Z 8.B8 wiki

Verze z 8. 11. 2010, 20:31 (zobrazit zdroj) 217.196.112.195 (diskuse) (→"Jaro národů") ← Porovnání se starší verzí		Verze z 9. 11. 2010, 15:43 (zobrazit zdroj) 217.196.112.195 (diskuse) (→Únorová revoluce ve Francii) Porovnání s novější verzí →
Řádka 30:		Řádka 30:
	=== Únorová revoluce ve Francii ===		=== Únorová revoluce ve Francii ===
-	*politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři	+	*politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři; proti nim byli střední a drobní podnikatelé (buržoazie) a chudší vrstvy
		+	*právě drobní podnikatelé - "opozice" - chtěli získat změnou ústavy a novým volebním právem nové pravomoci, pořádali "bankety" - jeden v únoru 1848 byl zakázán -> lid povstal (dělníci, řemeslníci, studenti), bojovali v pařížských ulicích proti vojsku, které se k nim poté přidalo -> 25. 2. 1848 vyhlášena republika; prozatimní vláda
		+	*cíl vytvořit ústavu a zákony (liberálové a socialisté)
		+	*socialisté prosazovali zákony, které dělníkům umožnily právo na shromažďování, právo na práci, vládou byly zřízeny "národní dílny" - financovány státem (měly snížit nezaměstnanost) - zvýšení daní - nespokojenost - pád vlády -> nová vláda bez socialistů - zrušení národních dílen -> "červnové povstání" dělníků - krvavě potlačeno, vydána nová ústava - republika, úřad prezidenta - synovec Napoleona
		+	*1851 si prodloužil funkci prezidenta na 10 let (z původních 4) -> 1852 se prohlásil císařem Francie -> tzv. 2. císařství, Napoleon III.; typ vlády tzv. "bonapartismus" - politika cukru a biče - v sociální oblasti ústupky, potlačování nepokojů
		+
		+	=== Revoluce v Německu 1848 ===
		+	*cíle: liberalizace, sjednocení
		+	*březen 1848 - revoluce ve státech Německého spolku; Prusko - revoluce v Berlíně, pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil ústavu
		+	*Vorparlament ("předparlament") - liberálové ze všech států svolali sněm do Frankfurtu, jednání o sjednocení Německa a ústavě, 3 koncepce budoucího Německa:
		+	**1) pangermanismus - myšlenka sjednotit všechny Němce do jednoho státu
	[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]]		[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]]

---

Verze z 9. 11. 2010, 15:43

Vídeňský kongres

• Velká Británie, Rusko, Prusko, Rakousko
• předseda - rakouský kancléř kníže Metternich (uprchl do Anglie, musel abdikovat)
• výrazná pozice i francouzský diplomat Maurice de Talleyrand
• diplomaté se dohodli na několika východiscích pro poválečné uspořádání Evropy
• cíl - vypořádání se s důsledky napoleonských válek
• hlavní body jednání
  • restaurace starých dynastií
    • Bourboni do Francie, Španělska a jižní Itálie
    • savojská dynastie na Sardínii, obnovena portugalská monarchie
  • uzavření míru s Francií
  • hranice se vrátily do roku 1792 (Francie obsadila území na východě, musela se vrátit do původních hranic)
    • vysoké reparace (válečné náhrady), návrat Bourbonů - Ludvík XVIII.
  • Svatá aliance - spojenectví panovníků většiny evropských zemí kromě skandinávských, papežského státu a Osmanské říše
    • "četník Evropy" - snaha zamezit šíření revolucí v Evropě, zachování starých pořádků (status quo)
  • územní změny - Francie se vrací k původním hranicím
    • Rusko získalo Finsko a Kongresovku (Varšavské království)
    • Švédsko připojilo Norsko, Prusko posunulo své hranice až k Rýnu
    • Napoleonův Rýnský spolek nahrazen Německým spolkem - 36 států a 4 svobodná města
    • nebyla obnovena moc císaře, nejvyšší orgán spolkový sněm - neměl žádné mocenské prostředky - výsledky jednání se většinou neprosadily
    • Rakousko obnovilo vládu nad svým původním územím a získalo Benátsko a Lombardii
    • Savojská dynastie připojila Savojsko, Piemont, Nizzu
    • obnoveno samostatné Švýcarsko
    • Nizozemí se spojilo s Belgií v jeden stát (do 1830)
    • Velká Británie ovládla moře - zisk Malty, Antil, Jónských ostrovů, mysu Dobré naděje, Helgolandu
  • situaci v Evropě má v rukou Svatá aliance - pořádali kongresy
  • 1818 v Opavě - Francie přijata do Svaté aliance
  • zásady rovnováhy sil - aby žádný stát nebyl příliš silný, aby nemohl ohrozit ostatní (např. Velká Británie, Rusko, Rakousko)
  • funguje do 1848, Evropa začíná nově uvažovat

