Poslední dějepis
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
(Obsah stránky nahrazen textem „{{Zápis|2. polovina 19. století}} Kategorie:Zápisy z dějepisu“) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Zápis|2. polovina 19. století}} | {{Zápis|2. polovina 19. století}} | ||
| + | {{Zápis|Velká válka}} | ||
[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | [[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | ||
Verze z 18. 2. 2011, 12:24
2. polovina 19. století
Rakouská monarchie a české země 2. poloviny 19. století
- revoluce 1848 politicky poražena
- nejdřív v Čechách, potom Rakousko, nakonec Maďarsko
- vydána Oktrojovaná ústava 1849 - nedílnost Rakouska - nikdy nezačala platit
- 31. 12. 1850 - Silvestrovské dekrety - ústava zrušena
- vládne císař František Josef I.
- Bachův absolutismus (obecně neoabsolutismus) 1850-9
- Alexandr Bach - ministr vnitra
- silná cenzura, reorganizace policie, stálý dohled
- prosazuje reformy, ale pouze v ekonomické oblasti
- císař se opírá také o bohaté (německá a rakouská buržoasie)
- reformy shora
- nefungují spolky, noviny, zákaz vystupování politiků a umělců (Karel Havlíček Borovský, ...)
- Alexandr Bach - ministr vnitra
- 2. polovina 19. století - Bachův absolutismus slábne - vůdcové radikálů osvobozeni 1848 (Sabina, Frič)
- 1859 - bitva u Solferina (Itálie), Rakousko poraženo - ztráta Lombardie
- Bach odstupuje z funkce
- říjen 1860 - říjnový diplom, oficiální slib konce absolutismu, slib ústavy
- 1861 - ústava (únorová ústava)
- Rakousko - konstituční monarchie
- základní občanská práva
- zřízen parlament - říšská rada ve Vídni - volení zástupci ze všech částí monarchie, volební cenzus existuje pořád
- stále prosazována jednota a nedílnost říše
- 1863 pozastavena její platnost - pro odpor Maďarů
- postupný rozvoj národního života - spolky kulturního života (Sokol, Hlahol)
- Rakousko bojuje s Pruskem o prvenství v nově vzniklé Německé říši
- 1864 - Rakousko + Prusko X Dánsko
- důvod - německy mluvící oblasti na území Dánska
- Prusko zabírá všecha území bez ohledu na Rakousko
- 1866 - Prusko rakouská válka
- bitva u Sadové - rakušané na hlavu poražení
- Prusko ovládlo ale severní Německo
- 1867 - Rakousko-uherský dualismus
- společný: panovník, měna, armáda, zahraniční politika
- konfederace
- rozdílné: (ekonomika), ústava
- Rakousko - 67' Prosincová ústava - lidská práva
- Uhry - předělaná ústava 48'
- monarchie rozdělena na dvě části
- země zalitavské (Uhry, Slovensko, Sedmihradsko)
- předlitavské (Čechy, Morava, Rakousko, Halič)
Rozvoj českých zemí
- dokončena první průmyslová revoluce
- růst těžkého průmyslu - hutnické závody a pod. + železniční síť + rostoucí mechanizace
- např.: Ringhofferova - Daňkova strojírna v Praze
- závody Emila Škody, Plzeň
- Ostravsko - černé uhlí
- severní Čechy - hnědé uhlí
- Brno - textil
- České země - nejprůmyslovější oblasti Rakouska-Uherska
- 50. léta - minimální politická činnost (spolky i časopisy zakázány)
- liberální politikové - Palacký, Rieger
- politický život oživen - politické spolky - zárodky budoucích stran, obnovuje se politická žurnalistika
- 1862 - zahájena představení v Prozatimním divadle
- 1868 - základní kámen Národního divadla
- Bedřich Smetana, Němcová, Hálek, Mánes
- 1862 - Sokol - Tyrš, 1861 - Hlahol
- Čechové jsou nespokojeni s dualismem
- pořádají se "Tábory lidu" od 1868 - politická shromáždění na památných místech (Blaník, Říp)
- rusofilství obnoveno (panslavismus) na výstavě v Moskvě
- 1870 - čeští politikové požadují stejnou samostatnost jako Maďaři
- popud - Francouzsko-Pruská válka + vytvoření německého císařství (což bylo nebezpečné pro Rakousko - nevěděli nic o politice Pruska)
