Poslední dějepis

Z 8.B8 wiki

Verze z 20. 11. 2010, 17:16

"Jaro národů"

• 1848/1849
• Německo - snaha o sjednocení
• Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska
• Itálie - snaha o sjednocení
• Francie - snaha o liberalismus
• důvody:
  • odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání
  • lid požaduje konstituci (ústavu)
  • v některých zemích národní požadavky
  • hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad)
• společné cíle:
  • odstranění feudalismu a absolutismu
  • občané požadují podíl na politickém dění

Revoluce v Itálii - Risorgimento

• risorgimento = vzkříšení
• leden 1848 - povstání chudiny proti neapolskému králi - požadavek konstituce a konce absolutismu
• cíle: liberalizace, sjednocení, vyhnání Habsburků
• Itálie byla rozdělená: Sardinské království (vládne Viktor Emanuel II., skládá se z Piemontu a Sardinie, Savojská dynastie - jediná původní italská, hlavní město Torino), všude jinde na severu Habsburkové, na jihu Bourboni, ve středu Papežský stát
• celkově měla italská revoluce 2 křídla:
• 1) revoluce zdola: z lidových vrstev, Giuseppe Mazzini - revolucionář, tvůrce Mladé Itálie (hnutí, 1831), revoluce v Itálii, potlačeno ještě roku 1848, Giuseppe Garibaldi - s Mazzinim vytvořili Římskou republiku - 1849 poraženi
• 2) revoluce shora: hrabě Camillo Cavour - ministerský předseda Sardinského království, představitel monarchistického řešení, na severu Itálie dal dohromady armádu, která se ale scházela velmi pomalu.. výsledkem neúspěch, do severní Itálie vtrhla rakouská armáda v čele s maršálem Radeckým, italskou armádu porazil v létě 1848 u Custozy a v březnu 1849 u Novary
• Risorgimento nemělo úspěch

Únorová revoluce ve Francii

• politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři; proti nim byli střední a drobní podnikatelé (buržoazie) a chudší vrstvy
• právě drobní podnikatelé - "opozice" - chtěli získat změnou ústavy a novým volebním právem nové pravomoci, pořádali "bankety" - jeden v únoru 1848 byl zakázán -> lid povstal (dělníci, řemeslníci, studenti), bojovali v pařížských ulicích proti vojsku, které se k nim poté přidalo -> 25. 2. 1848 vyhlášena republika; prozatímní vláda
• cíl vytvořit ústavu a zákony (liberálové a socialisté)
• socialisté prosazovali zákony, které dělníkům umožnily právo na shromažďování, právo na práci, vládou byly zřízeny "národní dílny" - financovány státem (měly snížit nezaměstnanost) - zvýšení daní - nespokojenost - pád vlády -> nová vláda bez socialistů - zrušení národních dílen -> "červnové povstání" dělníků - krvavě potlačeno, vydána nová ústava - republika, úřad prezidenta - synovec Napoleona
• 1851 si prodloužil funkci prezidenta na 10 let (z původních 4) -> 1852 se prohlásil císařem Francie -> tzv. 2. císařství, Napoleon III.; typ vlády tzv. "bonapartismus" - politika cukru a biče - v sociální oblasti ústupky, potlačování nepokojů

Revoluce v Německu 1848

• cíle: liberalizace, sjednocení
• březen 1848 - revoluce ve státech Německého spolku; Prusko - revoluce v Berlíně, pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil ústavu
• Vorparlament ("předparlament") - liberálové ze všech států svolali sněm do Frankfurtu, jednání o sjednocení Německa a ústavě, 3 koncepce budoucího Německa podle teorie pangermanismu - sjednocení Němců do jednoho státu (stejně tak panslavismus - spolupráce všech Slovanů)
  • 1) Velké Německo - sjednocení všech Němců včetně západních zemí Rakouska (i Čech a Moravy), vůdcem by bylo Rakousko. Pozván byl také zástupce Českých zemí - František Palacký, který svou účast odmítl otevřeným dopisem. "Čechové a Němci jsou historicky odvěcí nepřátelé, Český stát nikdy nebyl skutečnou součástí Svaté říše římské" (sporné) -> na Vorparlamentu nebyl od nás žádný zástupce
  • 2) Malé Německo - bez Rakouska - území Německého spolku, vůdce Prusko
  • 3) teorie Německé republiky - prosazovali Marx a Engels, jediná koncepce plánované republiky, neuspěli
  • poslanci jednali, lidové hnutí v Prusku na podzim 1848 poraženo, celkově revoluce utichaly .. jaro 1849 - poslanci se domluvili na koncepci Malého Německa, králem měl být pruský král, ale ten odmítl korunu od lidu (když už, tak chtěl vládnout absolutisticky - chtěl si moc dobýt, rozehnal sněm)
• Německo bylo dál roztříštěné, ale většina států zrušila poddanství
• v Německu probíhala revoluce zdola

