Poslední dějepis
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
{{Zápis | Revoluce v Evropě po vídeňském kongresu}} | {{Zápis | Revoluce v Evropě po vídeňském kongresu}} | ||
{{Zápis | České země v době národního obrození}} | {{Zápis | České země v době národního obrození}} | ||
| + | |||
| + | == "Jaro národů" == | ||
| + | *1848/1849 | ||
| + | *Německo - snaha o sjednocení | ||
| + | *Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska | ||
| + | *Itálie - snaha o sjednocení | ||
| + | *Francie - snaha o liberalismus | ||
| + | *důvody: | ||
| + | **odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání | ||
| + | **lid požaduje konstituci (ústavu) | ||
| + | **v některých zemích národní požadavky | ||
| + | **hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad) | ||
| + | *společné cíle: | ||
| + | **odstranění feudalismu a absolutismu | ||
| + | **občané požadují podíl na politickém dění | ||
[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | [[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | ||
Verze z 8. 11. 2010, 20:17
Vídeňský kongres
- Velká Británie, Rusko, Prusko, Rakousko
- předseda - rakouský kancléř kníže Metternich (uprchl do Anglie, musel abdikovat)
- výrazná pozice i francouzský diplomat Maurice de Talleyrand
- diplomaté se dohodli na několika východiscích pro poválečné uspořádání Evropy
- cíl - vypořádání se s důsledky napoleonských válek
- hlavní body jednání
- restaurace starých dynastií
- Bourboni do Francie, Španělska a jižní Itálie
- savojská dynastie na Sardínii, obnovena portugalská monarchie
- uzavření míru s Francií
- hranice se vrátily do roku 1792 (Francie obsadila území na východě, musela se vrátit do původních hranic)
- vysoké reparace (válečné náhrady), návrat Bourbonů - Ludvík XVIII.
- Svatá aliance - spojenectví panovníků většiny evropských zemí kromě skandinávských, papežského státu a Osmanské říše
- "četník Evropy" - snaha zamezit šíření revolucí v Evropě, zachování starých pořádků (status quo)
- územní změny - Francie se vrací k původním hranicím
- Rusko získalo Finsko a Kongresovku (Varšavské království)
- Švédsko připojilo Norsko, Prusko posunulo své hranice až k Rýnu
- Napoleonův Rýnský spolek nahrazen Německým spolkem - 36 států a 4 svobodná města
- nebyla obnovena moc císaře, nejvyšší orgán spolkový sněm - neměl žádné mocenské prostředky - výsledky jednání se většinou neprosadily
- Rakousko obnovilo vládu nad svým původním územím a získalo Benátsko a Lombardii
- Savojská dynastie připojila Savojsko, Piemont, Nizzu
- obnoveno samostatné Švýcarsko
- Nizozemí se spojilo s Belgií v jeden stát (do 1830)
- Velká Británie ovládla moře - zisk Malty, Antil, Jónských ostrovů, mysu Dobré naděje, Helgolandu
- situaci v Evropě má v rukou Svatá aliance - pořádali kongresy
- 1818 v Opavě - Francie přijata do Svaté aliance
- zásady rovnováhy sil - aby žádný stát nebyl příliš silný, aby nemohl ohrozit ostatní (např. Velká Británie, Rusko, Rakousko)
- funguje do 1848, Evropa začíná nově uvažovat
- restaurace starých dynastií
Nové myšlenkové proudy 1. poloviny 19. století
- vyvoláno změnami
- politickými - francouzská revoluce, ruší se staré pořádky