- fundamentálky - fund. články - pokus o získání autonomie, úřadů v češtině, požadavky na císaře
- císař s nimi jedná, ale po smlouvě Pruska s Rakouskem už jednání ochabuje (1871)
- protest Maďarů a Rakouských Němců
- krach české politiky
- 1872 - česká politika - politika pasivní rezistence - státoprávní ohrazení - projev s vysvětlením neúčasti na jednáních říšské rady
- Národní strana (založena 1848)
- část nesouhlasí s politikou pasivní rezistence - rozděleni 1874
- staročeši - konzervativní, Palacký + Rieger
- mladočeši - liberálové, bratři Grégrové (Eduard a Julius) "Národní strana svobodomyslná"
- část nesouhlasí s politikou pasivní rezistence - rozděleni 1874
- 80. léta - drobečková politika
- Čechy přijímají alespoň malé ústupky ze strany Rakouska
- rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou část
- do vlády přijat Alois Pražák, první český ministr
- Čechy přijímají alespoň malé ústupky ze strany Rakouska
- 1880 - vydána Stremayerova jazyková nařízení, v Čechách povinná dvojjazyčnost úředníků
- 1890 - končí staročeši (rozpadli se)
- domluvili se s Němci na tzv. Punktacích (rozdělení jazykových okresů, podle převahy obyvatelstva určen úřední jazyk) - neprošlo to
- propadli ve volbách
- 90. léta - aféry (rozhýbaly českou politickou scénu
- první proves s omladinou 1894
- "omladina" - radikální studenti, novináři, umělci
- ve skutečnosti nevytvořili spolek, spojoval je časopis Omladina
- Rudolf Mrva - odmítali ho přijmout mezi ně - udal je (údajně přípravy atentátů na císaře - nebyla to pravda)
- zatýkání - odsouzení (76 - obžalovaných - Kramář, Rašín, Neumann)
- Mrva zavražděn během procesu, o rok později amnestováni
- druhý 1899 Hilsneriáda
- žid Leopold Hilsner, obviněn z vraždy mladé dívky z Polné
- odsouzen, později omilostněn
- žid Leopold Hilsner, obviněn z vraždy mladé dívky z Polné
- první proves s omladinou 1894
- 1907 - zrušen volební cenzus, volit nesmějí ženy, vojáci, sezónní pracovníci
- od 80. let vznikají politické strany
- 1874 - Rakouská sociálně demokratická strana, pro všechny národy - nepůsobí to dobře
- 1878 - Československá sociálně demokratická strana (Praha - Břevnov, hostinec "U Kaštanu")
Velká válka
Mezinárodní vztahy před první světovou válkou
- ohniska napětí
- Balkán - "sud se střelným prachem"
- spory o území slovanských zemí mezi Tureckem a Ruskem (později Rakouskem)
- Srbové - první autonomní a poté samostatnost, začali se chovat jako balkánská velmoc, chtěli spojit Srby
- vymanilo se Řecko a nejpozději Bulhaři
- 1884 - Berlínský kongres - sešli se zástupci velmocí, jednání o koloniích, určitá dohoda (ale porušována)
- Rakousko-Uhersko získalo protektorát nad Bosnou a Hercegovinou
- 1908 - Anexe Bosny a Hercegoviny (násilné připojení)
- svobodné země chtěly osvobodit i zbytek
- 1912-13 - Balkánské války
- Srbsko + Černá hora + Bulharsko + Rumunsko proti Turecku (Osmani) - 1912, Turci poraženi
- vznikla Albánie a Turecko vzdát balkánského území
- rozdělení zemí - nespokojenost Bulharů
- 1913 - Srbsko + Černá hora + Rumunsko x Bulharsko = druhá Balkánská válka, Bulhaři poraženi
- Dálný východ - Čína slabá (pozn. 1911 zaniká čínské císařství)
- těží z ní Angličané, Francouzi, Rusové a Japonci (zde nerostné suroviny - v podstatě rozkrádali)
- 1900 povstání boxerů - ničení majetku - potlačeno velmocemi (přivádí i vojska)
- 1904-5 Rusko-Japonská válka
- Blízký východ - těža ropy a strategická území - místa sporu
- Persie, Irák, Írán, Afgánistán
- Velká Británie x Rusko
- Afgánistán - protektorát Británie
- Afrika - zájmy evropských velmocí a zisk kolonií
- Etiopie - měla o ni zájem Británie - Italové na ni koncem 19. století zaútočili
- sever - spor o Lýbii
- nakonec urovnáno
- Balkán - "sud se střelným prachem"
