Poslední dějepis

Z 8.B8 wiki

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na:navigace, hledání
(→Francie v 2. pol. 19. stol.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
== "Jaro národů" ==
 
-
*1848/1849
 
-
*Německo - snaha o sjednocení
 
-
*Rakousko - snaha o svržení absolutní nadvlády Rakouska
 
-
*Itálie - snaha o sjednocení
 
-
*Francie - snaha o liberalismus
 
-
*důvody:
 
-
**odpor k přežitkům feudalismu a absolutismu, které brzdily kapitalistické podnikání
 
-
**lid požaduje konstituci (ústavu)
 
-
**v některých zemích národní požadavky
 
-
**hospodářská krize a neúroda (1846 sucho a nákaza brambor -> neúroda a hlad)
 
-
*společné cíle:
 
-
**odstranění feudalismu a absolutismu
 
-
**občané požadují podíl na politickém dění
 
-
 
-
=== Revoluce v Itálii - Risorgimento ===
 
-
*risorgimento = vzkříšení
 
-
*leden 1848 - povstání chudiny proti neapolskému králi - požadavek konstituce a konce absolutismu
 
-
*cíle: liberalizace, sjednocení, vyhnání Habsburků
 
-
*Itálie byla rozdělená: Sardinské království (vládne Viktor Emanuel II., skládá se z Piemontu a Sardinie, Savojská dynastie - jediná původní italská, hlavní město Torino), všude jinde na severu Habsburkové, na jihu Bourboni, ve středu Papežský stát
 
-
*celkově měla italská revoluce 2 křídla:
 
-
*1) revoluce zdola: z lidových vrstev, Giuseppe Mazzini - revolucionář, tvůrce Mladé Itálie (hnutí, 1831), revoluce v Itálii, potlačeno ještě roku 1848, Giuseppe Garibaldi - s Mazzinim vytvořili Římskou republiku - 1849 poraženi
 
-
*2) revoluce shora: hrabě Camillo Cavour - ministerský předseda Sardinského království, představitel monarchistického řešení, na severu Itálie dal dohromady armádu, která se ale scházela velmi pomalu.. výsledkem neúspěch, do severní Itálie vtrhla rakouská armáda v čele s maršálem Radeckým, italskou armádu porazil v létě 1848 u Custozy a v březnu 1849 u Novary
 
-
*Risorgimento nemělo úspěch
 
-
 
-
=== Únorová revoluce ve Francii ===
 
-
*politickou moc po roce 1830 zde mají velkopodnikatelé, velkostatkáři; proti nim byli střední a drobní podnikatelé (buržoazie) a chudší vrstvy
 
-
*právě drobní podnikatelé - "opozice" - chtěli získat změnou ústavy a novým volebním právem nové pravomoci, pořádali "bankety" - jeden v únoru 1848 byl zakázán -> lid povstal (dělníci, řemeslníci, studenti), bojovali v pařížských ulicích proti vojsku, které se k nim poté přidalo -> 25. 2. 1848 vyhlášena republika; prozatímní vláda
 
-
*cíl vytvořit ústavu a zákony (liberálové a socialisté)
 
-
*socialisté prosazovali zákony, které dělníkům umožnily právo na shromažďování, právo na práci, vládou byly zřízeny "národní dílny" - financovány státem (měly snížit nezaměstnanost) - zvýšení daní - nespokojenost - pád vlády -> nová vláda bez socialistů - zrušení národních dílen -> "červnové povstání" dělníků - krvavě potlačeno, vydána nová ústava - republika, úřad prezidenta - synovec Napoleona
 
-
*1851 si prodloužil funkci prezidenta na 10 let (z původních 4) -> 1852 se prohlásil císařem Francie -> tzv. 2. císařství, Napoleon III.; typ vlády tzv. "bonapartismus" - politika cukru a biče - v sociální oblasti ústupky, potlačování nepokojů
 
-
 
-
=== Revoluce v Německu 1848 ===
 
-
*cíle: liberalizace, sjednocení
 
-
*březen 1848 - revoluce ve státech Německého spolku; Prusko - revoluce v Berlíně, pruský král Fridrich Vilém IV. slíbil ústavu
 
