Z 8.B8 wiki

Verze z 15. 4. 2010, 20:38 (zobrazit zdroj) FroxDev (diskuse | příspěvky) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 7. 5. 2010, 08:50 (zobrazit zdroj) 85.160.69.242 (diskuse) Porovnání s novější verzí →
Řádka 1:		Řádka 1:
-	{{Zápis|Raná absolutní monarchie}}	+	{{Zápis|Nizozemská revoluce}}
		+	{{Zápis|Habsburkové na českém trůně}}
		+	{{Zápis|Renesance v českých zemích}}
		+	{{Zápis|Třicetiletá válka}}
	[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]]		[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]]

---

Verze z 7. 5. 2010, 08:50

Nizozemská revoluce

• přechodné období
• buržoazní revoluce - dochází ke změně rozdělení obyvatelstva, prudký skok dopředu, změna systému, změna feudealismu na novověký systém
• obast Holandska a Belgie - středověké Nizozemsko
• dělí se na 17 provincií - nejednolité
• původní součást Svaté říše římské - za Karla V. připojeno ke Španělsku (mohlo využívat bohatství Nizozemska)
• každá provincie své stavovské shromáždění - určitá samostatnost provincií
• severní - hlavní oblasti Hooland, Leeland, Utrecht
• jižní - Flandry, Brabantsko, Antverpy
• na severu vznikaly manufaktury - výroba lodí
• na jihu hlavně zemědělství, maximálně cechy (brzdí vývoj)
• na severu hlavně kalvíni, na jihu katolíci
• na severu hlavní slovo bohatí měšťané (majitelé manufaktur), na jihu vládnoucí vrstvou stále šlechta (feudeálové)
• místo držící - dohlíží na všechny provincie, původně Markéta z Parmy (za Karla V. Parma v Itálii)
• za Filipa II. změna k horšímu - zvýšil daně, začal prosazovat katolictví i na severu (zřídil zde inkvizici), odpor provincií proti Španělsku
  • mírná (stavovská) opozice - 1565 - proti králi se postavila šlechta (protože se jí zmenšovala moc ve stavovském shromáždění) - Egmond, Hoorn, Vilém Oranžský se chtěli dohodnout, žádná hrozba pro krále, neodpovídá na petice
  • lidová opozie - obrazoborecká hnutí - ničí katolické kostely, kláštery, výzdoby, obrazy, sochy
• Filip II. posílá vojsko pod vedením nového místo držícího Vévody z Alby - krutý, vtrhl do země - krutovláda, hromadné upalování
• lidé začínají prchat (hlavně do Anglie) - Vilém Oranžský jako jediný z těch tří uprchl a přežil
• Gézové - označení bojovníků proti Španělům (mořští - ti co utekli do Anglie, lesní - zůstali, ale utekli do lesů a tam tvořili oddíly)
• mořští Gézové podpora Alžběty I. - výroba lodí - flotila pod vedením Viléma Oranžského
• 1572 - mořští Gézové se vylodili pod vedením Viléma v Brielle - za pomoci lesních dobíjí sever Nizozemska
• 1578 - vznik Arraské unie - jižní část (Belgie), zůstává u Španělska
• 1579 - Utrechtská unie - vyhlašuje odtržení severu od Španělska
• 1581 - Utrechtská unie se mění na Spojené nizozemské provincie - stávají se republikou, přijali ústavu, v čele místo držící (Vilém Oranžský - svobodné Nizozemí)
• o tři roky později atentát na Viléma, i poté stále rod Oranžských zastával úřad místo držícího
• 1609 - Španělé uznali nezávislost Nizozemska
• 1648 - skončila třicetiletá válka - Vestfalský mír - jedním z bodů: Nizozemí uznáno jako nový nezávislý stát
• změny po revoluci (význam revoluce)
  • zvítězily kapitalistické stavy (potlačen feudealismus)
  • rozhodující slovo bohatí obchodníci
  • republika, řídí se ústavou
  • nejvyspělejším obchodním státem (díky španělským výbojům) - obchodují se zadní Indií, Čínou, Japonskem
  • založena Východoindická společnost - obchod s Indonésií a Ceilonem - koření
  • na jihu Afriky dvě búrské republiky - Oranžsko, Transwaal
  • severní Amerika - město Nový Amsterodam, později ovládli Angličané - New York