Příčiny
- boj o nové rozdělení světa, kolonie
- Trojdohoda (Francie, Velká Británie, Rusko) - 1907 proti Trojspolku (Německé císařství, Rakousko-Uhersko, Itálie)
- militarismus Německa, růst nacionalismu a s ním spojené územní požadavky (Německé a Italské kolonie, Německo - Mitteleuropa)
- dlouhodobé - doutnalo
- boj demokratických a monarchistických režimů
- záminky
- Sarajevský atentát (28. 6. 1914) - spáchán na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Esle a jeho ženu hraběnku Žofii Chotkovou - byli zastřeleni srbskými nacionalisty (členové tajné organizace Mladá Bosna - ve spojení s Černou rukou)
- při příležitosti manévrů rakouské armády - inspekce
- atentátník Gavrilo Princip - on střílel, 17 let, byl zajat, souzen a odsouzen na doživotí (v Čechách na Terezíně, před koncem války zemřel na TBC0
- většina zajatců ale utekla do Srbska - rakouská policie chtěla, aby je Srbsko vydalo - nestalo se - 18. 7. 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku
- Sarajevský atentát (28. 6. 1914) - spáchán na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Esle a jeho ženu hraběnku Žofii Chotkovou - byli zastřeleni srbskými nacionalisty (členové tajné organizace Mladá Bosna - ve spojení s Černou rukou)
Charakteristika války
- světovost válečného konfliktu - zapojeno 34 států světa z tehdejších 54 + všechny kolonie bojujících zemí
- válka zasáhla téměř 1,5 miliardy obyvatel
- Evropa zpustošena, oslabena
- podpora
- totální charakter války - změna postavení žen - začaly pracovat (nahradily muže, kteří byli na frontě)
- militarizace ekonomiky - veškerý průmysl přeměněn na válečnou zbrojní výrobu - potřeby civilistů až na druhém místě
- státní zásahy do ekonomiky - řízené hospodářství - usměrňování výroby odbytu, preference těžkého průmyslu (nařizuje co vyrábět)
- nová vojenská technika a zbraně - tanky, ponorky, letadla, plynové masky
- morální devastace - zejména vojáků v zákopech - otupěli, ztráta lidskosti = "ztracená generace"
- šok ze zneužití pokroku k válečným hrůzám
- lidé přestávají věřit v Boha [Janeba tvrdí že netvrdí že to není pravda]
- kontrast s dobou před válkou - zrození pověsti "belle époque" - doba před válkou
- po válce vznik komunismu, fašismu
- bojovalo se na pěti frontách
- východní a západní nejdůležitější
- západ - Německo proti Francii a Británii
- východ - Rakousko-Uhersko proti Rusku
- Balkánská (srbská) - Rakousko-Uhersko proti Srbsku - brzy konec
- Italská
- Blízkovýchodní - Británie a Francie proto Turecku
- +kolonie na moři
Kdo proti komu
- Trojspolek - střední Evropa: Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko (do války na konci 1914), Bulharsko (vstup 1915 - k útokům na Srbsko)
- Dohoda (bývalá Trojdohoda): Francie, Velká Británie, Rusko, Japonsko, balkánské státy (od 1915 za slib územních celků proti Rakousku-Uhersku, Německu)
- neutrální: Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Španělsko, Dánsko, Belgie, USA (prodej válečného materiálu oběma, vstup do války 1917)
Západní fronta
- Němci a Francouzi proti Velké Británii
- Němci zahájili Bleskovou válku - vpádem do Francie (podle zzv. von Schlieffenova plánu
- rychl útok nečekaným směrem (z Belgie - sever)
- poté rychlý postup na Paříž a chtěli obsadit
- před Paříží s pomocí Britů zastaveni na řece Marně (Němci měli část jednotek na východní frontě)
- Francouzi přesunuli co nejvíce vojáků na frontu
- poziční - zákopová válka
- obě strany zákopy, mezi nimi země nikoho, v zákopech žijí
- 1915 - Francie, Británie začaly blokovat německé přístavy - aby se nedovážel materiál
- ponorková válka
- zpočátku Němci topili francouzské a britské válečné lodě