-
*Vorparlament ("předparlament") - liberálové ze všech států svolali sněm do Frankfurtu, jednání o sjednocení Německa a ústavě, 3 koncepce budoucího Německa podle teorie pangermanismu - sjednocení Němců do jednoho státu (stejně tak panslavismus - spolupráce všech Slovanů)
 
-
**1) Velké Německo - sjednocení všech Němců včetně západních zemí Rakouska (i Čech a Moravy), vůdcem by bylo Rakousko. Pozván byl také zástupce Českých zemí - František Palacký, který svou účast odmítl otevřeným dopisem. "Čechové a Němci jsou historicky odvěcí nepřátelé, Český stát nikdy nebyl skutečnou součástí Svaté říše římské" (sporné) -> na Vorparlamentu nebyl od nás žádný zástupce
 
-
**2) Malé Německo - bez Rakouska - území Německého spolku, vůdce Prusko
 
-
**3) teorie Německé republiky - prosazovali Marx a Engels, jediná koncepce plánované republiky, neuspěli
 
-
**poslanci jednali, lidové hnutí v Prusku na podzim 1848 poraženo, celkově revoluce utichaly .. jaro 1849 - poslanci se domluvili na koncepci Malého Německa, králem měl být pruský král, ale ten odmítl korunu od lidu (když už, tak chtěl vládnout absolutisticky - chtěl si moc dobýt, rozehnal sněm)
 
-
*Německo bylo dál roztříštěné, ale většina států zrušila poddanství
 
-
*v Německu probíhala revoluce zdola
 
-
 
-
=== Revoluce v Rakousku 1848-1849 ===
 
-
*cíl - konstituce a osvobození se od nadvlády (Slováci, Slovinci a Chorvati byli dokonce pod dvojím národnostním tlakem - Rakouska i Maďarska)
 
-
*revoluce vypukla postupně v hlavních městech
 
-
**11.3.1848 - Praha - bez barikád v ulicích
 
-
**13.3.1848 - Vídeň - chtěli ústavu, v ulicích barikády, svržení Metternicha - utekl do Anglie
 
-
**15.3.1848 - Budapešť (nakrátko sjednocení Budínu, Starého Budínu a Pešti; předtím i potom do 1873 3 samostatná města)
 
-
*Ferdinand V. slíbil kabinetními listy (druh císařské korespondence) ústavu
 
-
*do Vídně byl svolán Říšský sněm - cílem vypracovat ústavu - první koncepty byly nepřijatelné; 7.9.1848 zrušeno poddanství, zrušení roboty za výkup - museli si novou půdu koupit nebo pronajmout; nástup občanské společnosti v Rakousku
 
-
*podzim 1848 - znovu revoluce ve Vídni - nespokojenost s postupem jednání na sněmu - barikády - sněm se přestěhoval do Kroměříže (arcibiskupský zámek)
 
-
*mezitím v létě z Vídně odjel císařský dvůr, nejprve do Innsbrucku, poté na Moravu do Olomouce (pobývali v Arcibiskupském paláci) - 2. 12. zde abdikoval Ferdinand V. a na trůn nastoupil osmnáctiletý František Josef I. (vládl 1848 - 1916) - zpočátku vládl moderněji, ale měl zkostnatělé myšlení - ke konci 19. století byly jeho myšlenky naprosto zastaralé -> Rakousko rozbito za první světové, značný podíl na tom měl náš zahraniční odboj
 
-
*4.3.1849 - oktrojovaná ústava = "lidu vnucená" - základem ústavy byla jednota Rakouské monarchie - žádná změna - vyprovokovala další boje v Maďarsku
 
-
*7.3.1849 - císař nechal rozehnat sněm (už splnil účel - ústavu)
 
-
 
-
=== Revoluční události v Čechách v letech 1848 - 1849 ===
 
-
*29.2.1848 - první zprávy o revoluci ve Francii - zprávu šířili radikální studenti - spolek Repeal - situace se radikalizovala
 
-
*11.3.1848 - ve Svatováclavských lázních schůze pražských vlastenců - zvolen Svatováclavský výbor - měl vypracovat petici s požadavky Čechů císaři:
 
-
**a) státoprávními - aby české úřady sídlily v Čechách, ne ve Vídni apod.
 
