Z 8.B8 wiki

Baroko

• slouží proti reformaci
• zdobenost, oblouky, řasení šatů, křivka
• malířství - citové výjevy v obličejích
• 2. polovina 16. století
• poslední univerzální sloh
• znaky - vášnivost, okázalost, zlacení, vše vypočítáno na efekt, ohromit, vše v pohybu, rafinovaná symbolika
• klasicizující - protestantské země, Francie - Versailles, francouzské zahrady, kašny, Escorial, opírá se o antiku
• dynamizující - vše v pohybu
• architektura
  • Giovanni Lorenzo Bernini - kolonáda na náměstí svatého Petra
  • Francessco Borromini - chrám svaté Anežky Římské
  • Johan Bernard Fisher z Erlachu - chrám svatého Karla Boromejského ve Vídni, Clam-Gallasův palác v Praze
  • Christopher Wren - katedrála svatého Pavla v Londýně
• sochařství - rozevláté, vysoké, pozlacené sochy
  • citové výjevy v obličejích
  • Bernini - Vidění svaté Terezie
  • mučedníci, protikladné duševní stavy (smutek x radost, utrpení x blaženost)
• malířství - motivy z Bible, mytologie
  • Caravaggio - Vzkříšení Lazara, Povolání svatého Matouše
  • Petrus Paulus Rubens - Klanění tří králů, Tři grácie
  • Rembrandt van Rijn - "mistr šerosvitu" (střídání světla a stínu), portrétista, Noční hlídka, maluje i velké scény, Meditující filosof, Anatomie doktora Tulpa
  • Diego Velázquez - Dvorní dámy, Infantka Margarita, začínal jako portrétista, později na španělském dvoře maluje jeho členy
  • nové náměty - krajinomalba, žánrové obrázky (zobrazení lidí v běžných situacích, do kterých se mohou dostat), zátiší
• v Čechách hlavně dynamizující baroko - postupně se mění na české baroko, nejznámější architekti Dientzehoferové (otec a syn), Jan Blažej Santini - Aichel (poutní kostel Zelená hora), stavby - Strahovský klášter, sochař Matyáš Braun - alegorické sochy na zámku Kuks, spolu s Fedrinandem Brokoffem jsou autoři soch na Karlově mostě, často sochy Jana Nepomuckého

Anglická revoluce

• 1603 - umírá Alžběta I. - nástup dynastie Stuartovců (ze Skotska)
• Jakub I., Karel I.
  • vracejí se k přísnému královskému absolutismu
  • od roku 1629 nesvolávají parlament
  • zhoršení ekonomiky, protože nepodporují měšťany (podnikání)
  • zavedení prodeje monopolů na určité zboží
  • vyčerpali královskou pokladnu
  • příznivci krále - kavalíři, šlechta protěžována králem, podporují krále, jeho dvořané, krásné oděvy, patří k anglikánské církvi, bujarý život
  • odpůrci krále - puritáni - měšťané a nižší šlechta, oděvy bez ozdob - hlavně černá, anglické kalvínství, nábožensky i politicky pronásledováni, 1620 - otci poutníci - Mayflower - severní Amerika
    • presbyteriáni - umírnění, jsou ochotni se dohodnout s králem na kompromisu
    • independenti - radikálnější, schopni jít do boje proti králi - povstání, vůdce Oliver Cromwell
    • levelleři - radikální inteligence, chtějí bojovat za buržoazii a chudé vrstvy
• Karel I.
  • na Anglii útočí katolíci ze Skotska - potřebuje peníze
  • 1640 svolán Karlem I. parlament, aby mu vypsali daně na armádu proti Skotsku - jednali tři týdny, pak rozpuštěn - krátký parlament
  • 1640 znovu svolán parlament - odpor - nenechal se rozpustit, zasedal až do roku 1653 - dlouhý parlament
  • 1640-2 - král vyjednává s parlamentem - nebyl schopný daně získat
    • s gardou vrthl do parlamentu - na stranu parlamentu lid - nezdar - král prchá - občanská válka (1642-9) mezi králem a parlamentem
    • král - žoldnérské vojsko
    • parlament si armádu tvoří - zpočátku prohrává, poté nově sestavena O. Cromwellem (ne žoldnérská, ale občanská - dobrovolnost a plat)
      • důstojníkem i prostý vojín za zásluhy (i neurození důstojníci)
      • naučil armádu taktickým postupům (za pomocí trubky, žoldnéři se hnali bezhlavě)
    • vítězství parlamentní armády
    • 1645 - bitva u Naseby - první velké vítězství parlamentu
    • 1647 - král padl do zajetí Skotů - prodali ho parlamentu
    • král byl ochoten se domlouvat, ale proti parlament a armáda
    • 1649 král odsouzen k trestu smrti a popraven, protože se k tomu nakonec přiklonil O. Cromwell
    • zděšení u ostatních monarchů, monarchie padla - Anglie se stává republikou - 1653