- 1915 květen - potopena britská loď (parník) Lusitania (přes 100 Američanů), 1917 záminka pro vstup USA do války
- 1915 - první použití otravných plynů - město Ypry
- 1916 - nejdelší a nejkrvavější bitva - u Verdun (systém opevnění bránící přístup do Paříže) - boje asi 3/4 roku (ztráty obou stran přes milion lidí) - "verdunský mlýnek na maso"
- Angličané zahájili vlastní ofenzivu
- 1916 - bitva na řece Sommě - poprvé použity tanky, velmi krvavá
- USA - prezident Woodrow Wilson - diplomat, aktivita
- vyzval válčící země, aby prezentovaly své válečné cíle, mělo dojít k dohodě
- 1917 - duben - USA vyhlásili válku ústředním mocnostem (byly v tom peníze - podpora státu s větším dluhem)
- 1918 - jaro - příjezd amerických vojáků
- italská fronta - 1918 - boj na řece Piavě - pomáhaly československé legie
- 8. 1. 1918 - Wilson formuloval válečné cíle USA (14. bodů prezidenta Wilsona)
- 10. bod - autonomie pro země Rakouska-Uherska (u nás už dva roky snaha o samostatnost) při zachování Rakouska-Uherska
- mocnosti Československo nechtěly podpořit (nechtěli roztříštit středoevropský prostor - jednodušší jednání), Masaryk, Beneš atd. to nakonec ujednali
Východní fronta
- Rakousko-Uhersko proti Rusku
- zpočátku ofenziva ruských vojsk - zatlačili rakouská vojska do Haliče - vítězství Rusů (generál Brusilov)
- Němci nuceni přesunout část vojska na západní frontu
- 1914 - bitva u Tannenbergu (východní Prusko) - Rusové utrpěli první velkou porážku - Němci v čele s generálem von Hindenburgem (zničil druhou ruskou armádu)
- stabilizace fronty, zákopová válka
- 1916 - reorganizace ruské armády (Alexej Brusilov)
- Rusko připravuje ofenzivu - neuskutečněna
- 1917 - vlna revolucí - změna režimu v Rusku
Únorová revoluce
- dle našeho kalendáře v březnu
- Rusko válkou vyčerpáno, obyvatelstvo nespokojeno, hladomor
- 27. 2. 1917 - demonstrace v Petrohradě - stávkující dělníci Putilovských závodů
- je tam poslána armáda - připojili se k nim
- buržoázně-demokratická revoluce
- končí carismus v Rusku, vzniká republika
- car Mikuláš II. - abdikace
- únor 1917 - listopad 1917 - Rusko republikou
- dvojvládí
- prozatimní (oficiální) vláda - složená ze šlechty a buržoasie - v čele kníže Lvov, cílem uklidnění lidu, např. uznána autonomie Finska a Estonska
- stínová vláda - Petrohradský sovět - řídí dělníky, vojáky, továrníky
- sovět = rada, pod vlivem Bolševiků
- do Petrohradu - Vladimír Iljič Lenin
- Lenin - Dubnové teze - dokazuje, že revoluce, kterou připravuje, bude výhodná - změní systém Ruska - vidí ji jako nekrvavou, nenásilnou
- hesla: Všechna moc sovětům, žádnou podporu prozatimní vládě
- léto 1917 - Dohodové státy nutily prozatimní vládu, aby pokračovala ve válce - chtěly slib
- Prozatimní vláda proti Bolševikům - ti pronásledováni
- Lenin do Finska - v ilegalitě začali připravovat revoluci
Říjnová revoluce
- Bolševici zaútočili na významná centra, zpočátku pouze v Petrohradu
- Petrohrad, útok na Zimní palác (poslední místo, které měla prozatimní vláda v rukou) - sídlo prozatimní vlády (od léta vedena Alexandrem Fjodorovičem Kerenskijim) - signál k útoku - vystřelení z křižníku Aurora - Kerenskij uprchl v přestrojení za jeptišku
- vzniká diktatura Bolševiků
- Rada lidových komisařů - první bolševická vláda - Lenin předseda, Lev Trocký nejbližší Leninův spolupracovník, lidový komisař pro zahraniční politiku a vojsko
- Stalin - lidový komisař pro národnosti
- 7. listopadu vítězství nad prozatimní vládou (dobyt Zimní palác) + druhá všeruský sjezd sovětů, zde vyhlášeny tři důležité dekrety
- o půdě - zabrána půda carské rodiny, šlechty a církve - rozdělena mezi rolníky
- o míru - výzva k okamžitému ukončení války bez anexí a kontribucí (anexie = násilné připojení cizího území, kontribuce = válečné náhrady)