-
**b) národnostní - aby byla čeština na úřadech zrovnoprávněna s němčinou apod.
 
-
**c) demokratické - zrušení cenzury, právo shromažďování atd.
 
-
*-> císař slíbil dvěma kabinetními listy projednání požadavků -> v Čechách uvolnění atmosféry, zakládány "Národní gardy" - polovojenské spolky, "Studentské legie" - cvičí se zbraní; vše bylo konstituční - šátky, rohlíky, ...
 
-
*v dubnu byl v Praze založen Národní výbor - aby koordinoval politicko situaci, byli tam liberálové (Palacký - zastánci jednání) a radikálové (Sabina, Fryč) - cíle měli ale stejné
 
-
*2.6.1848 se sešel v Praze Slovanský sjezd - 350 delegátů (i anarchista Bakunin) - měl být protiváhou Vorparlamentu - myšlenky panslavismu i austroslavismu; předsedou sjezdu byl František Palacký; jednání nemělo výrazné výsledky, jen Deklaraci slovanských národů (Šafařík)
 
-
*sjezd narušen Svatodušními bouřemi - v neděli 12.6.1848 se na Koňském trhu konala sbratřovací mše, zpívali tehdejší slovanskou hymnu "Hej, Slovane!", poté ve Vodičkově ulici střet s policií, omylem zastřelili kněžnu Windischgrätzovou, která se na incident dívala z okna - její manžel, generál armády tou dobou byl u Prahy - obklíčil město s tím, že jestli nenastane klid, bude bojovat -> klid nenastal - studenti stavěli barikády do 17.6., kdy Windischgrätz pohrozil bombardováním prahy -> nastal klid
 
-
*bylo vyhlášeno stanné právo (vojenské zákony, mnohem přísnější; Slovanský sjezd rozehnán)
 
-
*radikálové chystali povstání ještě na květen 1849 - Májové povstání (Fryč, Sabina) - předem prozrazeno, Fryč a Sabina uvězněni na Špilberku
 
-
 
-
=== Revoluce v Maďarsku ===
 
-
*15.3.1848 v Pešti - požadavek ústavy, v čele revoluce šlechtic Lajos Kossuth a kolem něj skupina vlastenců, kteří požadovali ústavu, liberalizaci, ...
 
-
*v Maďarsku byla složitá národnostní problematika - Maďaři požadovali svobodu od Rakouska a zároveň utlačovali slovanské národy, které měly z Maďarů strach -> podporovali Rakousko proti revoluci v Uhrách; Rakousko postavilo do čela rakouské armády Slovince bána (knížete) Jelačiće
 
-
*revoluční nálady vyvrcholily v březnu 1849, kdy byla v Rakousku vyhlášena oktrojovaná ústava
 
-
*Maďaři reagovali vyhlášením republiky, Lajose Kossutha zvolili prezidentem ... ale jinde v Rakousku už byl klid, tak se císař soustředil na uklidnění situace v Uhrách
 
-
*srpen 1849 - bitva u Világoše (orig. Világos) - poslední bitva - Maďaři poraženi rakouskou armádou pod vedením Windischgrätze a armádou Ruska (výpomoc ruského cara, někdy označována za poslední akt Svaté aliance) - definitivně končí revoluce
 
-
*Lájos Kossuth utekl, hodně šlechticů popraveno, padl i maďarský revoluční básník Sándor Petöfi
 
-
 
-
=== Shrnutí "Jara národů" ===
 
-
*politické cíle revolucí nebyly naplněny, protože povstalci se nedomluvili, cíle se tříštily (např. Vorparlament)
 
-
*následovalo ekonomické uvolnění - souvisí se zrušením poddanství a nevolnictví (krom Ruska, kde ještě před 10 let vydrželo) -> nové pracovní síly, dokončuje se první průmyslová revoluce, nastává další rozvoj průmyslu
 