Habsburkové na českém trůně

• 1526 - bitva u Moháče - padl poslední mužský potomek české větve Jagellonců - Ludvík Dítě
• zemský sněm opět volí krále - vedlejší země Koruny české uznaly za dědice trůnu manžela Anny Jagellonské - rekouského arcivévodu Ferdinanda I. Habsburského na základě dynastických úmluv
  • český sněm se nakonec rozhodl taky pro něj (měli víc kandidátů) - hodně jim slíbil, že jim nechá úřady, české vojsko nebude v zahraničí, Praha jako sídelní město, nebude zasahovat do náboženských poměrů - nesplnil
• téhož roku Ferdinand zvolen i uherským sněmem - pán západní části Uher a Slovenska
• po bitvě u Moháče podstatná část Uher patří Turkům - Budínský pašalik
• východ Uher - Sedmihradsku vládne Jan Zápolský
• 1526 ve střední Evropě vznik mnohonárodnostního soustátí - Habsburská (Podunajská) monarchie - tvoří ji dědičné země Habsburků (Dolní a Horní Rakousy, Štýrsko, Tyroly, Korutany, Kraňsko), země Koruny české (Čechy, Morava, Slezsko, Dolní a Horní Lužice) a část Uher (až do roku 1918)
• Ferdinand I. je bratr Karla V. (španělský král a římský císař)
  • Habsburkové ovládli velkou část Evropy - v 16. století nejbohatší a nejmocnější vládnoucí evropský rod
  • usiloval o vytvoření jednotné monarchie se silnou ústřední mocí, jediné přípustné náboženství katolictví
• v českých zemích katolíci jen menšina, většinou se hlásí k reformovaným církvím - k husitství - staroutrakvisté; luteránství - novoutrakvisté; jednota bratrská
• stavy - odpor k posilování centrální moci - protože panovník zřídil ústřední dvorské úřady ve Vídni a obsadil je svými stoupenci, omezoval městům privilegia a zvýšil daně - vyhrocení rozporu 1546-7 - Ferdinand I. pomáhá bratrovi Karlovi V. (ve Svaté říši římské Šmalkadská válka) a bez souhlasu zemského sněmu svolal zemskou hotovost k tažení za hranice země - stavové vypověděli králi poslušnost - Měšťansko-šlechtická opozice (české stavy se přidaly ke šmalkadské jednotě)
  • Karel nakonec pomoc nepotřebuje, Ferdinand vyuzívá situaci k rozprášení opozice v zemi - ke šlechtě celkem mírný, ale k městům tvrdý (zrušení městské samosprávy)
  • vyřadil města z politického života, posílil moc patriciátu, zrušil cechy jako politickou instituci, městské soudnictví podřídil královskému dozoru, města ztratila i vojenský význam (musela odevzdat střelné zbraně, zbourat hradby), ještě vyšší daně, zbavil je veškerého pozemkového majetku, platili posudné - groš za každý sud piva - Ferdinand I. v českých zemích zadusil na dlouho rozvoj měst
  • zakročil i proti nekatolíkům - zákázal jednotu bratrskou (biskup Jan Augusta uvězněn, její příslušníci pronásledováni), do země povolal Jezuizty - založili v Praze kolej Klementinum, jezuitská kolej zřízena i v Olomouci, bylo také obnoveno pražské arcibiskupství (od husitských válek bylo neobsazeno)
  • v prvním větším střetnutí stavové podlehli
  • 1556 Karel V. abdikuje - císařský titul předán Ferdinandu I., španělská koruna Filipovi II. - vytvořily se dvě habsburské větve (rakouská - ovládala celou střední Evropu, a španělská)
• Letohrádek - první renesanční stavba u nás (Ferdinand I. pro Annu Jagellonskou)
• obě větve se navzájem podporovaly, v mezinárodní politice prosazovaly protireformační síly
• Maxmilián II. (1564 - 1576)
  • reformační síly posílily své pozice, syn Ferdinanda I.
  • není tak výrazná osobnost jako otec - toho využívají čeští stavové v roce 1575 - Česká konfese
  • Maxmilián jel do Prahy (chtěl prosadit ještě za svého života syna Rudolfa II. na český trůn a zároveň požádal zemský sněm o vypsání mimřádné daně na válku proti Turkům - stavové jako protiváhu žídali schválení společného vyznání víry českých evangelíků české konfese - Maxmilián ji potvrdil jen ústně
• Rudolf II. (1576 - 1611)
  • nejvýznamnější úspěch evangelíků, silně katolický panovník, nebyl ženatý
  • přesídlil i se svým dvorem roku 1583 do Prahy - učinil ji tak sídelním městem císaře a centrem politického a kulturního života Svaté říše římské
  • jeho bratr Matyáš se snaží získat trůn - stavové se postavili na stranu Rudolfa - za to získali rozsáhlé náboženské svobody, které panovník potvrdil roku 1609 v listině zvané Majestát - umožňoval svobodu volby vyznání i poddaným, velký ale poslední úspěch českých evangelíků - následné boje s rudolfovými nástupci o respektování Majestátu prohráli
  • v Uhrách povstání proti Rudolfovi, v čele Štěpán Bočkaj (podpora Turků) - Rudolf tam posílá Matyáše - zvolen uherským králem
  • roku 1608 Libeňský mír - Matyáš král v Rakousích, Uhrách, Moravě; Rudolf v Čechách, Slezsku, Lužicích a je římským císařem

