váčku, vydrží až 2,5 roku • • z vajíčka, které je obaleno rosolovitým obalem (ochrana před predátory, koncentrace slunečního záření) se vyvíjí larva - pulec, s velkou hlavou, vnějšími žábrami, z počátku bez končetim a s dlouhým, ze stran zploštělým ocáskem • celý vývoj je zakončen metamorfozou • Kostra • základem kostry je páteř, která je složena z obratlů - procélní • mezi obratli je silně redukovaná chorda • obratle - jeden krční, sedm hrudních, jeden křížový, obratle ocasní - srostlé v tyčinku - urostyl • přední končetina má čtyři prsty, zadní pět + plovací blány • Trávící soustava • má obdobné části jako trávící soustavy předchozích skupin • dutina ústní je opatřena vpředu přirostlým vymrštitelným jazykem • v čelistech jsou zuby - stopečkaté - jsou srostlé s čelistí • kromě zubů, které jsou v čelistech mají některé druhy přítomny zuby patrové • Soustava nervová • nepřítomnost mozkové kůry, nejdokonaleji je vyvinut střední mozek • Cévní soustava • základem je srdce, které ma jednu komoru a dvě síně • Zástupci • žáby - obojživelníci bezocasí • ropucha obecná • ropucha zelená • skokan zelený • skokan hnědý • rosnička zelená • kuňka obecná • kuňka žlutobřichá • blatnice skvrnitá • • obojživelníci ocasatí • čolek obecný - má v době páření hřeben od hrudi až po ocas - souvislý • čolek velký - má vysoký hřeben přerušený mezi hřbetem a ocasem • čolek horský - samec má nízký hřeben, krásné zbarvení na břiše • mlok skvrnitý - žlutočerný • axalotl mexický • velemlok čínský - 152cm • velemlok japonský - 120cm • • obojživelníci bez končetin • červoři • •
Plazi • jsou obratlovci, které dělíme na tyto skupiny: krokodýlové, želvy, ještěři, hadi • Charakteristika • živočichové poikilotermní - proměnlivá tělesná teplota • jejich tělo je tvořeno dvěma páry končetin a různě dlouhý ocas • slizové žlázy minimálně nebo vymizely • v kůži se nacházejí rohovité šupiny nebo štítky • došlo k velkému zdokonalení plic a kožní dýchání jen doplněk • jejich vývoj není vázán na vodu • jsou živočichové, které řadíme mezi amniota - jejich vajíčka jsou kryta zárodečnými nebo vaječnými obaly • zárodečné obaly • amnion - je zde ukryt vyvíjející se zárodek • chorion • alantois - přimyká se k chorionu • zárodek sem odkládá odpadní látky • přes alantois priniká vzduch k zárodku • • • vaječné obaly - mohou být pružné (elastické, kožovité) nebo mohou mít tvrdou skořápku • • oplození je vnitřní a u samců je vyvinut pářící pohlavní orgán (jeden nebo dva) - hemipenis - mimo dobu páření je schován v těle • mají vývoj přímý - z vajíčka se vyvíjí embryo - zárodek, který je miniaturou dospělce • samičky mohou být oviparní (vejcorodé), viviparní (živorodé) - embrya jsou napojena na primitivní placentu, ovoviviparní (vejcoživorodé) • velikost - největší - anakonda - 9m, nejmenší - gekonek nejmenší - necelé 3cm • velikost vajíček - nejmenší - gekoni - asi 5mm, největší - anakonda - 12cm • výskyt - všude mimo polární oblasti a nejvyšší horské oblasti • Morfologie a anatomie těla • tvar • želvovitý - měkké tělo uzavřeno v kostěném tvrdém krunýři • karapax - horní část • plastron - dolní část • • ještěrkovitý - tělo protáhlé se dvěma páry končetin a různě dlouhým ocasem • hadovitý - bez končetin, různě dlouhý ocas • • kostra - základem je páteř složená z obratlů • 8 obratlů krčních, 22 bederních a hrudních, 2 křížové, různý počet ocasních • přítomnost žeber a hrudní kosti (bez hadů) • • Soustava dýchací • velké zdokonalení plic • levá