|
|
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí.) |
| Řádka 1: |
Řádka 1: |
| - | == 2. polovina 19. století ==
| + | {{Zápis|Meziválečné období 2}} |
| - | *revoluce umožnily rychlé dokončení první průmyslové revoluce
| + | |
| - | *vznikají i první monopoly (v těžkém průmyslu nejčastěji)
| + | |
| - | *v 60. letech - 1. podmořský kabel - z Evropy do Severní Ameriky
| + | |
| - | *v 80. letech - nastupuje 2. průmyslová revoluce (první byla ve znamení páry, druhá ve znamení elektřiny)
| + | |
| - | *zvýšení těžby ropy (první chemický průmysl, rozvoj dopravy - Tatra, první automobilky, bratři Wrightové 1907 - letectví)
| + | |
| - | *Thomas Alva Edison - elektřina - žárovka, pojistka, první elektrárny v USA
| + | |
| - | *u nás - František Křižík - lupa, křižíkova fontána, tramvaje - Praha
| + | |
| - | *Charles Darwin - cesta kolem světa - expedice - teorie evoluce, v Americe opičí proces, neodarwinismus - i v ekonomice
| + | |
| - | *Mendělejeev - tabulka prvků
| + | |
| - | *první samopaly, Nobel - dynamit - švédský vynálezce - ze svého jmění zřídil Nobelovy ceny
| + | |
| - | *obrněné bitevní lodi - rozvoj zbraní - první použití obrněnců na Mississippi v občanské válce
| + | |
| - | *Johann Gregor Mendel - u nás - zakladatel genetiky - křížení rostlin, objev zákonu o dědičnosti
| + | |
| - | *začaly se pořádat průmyslové výstavy - prezentace výdobytků průmyslu, první světová v Londýně 1851 - postaven Křišťálový palác (už neexistuje) - ukázky průmyslové revoluce Ameriky, Francie, Británie..
| + | |
| - | | + | |
| - | === Nástup kolonialismu ===
| + | |
| - | *kolonie je území řízené, obsazené jinout zemí, evropskou velmocí; vlastnictví kolonií je důležité pro tehdejší ekonomický rozvoj - dovoz surovin z kolonií, stavěly se tam továrny; nejdříve se z kolonií suroviny vyváželi, potom přišli na to, že je výhodnější do kolonie dovézt kapitál, postavit továrnu, zaměstnat domorodce - levnou pracovní sílu
| + | |
| - | *kolonialismus = zabírání a vykořisťování cizíko území
| + | |
| - | *kolonialismus je předpokladem pro rozvoj velmocí
| + | |
| - | *kolonialismus znamenal propad ekonomiky Anglie (do té doby dílna světa) vzhledem ke Francii a dalším státům (ekonomika sice rostla, ale míň než francouzská)
| + | |
| - | *kolonie byly zakládány především v Africe, Asii
| + | |
| - | *Afrika - "kořist bílého muže" - do té doby nám bylo známé jen pobřeží, exotické nemoci, exotická zvířata, exotická kultura - Afrika budila hrůzu
| + | |
| - | *ještě v první polovině 19. století byla většina Afriky bez kolonií, jen Britové na jihu, Egypt a Súdán turecký, Alžír francouzský; několik dalších malých kolonií
| + | |
| - | *začínají objevné cesty do Afriky - britské výpravy k pramenům Nilu
| + | |
| - | **David Livingstone - probádal oblast řeky Zambezi, objevil Viktoriiny vodopády, vypracoval první mapu těchto oblastí, při poslední výpravě k Nilu se ztratil na 5 let, než jej našel nemocného a vyčerpaného dobrodruh, který se za ním vypravil - Henry M. Stanley - Angličan, který pracoval v belgických službách; Livingstone zemřel v Africe
| + | |
| - | **Henry M. Stanley - Angličan ve službách belgického krále Leopolda 2. - připravil půdu pro kolonizaci Konga - surová kolonizace
| + | |
| - | **Emil Holub - Zambezi, vypralvil se tam z Jižní Afriky, objevil divoké kmeny, dovezl velké množství předmětů, které jsou uloženy v muzeu v Hořicích, cestoval s manželkou
| + | |
| - | *expedice otevřely africký kontinent pro kolonizaci
| + | |