Renesance v českých zemích

• přišla s Habsburky
• 1541 v Praze požár - na místech zničených domů vyrostly velkolepé renesanční paláce
• 1611 vpád Pasovských - vojsko v čele s pasovským biskupem Leopoldem - zve je sem Rudolf - české stavy si taky volí Matyáše
• vymírá rod Rožmberků - poslední Petr Vok, neměl děti
• rabí Löv - golem - uměl mu vdechnout duši
• za Rudolfa II. velký kulturní rozkvět - Praha střediskem evropských vzdělanců a umělců - Jan Kepler, Tycho de Brahe, Giordano Bruno
• Rudolf II. byl vášnivý sběratel uměleckých předmětů - na Pražském hradě shromáždil velkolepou sbírku
• na rudolfově dvoře pobýval italský malíř Arcimboldo - představitel nové umělecké vlny Manýrismu (obraz Rudolfa II. z ovoce)
  • umělci zobrazují svět (krajinu i člověka) tak, jak jej vidí svým vnitřním viděním, nikoli podle skutečnosti - odmítají zákony renesančního umění (založené na perpektivě, harmonii a vyvážených proporcích) - zachycují svůj osobitý pohled na svět, protáhlé postavy, malá hlava

Třicetiletá válka

• 1618-48
• 17. století - náboženské rozpory v Evropě se vyhrotily - odráží se v nich i nerovnoměrný hospodářský vývoj v jednotlivých oblastech
• západní Evropa - Anglie, Nizozemí, Francie i Skandinávie
• rozvoj obchodu a manufakturní výroby, bohatne podnikatelská vrstva (ti tíhnou k reformovaným náboženstvím)
• spojenectví španělských a rakouských Habsburků - snaha zničit reformovaná náboženství a vytvořit v západní i střední Evropě univerzální katolické monarchie se silnou ústřední vládou Habsburků - podpora papeže a polských králů
• Svatá říše římská - dva nepřátelské bloky
  • Katolická liga (jižní Německo) - Maxmilián Bavorský
  • Unie kalvínskch knížat (jihozápadní část říše)
  • třetí váhavá skupina - luteránská knízata, střední a severní Německo, v čele saský kurfiřt
• Třicetiletá válka zasáhla velkou část Evropy
• hlavní příčina mocenský zápas o Evropu - mezi Habsburky a ostatní Evropou
• odlišení od jiných - válka dvou koalic (ne dvou států), náboženský boj se mění na mocenský, používání palných zbraní
• náboženský universalismus x požadavky národních států
• několik fází (podle toho, kde se odehrává)