-
 
== 2. polovina 19. století ==
== 2. polovina 19. století ==
*revoluce umožnily rychlé dokončení první průmyslové revoluce
*revoluce umožnily rychlé dokončení první průmyslové revoluce
Řádka 153: Řádka 72:
*Ferdinand Leseps - stavby - Suez, Panama - Korupce, ve Francii kvůli tomu padlo několik vlád; Dyfuzova aféra - Zola - Žaluji
*Ferdinand Leseps - stavby - Suez, Panama - Korupce, ve Francii kvůli tomu padlo několik vlád; Dyfuzova aféra - Zola - Žaluji
-
=== Sjednocení Itálie ===  
+
=== Sjednocení Itálie ===
-
*1. etapa -
+
* sjednocovací pokusy, tři etapy
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
 +
==== Revoluce shora ====
 +
* 1859 - revoluce shora - sever Itálie nejvíce rozdroben
 +
** Banátsko a Lombardie - původně rakouská území
 +
** Sardinské království - největší (Piemont a Sardinie)
 +
*** dynastie - odsud začíná sjednocení
 +
* jih - sjednocený - Neapolské království (Sicilie, jižní Itálie) - Neapol - hlavní město, zde trval absolutismus, král nechce sjednocovat
 +
* 1859 proces revoluce shora zahajuje ministerský předseda C. Cavour
 +
* sjednocuje severní Itálii, armáda, poučen, hledá spojence - Francie
 +
* Napoleon III. proti Rakousku, bitva u Solferina, Rakousko poraženo
 +
* důsledky pro Itálii - připojuje se Lombardie
 +
* Rakousko - krachl režim - Bachův absolutismus
 +
* Napoleon získal Savojsko, Nizzu
 +
=== Revoluce zdola ===
 +
* 1860
 +
* hlavní představitel italský revolucionář Garibaldi - vrací se do severní Itálie z jižní Ameriky
 +
** plavba na Sicílii - shromáždil 1000 dobrovolníků - červenokošiláci => Neapol
 +
** Garibaldi ustoupil - vzdal se vlivu - předal Viktoru Emanuelovi II. (sardinský král)
 +
* server a jih Itálie se sjednotil
 +
* 1861 sjednocena Itálie
 +
* Turín - hlavní město, Řím - sídlí papež, zbývá připojit Benátsko a papežský stát
 +
=== Další revoluce shora ===
 +
* 1861 - 1870
 +
* využila spojenectví s Německem
 +
* 1866 probíhá evropský konflikt Prusko-Rakouská válka, bojovali u Hradce Králové
 +
* Italové podpořili Prusy - vyhráli
 +
* Rakousko muselo odevzdat Benátsko Itálii
 +
* Prusko-Francouzská válka
 +
* hlavní město do Říma 1870
 +
* papež ("vězeň" Itálie) x stát (odmítá katolictví, nemá rozhodující postavení)
 +
* 1929 - zakončen spory
 +
* Lateránské dohody - usmíření, papež odstupné
 +
* Itálie - učení náboženství na školách
 +
== Německo ==
 +
* 1848 - akce na sjednocení se nepodařily, revoluce shora z Pruska
 +
* 1862 - v úřadě Pruska Otto von Bismarck (kancléř Pruska), vzal si ho pruský král Vilém I.
 +
* junkeři - od 1861, výsadkářská šlechta, vojsko, diplomacie
 +
** z nich i Bismarck - věděl o politických situacích, navázal kontakty, sjednotil Německo "krví a železem" (hlavně války, ale i diplomacie)
 +
=== Válka proti Dánsku ===
 +
* Prusko se spojilo s Rakouskem
 +
* Dánsko prohrálo, šlo o oblasti v Německu
 +
* zisk Šlezvicka a Holfštýnska, rozdělili si území
 +
* Prusové zabrali obě území
 +
=== Rakousko x Prusko ===
 +
* válka 1866
 +
* Prusové vběhli do Čech, bitva u Hradce Králové - u Sadové
 +
* Prusové zvítězili, lepší taktika a zbraně
 +
* 1867 - Rakousko-uherské vyrovnání
 +
* jeden vládce, společná měna, armáda
 +
* zahraniční politika, jiné zákony a ústava
 +
* uherská - zemědělství
 +
* vyřazení Rakouska z Německého spolku
 +
=== Vznik severoněmeckého spolku ===
 +
* 1867 - převaha Pruska
 +