| - | *evropané zabírali kolonie násilím, pomocí vojska nebo uzavíráním protektorátních smluv (protektorát = ochrana), byly to nerovnoprávné smlouvy, kdy evropské státy přebírají nad daným územím vládu
| + | |
| - | *nejvíc kolonií v Africe získaly před druhou světovou postupně Británie, Francie, Belgie,
| + | |
| - | *1884 - do Berlína svolána konference o Africe (Bismarck) -> výsledeky:
| + | |
| - | **zajištění dopravy - volný pohyb po řekách, volný obchod, definitivně vyloučen obchod s otroky, velmoci na pobřeží mohly podnikat výboje do vnitrozemí s podmínkou, že budou okupovat a plně využívat pobřeží; spory velmocí by se měly řešit arbitrážně - rozhodnutím třetího subjektu
| + | |
| - | *po Berlínské konferenci Afrika rychle rozdělena mezi Angličany (nejvíc kolonií), Francii, Belgii, Německo, Itálii, Portugalsko, Španělsko
| + | |
| - | *snaha nově rozdělit kolonie byla jedna z příčin druhé světové
| + | |
| - | | + | |
| - | === Britské impérium 2. pol. 19. stol. ===
| + | |
| - | *"Viktorínská Anglie" - Viktorie 1837 - 1901 - vnučka Jiřího 3. Hanoverského - hanoverská dynastie
| + | |
| - | *největší koloniální velmocí své doby (Anglie 300 000 km2, impérium 30 000 000 km2; Anglie 46 mil. obyv., impérium 370 mil. obyv.)
| + | |
| - | *britské kolonie dělíme do tří skupin
| + | |
| - | **dominia - území, kde převažují přistěhovalci, bílé obyvatelstvo nad obyvatelstvem původním, vlastní zákony, úřady, práva vnitřní samostatnosti; s Británií mají společnou zahraniční politiku, armádu, panovníka; dominia: Kanada (první - 1867), Austrálie, Nový Zéland, Jihoafrická unie; obyvatelé mají britské občanství, v Austrálii brali Britové děti domorodcům a vychovávali je v misiích; Jihoafrická unie vznikla až na počátku 20. století, od ostatních dominií se liší tím, že má převahu domorodého obyvatelstva
| + | |
| - | **kolonie - s převahou domorodého obyvatelstva, které tam levně pracovalo
| + | |
| - | **strategické body - ekonomický význam ne, vojenský ano, přístavy (Singapur, Hongkong, Maledivy), Gibraltar
| + | |
| - | *imperialismus - používá se pro 2. pol. 19. stol. - vznik impérií, zabírání kolonií, "Britské impérium" se začalo hroutit po druhé světové
| + | |
| - | *Afrika - pokusili se vytvoři pás kolonií od severu k jihu, narazili na plán Francie vytvořit pás kolonií od východu na západ
| + | |
| - | **1882 získala Anglie protektorát nad Egyptem (pořád patřil Osmanské říši, ale Británie nad ním měla protektorát - dohled, kontrolu, spolupráci) Anglie získala kontrolu nad Suezským průplavem (dokončen 1869 - postaven Francouzi - Ferdinand Leseps, jeho společnost stavěla také Panamský průplav) - v akciové společnosti vlastní průplav měly akcie Francie nějaký díl a Egypt většinu, Egypťané akcie prodali Anglii
| + | |
| - | **pod kontrolou Egypta byl také Súdán, kde ale vypuklo protibritské povstání - "Mandiho povstání" 1882 - Mandi byl místní náboženský muslimský vůdce, centrem Chartúm; 1898 porážka povstání Kitchenzem
| + | |
| - | *jižní Afrika
| + | |
| - | **Kapská kolonie - sousedí s dvěma samostatnými Búrskými republikami - Oranžsko a Transvaal, Búrové - označení pro holandské starousedlíky; v poklidu až do nalezení diamantů - Búrské války (1899-1902) - 2 konflikty, Velká Británie zvítězila -> vznik Jihoafrické unie (později také dominium)
| + | |
| - | **zabráním Jižní Afriky se začíná uskutečňovat plán Káhira-Kapské město, autor Cecil Rhodes
| + | |
| - | *Indie - 1600 Východoindická společnost, monopol na obchodování s Indií, na obranu svých zájmů existovalo domorodé vojsko - sipámiové