- ekonomickými - kontinentální blokáda, průmyslová revoluce, mění se hlavní společenské vrstvy (prosazují se podnikatelé)
- společenskými - nové společenské skupiny, urbanizace, ekonomické rozdíly mezi lidmi rostou, neodarwinismus - aplikace na společnost
- náboženskými - osvícenské názory, církev ztratila svou pozici duchovního arbitra ve společnosti
Liberalismus
- nejrozsáhlejší, prosadil se v Británii
- libertas - svoboda (myšlení a podnikání)
- politický liberalismus
- prohlášení nezávislosti, Deklarace práv člověka a občana - vychází z ní
- prosazuje rovnost občanů před zákonem, základní občanská práva (svoboda vyznání, ...), podíl na vládě dle majetku (volební cenzus), odmítá absolutismus
- prosazuje dosažení cílů mírnou cestou - reformací
- oslovuje hlavně podnikatelské vrstvy, buržoasii (bohaté)
- vůle státu vykonávána úřady (úředníky)
- hospodářský (ekonomický)
- žádné zásahy státu do ekonomiky, ekonomika se řídí vlastními zákony - neviditelná ruka trhu vše vyřeší
- u nás tu myšlenku propaguje Klaus
Demokratismus
- demos - lid
- zásady
- všichni jsou si rovni a mají stejná práva
- rovnost občanů bez ohledu na majetek (ne volební census)
- snaha řešit i sociální problémy
- radikálnější postup
- střední vzdělaná vrstva
Národní hnutí
- vede k formování novodobých národů
- vyvolává pocit k přislušnosti k určitému národu
- dříve (středověk) - zemské vlastenectví
- důležité rozdělení: podle stavů, podle náboženství
- 19. století - státní vlastenectví (francouzské pojetí)
- národ - skupina občanů se společnou minulostí, zvyky a zájmy, jsou rovni před zákonem
- jazykové vlastenectví (německé pojetí)
- národ spojuje společnou minulost, zvyky, jazyk a kultura, rovnost před zákonem opomíjí
Nacionalismus vládnoucího národa
- velkomocenský, vede ke sjednocení státu, rozšíření území
- utlačování ostatních zemí
- v mnohonárodních státech - Německo, Rakousko, Osmanská říše
- velký vliv v 19. století
Nacionalismus utlačovaného národa
- boj za národní svobodu, svébytnost kultury, snaha osamostatnit se, u nás obrozenectví (inteligence) - Palacký
- Polsko, české země, Norsko
- vlastenectví -> nacionalismus -> národní obrození
- šovinismus - k prosazení svého názoru používají násilné metody (Německo)
- rasismus - holocaust
Konzervatismus
- převládající v Evropě - zachování stávajícího stavu (šlechta, církev)
Počátky dělnického hnutí
- těžké životní i pracovní podmínky, rozvoj továren
- sociální darwinismus - silnější přežijí, podnikatelé bez ohledů
- živelné bouře - rozbíjení strojů
- podpůrné spolky (vzdělávací, hospodářské - Ouly)
- chartismus - odborové hnutí v Anglii
- zaměstnané i ženy a děti v továrnách, 16 hodinová pracovní doba
- systém pokut, tovární konzum - nuceni zde nakupovat
- úraz nebo stáří - vyhozeni, dělníci neuvědomělí, bez zákonů na ochranu, podmínky ve fabrikách špatné
- živelný neorganizovaný odpor - vzpoury (bez výsledku), rozbíjení strojů
- vznik nepolitických organizací - podpůrné spolky, vzdělávací spolky, družstevní spolky
- Čechy - dělnické záložny - Ouly - chtěli si založit vlastní
- Trade Union - Velká Británie, spolky - dohody pro společný postup
- požadavky do charet - Charty lidu - hospodářské požadavký, politické (volební reforma)
- 1836 - generální stávka - chartismus začal ochabovat