plíce hadů je zakrnělá a pravá je protažená v mohutný lalok • kožní dýchání je druhořadé • Soustava cévní • je totožná s cévní soustavou obojživelníků • vyjímku tvoří krokodýli (srdce jako naše - nemísí se krev) • Soustava nervová • zaznamenává velký rozvoj a to především rozvoj velkého (koncového) mozku, umožňuje plazům instikntivní jednání a zdokonalení čichu • stále je ale hlavním řídícím centrem střední mozek • z mozku vystupuje 12 párů mozkových nervů • Soustasva vylučovací • základem je vznik pravých ledvin - metanefros • někteří plazi mají vyvinut močový měchýř (želvy a ještěři), někteří nemají (hadi a krokodýli) • plazi, jakoždo suchozemští živočichové musí šetřit vodou a proto vylučují dusíkaté látky z těla ve formě nerozpustné kyseliny močové - moč je hustá a kašovitá • Soustava trávící • obdobná jako u obojživelníků • dutina ústní - přítomnost zubů (v čelistech) • ústí sem žlázy hlenové a slinné (někdy jsou přeměněny ve žlázy jedové) • někteří plazi mají jazyk jako obojživelníci (chameleon) • těla některých plazů mají schopnost měnit barvy - příčinou je přítomnost chromatoforů (tělísek různých barev) v kůži plazů - různé kombinace a přemisťování • Zástupci • hadi • někteří hadi mohou mít páteř až z 600 obratlů • na obratle se napojují žebra - chybí hrudní kost - jsou volná, dokonalý pohyb • možnost polykat velkou kořist - všechny kosti lebky jsou pružné, tyčinkovité, chybí čelistní kloub (čelisti spojeny pružnými vazy, dolní čelist se dá roztáhnout) • zakrnělá levá plíce (obrovská pravá plíce - vak - rezervoár vzduchu při polykání velké kořisti) • jedovatí - jedová žláza vznikla přeměnou slinné žlázy (složky hadího jedu: neurotoxiny ničí nervové buňky, cytotoxiny rozpouští tkáně, hematotoxiny rozpouštějí červené krvinky) • typy hadích zubů • aglyfní - všechny zuby jsou stejné velikost, hladké, plné a chybí jedová žláza • opistoglyfní • proteroglyfní • solenoglyfní - nejdokonalejší (zmije) • • kobra královská - největší jedovatý had (6m) - Indie, Malajsie, Filipíny • taipan velký - nejjedovatější had (3m), Austrálie • mamba černá - kolem 3m, Afrika • zmije obecná - kolem 85cm, živorodá (3-20 mláďat) • chřestýš skalní - USA, Arizona, polopouštní oblasti • • nejedovatí - kořisti se zmocňují silou • anakonda velká - Amazonie, 9m, 130kg • krajta mřížkovaná - JV Asie - Vietnam, 9m, 60kg • užovka obojková - předstírá mrtvou, 1m • užovka stromová - dokonalý pohyb na stromech • hroznýš královský - Argentina, Mexiko • • • krokodýlové • nejtěžší suchozemští plazi • mají rádi vodu • tělo opatřené dvěma páry končetin a mohutným ocasem • přední končetiny - pět prstů, zadní čtyři prsty a plovací blána • zuby jsou zasazeny do zubních jamek - alveol • zuby tvarově všechny stejné, ale mají různou velikost, dovedou kořist zachytit, rozdrtit, ale nerozporcovat • aligátor severoamerický - Florida, 4m, obdelník - hlava • krokodýl nilský - celá Afrika, 6m • gaviál indický - silně protažené čelisti, 5m, pape ryby, Indie • kajman černý - 5m, ryby • • haterie - živoucí zkameněliny • mají hřeben, který se táhne až k ocasu a je na krku a mezi hrudí a ocasem přerušen • samice jsou vejcorodé, samci nemají hemipenis • kolem 60cm • • želvy • tělo je ukryto v krunýři (karapax, plastron) - tvořeny z kostěných srostlých štítů a na povrchu je evrstva rohoviny - želvovina • nemají zuby, pouze rohovité čelisti • býložravé a dravé formy • kareta obrovská - 150cm - býložravá • kožatka velká - nemá kostěný krunýř, pouze