České stavovské povstání

• první fáze - 1618-1620
• válka česká
• Matyáš II. Habsburský - sídelním městem císaře Vídeň
• 1611 - 1619 - české země spravují místodržící jmenovaní z řad katolické šlechty - záměrně porušují náboženské svobody, jež povoloval Rudolfův Majestát - kostely nekatolického vyznání zavírány, nový evangelický kostel v Hrobech na příkaz arcibiskupa dokonce pobořen - obavy a nespokojenost v řadách nekatolických stavů - 21. 5. 1618 - schuzká radikální opozice - v čele Matyáš Thurn - v pražském Karolinu - o dva dny později na Pražský hrad - vnikli do kanceláře místodržících a na protest porušování Majestátu vyhodili z okna místodržící Viléma Slavatu z Chlumu, Jaroslava Bořitu z Martinic a písaře Fabricia - třetí pražská defenestrace - znamenala otevřené vypovězení poslušnosti - vůdcové povstátní vytvořili vlastní vládu - Třicetičlenné diktatorium - mělo spravovat zemi, byli v něm zastupitelé všech tří stavů (panstva, rytířstva, měšťanů)
• Matyáš zemřel v roce 1619 jako bezdětný
• Ferdinand II. = Ferdinand Štýrský, na trůn po dohodě mezi španělskými a rakouskými Habsburky (císařský trůn, ale i trůn jednotlivých zemí Podunajské monarchie)
  • synovec Matyáše
  • čeští stavové ho odmítají - zvolili na český trůn falckého kurfiřta Fridricha - kalvínského vyznání, stál v čele říšských evangelíků sdružených v Unii, manželkou dcera anglického krále Jakuba I. Stuarta (v jeho pomoc čeští stavové doufali)
• na obou stranách se verbovalo žoldnérské vojsko - čeští stavové mají ale málo peněz - vojáci nedostávají pravidelně - žold, zklamala i zahraniční pomoc - Unie má spoustu vnitřních problémů a uzavřela s Ligou v říši smlouvu o neútočení
• anglický král považuje stavovské povstání za vzpouru proti legitimnímu panovníkovi a odmítá ji podporovat
• Ferdinand II. měl oporu ve španělských příbuzných a získal na svou stranu i Katolickou ligu v říši
• 8. 11. 1620 - bitva na Bílé hoře u Prahy - rozhodující střetnutí stavovských a císařských vojsk
• Fridrich Falcký po prohrané bitvě uprchl z Čech (byl zde jen rok - "zimní král"), české země vydány císaři Ferdinandu II. bez dalšího boje

Důsledky bělohorské porážky

• Ferdinand II. definitivně skoncoval s opozicí v Čechách - zahájeny tvrdé regrese - účastníkům povstání konfiskován majetek - panovník přiděloval panství svým věrným - rozsáhlé statky získal Albrecht z Valdštejna
• do Čech přichází německá, italská a španělská šlechta
• 21. 6. 1621 - na Staroměstském náměstí v Praze popraveno 27 vůdčích, představitelů odboje (kat Mydlář, popraven i rektor Karlovy univerzity Jan Jesenius) a také hudební skladatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
• pražská univerzita do rukou jezuitů - Karlo-Ferdinandova univerzita, jezuité zahájili rozsáhlou rekatolizační činnost - páter Koniáš - velmi krutý
• 1622 - generální pardon - císař slíbil, že nebudou další popravy, nadále ale zabavuje viníkům majetek
• 1627 (pro Moravu 1628) - soubor zákonů Obnovené zřízení zemské
  • Habsburkové dědičnými českými králi, volba nového krále jen pokud rod Habsburků vymře po meči i po přeslici, zemský sněm ztratil právo vydávat zákony - jen pravomoc vypisovat mimořádné berně
    • po 200 letech se vrátilo katolické duchovenstvo jako první stav v zemi
  • jediné povolené náboženství je katolctví - ti co nechtěli konvertovat museli do půl roku opustit české země - vlna emigrace - vlast opouští elita národa - Jan Amos Komenský, Pavel Stránský, Pavel Skála ze Zhoře, Václav Hollar, poddaní převáděni na katolickou víru násilím
  • němčina zrovnoprávněna s češtinou - otevření cesty absolutní moci panovníka, monopolní vládě katolické církve, germanizaci českého prostředí