* Bavorsko nejsilnější
 +
* jih se nechtěl připojit k severu, hledali oporu proti Bismarckovi, podporovala je Francie
 +
=== Prusko-francouzská válka ===
 +
* 1870 vyprovokována, záminka Emžská depeše
 +
* 18. 1. 1871 - německé císařství vyhlášeno ve Versailes - sjednocení Německa
 +
** II. císařství (1872 - 1914 (Vilémovské)
 +
** II. říše - fašistické Německo 1936
 +
** I. říše římská - zrušil Napoleon
 +
* II. císařství - Vilémovské Německo
 +
* 1871 - 1890 - Vilém I., kancléř Bismarck - abdikoval, => Vilém II.
 +
== Občanská válka v USA ==
 +
* válka severu proti jihu, 1861 - 1865
 +
* S unie x J konfederace, unie považuje jižany za vzbouřence
 +
* USA vzniklo v 1783 po válce za nezávislost
 +
* měli prezidenta, ústavu, každý stát vlastní zákonodárství
 +
* vznik dvou rozdílných hospodářských systémů
 +
** sever - tržně orientované podnikání
 +
*** konkurent Anglie, má výrobky, silnější centrální vláda
 +
*** svobodná námezní síla - dělníci
 +
*** odpor k otroctví - dva důvody - na severu jim to připadalo nedůstojné; jih byl nezajímavý z hlediska obchodu
 +
** jih - hospodářsky závislý (desetina bělochů - správci, dozorci, plantážníci)
 +
*** bavlna do Anglie, plantáže, zemědělství, závislost na Anglii
 +
*** větší autonomie států
 +
*** otroci - černoši, neměli majetek, nemohli být vzděláváni
 +
*** životní závislost na otroctví
 +
* na severu hnutí za zrušení otroctví - abolicionismus - "cesta svobody"
 +
* 1854 - vznik Republikánské strany (program zrušení otroctví) - Lincoln
 +
* 1860 - v prezidentských volbách zvítězil Abraham Lincoln
 +
* spor mezi severními a jižními státy o nová území Nebrasky a Kansasu, o zavedení otroctví
 +
* do bojů v Kansasu zasáhl John Brow - zatčen - ve Virginii popraven, stalo se symbolem pokrokových protiotrokářských sil
 +
* 20. 12. 1860 se rozhodla jižní Karolína vystoupit z Unie, následovalo ji 10 států
 +
* vznikly tak Konfederované státy Americké (konfedereace) s vlastní ústavou, jejichž prezidentem byl zvolen Jefferson Davis
 +
* hlavní město Konfederace - Richmond ve Virginii
 +
* vznik nejkrvavějšího domácího konfliktu v amerických dějinách (600 tisíc obětí)
 +
* unie - sever - hlavní město Washington; Lincoln
 +
* jih - vojevůdce - generál Lee, sever - Sherman, Grant
 +
* hranice mezi severem a jihem v občanské válce Dixie (také hymna jihu)
 +
* počátek konfliktu - odstřelování oddílů Unie v pevnosti Fort
 +
* Sumter v Jižní Karolíně u Charlestonu - duben 1861
 +
* oficiální začátek války 15. dubna 1861, Lincoln povolal 75 tisíc dobrovolníků
 +
* 19. dubna 1961 vyhlásil blokádu jižanských přístavů, nemohli vyvážet bavlnu = bez peněz
 +
* zpočátku docházelo pouze k menším ozbrojeným střetům
 +
* první velká bitva - 21. 7. 1861 u Bull Runu - drtivá porážka severu
 +
** bylo jasné, že půjde o delší konflikt než obě strany očekávaly
 +
* v dubnu 1862 zavedla Konfederace povinné odvody do armády a v roce 1863 je zavedla i Unie
 +
* 22. 9. 1862 přednesl Lincoln Předeběžné vyhlášení podle kterého byli od 1. 1. 1863 všichni otroci na územích Unie svobodni (definitivní osvobození otroků znamenal až 13. dodatek Ústavy z 1865)
 +
* od 1863 první oddíly černošských dobrovolníků - pomohly v bitvách proti konfederaci
 +
* 1863 Homestead Act - bezplatné přidělování půdy vojákům severu
 +
* 1863 bitva u Gettysburgu - jižané poražení - Lee porážka - stáhnout
 +