v kůži kostěné destičký, až 5m, 1 tuna, dravá (měkýši, láčkovci) • želva sloní - Galapágy, až 200kg, 130cm, býložravá • želva bahenní - jediný druh želvy ve střední Evropě • želva žlutohnědá • kajmanka dravá - 50cm, kousavá, dravá a žravá • matamata třásnitá - 40cm, obrovitá tlama - podtlak - nasátí potravy • • ještěři • dva páry končetin - pět prstů • poměrně dlouhý ocas (někdy delší než tělo) • ocas bývá snadno ulomitelný - naroste nový - autotomie - chtěné odvržení části ocasu za účelem záchrany života • přítomnost očních víček, zevního zvukovodu • v naprosté většině vejcorodí (kožovité skořápky), živorodost vyjímečné případy • leguán - zelený, mořský, galapážský, 120-150cm • agama límcová - Austrálie, Nová Quinea, kolem hlavy límec (v případě nebezpečí rozevírá) • agama vousatá - Austrálie, 50cm, samečci mají vousy • chameleoni - barvoměnost, ocas je chápavý, v klidu stočený do spirály • dlouhý, vepředu přirostlý vymrštitelný lepkavý jazyk • končetiny chápavé • vidí každým okem zvlášť • • •
Ptáci • první předchůdci ptáků se objevili na naší planetě už před 140 miliony lety (druhohory) - prapták archeopteryx • velikost dnešního holuba, 30dkg • v sobě spojoval znaky plazů, z nich se vyvinul a znaky dokonalejší skupiny - ptáků • znaky ptačí • přední končetiny přeměněny v křídla • zadní končetina opatřena běhákem • přítomnost peří • chyběl hřeben prsní kosti • přítomnost jednoduchých žeber • plachtivý let • • znaky plazí • prodloužené čelisti, v čelistech jamky a v nich zasazené zuby • dlouhý ocas složený z obratlů • "těžká kostra" - kosti byly málo pneumatizovány • • ptáků je asi 9000 druhů • Stavba těla • na povrchu těla je peří, které dělíme na • obrysové - největší na ocase - rýdovací (ocasní), u některých druhů ptáků je pod obrysovým peřím velmi jemné prachové peří - tepelná izolace • hmatové peří - umístěné u kořene zobáku (havranovití) - vibrisy • pudrové - u holubů, rozpadá se na prach, který pokrývá povrch těla a chrání ho před promočením • • peří nevyrůstá rovnoměrně po povrhcu těla • pernice - peří vyrůstá • nažiny - peří nevyrůstá • • výměna peří (pelichání) - dvakrát (jaro a podzim) • zbarvení peří - příčinou jsou jednak pigmenty (barviva) nebo odraz světla (průchod světelných paprsků) • nekteré druhy ptáků mají přítomnu mazovou žlázu, ze které zobákem vytlačují maz a ten roztírají po celém peří • stavba pera (velkého) • dutá část - brk • osten (plný) • prapor (po stranách), bývá asymetrický • • kostra je lehká, vyplněná vzduchem (pneumatizovaná) • prsní kost je opatřena mohutným hřebenem, na kterém je soustředěna svalovina těla (létací svaly) • • Soustava rozmnožovací • gonochoristé s často velmi výrazným pohlavní dimorfismem (samci překrásné zbarvení a jsou větší) • páření (kopulace) ptáků • ptáci pouze přikládají kloaky a samec vystřikuje sperma, v pohlavních orgánech samic vydrží sperma 3-5 týdnů • samci mají vyvinutý penis (vrubozobí - kačeny) - k jeho erekci nedochází krví, ale mízou (délka u pštrosa 30-40cm) • ve vaječníku se tvoří vajíčko (megabuňka) • • nosná plemena slepic snášejí až 300 vajec za rok • pštrosí vejce je největší (váží 1,5kg, je to 1% hmotnosti pštrosa) • kolibříci mají nejmenší vejce (0,3g, je to 25% hmotnosti) • při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice • z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje • mláďata nidifugní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama • mláďata