Válka falcká

• druhá fáze - 1620-1623
• Fridrich Falcký uprchl do Falce - sem pronásledován Ligou, poražen a vyhnán, zbaven vedení protestantských vojsk

Válka dánská

• třetí fáze - 1625-1629
• Kristián IV. - vzniká silná protihabsburská koalice
  • Haagská koalice (Norsko, Dánsko, Nizozemí, Anglie a severoněmecké země)
  • chtěli ovládnout sever Německa
  • pronikla až na území Čech a Moravy - ničení, drancování - císař Ferdinand II.
  • přijímá pomoc Albrechta z Valdštejna (generalismus rakouské armády) - porazil Haagskou koalici
  • koalice vytlačena ze severní Evropy
• 1629 uzavřen Lübecký mír (Meklenbursko pro Albrechta), císař prosazuje restituční edikt - navrácení majetku katolíkům, neprošel, oslabil svoji moc, musel Albrechta propustit ze svých služeb

Válka švédská

• čtvrtá fáze - 1630-1635
• v čele protestantských vojsk je švédský král Gustav II. Adolf (bojují tam i čeští emigranti
• saský kurfiřt do Čech (1632) - podporuje Švédsko
• znovu povolán Albrecht z Valdštejna - porazil Gustava v bitvě u Licenu - 1632, zahynul
• Švédsko oslabeno - v čele nezletilá Kristýna, kancléř Axel Oxenstierna řídí Švédsko - unával Komenského jako významného vědce
• Albrecht obviněn říšskou šlechtou že nevyjednává za Rakousko ale za sebe, že chce český trůn, krýl ho odvolal - roku 1634 zavražděn v Chebu, Švédové se stahují z Evropy
• Sasové obsadili Prahu, když byli Švédové poraženi přešli k Habsburkům - získali do trvalého držení Lužici
• za Švédsko se postavila Francie (předtím jen finančně, teď i vojensky

Válka švédsko-francouzská

• pátá fáze
• katolická Francie se přidává na stranu nekatolíků - chtějí oslabit moc Habsburků
• francouzský král Ludvík XIII., kardinál Richelieu - rádce, zajistil, aby se Francie přidala, znovu útočí
• do Prahy odvezli Rudolfínské sbírky a různé cenné památky (Ďáblova bible)
• nakonec Habsburkové neudrželi své dobré postavení (ale nebyli poraženi) - kompromis (velmi posílila Francie a Švédsko)
• od roku 1644 mírová jednání v městech Osnabrücku a Münsteru - až do 1648 - Vestfálský mír
  • Francie a Švédsko prvořadé mocnosti
  • Habsburkové ztratili Lužici, ale upevnili si vládu ve svých državách (neposílili svůj vliv v Evropě, nezískali žádná nová území
  • politicky se Evropa vrátila do roku 1624 (politicky české stavy neuspěly - zůstaly podřízeny Habsburkům)
  • Nizozemí - potvrzeno jeho osamostatnění (v rámci Evropy), i Švýcarsko
  • prohlubují se rozdíly mezi západní, východní a střední Evropou - utužení feudeálních stavů, nevolnictví, cechy
  • rozvoj baroka - slouží proti reformaci
    • zdobnost, oblouky, řasení šatů, citové výjevy v obličejích soch atd.