| + | |
| - | **1857 - domorodci v Indii povstali proti Britům (Sipámiové přešli na stranu domorodců), za 2 roky potlačeno britským vojskem -> Východoindická společnost zrušena, v Indii vytvořena Koloniální správa - ve VB ministerstvo, v Indii správa a vojsko
| + | |
| - | **1876 - Britská královna Viktorie přijala titul indická císařovna
| + | |
| - | **Indie - nejdůležitější kolonie - Perla britské koruny; úřady zastávají jen Britové, významní Indové posílají své syny do VB do škol, později mají vlastní politickou stranu
| + | |
| - | **1885 - Indický národní kongres
| + | |
| - | *Asie - Barma, Malajsie
| + | |
| - | *Vnitřní politika VB: parlamentní monarchie, vládne královna Viktorie, Viktoriánská Anglie 1837-1901, 2 strany - konzervativci = toryové - Benjamin Disraely a liberálové = wightové - William gladstone, tyto strany řešily volební reformy (především konzervativci), 1867 - zrušen volební cenzus (1. v Evropě) volit mohli všichni muži bez ohledu na majetek, sociální zákonodárství - prosazeno v 80. letech - zákony zkracující pracovní dobu na 10 hodin denně, 1900 vzniká nová politická strana - Labour party - dělnická strana (později Blair) - zakladatelem James MacDonald
| + | |
| - | *Zahraniční politika VB: prosazuje politiku rovnováhy sil, jsou důsledným protivníkem Ruska (začíná se těžit ropa, diplomatické boje, v Africe konflikt s Francií -> srdečná dohoda - protože se vyvinul společný nepřítel - Prusko; splended isolation - politika skvělé osamocenosti, izolace na ostrovech, od Krymské války se Británie nezapojovala do konfliktů v Evropě
| + | |
| - | | + | |
| - | === Francie v 2. pol. 19. stol. ===
| + | |
| - | *evropská velmoc
| + | |
| - | *1852-1870 - "druhé císařství" - podpora bohaté buržoazie a vojáků; Napoleon 3. a jeho vládychtivá manželka Evženie
| + | |
| - | *bonapartismus - forma autokrativní vlády, zavedená císařem Napoleonem 3., opírá se mocensky o vojsko, birokratický aparát a konzervativní rolnictvo, politika "cukru a biče" vůči dělníkům, zneužití státní moci proti politickým odpůrcům, tato forma vlády využívána jako vzor pro ostatní státy (Prusko)
| + | |
| - | *zahraniční politika Napoleona 3.; většinou neúspěšná
| + | |
| - | **účast na Krymské válce (1853-56), spojenectví s Anglií, kompenzace za Vídeňský kongres, konflikt o Bospor a Dardanely a vliv na Balkáně mezi Tureckem a Ruskem; Rusko napadlo Turecko a zpočátku vyhrávalo, Anglie a Francie potřebovali výhru Turecka -> podpořili Turecko; Rusové úžiny chtěli, aby mohli plout z Černého moře do Středozemí, Anglie s Francií porazili rusko Černomořsko flotilu a 11 měsíců obléhali Sevastopol; Florence Nightgalová - zdravotní sestra, poprvé využit systém červeného kříže, Tolstoj - Sevastopolské povídky, Nachimov - velitel poraženého ruského loďstva; Rusko přiznalo porážku, 1856 uzavřen Pařížský mír - Bospor a Dardanely neutrálními vodami pod kontrolou Anglie a Francie
| + | |
| - | **vojenská podpora při sjednocování Itálie (bitva u Solferina 1859 - Francie podpořila Sardinské království proti Rakousku), zisk Savojska a Nizzy pro Francii
| + | |
| - | **pokus získat vliv v Mexiku - podpora vojenského tažení bratra rakouského císaře Maxmiliána Habsburského 1864 -> korunován mexickým císařem, po odvolání francouzských vojsk byl popraven revolucionářem Benutem Juarezem -> veliký krach, v Mexiku nadále republika, Francie ztratila spoustu peněz a trhla ostudu v celém světě
| + | |