- deklarace práv národů Ruska - národy se mohou odtrhnout a vytvořit vlastní stát (Ukrajinská republika, Sibiřská republika), 1922 byly nuceny se opět spojit a bylo SSSR
- dekret o míru - ruští vojáci pocholipi jako konec války - odchází z front - zhroucení východní fronty - Rakousko a Německo zůstávají a postupují dál do Ruska
- Lenin pověřil Lva Trockého, aby zahájil mírová jednání s Rakouskem-Uherskem a Německem
- ve městě Brest-Litovsk (únor 1918) - zpočátku jednání neúspěšná - jednání přerušena, pro nepřijetí německých podmínek
- vzniká Rudá armáda - 23. 2. 1918 zastavila Německo
- 3. 3. 1918 - uzavřen separátní mír - pro Rusko nevýhodný
- mír uzavřený s nepřítelem bez ohledu na vlastní spojence
- ztráta významných území na východě (průmyslové oblasti, železnice, zemědělská půda)
- německá zůstala většina území, která zabrali
Italská fronta
- do 1917 ustálená, ne moc velký význam
- 1917 - úspěch německých a rakouských vojsk na Piavě
- odstoupení italské vlády, do čela nacionalista Vittorio Orlando, pomoc Francie a Británie - stabilizace fronty až do podzimu 1918
- na Piavě zasáhly do bojů Československé legie
Závěrečná fáze války
- 1918
- jaro - poslední ofenziva Němců - druhí bitva na Marně, ofenziva Dohody proti Německu
- léto - obrana Němců na Siegfriedově linii - boje se částečně přesunuly na území Německa (hranice)
- podzim - postupná kapitulace spojenců Německa
- 27. 10. - Andrassyho nóta - žádost Rakouska-Uherska jednat o příměří s USA (prezident Wilson) - vyvolala spontánní vyhlášení Československé republiky
- v Německém císařství vystřídala vláda sociální demokracie, císař abdikoval
- 11. 11. - podepsalo Německo příměří a kapitulaci v Compiegne (v železničním vagoně)
Odboj Čechů a Slováků
- cílem bylo rozbití Rakouska-Uherska a vytvoření samostatného státu - cíl zahraničního odboje
- domácí odboj
- zahraniční + vojenský odboj (politická reprezentace + legie)
- cíl - vznik samostatného Československa
- přimět dohodu k podpoře budoucího Československa - podpora rozbití Rakouska-Uherska
- představitelé
- T. G. Masaryk - od 1914 v emigraci, bylo mu 64 let, dokázal přinutit Dohodu k podpoře svých plánů, hlavní organizátor, dokázal stmelit zahraniční odboj - usměrnit všechny jeho směry pro republikánskou formu budoucího státu
- E. Beneš - do Francie 1915, podporuje Masaryka v jeho práci, dobrý diplomat
- Milan Rastislav Štefánik - dlouho žil ve Francii, měl tam konexe, dobré vztahy, polot, přidal se k odboji a formoval ho zejména z vojenské stránky - legie, propagátor Československa
- 1915 - vzniká Český ??komitét?? zahraniční - první orgán - program napsal Masaryk
- hovoří o vzniku nezávislého Československa - Independent Bohemia
- 1916 - Československá národní rada v Paříži - vznik z komitétu, řídila zahraniční odboj do konce války
- 1917 - zakládán československých legií - velká jednání, o jejich vzniku, v Rusku a jejich zapojení do války - obtížné, vystřídali se tam téměř všichni naši politici
- Masaryk - jednání s Bolševiky o našich legiích
- 1918 - Masaryk z Ruska do USA - jednání s Wilsonem
- květen 1918 - Pittsburská dohoda v USA - T. G. Masaryk + am. Slováci o společném státě ČSR - slib autonomie slovenska (Masaryk jednal i s Čechy a Slováky co tam žili a finnancoval odboj - domluvil s nimi vznik Československa - výsledkem Pittsburská dohoda)
- 18. 10. 1918 - Washingtonská deklarace - předběhla plán Karla I. vyhlásit federaci Rakousko-Uhersko - proklamace ČSR v zahraničí, reakce na snahu Karla I. (císař R-U) udělat z R-U federaci
- 25. 10. 1918 - Ženeva - schůze představitelů domácího odboje (Karel Kramář) + zahraničního odboje (E. Beneš) - společné jednání o Československu - že prezident bude Masaryk, ...