* 9. dubna 1865 se sešel Lee s Grantem (seveřan) v Appamatoxu, kde Lee kapituloval - v průběhu týdnů se vzdaly všechny zbývající jižanské jednotky
 +
* důsledky
 +
** 14. dubna 1865 byl na Lincolna při návštěvě Fordova divadla ve Washingtonu spáchán atentát - atentátník John Wilkes Booth
 +
** plánovali zabít i jiné - Grant
 +
** tím jihu spíše uškodil
 +
* 2. fáze 1865-1877 rekonstrukce
 +
* vyrovnání rozdílů mezi severem a jihem (politické, ekonomické, rasové)
 +
* na jihu - vojenská správa a vynucováno dodržení 13. a 14. dodatku ústavy
 +
* z větší části negramotní otroci bývalí - úřady
 +
* vznikla rasistická organizace Ku-Klux-Klan
 +
* vlna odporu - vojenská okupace jihu nakonec ukončena
 +
* správa svěřena místním vládám
 +
* občanská válka - nejkrvavější konflikt na území severní Ameriky
 +
* i když černoši svobodní, nebyli plnoprávní občané
 +
== Rusko ==
 +
* 19. století - 1914
 +
* zaostalý stát, nevolnictví, buržoazní monarchie
 +
* samoděržaví - absolutistická vláda
 +
* velmocenská politika - Sibiř, Blízký Východ, Čína, Balkán
 +
* silná pozice pravoslavné církve
 +
* nevolnictví - většina obyvatel v zemědělství - 90% negramotní
 +
* car Mikuláš I. (1825 - 1855)
 +
* zaslepená víra v Boží poslání vybudovat z Ruska fungující samoděržavný stát, absolutistická vláda, odmítá vše od západu
 +
* podle něj jsou jakékoli vlivy západu škodlivé a liberály považoval za vlastizrádce (brutální potrestání děkabristických povstalců - 1825)
 +
* obranou proti "západní nákaze" je izolace Ruska
 +
* opozice proti Mikulášovi I. - slavjanofilové, západníci
 +
* Krymská válka 1853 - 56
 +
* Alexandr II. (1855 - 1881)
 +
* musí udělat změny, nakloněn reformám, přistoupil na radikalizaci obyvatelstva
 +
* 1861 manifest o zrušení nevolnictví (poddanství a roboty)
 +
** svobodní občané (hlavně rolníci) bez politických práv, neměli majetek určité výše, půdu si museli koupit - kritika - Černyševský
 +
* reforma soudní - odebráno šlechtě - soudci jmenováni carem
 +
* zrušeny tělesné trsty, reogranizace místní správy
 +
* 60. léta vzniká v Rusku hnutí narodniků (raznočinci - studenti)
 +
* chtějí změnit systém - připravují revoluci, zaměřili se na rolníky
 +
* práva lidí, proti carismu - nechtěli - narodnici věznění
 +
* hnutí za radikalizaci rolníků
 +
* "choždemije v narod" - chodit mezi lid, ovlivňují rolníci na vesnicích
 +
* neúspěch narodniků - část vytvořila organizaci Narodnaja volja - radikální křídlo - anarchistické náory (hnutí) - atentáty na cara
 +
* 1881 - neúspěšný atentát na cara, poprava (i Alexandra Uljanova) - Lenin
 +
** Alexandr III. - absolutismus, cenzura, samoděržaví, rychlý ekonomický růst Ruska - stavba Transsibiřské magistrály, podniky, průmyslová centra - Moskva, Petrohrad, kumulují se dělníci za strašných podmínek
 +
** Mikuláš II. (1894 - 1917) poslední romanovec
 +
*** kněžna Alexandra - němka, syn Alexej - nemocý, malé srážení krve, lidový léčitel - Rasputin (Grigorij) - ovlivňoval politiku
 +
*** absolutistická vláda, průmyslová revoluce, budování železnic - Transsibiřská magistrála
 +
*** zrychluje se populační růst, ale ve městech přesto žije málo lidí
 +
*** velké rozdíly mezi sociálními vrstvami, vysoká negramotnost
 +
*** 1917 přinucen k abdikaci
 +
*** v průběhu občanské války byl i s rodinou zavražděn bolševiky, pravoslavní jej považují za svatého
 +