nidikolní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů • mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky) • • Soustava vylučovací • tvoří ji párové ledviny, které leží v prohlubni pánve podél páteře • chybí jim močový měchýř a moč je vylučována ve formě koncentrované kyseliny močové, která tvoří na výkalech bílý, rychle schnoucí výkal • Soustava cévní • stálá tělesná teplota (38-43°C) • srdce je dokonale rozděleno na síně a komory, levou polovinou srdce protéká pouze krev okysličená (arteriální), pravá pouze krev odkysličená (venózní) • je zachován pouze pravý oblouk aorty a mohutné srdce • velikost srdce je 4% těla, u velkých ptáků 6-10%, největší u nejmenších ptáků kolibříků - 20-28% • s velikostí srdce u ptáků souvisí také jeho tepová frekvence, ta je u ptáků 400-800 tepů za minutu (kolibříci 1000) • ptáci musí energii šetřit (kolibříci každý večer upadají do stavu letargie - přes noc jejich teplota klesne na 10%, do obdobného stavu upadají i někteří naši ptáci - rorýs v době, kdy jim chybí potrava) • Soustava trávící • má obdobné části jako předchozí skupiny • přítomnost volete - rozšířený jícen, v něm se potrava shromažďuje, změkčuje a natravuje • žaludek má dvě části - žaludek žlaznatý, do kterého vyúsťují trávící šťávy a žaludek svalnatý, který je plný drobných kamínků, které drtí tvrdou potravu • slepá střeva dvě, v nich žijí bakterie, které zkvašují nestravitelné zbytky • střevo ústí do kloaky • někteří ptáci vyvrhují ze svalnatého žaludku nestravitelné zbytky (sovy, dravci, volavky) - kosti, chlupy, peří • Soustava svalová • tvořena dvěma typy svaloviny • červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky • vyznačuje se vytrvalostí a pracuje 5-10x pomaleji než svalovina bílá • mají ji kolibříci, převážně ji mají holubi (vytrvalí letci) • • bílá - spaluje cukry • vysoký výkon, krátká výdrž • kurovití ptáci • • • dva hlavní svaly - velký sval prsní - tlačí křídlo dolů, podkličkový sval - křídlo zvedá • Kostra • je stavěna tak, aby byla co nejpevnější a co nejlehčí - proto jsou velké kosti pneumazitovány (vyplněny vzduchem) • lebka ptáků je připojena k nosiči pouze jedním hrbolem, otáčení o 360° • ptáci mají větší pčet krčních obratlů (labutě - 25) • druhé jsou hrudní obratle, prvních 3-5 hrudních obratlů + bederní a křížové obratle srůstají všechny dohromady a vytvářejí kůstku - pygostyl • zadní končetina je opatřena běhákem (kosti zánártní + nártní) • běhák potom přechází k zakončení čtyřmi prsty (3 dopředu, 1 dozadu), jeden ze 3 prstů může otáčet dozadu - vratiprst • Soustava dýchací • tvořena plícemi, které jsou u ptáků malé a svojí hřbetní stranou přirostlé k tělu, málo roztažitelné, nestačily by zásobovat tělo kyslíkem • z plic vybíhají mezi tělní orgány tzv. vzdušné vaky (pár krčních, pár mezikličkových, přední hrudní vaky, zadní hrudní, břišní) • mají vyvinuto hlasové ústrojí - syrinx - v místě, kde se průdušnice větví ve dvě průdušky • Smyslové orgány • zrak - ptáci mají v sítnici až osmkrát více smyslových buněk než člověk a 2-3 žluté skvrny • někteří ptáci vidí i dozadu (sluka lesní vidí pod úhlem 360°, holub - 300°) • Soustava nervová • centrální nervstvo - mozek je vyvinutější než u plazů • největší rozvoj zaznamenal velký (koncový) mozek a mozeček • u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu • relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi • Rozdělení Běžci • jsou největší a zároveň nejtěžší ptáci • pštros dvouprstý - samec až 156kg, 