| - | **prohrou války s Pruskem končí jeho vláda
| + | |
| - | *vnitřní politika Napoleona 3. - bonapartismus; podpora ekonomiky - výstavba železnic, splavňování řek, zakládání peněžních ústavů, výstavba moderní Paříže - bulváry - champs Elyseés, ústřední tržnice - "břicho paříže" - už nestojí, architekt Haussman, 1855 uspořádání světové výstavy
| + | |
| - | *Koloniální výboje - Afrika - snaha propojit kolonie of východu k západu (Alžír, Guinea, Pobřeží slonoviny, Gabun, Francouzská rovníková Afrika), střety s VB - 1898 pevnost Fašoda - francouzský armáda slabší, poručíka Marchanda odvolali ještě před bojem - rozhodlo se, kdo bude v Africe pokračovat na jih => Anglie => 1904 Srdečná dohoda - mezi Anglií a Francií kvůli společné hrozbě od Pruska; Asie - Indočína (Kambodža, Barma, Siam), pokus o Sýrii; Oceánie - tichomořské ostrovy, Tahiti
| + | |
| - | *Pruskofrancouzská válka - záminkou tzv. Emžská depeše (Emž - lázně v Německu, došlo tam k diplomatickým jednáním mezi Francií a Pruskem, týkaly se území Španělska, nedošlo se k výsledku a Bismarck o tom referoval tisku a vylíčil tam v depeši Francii špatně a vztahovačný Napoleon to bral jako zesměšnění své osoby a nechal se vyprovokovat k vyhlášení války, ikdyž Francie měla slabší armádu); Francie zahájila útok, Prusové zahnali Francouze hned zpátky do Francie -> bitvy - porážky fr. armády - U Méty a U Sedanu - Napoleon padl do zajetí => 9.1870 vzniká republika; Prusové táhnou dál, obklíčili Paříž, v Paříži vyhlášena vláda republiky pod vedením kontervatorika Tierse - Tiersova vláda, vyhlášeno příměří, Francie jedná o mír, mezitím se Prusové zabydlují u Paříže a 19. 1. 1871 vyhlašují ve Versailles císařství - Vilém 1. -> pruský král se stal německým císařem, 2.1871 uzavřena mírová smlouva, pro Francii pokořující ztráta Alsaska-Lotrinska (průmysl), reparace, pevnosti Fr. na východě mají být nějakou dobu pod kontrolou Němců; Francouzi nesouhlasí, vyčítali Tiersovi, že to podepsal
| + | |
| - | *-> povstání - Pařížská komuna - 90 dní (březen - květen) 1871, jako reakce na uzavření potupného míru - společenství rovných, většina bohatých i s vládou utekli - vláda do Versailles, komuna si brala jako politiku nápravu sociálních křivd - povinná školní docházka, konec těžké práce žen, zvyšování platů, stanovení pevných cen, dělníci byli stěhování do bytů a paláců po bohatých; v radě komuny začly neshody -> toho využila Tiersova vláda (Paříž furt oblklíčená Prusi), Tiers se domluvil s Němci, ti pustili Tiersovy vojáky do Paříže, začíná krvavý týden - 21. - 28.5. komuna nakonec poražena, její vojáci zatlačení na hřbitov Pere-Lachaise, rozstříleni u Zdi komunardů -> rozpadá se první internacionála, předtím se stěhuje do USA
| + | |
| - | *Ferdinand Leseps - stavby - Suez, Panama - Korupce, ve Francii kvůli tomu padlo několik vlád; Dyfuzova aféra - Zola - Žaluji
| + | |
| - | | + | |
| - | === Sjednocení Itálie ===
| + | |
| - | * sjednocovací pokusy, tři etapy
| + | |
| - | | + | |
| - | ==== Revoluce shora ====
| + | |
| - | * 1859 - revoluce shora - sever Itálie nejvíce rozdroben
| + | |
| - | ** Banátsko a Lombardie - původně rakouská území
| + | |
| - | ** Sardinské království - největší (Piemont a Sardinie)
| + | |
| - | *** dynastie - odsud začíná sjednocení
| + | |
| - | * jih - sjednocený - Neapolské království (Sicilie, jižní Itálie) - Neapol - hlavní město, zde trval absolutismus, král nechce sjednocovat
| + | |
| - | * 1859 proces revoluce shora zahajuje ministerský předseda C. Cavour
| + | |