Nové myšlenkové proudy 1. poloviny 19. století

• vyvoláno změnami
  • politickými - francouzská revoluce, ruší se staré pořádky
  • ekonomickými - kontinentální blokáda, průmyslová revoluce, mění se hlavní společenské vrstvy (prosazují se podnikatelé)
  • společenskými - nové společenské skupiny, urbanizace, ekonomické rozdíly mezi lidmi rostou, neodarwinismus - aplikace na společnost
  • náboženskými - osvícenské názory, církev ztratila svou pozici duchovního arbitra ve společnosti

Liberalismus

• nejrozsáhlejší, prosadil se v Británii
• libertas - svoboda (myšlení a podnikání)
• politický liberalismus
  • prohlášení nezávislosti, Deklarace práv člověka a občana - vychází z ní
  • prosazuje rovnost občanů před zákonem, základní občanská práva (svoboda vyznání, ...), podíl na vládě dle majetku (volební cenzus), odmítá absolutismus
  • prosazuje dosažení cílů mírnou cestou - reformací
  • oslovuje hlavně podnikatelské vrstvy, buržoasii (bohaté)
  • vůle státu vykonávána úřady (úředníky)
• hospodářský (ekonomický)
  • žádné zásahy státu do ekonomiky, ekonomika se řídí vlastními zákony - neviditelná ruka trhu vše vyřeší
  • u nás tu myšlenku propaguje Klaus

Demokratismus

• demos - lid
• zásady
  • všichni jsou si rovni a mají stejná práva
  • rovnost občanů bez ohledu na majetek (ne volební census)
  • snaha řešit i sociální problémy
• radikálnější postup
• střední vzdělaná vrstva

Národní hnutí

• vede k formování novodobých národů
• vyvolává pocit k přislušnosti k určitému národu
• dříve (středověk) - zemské vlastenectví
  • důležité rozdělení: podle stavů, podle náboženství
• 19. století - státní vlastenectví (francouzské pojetí)
  • národ - skupina občanů se společnou minulostí, zvyky a zájmy, jsou rovni před zákonem
• jazykové vlastenectví (německé pojetí)
  • národ spojuje společnou minulost, zvyky, jazyk a kultura, rovnost před zákonem opomíjí

Nacionalismus vládnoucího národa

• velkomocenský, vede ke sjednocení státu, rozšíření území
• utlačování ostatních zemí
• v mnohonárodních státech - Německo, Rakousko, Osmanská říše
• velký vliv v 19. století

Nacionalismus utlačovaného národa

• boj za národní svobodu, svébytnost kultury, snaha osamostatnit se, u nás obrozenectví (inteligence) - Palacký
• Polsko, české země, Norsko
• vlastenectví -> nacionalismus -> národní obrození
• šovinismus - k prosazení svého názoru používají násilné metody (Německo)
• rasismus - holocaust

Konzervatismus

• převládající v Evropě - zachování stávajícího stavu (šlechta, církev)