2,75m, rychlost 40km/h, Afrika, polygamní, nelétá, kosti nejsou pneumatizovány, samice menší, kolem 100kg • emu hnědý - Austrálie, 30kg • nandu pampový - Argentina (jižní Amerika) • kiwi jižní - Nový Zéland, max 4kg • žijí v polygamii, jsou to ptáci nidifugní (nekrmiví), velmi rychlí • kasuár přilbový - Austrálie • Letci Dravci • velikost těla od 14cm po 1,3m • hmotnost těla od 28g po 15kg • hlavní znaky - ptáci nidikolní (krmiví), samice o třetinu větší než samec, ostrý zahnutý zobák, velmi ostré drápy, přítomnost volete, vynikající letci a vynikající zrak (v sítnici 8x větší množství smyslových buněk než my, mají 2-3 žluté skvrny) • každý pár má svůj hnízdní revír, který si hájí • všichni dravci jsou chráněni • kondor andský - největší, mrchožrout • sup hnědý - 12kg, jižní Evropa, severní Afrika, mrchožrout • krahujec obecný • jestřáb lesní - 1kg, 50cm, rozpětí křídel kolem 1m, dovede ulovit i zajíce • káně lesní - obdobné rozměry jako jestřáb, hlavní potrava hraboši • sokol stěhovavý - kořisti se zmocňuje při letu, padá jako kámen (300km/h) • orel skalní - 6kg, rozpětí 2m, potrava srnčata • Sovy • vesměs noční, masožraví ptáci, jejichž peří je nenápadné, maskovací a měkké • zahnutý zobák od kořene, ostré špičaté drápy • bez pohlavního dimorfismu, odlišuje je pouze velikost (samice větší) • trávící soustava - chybí vole, zbytky potravy vyvrhují 1-2x za den v podobě filcových válečků • všechny jsou u nás chráněné, některé druhy se stahují k lidským obydlím - synantropní druhy (kalous ušatý, sova pálená) • menší druhy se mohou živit i bezobratlými (žížaly, ...) • užitečné - živí se hlodavci • výr - 4kg, jeho potravu tvoří z poloviny zající, čtvrtina ptáci, zbytek bezobratlí • zástupci • výr velký - až 4kg, 90cm, 150cm • kalous ušatý - podobný výru, ale mnohem menší - 40dkg • sovice sněžní - výr tundry - klade vajíčka na zem, zalétá k nám v zimě, 2kg, 50cm • kulíšek nejmenší - 80g, mohutné drápy, dovede ulovit kořist větší než je on • sova pálená - vytváří kolem očí bělavý závoj (masku), hnízdí v dutinách stromů, naše druhá nejběžnější sova • puštík obecný - naše nejběžnější sova • sýček obecný - 150g • • Kukačky • kukačka obecná - 200g, 30cm, rozpětí křídel 24cm • stěhovaví ptáci • zvuky "kukukuku" vydávají jen samci • samice se páří s větším počtem samců, netvoří páry, nesedí na vajíčkách • klade 1-25 vajec buď do cizího hnízda, nebo na zem a pak ho dá do cizího hnízda • prospěšné - požírají chlupaté housenky • adoptivní rodiče jsou drobní pěvci (červenka, konipas) • vývoj vajíčka velmi krátký - kolem 12 dnů • za 4-5 týdnů opouští adoptivní rodiče • mají vyměnitelnou vnitřní vrstvu žaludku (žerou chlupaté housenky, můžou je) • Brodiví • ptáci střední až větší velikosti • mají vyvinutou kostrční žlázu • ve většině stěhovaví ptáci • potravu tvoří jak bezobratlí, tak obratlovci • zástupci • čáp bílý - 4kg, 160cm rozpětí, dlouhé nohy • čáp černý - do 3kg, čápi tvoří trvalé páry • volavka popelavá - má zvláštní uzpůsobení krčních obratlů, krk tvoří výraznou harpunu, šestý obratel krční zvláště uzpůsoben - harpuna, 2kg, rozpětí až 190cm • ibis posvátný • čáp marabu • • Měkkozobí • název podle měkkého zobáku, pouze jeho špička je tvrdá a rohovitá • výborní rychlí letci • bez pohlavního dimorfismu • krmiví ptáci - nidikolní, samice snáší několikrát za rok po dvou vejcích • na hnízdě se střídá samec i samice • holubí mléko - zvláštní kašovitá látka, která se tvoří ve voleti holubů • původ holubů se