| - | * sjednocuje severní Itálii, armáda, poučen, hledá spojence - Francie
| + | |
| - | * Napoleon III. proti Rakousku, bitva u Solferina, Rakousko poraženo
| + | |
| - | * důsledky pro Itálii - připojuje se Lombardie
| + | |
| - | * Rakousko - krachl režim - Bachův absolutismus
| + | |
| - | * Napoleon získal Savojsko, Nizzu
| + | |
| - | | + | |
| - | === Revoluce zdola ===
| + | |
| - | * 1860
| + | |
| - | * hlavní představitel italský revolucionář Garibaldi - vrací se do severní Itálie z jižní Ameriky
| + | |
| - | ** plavba na Sicílii - shromáždil 1000 dobrovolníků - červenokošiláci => Neapol
| + | |
| - | ** Garibaldi ustoupil - vzdal se vlivu - předal Viktoru Emanuelovi II. (sardinský král)
| + | |
| - | * server a jih Itálie se sjednotil
| + | |
| - | * 1861 sjednocena Itálie
| + | |
| - | * Turín - hlavní město, Řím - sídlí papež, zbývá připojit Benátsko a papežský stát
| + | |
| - | | + | |
| - | === Další revoluce shora ===
| + | |
| - | * 1861 - 1870
| + | |
| - | * využila spojenectví s Německem
| + | |
| - | * 1866 probíhá evropský konflikt Prusko-Rakouská válka, bojovali u Hradce Králové
| + | |
| - | * Italové podpořili Prusy - vyhráli
| + | |
| - | * Rakousko muselo odevzdat Benátsko Itálii
| + | |
| - | * Prusko-Francouzská válka
| + | |
| - | * hlavní město do Říma 1870
| + | |
| - | * papež ("vězeň" Itálie) x stát (odmítá katolictví, nemá rozhodující postavení)
| + | |
| - | * 1929 - zakončen spory
| + | |
| - | * Lateránské dohody - usmíření, papež odstupné
| + | |
| - | * Itálie - učení náboženství na školách
| + | |
| - | | + | |
| - | == Německo ==
| + | |
| - | * 1848 - akce na sjednocení se nepodařily, revoluce shora z Pruska
| + | |
| - | * 1862 - v úřadě Pruska Otto von Bismarck (kancléř Pruska), vzal si ho pruský král Vilém I.
| + | |
| - | * junkeři - od 1861, výsadkářská šlechta, vojsko, diplomacie
| + | |
| - | ** z nich i Bismarck - věděl o politických situacích, navázal kontakty, sjednotil Německo "krví a železem" (hlavně války, ale i diplomacie)
| + | |
| - | | + | |
| - | === Válka proti Dánsku ===
| + | |
| - | * Prusko se spojilo s Rakouskem
| + | |
| - | * Dánsko prohrálo, šlo o oblasti v Německu
| + | |
| - | * zisk Šlezvicka a Holfštýnska, rozdělili si území
| + | |
| - | * Prusové zabrali obě území
| + | |
| - | | + | |
| - | === Rakousko x Prusko ===
| + | |
| - | * válka 1866
| + | |
| - | * Prusové vběhli do Čech, bitva u Hradce Králové - u Sadové
| + | |
| - | * Prusové zvítězili, lepší taktika a zbraně
| + | |
| - | * 1867 - Rakousko-uherské vyrovnání
| + | |
| - | * jeden vládce, společná měna, armáda
| + | |
| - | * zahraniční politika, jiné zákony a ústava
| + | |
| - | * uherská - zemědělství
| + | |
| - | * vyřazení Rakouska z Německého spolku
| + | |
| - | | + | |
| - | === Vznik severoněmeckého spolku ===
| + | |
| - | * 1867 - převaha Pruska
| + | |
| - | * Bavorsko nejsilnější
| + | |
| - | * jih se nechtěl připojit k severu, hledali oporu proti Bismarckovi, podporovala je Francie
| + | |
| - | | + | |
| - | === Prusko-francouzská válka ===
| + | |
| - | * 1870 vyprovokována, záminka Emžská depeše
| + | |
| - | * 18. 1. 1871 - německé císařství vyhlášeno ve Versailes - sjednocení Německa
| + | |
| - | ** II. císařství (1872 - 1914 (Vilémovské)
| + | |
| - | ** II. říše - fašistické Německo 1936
| + | |
| - | ** I. říše římská - zrušil Napoleon
| + | |
| - | * II. císařství - Vilémovské Německo
| + | |
| - | * 1871 - 1890 - Vilém I., kancléř Bismarck - abdikoval, => Vilém II.