- 1848 - konec chartismu (bez viditelných výsledků) - požadavky přijaty až v 2. polovině 19. století
- anglické strany - konzervatismus (podobný volební program), liberálové
Utopický socialismus
- teorie vycházející z rozporu mezi osvícenskými idejemi a skutečností (bída x bohatství)
- plány na vytvoření ideální lidské společnosti, odstranění majetkové a spolešenské nerovnosti a vykořisťování pokojnou cestou
- T. Moore - "Utopia" - rádce Jindřicha VIII. - popraven
- hrabe de Saint-Simon - odsouzení šlechty (potlačit šlechtu - trubci, změnit společnost)
- Charles Fourier - falangy (společná práce)
- Robert Owen - v USA New Harmony - "Baťovská vesnička" - poté zkrachoval
Revoluční socialismus
- Marxismus - Karel Marx a Bedřich Engels
- teorie marxismu - kritika utopického socialismu
- vychází z německé klasické filosofie, anglická politická ekonomie
- společnost je nutno změnit násilnou, revoluční cestou
- pomocí třídního boje svrhnou dělníci buržoasii
- nastolení - diktatura proletariátu
- po určité době bude zavedena komunistická společnost, v podstatě ho taky vymysleli utopicky
- komunistický manifest - předmluva a 4 kapitoly
- 1847 - svaz komunistů - napsali program - komunistický manifest (v podstatě buržoasie, proletáři)
- 1848 - Marx a Engels se účastní Frankfurtského parlamentu - Vorparlament
- chtějí, aby Německo byla republika (jednalo se o sjednocení Německa) - nic neprošlo (prošvihli termín)
- vraceji se do Anglie
- 1864 - Londýn - založena 1. internacionála - mezinárodní dělnické stdužení - vytvoření dělnických politických stran
- 1. dělnická strana v Německu - 1869 - Eisenach - Německá sociálně demokratická strana dělnická
- 1870 - prusko-francouzská válka
- francouzi poraženi - založena Pařížská komuna - 90 dní - 1871, podpora 1. internacionály
- 1. internacionála přemístěna z Londýna do USA - 1879 rozpad
Anarchismus
- vzniká v dělnickém prostředí
- má vzniknout bezvládí, chaos a poté samovolně začnou vznikat zárodky nové, absolutně spravedlivé společnosti
- zabít panovníka
- anarchií proslulí Irové
- vede k terorismu
- Michal Bakunin (známý ruský anarchista)
Revoluce v Evropě po vídeňském kongresu
- 1820 - 1847
- vzniká v místech utlačovaného národa - národně osvobozenecký boj (Balkán)
- dále nespokojenost s absolutistickou politikou - dosáhnout ústavy - liberalizace (Francie)
- sjednocení (cíle:)
- liberalizace - Francie
- národní osvobozenecké hnutí (Balkán x Turci)
- sjednocení (Itálie, Německo)
Španělsko
- svobodomyslní důstojníci odmítli odplout do jižní Ameriky pokořit národně osvobozenecké hnutí španělských kolonií
- v jižní Americe boj kolonií vede Simon Bolívar a kolonie vyhlásily samostatnost - Mexiko, Argentina, Peru, Chile, Kolumbie, Bolivie
- boj proti absolutismu (krále Ferdinanda IV.) a vyhlášení ústavy 1820
- porážka vojsky Svaté aliance z Francie 1823
Itálie
- 1820 - hnutí karbonářů - šlechtičtí revolucionáři - tajné spolky
- cíl - ústava - 1823 zrušena
- sjednocení, vyhnání habsburků
- Špilberk - vězení karbonářů
Rusko
- 1828 - povstání děkabristů
- jeden z vítězů nad Napoleonem
- šlechtičtí důstojníci (vliv myšlenek Francie) usilovali o změnu režimu v Rusku, zakládali tajné spolky
- prosinec (děkabr) - 1825 - nástup nového cara Mikuláše I.