Revoluce v Rakousku 1848-1849

• cíl - konstituce a osvobození se od nadvlády (Slováci, Slovinci a Chorvati byli dokonce pod dvojím národnostním tlakem - Rakouska i Maďarska)
• revoluce vypukla postupně v hlavních městech
  • 11.3.1848 - Praha - bez barikád v ulicích
  • 13.3.1848 - Vídeň - chtěli ústavu, v ulicích barikády, svržení Metternicha - utekl do Anglie
  • 15.3.1848 - Budapešť (nakrátko sjednocení Budínu, Starého Budínu a Pešti; předtím i potom do 1873 3 samostatná města)
• Ferdinand V. slíbil kabinetními listy (druh císařské korespondence) ústavu
• do Vídně byl svolán Říšský sněm - cílem vypracovat ústavu - první koncepty byly nepřijatelné; 7.9.1848 zrušeno poddanství, zrušení roboty za výkup - museli si novou půdu koupit nebo pronajmout; nástup občanské společnosti v Rakousku
• podzim 1848 - znovu revoluce ve Vídni - nespokojenost s postupem jednání na sněmu - barikády - sněm se přestěhoval do Kroměříže (arcibiskupský zámek)
• mezitím v létě z Vídně odjel císařský dvůr, nejprve do Innsbrucku, poté na Moravu do Olomouce (pobývali v Arcibiskupském paláci) - 2. 12. zde abdikoval Ferdinand V. a na trůn nastoupil osmnáctiletý František Josef I. (vládl 1848 - 1916) - zpočátku vládl moderněji, ale měl zkostnatělé myšlení - ke konci 19. století byly jeho myšlenky naprosto zastaralé -> Rakousko rozbito za první světové, značný podíl na tom měl náš zahraniční odboj
• 4.3.1849 - oktrojovaná ústava = "lidu vnucená" - základem ústavy byla jednota Rakouské monarchie - žádná změna - vyprovokovala další boje v Maďarsku
• 7.3.1849 - císař nechal rozehnat sněm (už splnil účel - ústavu)

Revoluční události v Čechách v letech 1848 - 1849

• 29.2.1848 - první zprávy o revoluci ve Francii - zprávu šířili radikální studenti - spolek Repeal - situace se radikalizovala
• 11.3.1848 - ve Svatováclavských lázních schůze pražských vlastenců - zvolen Svatováclavský výbor - měl vypracovat petici s požadavky Čechů císaři:
  • a) státoprávními - aby české úřady sídlily v Čechách, ne ve Vídni apod.
  • b) národnostní - aby byla čeština na úřadech zrovnoprávněna s němčinou apod.
  • c) demokratické - zrušení cenzury, právo shromažďování atd.
• -> císař slíbil dvěma kabinetními listy projednání požadavků -> v Čechách uvolnění atmosféry, zakládány "Národní gardy" - polovojenské spolky, "Studentské legie" - cvičí se zbraní; vše bylo konstituční - šátky, rohlíky, ...
• v dubnu byl v Praze založen Národní výbor - aby koordinoval politicko situaci, byli tam liberálové (Palacký - zastánci jednání) a radikálové (Sabina, Fryč) - cíle měli ale stejné
• 2.6.1848 se sešel v Praze Slovanský sjezd - 350 delegátů (i anarchista Bakunin) - měl být protiváhou Vorparlamentu - myšlenky panslavismu i austroslavismu; předsedou sjezdu byl František Palacký; jednání nemělo výrazné výsledky, jen Deklaraci slovanských národů (Šafařík)
• sjezd narušen Svatodušními bouřemi - v neděli 12.6.1848 se na Koňském trhu konala sbratřovací mše, zpívali tehdejší slovanskou hymnu "Hej, Slovane!", poté ve Vodičkově ulici střet s policií, omylem zastřelili kněžnu Windischgrätzovou, která se na incident dívala z okna - její manžel, generál armády tou dobou byl u Prahy - obklíčil město s tím, že jestli nenastane klid, bude bojovat -> klid nenastal - studenti stavěli barikády do 17.6., kdy Windischgrätz pohrozil bombardováním prahy -> nastal klid
• bylo vyhlášeno stanné právo (vojenské zákony, mnohem přísnější; Slovanský sjezd rozehnán)
• radikálové chystali povstání ještě na květen 1849 - Májové povstání (Fryč, Sabina) - předem prozrazeno, Fryč a Sabina uvězněni na Špilberku

Revoluce v Maďarsku

• 15.3.1848 v Pešti - požadavek ústavy, v čele revoluce šlechtic Lajos Kossuth a kolem něj skupina vlastenců, kteří požadovali ústavu, liberalizaci, ...
• v Maďarsku byla složitá národnostní problematika - Maďaři požadovali svobodu od Rakouska a zároveň utlačovali slovanské národy, které měly z Maďarů strach -> podporovali Rakousko proti revoluci v Uhrách; Rakousko postavilo do čela rakouské armády Slovince bána (knížete) Jelačiće
• revoluční nálady vyvrcholily v březnu 1849, kdy byla v Rakousku vyhlášena oktrojovaná ústava
• Maďaři reagovali vyhlášením republiky, Lajose Kossutha zvolili prezidentem ... ale jinde v Rakousku už byl klid, tak se císař soustředil na uklidnění situace v Uhrách
• srpen 1849 - bitva u Világoše (orig. Világos) - poslední bitva - Maďaři poraženi rakouskou armádou pod vedením Windischgrätze a armádou Ruska (výpomoc ruského cara, někdy označována za poslední akt Svaté aliance) - definitivně končí revoluce
• Lájos Kossuth utekl, hodně šlechticů popraveno, padl i maďarský revoluční básník Sándor Petöfi

Shrnutí "Jara národů"

• politické cíle revolucí nebyly naplněny, protože povstalci se nedomluvili, cíle se tříštily (např. Vorparlament)
• následovalo ekonomické uvolnění - souvisí se zrušením poddanství a nevolnictví (krom Ruska, kde ještě před 10 let vydrželo) -> nové pracovní síly, dokončuje se první průmyslová revoluce, nastává další rozvoj průmyslu