| + | |
| - | | + | |
| - | == Občanská válka v USA ==
| + | |
| - | * válka severu proti jihu, 1861 - 1865
| + | |
| - | * S unie x J konfederace, unie považuje jižany za vzbouřence
| + | |
| - | * USA vzniklo v 1783 po válce za nezávislost
| + | |
| - | * měli prezidenta, ústavu, každý stát vlastní zákonodárství
| + | |
| - | * vznik dvou rozdílných hospodářských systémů
| + | |
| - | ** sever - tržně orientované podnikání
| + | |
| - | *** konkurent Anglie, má výrobky, silnější centrální vláda
| + | |
| - | *** svobodná námezní síla - dělníci
| + | |
| - | *** odpor k otroctví - dva důvody - na severu jim to připadalo nedůstojné; jih byl nezajímavý z hlediska obchodu
| + | |
| - | ** jih - hospodářsky závislý (desetina bělochů - správci, dozorci, plantážníci)
| + | |
| - | *** bavlna do Anglie, plantáže, zemědělství, závislost na Anglii
| + | |
| - | *** větší autonomie států
| + | |
| - | *** otroci - černoši, neměli majetek, nemohli být vzděláváni
| + | |
| - | *** životní závislost na otroctví
| + | |
| - | * na severu hnutí za zrušení otroctví - abolicionismus - "cesta svobody"
| + | |
| - | * 1854 - vznik Republikánské strany (program zrušení otroctví) - Lincoln
| + | |
| - | * 1860 - v prezidentských volbách zvítězil Abraham Lincoln
| + | |
| - | * spor mezi severními a jižními státy o nová území Nebrasky a Kansasu, o zavedení otroctví
| + | |
| - | * do bojů v Kansasu zasáhl John Brow - zatčen - ve Virginii popraven, stalo se symbolem pokrokových protiotrokářských sil
| + | |
| - | * 20. 12. 1860 se rozhodla jižní Karolína vystoupit z Unie, následovalo ji 10 států
| + | |
| - | * vznikly tak Konfederované státy Americké (konfedereace) s vlastní ústavou, jejichž prezidentem byl zvolen Jefferson Davis
| + | |
| - | * hlavní město Konfederace - Richmond ve Virginii
| + | |
| - | * vznik nejkrvavějšího domácího konfliktu v amerických dějinách (600 tisíc obětí)
| + | |
| - | * unie - sever - hlavní město Washington; Lincoln
| + | |
| - | * jih - vojevůdce - generál Lee, sever - Sherman, Grant
| + | |
| - | * hranice mezi severem a jihem v občanské válce Dixie (také hymna jihu)
| + | |
| - | * počátek konfliktu - odstřelování oddílů Unie v pevnosti Fort
| + | |
| - | * Sumter v Jižní Karolíně u Charlestonu - duben 1861
| + | |
| - | * oficiální začátek války 15. dubna 1861, Lincoln povolal 75 tisíc dobrovolníků
| + | |
| - | * 19. dubna 1961 vyhlásil blokádu jižanských přístavů, nemohli vyvážet bavlnu = bez peněz
| + | |
| - | * zpočátku docházelo pouze k menším ozbrojeným střetům
| + | |
| - | * první velká bitva - 21. 7. 1861 u Bull Runu - drtivá porážka severu
| + | |
| - | ** bylo jasné, že půjde o delší konflikt než obě strany očekávaly
| + | |
| - | * v dubnu 1862 zavedla Konfederace povinné odvody do armády a v roce 1863 je zavedla i Unie
| + | |
| - | * 22. 9. 1862 přednesl Lincoln Předeběžné vyhlášení podle kterého byli od 1. 1. 1863 všichni otroci na územích Unie svobodni (definitivní osvobození otroků znamenal až 13. dodatek Ústavy z 1865)
| + | |
| - | * od 1863 první oddíly černošských dobrovolníků - pomohly v bitvách proti konfederaci
| + | |
| - | * 1863 Homestead Act - bezplatné přidělování půdy vojákům severu
| + | |
| - | * 1863 bitva u Gettysburgu - jižané poražení - Lee porážka - stáhnout
| + | |
| - | * 9. dubna 1865 se sešel Lee s Grantem (seveřan) v Appamatoxu, kde Lee kapituloval - v průběhu týdnů se vzdaly všechny zbývající jižanské jednotky
| + | |
| - | * důsledky
| + | |