Počátky dělnického hnutí

• těžké životní i pracovní podmínky, rozvoj továren
• sociální darwinismus - silnější přežijí, podnikatelé bez ohledů
• živelné bouře - rozbíjení strojů
• podpůrné spolky (vzdělávací, hospodářské - Ouly)
• chartismus - odborové hnutí v Anglii
• zaměstnané i ženy a děti v továrnách, 16 hodinová pracovní doba
• systém pokut, tovární konzum - nuceni zde nakupovat
• úraz nebo stáří - vyhozeni, dělníci neuvědomělí, bez zákonů na ochranu, podmínky ve fabrikách špatné
• živelný neorganizovaný odpor - vzpoury (bez výsledku), rozbíjení strojů
• vznik nepolitických organizací - podpůrné spolky, vzdělávací spolky, družstevní spolky
• Čechy - dělnické záložny - Ouly - chtěli si založit vlastní
• Trade Union - Velká Británie, spolky - dohody pro společný postup
  • požadavky do charet - Charty lidu - hospodářské požadavký, politické (volební reforma)
• 1836 - generální stávka - chartismus začal ochabovat
• 1848 - konec chartismu (bez viditelných výsledků) - požadavky přijaty až v 2. polovině 19. století
• anglické strany - konzervatismus (podobný volební program), liberálové

Utopický socialismus

• teorie vycházející z rozporu mezi osvícenskými idejemi a skutečností (bída x bohatství)
• plány na vytvoření ideální lidské společnosti, odstranění majetkové a spolešenské nerovnosti a vykořisťování pokojnou cestou
• T. Moore - "Utopia" - rádce Jindřicha VIII. - popraven
• hrabe de Saint-Simon - odsouzení šlechty (potlačit šlechtu - trubci, změnit společnost)
• Charles Fourier - falangy (společná práce)
• Robert Owen - v USA New Harmony - "Baťovská vesnička" - poté zkrachoval

Revoluční socialismus

• Marxismus - Karel Marx a Bedřich Engels
• teorie marxismu - kritika utopického socialismu
• vychází z německé klasické filosofie, anglická politická ekonomie
• společnost je nutno změnit násilnou, revoluční cestou
• pomocí třídního boje svrhnou dělníci buržoasii
• nastolení - diktatura proletariátu
• po určité době bude zavedena komunistická společnost, v podstatě ho taky vymysleli utopicky
• komunistický manifest - předmluva a 4 kapitoly
• 1847 - svaz komunistů - napsali program - komunistický manifest (v podstatě buržoasie, proletáři)
• 1848 - Marx a Engels se účastní Frankfurtského parlamentu - Vorparlament
  • chtějí, aby Německo byla republika (jednalo se o sjednocení Německa) - nic neprošlo (prošvihli termín)
  • vraceji se do Anglie
• 1864 - Londýn - založena 1. internacionála - mezinárodní dělnické stdužení - vytvoření dělnických politických stran
  • 1. dělnická strana v Německu - 1869 - Eisenach - Německá sociálně demokratická strana dělnická
• 1870 - prusko-francouzská válka
  • francouzi poraženi - založena Pařížská komuna - 90 dní - 1871, podpora 1. internacionály
  • 1. internacionála přemístěna z Londýna do USA - 1879 rozpad

Anarchismus

• vzniká v dělnickém prostředí
• má vzniknout bezvládí, chaos a poté samovolně začnou vznikat zárodky nové, absolutně spravedlivé společnosti
• zabít panovníka
• anarchií proslulí Irové
• vede k terorismu
• Michal Bakunin (známý ruský anarchista)

Revoluce v Evropě po vídeňském kongresu

• 1820 - 1847
• vzniká v místech utlačovaného národa - národně osvobozenecký boj (Balkán)
• dále nespokojenost s absolutistickou politikou - dosáhnout ústavy - liberalizace (Francie)
• sjednocení (cíle:)
  • liberalizace - Francie
  • národní osvobozenecké hnutí (Balkán x Turci)
  • sjednocení (Itálie, Německo)

Španělsko

• svobodomyslní důstojníci odmítli odplout do jižní Ameriky pokořit národně osvobozenecké hnutí španělských kolonií
• v jižní Americe boj kolonií vede Simon Bolívar a kolonie vyhlásily samostatnost - Mexiko, Argentina, Peru, Chile, Kolumbie, Bolivie
• boj proti absolutismu (krále Ferdinanda IV.) a vyhlášení ústavy 1820
• porážka vojsky Svaté aliance z Francie 1823