- v den přísahy v Petrohradě - vzpoura, pokus špatně připraven a rozprášen, Petrohrad - Senátní náměstí
- tvrdé potrestání kvůli potencionální nebezpečnosti
- pět povstalců popraveno, ostatní posláni na Sibiř
- A. S. Puškin - Na Sibiř - báseň, oslava děkabristů
Turecko
- od 18. století vnitřně rozvráceno
- vojensko-feudeální stát, zaostalé
- na jeho území zasahovaly velmoci (Francie, Rusko, Anglie)
- balkánsko národy - závislé na Turecku a Rakousku
- proti Turecku vedou národně osvobozenecký boj
Srbsko
- podpora Ruska (samostatnost, někdo na ně dohlíží)
- 1830 - autonomie pod tureckou svrchovaností, snaha o sjednocení všech Srbů do jednoho státu
Rumunsko
- vzniklo sjednocením Moldavského a Valašského knížectví 19. století (do 1851 obsazeno vojskem Ruska a Turecka) - samostatnost
Bulharsko
- pomalejší vývoj, patří Turkům do 1878
Řecko
- hospodářsky nejrozvinutější balkánský stát
- obchodní styky se státy celé Evropy
- povstání proti Turecku (1821 - 1829) - Turci se dopouštějí ukrutností proti Řekům (E. Delacroixe - Vraždění na ostrově Chiu)
- vlna solidarity s Řeckem po celé Evropě - lord George Byron
- Svatá aliance (Metternich) poskytla pomoc Řecku
- 1829 - zisk autonomie
- 1830 - samostatný stát
- 1832 - na řecký trůn dosazen bavorský princ Otto
Francie
- červencová revoluce 1830
- liberální vláda Ludvíka XVIII.
- 1824 - nástup jeho bratra Karla X. - pokus o návrat k reakčnímu absolutismu
- červenec 1830 - rozpuštěna sněmovna, cenzura a policejní dozor
- vypukla revoluce - barikády v Paříži, studenti, řemeslníci
- nový král - Ludvík Filip Orleánský
- vznik buržoazní "červencové" monarchie (konstituční)
Belgie
- po 1815 součást Nizozemska
- 1830 lidové povstání v Bruselu - samostatnost, ústava, neutrální monarchi (nemůže vyhlásit stát, musí okolí)
- Listopadové povstání v Polsku
- 1815 - vznik Kongresovky - patří k Rusku
- 1830 - povstání ve Varšavě - šlechta, sejm, po porážce tvrdé tresty - Sibiř, emigrace, v čele šlechta, chce být samostatná - svolala sejm, rustifikace
- hnutí - sjednotit revolucionáře - 30. léta - Mladá Evropa
- sjednotit národní osvobozenecký boj, založil ho 1834 Giuseppe Mazzini (italský revolucionář) - Mladá Itálie - podle toho Mladé Německo, Polsko - dohromady Mladá Evropa
Habsburská monarchie
- Rakousko - František II. - císař (1792-1835)
- vystřídal Leopolda II. (před ním Josef II., synovec osvícených panovníků - František II.)