| - | ** 14. dubna 1865 byl na Lincolna při návštěvě Fordova divadla ve Washingtonu spáchán atentát - atentátník John Wilkes Booth
| + | |
| - | ** plánovali zabít i jiné - Grant
| + | |
| - | ** tím jihu spíše uškodil
| + | |
| - | * 2. fáze 1865-1877 rekonstrukce
| + | |
| - | * vyrovnání rozdílů mezi severem a jihem (politické, ekonomické, rasové)
| + | |
| - | * na jihu - vojenská správa a vynucováno dodržení 13. a 14. dodatku ústavy
| + | |
| - | * z větší části negramotní otroci bývalí - úřady
| + | |
| - | * vznikla rasistická organizace Ku-Klux-Klan
| + | |
| - | * vlna odporu - vojenská okupace jihu nakonec ukončena
| + | |
| - | * správa svěřena místním vládám
| + | |
| - | * občanská válka - nejkrvavější konflikt na území severní Ameriky
| + | |
| - | * i když černoši svobodní, nebyli plnoprávní občané
| + | |
| - | | + | |
| - | == Rusko ==
| + | |
| - | * 19. století - 1914
| + | |
| - | * zaostalý stát, nevolnictví, buržoazní monarchie
| + | |
| - | * samoděržaví - absolutistická vláda
| + | |
| - | * velmocenská politika - Sibiř, Blízký Východ, Čína, Balkán
| + | |
| - | * silná pozice pravoslavné církve
| + | |
| - | * nevolnictví - většina obyvatel v zemědělství - 90% negramotní
| + | |
| - | * car Mikuláš I. (1825 - 1855)
| + | |
| - | * zaslepená víra v Boží poslání vybudovat z Ruska fungující samoděržavný stát, absolutistická vláda, odmítá vše od západu
| + | |
| - | * podle něj jsou jakékoli vlivy západu škodlivé a liberály považoval za vlastizrádce (brutální potrestání děkabristických povstalců - 1825)
| + | |
| - | * obranou proti "západní nákaze" je izolace Ruska
| + | |
| - | * opozice proti Mikulášovi I. - slavjanofilové, západníci
| + | |
| - | * Krymská válka 1853 - 56
| + | |
| - | * Alexandr II. (1855 - 1881)
| + | |
| - | * musí udělat změny, nakloněn reformám, přistoupil na radikalizaci obyvatelstva
| + | |
| - | * 1861 manifest o zrušení nevolnictví (poddanství a roboty)
| + | |
| - | ** svobodní občané (hlavně rolníci) bez politických práv, neměli majetek určité výše, půdu si museli koupit - kritika - Černyševský
| + | |
| - | * reforma soudní - odebráno šlechtě - soudci jmenováni carem
| + | |
| - | * zrušeny tělesné trsty, reogranizace místní správy
| + | |
| - | * 60. léta vzniká v Rusku hnutí narodniků (raznočinci - studenti)
| + | |
| - | * chtějí změnit systém - připravují revoluci, zaměřili se na rolníky
| + | |
| - | * práva lidí, proti carismu - nechtěli - narodnici věznění
| + | |
| - | * hnutí za radikalizaci rolníků
| + | |
| - | * "choždemije v narod" - chodit mezi lid, ovlivňují rolníci na vesnicích
| + | |
| - | * neúspěch narodniků - část vytvořila organizaci Narodnaja volja - radikální křídlo - anarchistické náory (hnutí) - atentáty na cara
| + | |
| - | * 1881 - neúspěšný atentát na cara, poprava (i Alexandra Uljanova) - Lenin
| + | |
| - | ** Alexandr III. - absolutismus, cenzura, samoděržaví, rychlý ekonomický růst Ruska - stavba Transsibiřské magistrály, podniky, průmyslová centra - Moskva, Petrohrad, kumulují se dělníci za strašných podmínek
| + | |
| - | ** Mikuláš II. (1894 - 1917) poslední romanovec
| + | |
| - | *** kněžna Alexandra - němka, syn Alexej - nemocý, malé srážení krve, lidový léčitel - Rasputin (Grigorij) - ovlivňoval politiku
| + | |
| - | *** absolutistická vláda, průmyslová revoluce, budování železnic - Transsibiřská magistrála
| + | |
| - | *** zrychluje se populační růst, ale ve městech přesto žije málo lidí
| + | |
| - | *** velké rozdíly mezi sociálními vrstvami, vysoká negramotnost