Itálie

• 1820 - hnutí karbonářů - šlechtičtí revolucionáři - tajné spolky
• cíl - ústava - 1823 zrušena
• sjednocení, vyhnání habsburků
• Špilberk - vězení karbonářů

Rusko

• 1828 - povstání děkabristů
• jeden z vítězů nad Napoleonem
• šlechtičtí důstojníci (vliv myšlenek Francie) usilovali o změnu režimu v Rusku, zakládali tajné spolky
• prosinec (děkabr) - 1825 - nástup nového cara Mikuláše I.
• v den přísahy v Petrohradě - vzpoura, pokus špatně připraven a rozprášen, Petrohrad - Senátní náměstí
• tvrdé potrestání kvůli potencionální nebezpečnosti
• pět povstalců popraveno, ostatní posláni na Sibiř
• A. S. Puškin - Na Sibiř - báseň, oslava děkabristů

Turecko

• od 18. století vnitřně rozvráceno
• vojensko-feudeální stát, zaostalé
• na jeho území zasahovaly velmoci (Francie, Rusko, Anglie)
• balkánsko národy - závislé na Turecku a Rakousku
• proti Turecku vedou národně osvobozenecký boj

Srbsko

• podpora Ruska (samostatnost, někdo na ně dohlíží)
• 1830 - autonomie pod tureckou svrchovaností, snaha o sjednocení všech Srbů do jednoho státu

Rumunsko

• vzniklo sjednocením Moldavského a Valašského knížectví 19. století (do 1851 obsazeno vojskem Ruska a Turecka) - samostatnost

Bulharsko

• pomalejší vývoj, patří Turkům do 1878

Řecko

• hospodářsky nejrozvinutější balkánský stát
• obchodní styky se státy celé Evropy
• povstání proti Turecku (1821 - 1829) - Turci se dopouštějí ukrutností proti Řekům (E. Delacroixe - Vraždění na ostrově Chiu)
• vlna solidarity s Řeckem po celé Evropě - lord George Byron
• Svatá aliance (Metternich) poskytla pomoc Řecku
• 1829 - zisk autonomie
• 1830 - samostatný stát
• 1832 - na řecký trůn dosazen bavorský princ Otto

Francie

• červencová revoluce 1830
• liberální vláda Ludvíka XVIII.
• 1824 - nástup jeho bratra Karla X. - pokus o návrat k reakčnímu absolutismu
• červenec 1830 - rozpuštěna sněmovna, cenzura a policejní dozor
• vypukla revoluce - barikády v Paříži, studenti, řemeslníci
• nový král - Ludvík Filip Orleánský
• vznik buržoazní "červencové" monarchie (konstituční)

Belgie

• po 1815 součást Nizozemska
• 1830 lidové povstání v Bruselu - samostatnost, ústava, neutrální monarchi (nemůže vyhlásit stát, musí okolí)
• Listopadové povstání v Polsku
• 1815 - vznik Kongresovky - patří k Rusku
• 1830 - povstání ve Varšavě - šlechta, sejm, po porážce tvrdé tresty - Sibiř, emigrace, v čele šlechta, chce být samostatná - svolala sejm, rustifikace
• hnutí - sjednotit revolucionáře - 30. léta - Mladá Evropa
  • sjednotit národní osvobozenecký boj, založil ho 1834 Giuseppe Mazzini (italský revolucionář) - Mladá Itálie - podle toho Mladé Německo, Polsko - dohromady Mladá Evropa