odvozuje od divokého holuba skalního, který dosud žije a hnízdí na skaliscích u Středozemního moře • holub hřivnáč - náš největší holub, 70dkg, synantropní druh • holub doupňák - 35dkg, stěhovavý, ke hnízdění využívá nory králíků • hrdlička divoká - stěhovavá, zimovištěm africké savany, velmi plachá • hrdlička zahradní - synantropní druh, není stěhovavá • stepokurové • blboun nejapný (dodo - dronte mauricijský) - vymřel, 25kg • Srostloprstí • ledňáček říční - 50g, 17cm • krásná zbarvení • dlouhý šídlovitý zobák • vyhrabávají nory (až 1m délka), kde odchovávají mláďata • nebezpečím zima a zamrzlé vodní toky (chybí potrava) • hnízdí až 3x za rok, 3-4 vajíčka • velká hlava a krátký krk • Šplhavci • datel černý - je vázán na lesy vyššího stáří, vysekává dutiny (až 30 dnů) a klade tam vajíčka, náš největší šplhavec, samička má červenou čepičku • strakapoud velký - synantropní druh, pohlavní dimorfismus, samec má na temeni červenou čepičku • žluna zelená - sameček červená čepička • mají zygodaktylní končetinu - 2. a 3. prst je dopředu, 1. a 4. dozadu • nidikolní ptáci • funkční kostrční žláza, krátká a tvrdá ocasní pera (při šplhání pomáhá), ostré drápy • Papoušci • kakadu růžový - Austrálie • andulka vlnkovaná - Austrálie • arara - 1,5kg, Mexiko, Brazílie, žije v párech • Hrabaví • jsou středně velcí ptáci se silnými prsty a mohutnými tupými drápy • jejich svalovina je pouze svalovina bílá, vyznačují se prudkým rychlým letem - ale jen velmi krátké vzdálenosti • chybí jim prachové peří, kostrční žláza, řada druhů jsou druhy chované pro mase či vejce • leghorn, vlaška koroptví - nosná plemena, až 300 vajec za rok • kur bankivský - dosud žije divoce v džunglích Indie, z něj všechna dnešní plemena • mláďata jsou nidifugní - nekrmivá • zástupci • bažant obecný - výrazný pohlavní dimorfismus • koroptev polní • tetřev hlušec - velmi plachý • tetřívek obecný • jeřábek lesní • křepelka obecná • páv korunkatý - pohlavní dimorfismus • bělokur horský • • dochází k polygamii - samec se páří s větším počtem samic, samice jen s jedním • častý pohlavní dimorfismus - samec větší a krásně barevný • Kolibříci • Amerika • dlouhý obloukovitě zahlý zobák - aby mohl sát nektar • mají obrovskou frekvenci křídel • jsou velmi malí, ale mají velký tělní povrch - spotřebují velké množství energie • v noci upadají do letargie - tělní teplita z 44°C na 18°C, metabolismus na 10% • patří mezi nejmenší ptáky, 2g • Trubkonosí • specializovaná skupina mořských ptáků, kteří se vyznačují plachtivým letem • název - jejich nozdry vybíhají v jakési trubičky • albatros stěhovavý - až 22kg, rozpětí až 3,5m • žijí v monogamii • kladou jediné vejce - málo plodní • Vrubozobí • labutě, husy, kachny • střední až větší velikosti, největší labuť velká - 15kg, 1,3m, rozpětí 2,6m • jejich společným znakem je rohovitý zobák, na jehož okraji se nacházejí vroubky, kterými pták procezuje vodu • mají vyvinuté vole, mezi prsty plovací blána, vyvinuta kostrční žláza - mastné, nesmáčivé peří • kvalitní prachové peří • samci - vyvinut penis, asi 5cm, jako vrták, vnitřní oplození • mláďata nidifugní • husy a kachny se chovají ve velkochovech - pro maso, peří, játra • Veslonozí • kormorán velký - do 3kg, 1m rozpětí • pelikán bílý - až 15kg • terejové (terej modronohý) • vesměs velcí vodní ptáci, veslovací noha, plovací blána • mládata nidikolní - krmivá • pelikání - obrovská spotřeba ryb, až 4kg za den, přistání na vodě • kormorán - u nás přemnožen •