- zrušena Svatá říše římská, František její poslední císař a první rakouský císař - 1804 - titul rakouského císaře
- symbol zpátečnictví, konzervativní, kancléř Metternich
- jeho kancléřem od 1810 do 1848 kníže Klement
- Matternich - v čele Vídeňského kongresu
- politika Evropy 1. poloviny 19. století
- ministerský předseda
- velmi reakční politika - proti veškerým reformám, chce zrušit i stávající reformy
- zavádí tajnou policii, cenzuru
- zachování starých pořádků (status quo)
- vůdce Svaté aliance
- 1835 umírá František II., na trůn se dostává Ferdinand V. (Dobrotivý) - rozumu mdlého, ve všem důvěřoval svým rádcům
- prosinec 1848 se musel vzdát trůnu, nezvládl Rakousko ukočírovat
České země v době národního obrození
- národní obrození - snaha o vytvoření novodobého českého národa nerevoluční cestou
- je umožněno díky
- revoluci - ekonomické změny, hospodářské změny
- nové myšlenky spojené s francouzskou revolucí i Napolenoskými válkami
- osvícenstvím
- národní proces u nás zpomaloval Metternichovský absolutismus, germanizace (ještě z doby osvícenské, velmi silná), neexistence národních elit - lidé hodně vzdělaní a bohatí, chybí česká šlechta, není nikdo, kdo by se za nás postavil, neexistence spisovné češtiny
- hlavní důraz kladen na jazyk, literaturu, kulturu
- dělí se na tři etapy
1. etapa
- konec 18. století - 20. léta 19. století
- první obrozenecká generace
- hlavní úkol - vytvořit jazyk - spisovnou češtinu
- hlavní osobnost Josef Dobrovský - jezuita, vychovatel šlechtických dětí, i v Olomouci
- Mluvnice česká - pravidla českého jazyka, psána německy
- Martin Pelcl - Kronika česká - první sepsání historie
- buditelé hlavně kněží, učitelé, zapadlí vlastenci
- Václav Matěj Kramerius - novinář, vydavatel českých knih - Česká expedice, nakladatelství, knihy pro chudší lidi - kalendáře, poučky, rytířské romány
2. etapa
- 20. - 30. léta 19. století
- druhá obrozenecká generace
- hlavní úkol - využití českého jazyka pro literaturu a vědeckou tvorbu - ukázat, že je čeština také tak dobrá
- Josef Jungmann - pětidílný česko-německý slovník ("vědecké dílo")
- počátky divadla - první představení ale pouze v neděli, ve Stavovském divadle
- Bouda
- první dramaturg - Václav Thán - i překladatel divadelních her
- na venkově vznikají kočovné společnosti a zakládala se loutková divadla - Matěj Kopecký
- myšlenka slovanské vzájemnosti - vsunout české země do společenství ostatních států
- František Čelakovský - Ohlasy písní českých, ruských
- rusofilství - hlavně Rusko jako předobraz pro autory, jako spojenec - protože nebylo nikomu podřízeno, velký národ
- Jan Kolár - Slávy dcera
- Pavel Josef Šafařík - Slovanské starožitnosti (vědecké dílo - slovanské jazyky a historie)
- vznikají i padělky - Zelenohorský rukopis, Královedvorský rukopis - Václav Hanka, V. Linda, aby se dokázala historie a starobylost českého národa a jazyka
- na konci 19. století boj o pravost rukopisů - že je to padělek studovali profesoři z Karlovy univerzity (dokázáno až v 70. letech 20. století)
- nakladatelství Matice česká 1831 - vědecká a umělecká díla
- měšťanská (malostranská) beseda - scházeli se vlastenci, různé spolky, společně četli, hovořili o politické situaci, členové - městská honorace - inteligence, bohatí měšťané
3. etapa
- od 30. let 1848
- vytvoření prvního politického programu - počátky spadají do II. etapy - první muzea - nejen výstavní, ale také vědecké ústavy
- první muzeum - Opava 1814 - Slezské muzeum
- 1817 - Moravské muzeum v Brně
- 1818 - Vlastenecké muzeum v Praze (teď Národní muzeum) - František Palacký - prauje vědecky, historiograf českého království (jeho titul)
- sepsal dílo Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě (historie od počátku do 1526 - první Habsburk na trůně)
- určující myšlenkou jeho dějin je vztah Čechů a Němců
- tvůrce prvního českého politického programu - austroslavismus (rakouské slovanství) - podstatou je zachovat Rakousko v té podobě v jaké je územně, ale rozdělit ho jako federaci rovnoprávných národů - slovanů více - měli by převahu - obavy z Pruska
"Jaro národů"
- 1848/1849
- Německo - snaha o sjednocení
- Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska
- Itálie - snaha o sjednocení
- Francie - snaha o liberalismus
- důvody:
- odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání
- lid požaduje konstituci (ústavu)
- v některých zemích národní požadavky
- hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad)
- společné cíle:
- odstranění feudalismu a absolutismu
- občané požadují podíl na politickém dění