Habsburská monarchie

• Rakousko - František II. - císař (1792-1835)
• vystřídal Leopolda II. (před ním Josef II., synovec osvícených panovníků - František II.)
• zrušena Svatá říše římská, František její poslední císař a první rakouský císař - 1804 - titul rakouského císaře
• symbol zpátečnictví, konzervativní, kancléř Metternich
• jeho kancléřem od 1810 do 1848 kníže Klement
• Matternich - v čele Vídeňského kongresu
  • politika Evropy 1. poloviny 19. století
  • ministerský předseda
  • velmi reakční politika - proti veškerým reformám, chce zrušit i stávající reformy
  • zavádí tajnou policii, cenzuru
  • zachování starých pořádků (status quo)
  • vůdce Svaté aliance
• 1835 umírá František II., na trůn se dostává Ferdinand V. (Dobrotivý) - rozumu mdlého, ve všem důvěřoval svým rádcům
• prosinec 1848 se musel vzdát trůnu, nezvládl Rakousko ukočírovat

České země v době národního obrození

• národní obrození - snaha o vytvoření novodobého českého národa nerevoluční cestou
• je umožněno díky
  • revoluci - ekonomické změny, hospodářské změny
  • nové myšlenky spojené s francouzskou revolucí i Napolenoskými válkami
  • osvícenstvím
• národní proces u nás zpomaloval Metternichovský absolutismus, germanizace (ještě z doby osvícenské, velmi silná), neexistence národních elit - lidé hodně vzdělaní a bohatí, chybí česká šlechta, není nikdo, kdo by se za nás postavil, neexistence spisovné češtiny
• hlavní důraz kladen na jazyk, literaturu, kulturu
• dělí se na tři etapy

1. etapa

• konec 18. století - 20. léta 19. století
• první obrozenecká generace
• hlavní úkol - vytvořit jazyk - spisovnou češtinu
• hlavní osobnost Josef Dobrovský - jezuita, vychovatel šlechtických dětí, i v Olomouci
  • Mluvnice česká - pravidla českého jazyka, psána německy
• Martin Pelcl - Kronika česká - první sepsání historie
• buditelé hlavně kněží, učitelé, zapadlí vlastenci
  • Václav Matěj Kramerius - novinář, vydavatel českých knih - Česká expedice, nakladatelství, knihy pro chudší lidi - kalendáře, poučky, rytířské romány

2. etapa

• 20. - 30. léta 19. století
• druhá obrozenecká generace
• hlavní úkol - využití českého jazyka pro literaturu a vědeckou tvorbu - ukázat, že je čeština také tak dobrá
• Josef Jungmann - pětidílný česko-německý slovník ("vědecké dílo")
• počátky divadla - první představení ale pouze v neděli, ve Stavovském divadle
• Bouda
• první dramaturg - Václav Thán - i překladatel divadelních her
• na venkově vznikají kočovné společnosti a zakládala se loutková divadla - Matěj Kopecký
• myšlenka slovanské vzájemnosti - vsunout české země do společenství ostatních států
• František Čelakovský - Ohlasy písní českých, ruských
• rusofilství - hlavně Rusko jako předobraz pro autory, jako spojenec - protože nebylo nikomu podřízeno, velký národ
• Jan Kolár - Slávy dcera
• Pavel Josef Šafařík - Slovanské starožitnosti (vědecké dílo - slovanské jazyky a historie)
• vznikají i padělky - Zelenohorský rukopis, Královedvorský rukopis - Václav Hanka, V. Linda, aby se dokázala historie a starobylost českého národa a jazyka
• na konci 19. století boj o pravost rukopisů - že je to padělek studovali profesoři z Karlovy univerzity (dokázáno až v 70. letech 20. století)
• nakladatelství Matice česká 1831 - vědecká a umělecká díla
• měšťanská (malostranská) beseda - scházeli se vlastenci, různé spolky, společně četli, hovořili o politické situaci, členové - městská honorace - inteligence, bohatí měšťané