- Československé legie v zahraničí
- vojenské jednotky, vznikly v zahraničí
- české a slovenské jednotky - tvoří je emigranti, vojenští zběhové a váleční zajatci
- v Rusku, Itálii a Francii
- Francie - asi 10000 legionářů, první útvar Rota "Nazdar!"
- všechny jednotky spadaly pod francouzský generální štáb (i ty v Rusku a Itálii), místa bojů - Terron, Arras
- Itálie - až roku 1918
- nejvíce zasáhli do bojů na Piavě
- v Rusku - největší důraz, nejvíc legionářů, asi 70000
- první útvar - "Česká družina"
- víceméně zajatci z východní fronty, velká základna pro naše legie
- postupně přijíždí Beneš, Masaryk, ... - jednání o legiích
- červenec 1917 - bitva u Zborova
- 1918 - bitva u Bachmače - Ukrajina
- 3. 3. 1918 - separátní mír - Rusko a Německo musí řešit situace legií (proti Německu) v Rusku
- nakonec přesunutí legií do Francie - přes Sibiř - začíná tzv. Sibiřská anabáze našich legionářů (anabáze = dlouhý pochod) (přes Sibiřskou magistrálu)
- legionáři se nesmí plést do ruských vwcí - dohoda Masaryka s Bolševiky
- Čeljabinský incident - zastávka vlaků legionářů a Maďarů - jeden Maďar hodil kámen, zranil jednoho Čecha - Češi obsadili Čeljabinsk (a zabili toho Maďara)
Domácí odboj
- oficiálně neexistoval - zezačátku
- většina politiků loajální Rakousku-Uhersku + katolická církev
- odboje spíš individuálně (špiclovský systém - těžké tresty)
- problém se zásobováním - vydávání lístků - lístkový systém (keťasi - obchodníci)
- 1917 - bouře, hladové demostrance - Prostějov
- za národ - autoři, herci, umělci (Dyk, Bezruč)
- silná cenzura, germanizace
- represe a perzekuce vlastenců
- odbojová organizace v Čechách Maffie (Edvard Beneš) proti Rakousku-Uhersku
- oficiální protirakouskou politiku pak vedl Karel Kramař (posílali zprávy do zahraničí)
- 1916 - prorakouskou politiku - Český svaz (čeští poslanci Říšské rady), Národní výbor (1918)
- K. Kramař, Soukup, Rašín - odsouzeni z velezrady - 1917 amnestie
- Karel I. - chtěl nastolit novou vládu (amnestie)
- Kramař pokračuje v odboji
- růst odporu proti válce - stávky a demonstrace
- 5/1917 - Manifest 222 českých spisovatelů - veřejná výzva (poslancům říšské rady, aby hájili české zájmy)
- dezerce na frontě
- vojenské vzpoury - 1918 (na lodích - Boka Katorská, Rumburk)
- zběhlí vojáci v Čechách - "zelené kádry"
- generální stávka
- tříkrálová deklarace - 6.1.1918
- změna oficiální české domácí politiky, definitivní obrat
- sešli se všichni politici
- prohlášení - požadavek práva na sebeurčení národů a samostatnost
- červenec 1918 - nový národní výbor, v čele Karel Kramář, čeští politikové (zástupci stran)
- podzim 1918 - socialistická rada
- zástupci dvou dělnických stran - Sociální demokracie, Národní socialisté
- připravili se na 14.10. generální stávku proti vývozu potravin do Rakouska
Důsledky
- velmi ničivá - 10 milionů padlých, raněných
- dotkla se i civilního obyvatelstva
- závažné politické změny - rozpad Rakouska-Uherska, Ruska, Osmanské říše, Německa
- zničené hospodářství - především Francie, Rusko
- Evropa ztrácí vedoucí postavení ve světě ve prospěch USA (monarchie x republika)
- rozbití patriarchálních vztahů - rodina, postavení ženy
- ideologické důsledky - volání po lepším světě
- ledání něčeho, co by lidi uspokojilo
- komunismus, fašismus
- "lidská tragédie"