| + | |
| - | *** 1917 přinucen k abdikaci
| + | |
| - | *** v průběhu občanské války byl i s rodinou zavražděn bolševiky, pravoslavní jej považují za svatého
| + | |
| - | * sociálně demokratická strana: marxismus
| + | |
| - | ** 1898 - Minsk - první sjezd této ruské strany - symbolické založení, sjezd rozehnán, účastníci zatčeni
| + | |
| - | ** kvůli policejnímu útisku pracovala strana v emigraci a hluboké ilegalitě
| + | |
| - | ** 1903 - Brusel a Londýn - druhý sjezd - opravdové založení strany (Lenin)
| + | |
| - | * 1905 - masové stávky - dílčí zavedení občanských práv a svobod (buržoazní demokratická revoluce v Rusku)
| + | |
| - | * 1912 - rozdělení Ruské sociálně demokratické strany na dvě větve na konferenci v Praze
| + | |
| - | ** bolševici - v čele Lenin - po revoluci působí na stranu v emigraci
| + | |
| - | ** munševici - klaní se k západoevropskému revizionistickému pojetí marxismu. Podstatou je, že se toto pojetí navenek jen "tváří" jako marxismus, byli mírní a spíše vyjednávali
| + | |
| - | * zahraniční politika ruska
| + | |
| - | ** upevnění ruské nadvlády na Kavkazu
| + | |
| - | ** proniknutí ruských vojsk do Asie - střed ruských a britských zájmů v Afgánistánu, konflikt vyřešen dohodou
| + | |
| - | ** dohoda o rozdělení vlivu mezi Ruskem a Británií - vliv západu v Číně, Rusko tedy od smlouvy upustilo a odhlásilo svůj zájem o podíl při dělení sfér vlivu na dálném východě
| + | |
| - | ** až v 1904 vypukla mezi Ruskem a Japonskem válka o sféry vlivu na čínském pobřeží - překvapivě rychlá prohra Ruska
| + | |
| - | ** 1907 založení Trojdohody (Británie, Francie, Rusko)
| + | |
| - | ** Japonsko zaostalé do poloviny 19. století
| + | |
| - | *** USA je přinutilo otevřít se světu
| + | |
| - | *** Rusko-japonská válka (1904-5) - bojovalo se o přístavy na dálném východě
| + | |
| - | ** 1904 - japonské loďstvo napadlo ruskou flotilu v přístavu Port Arthur
| + | |
| - | ** 1905 - zničení ruské flotily v průlivu Cušima - pozemní armáda Japonska napadla město Muhdem - porážka Ruska
| + | |
| - | ** asijský stát poprvé porazil evropskou velmoc
| + | |
| - | ** důsledek - nepokoje v Rusku - revoluce 1905, mezinárodní blamáž Ruska
| + | |
| - | ** Ruská buržoazní revoluce (1905 - 1907)
| + | |
| - | ** prohrálo s Japonskem, chaos, nedostatek potravin
| + | |
| - | ** 9. ledna 1905 - Petrohrad - "krvavá neděle" - pochod dělníků (pokojná protestní manifestace před zimním palácem)
| + | |
| - | *** snaha upozornit na své těžké postavení ve společnosti a předat petici, byli beze zbraní
| + | |
| - | *** krvavě potlačeno, 1000 mrtvých
| + | |
| - | ** 1905 další radikalizace mezi dělníky - i do dalších průmyslových center, částečně zasáhla armádu
| + | |
| - | ** 1905 červen - vzpoura námořníků v Oděse na křižníku Potěmkin
| + | |
| - | *** posádka změnila kurs a odplula do Rumunska - to vydalo vzbouřence a byli popraveni
| + | |
| - | ** září 1905 - generální stávka v Moskvě pod vedením Lenina potlačeno
| + | |
| - | ** říjen 1905 - povstání vojska - pevnost Kranštandt - potlačeno
| + | |
| - | ** 1906-7 rolnické bouře na venkově, potlačení, konec revoluce
| + | |
| - | ** říjen 1905 - manifest o ústavě, car vydal ústavu, málo dodržována, parlament Ruská duma - podřízen carovi
| + | |
| - | ** ministr Stolypin - reformy venkova, chce tržní stavy, rolníci aby mohli prodávat přežitky
| + | |
| | | | |
| | [[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | | [[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] |