3. etapa

• od 30. let 1848
• vytvoření prvního politického programu - počátky spadají do II. etapy - první muzea - nejen výstavní, ale také vědecké ústavy
  • první muzeum - Opava 1814 - Slezské muzeum
  • 1817 - Moravské muzeum v Brně
  • 1818 - Vlastenecké muzeum v Praze (teď Národní muzeum) - František Palacký - prauje vědecky, historiograf českého království (jeho titul)
    • sepsal dílo Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě (historie od počátku do 1526 - první Habsburk na trůně)
    • určující myšlenkou jeho dějin je vztah Čechů a Němců
    • tvůrce prvního českého politického programu - austroslavismus (rakouské slovanství) - podstatou je zachovat Rakousko v té podobě v jaké je územně, ale rozdělit ho jako federaci rovnoprávných národů - slovanů více - měli by převahu - obavy z Pruska

"Jaro národů"

• 1848/1849
• Německo - snaha o sjednocení
• Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska
• Itálie - snaha o sjednocení
• Francie - snaha o liberalismus
• důvody:
  • odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání
  • lid požaduje konstituci (ústavu)
  • v některých zemích národní požadavky
  • hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad)
• společné cíle:
  • odstranění feudalismu a absolutismu
  • občané požadují podíl na politickém dění

Revoluce v Itálii - Risorgimento

• risorgimento = vzkříšení
• leden 1848 - povstání chudiny proti neapolskému králi - požadavek konstituce a konce absolutismu
• cíle: liberalizace, sjednocení, vyhnání habsburků
• Itálie byla rozdělená: Sardinské království (vládne Viktor Emanuel II., skládá se z Piemontu a Sardinie, Savojská dynastie - jediná původní italská, hlavní město Torino), všude jinde na severu Habsburkové, na jihu Bourboni, ve středu Papežský stát
• celkově měla italská revoluce 2 křídla:
• 1) revoluce zdola: z lidových vrstev, Giuseppe Mozzini - revolucionář, tvůrce Mladé Itálie (hnutí, 1831), revoluce v Itálii, potlačeno ještě roku 1848, Giuseppe Garibaldi - s Mozzinim vytvořili Římskou republiku - 1849 poraženi
• 2) revoluce shora: hrabě Camillo Cavour - ministerský předseda Sardinského království, představitel monarchistického řešení, na severu Itálie dal dohromady armádu, která se ale scházela velmi pomalu.. výsledkem neúspěch, do severní Itálie vtrhla rakouská armáda v čele s maršálem Radeckým, italskou armádu porazil v létě 1848 u Custozy a v březnu 1849 u Novary
• Risorgimento nemělo úspěch

Únorová revoluce ve Francii

• politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři; proti nim byli střední a drobní podnikatelé (buržoazie) a chudší vrstvy
• právě drobní podnikatelé - "opozice" - chtěli získat změnou ústavy a novým volebním právem nové pravomoci, pořádali "bankety" - jeden v únoru 1848 byl zakázán -> lid povstal (dělníci, řemeslníci, studenti), bojovali v pařížských ulicích proti vojsku, které se k nim poté přidalo -> 25. 2. 1848 vyhlášena republika; prozatimní vláda
• cíl vytvořit ústavu a zákony (liberálové a socialisté)
• socialisté prosazovali zákony, které dělníkům umožnily právo na shromažďování, právo na práci, vládou byly zřízeny "národní dílny" - financovány státem (měly snížit nezaměstnanost) - zvýšení daní - nespokojenost - pád vlády -> nová vláda bez socialistů - zrušení národních dílen -> "červnové povstání" dělníků - krvavě potlačeno, vydána nová ústava - republika, úřad prezidenta - synovec Napoleona
• 1851 si prodloužil funkci prezidenta na 10 let (z původních 4) -> 1852 se prohlásil císařem Francie -> tzv. 2. císařství, Napoleon III.; typ vlády tzv. "bonapartismus" - politika cukru a biče - v sociální oblasti ústupky, potlačování nepokojů

Revoluce v Německu 1848

• cíle: liberalizace, sjednocení
• březen 1848 - revoluce ve státech Německého spolku; Prusko - revoluce v Berlíně, pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil ústavu
• Vorparlament ("předparlament") - liberálové ze všech států svolali sněm do Frankfurtu, jednání o sjednocení Německa a ústavě, 3 koncepce budoucího Německa:
  • 1) pangermanismus - myšlenka sjednotit všechny Němce do jednoho státu