* sociálně demokratická strana: marxismus
 +
** 1898 - Minsk - první sjezd této ruské strany - symbolické založení, sjezd rozehnán, účastníci zatčeni
 +
** kvůli policejnímu útisku pracovala strana v emigraci a hluboké ilegalitě
 +
** 1903 - Brusel a Londýn - druhý sjezd - opravdové založení strany (Lenin)
 +
* 1905 - masové stávky - dílčí zavedení občanských práv a svobod (buržoazní demokratická revoluce v Rusku)
 +
* 1912 - rozdělení Ruské sociálně demokratické strany na dvě větve na konferenci v Praze
 +
** bolševici - v čele Lenin - po revoluci působí na stranu v emigraci
 +
** munševici - klaní se k západoevropskému revizionistickému pojetí marxismu. Podstatou je, že se toto pojetí navenek jen "tváří" jako marxismus, byli mírní a spíše vyjednávali
 +
* zahraniční politika ruska
 +
** upevnění ruské nadvlády na Kavkazu
 +
** proniknutí ruských vojsk do Asie - střed ruských a britských zájmů v Afgánistánu, konflikt vyřešen dohodou
 +
** dohoda o rozdělení vlivu mezi Ruskem a Británií - vliv západu v Číně, Rusko tedy od smlouvy upustilo a odhlásilo svůj zájem o podíl při dělení sfér vlivu na dálném východě
 +
** až v 1904 vypukla mezi Ruskem a Japonskem válka o sféry vlivu na čínském pobřeží - překvapivě rychlá prohra Ruska
 +
** 1907 založení Trojdohody (Británie, Francie, Rusko)
 +
** Japonsko zaostalé do poloviny 19. století
 +
*** USA je přinutilo otevřít se světu
 +
*** Rusko-japonská válka (1904-5) - bojovalo se o přístavy na dálném východě
 +
** 1904 - japonské loďstvo napadlo ruskou flotilu v přístavu Port Arthur
 +
** 1905 - zničení ruské flotily v průlivu Cušima - pozemní armáda Japonska napadla město Muhdem - porážka Ruska
 +
** asijský stát poprvé porazil evropskou velmoc
 +
** důsledek - nepokoje v Rusku - revoluce 1905, mezinárodní blamáž Ruska
 +
** Ruská buržoazní revoluce (1905 - 1907)
 +
** prohrálo s Japonskem, chaos, nedostatek potravin
 +
** 9. ledna 1905 - Petrohrad - "krvavá neděle" - pochod dělníků (pokojná protestní manifestace před zimním palácem)
 +
*** snaha upozornit na své těžké postavení ve společnosti a předat petici, byli beze zbraní
 +
*** krvavě potlačeno, 1000 mrtvých
 +
** 1905 další radikalizace mezi dělníky - i do dalších průmyslových center, částečně zasáhla armádu
 +
** 1905 červen - vzpoura námořníků v Oděse na křižníku Potěmkin
 +
*** posádka změnila kurs a odplula do Rumunska - to vydalo vzbouřence a byli popraveni
 +
** září 1905 - generální stávka v Moskvě pod vedením Lenina potlačeno
 +
** říjen 1905 - povstání vojska - pevnost Kranštandt - potlačeno
 +
** 1906-7 rolnické bouře na venkově, potlačení, konec revoluce
 +
** říjen 1905 - manifest o ústavě, car vydal ústavu, málo dodržována, parlament Ruská duma - podřízen carovi
 +
** ministr Stolypin - reformy venkova, chce tržní stavy, rolníci aby mohli prodávat přežitky
[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]]
[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]]

Verze z 26. 1. 2011, 14:36

Obsah

2. polovina 19. století

Nástup kolonialismu

Britské impérium 2. pol. 19. stol.

Francie v 2. pol. 19. stol.

Sjednocení Itálie

Revoluce shora

Revoluce zdola

Další revoluce shora

Německo

Válka proti Dánsku

Rakousko x Prusko

Vznik severoněmeckého spolku

Prusko-francouzská válka

Občanská válka v USA

Rusko

Citováno z „http://jahudky.jirik.us/wiki/Posledn%C3%AD_d%C4%9Bjepis“
Navigace
Nástroje