Republika

• rozpuštěna Horní sněmovna, období kusého parlamentu
• přístup na korupční politiku
• O. Cromwell prosadil zákon o mořeplavbě - 1651 navigační akta
  • zboží, které není vyrobeno v Anglii jen na anglických lodích nebo lodích státu výrobce - vyšachovat Nizozemí
  • Nizozemci vyvolali válku (tři konflikty) - Anglie zvítězila - největší námořní velmoc (obchodní)
  • Cromwell rozčilen vedením republiky Dolní sněmovnou - 1653 rozpuštěna
• 1653-8 diktatura O. Cromwella
  • prohlašuje se za protektora lorda
  • 1658 umřel, za dalšího protektora chtěl svého syna Richarda - neuplatnil se, v Anglii chaos, bezvládí dva roky
  • 1660 - návrat vyhnáných Stuartovců z Francie
  • syn Karla I. - Karel II. - restaurace Stuartovců
• Karel II. - přijímá ústavu, souhlasí s konstituční monarchií
  • přijak Habeas Corpus Act - bez řádného soudu nesmí být uvězněn žádný občan - zajištění spravedlivého soudu
• Jakub II - bratr Karla II.
  • chtěl se vrátit k absolutismu - do sporu s parlamentem, nakonec hnán jako pes (1688 abdikuje)
  • 1688 - "Slavná revoluce" - Anglii bez boje opouští Jakub II., angličané si volí Viléma Oranžského (manžel Marie Stuartovny)
• Vilém Oranžský - slíbil že absolutismus ne
  • bezdětný
  • Anglie končí s absolutismem, nastupuje buržoasie, obchodníci, práva
• Anna Stuartovna - neprovdaná, bez dětí
  • do 1714 - definitivní konec dynastie
• do Anglie rod Hannoverský - protestanti

Francie za Ludvíka XIV.

• po třicetileté válce výsadní postavení v Evropě
• 1643 na trůn Ludvík XIV. z rodu Bourbonů
  • po dobu nezletilosti - matka regentka - Anna Rakouská
  • její rádce (skutečný vládce) - kardinál Mazarin
  • zem vyčerpána řadou spiknutí proti kardinálovi
  • odboj vedený strýci Ludvíka - Fronda princů
• moc po dosažení plnoletosti - 1661 - Mazarin umřel - poté určoval a řádil politiku Francie, obklopoval se odborníky - ministři královské rady, spolupracovníci ze vzdělaných měšťanských vrstev
• šlechta shromážděna ve Versailles - pověřena drobnými dvorskými službami za vysoký plat
• čest býti zde - panovník přehled o intrikách
• šlechta příjmy z panství (správcové) - příjmy nepodléhaly zdanění - privilegované stavy
• centralizace Francie
• 1685 zrušil Edikt Nantský
  • Hugenoti konvertovat nebo opustit zem
  • katolická církev - náboženská jednota Francie - podřízena panovníkovi
• dělení na provincie - správní jednotky - řídili intendanti
  • dohled na výběr daní a dodržování zákonů
  • jmenováni králem z řad vzdělaných měšťanů a drobné šlechty (jemu se také zodpovídali) - panovník má kontrolu
• centralismus - ve všech oblastech života - správě státu, v zákonodárství, hospodářství i náboženství
• opírá se o největší armádu v Evropě - profesionální, moderní zbraně (pušky s křesadlem a bajonetem), stavěny kasárny, nemocnice a invalidovny - spolu s Versailles velká finanční zátěž pro stát
• finanční politika - minimum financí - Jean-Baptiste Colbert
  • ekonomika založená na aktivní obchodní bilanci
  • omezen dovoz zboží do Francie, na import vysoká cla
  • zakládány manufaktury - vývoz gobelínů, parfémů, hedvábí, punčoch do celého světa
  • zpracování levných surovin z kolonií (kožešiny, dřevo)
  • stát - péče o obchodní komunikace, silnice, průplavy, stavba lodí, budování přístavů
  • tato hospodářská politika - merkantilismus
  • ani toto neuchránilo od zadluženosti
  • penězožrout ludvíkovy války - rozšířit území na S, V a J - válčil s Nizozemím, Španělskem i Rakouskými Habsburky
• válka o španělské dědictví (1701 - 1714)
  • přerostla ve velký evropský konflikt
  • zemřel poslední potomek vládnocího rodu - Karel II. Habsburský
  • nárok Ludva pro vnuka Filipa II., a habsburského císaře Leopolda I. pro mladšího syna Karla VI.
  • válka do níž zasáhla většina evropských zemí včetně Anglie (obavy ze Španělska a Francie)
  • finanční vyčerpání Francie, hospodářský rozklad
  • od naprosté porážky zachráněna vystoupením Anglie z války
  • v Utrechtu zahájena jednání o míru - Utrechtský mír - španělské dědictví rozděleno mezi obě strany
  • královskou korunu Ludvíkův vnuk Filip V., ale Francie a Španělsko se nesmí spojit
  • rakouským Habsburkům zbývají španělské državy v Evropě: jih Nizozemí (Belgie), Neapolsko
  • Anglii Gibraltar a několik francouzských zámořských držav (New Foundland), monopol na dovoz černých otroků z Afiky do Ameriky
  • Utrechtský mír - konec hegemonie Francie v Evropě
  • Ludvík XIV - umírá 1715 - zanechal rozvrácenou a vyčerpanou zemi

Habsburská monarchie po třicetileté válce

• v době krále Slunce Ludvíka XIV. řídil politiku střední Evropy Leopold I. Habsburský
  • císař Svaté říše římské, ale možnosti zasahovat do politiky říšských států omezené
  • skutečným vládcem především v dědičných zemích v alpských zemích (Rakousko), v zemích Koruny české a části Uher (již nebyla okupována osmanskými Turky)
  • snaha vybudovat jednotný stát, centrálně řízený vídenským dvorem
• vzorem Ludvík XIV.
  • obklopuje se dvorskou šlechtou, podpora církve, budování armády, rovněž dospěl k absolutismu
• období vlády bohaté na válečné konflikty
• v 2. polovině 17. století - nová expanze osmanských Turků
  • vojska hlouběji o střední Evropy - jižní Slovensko (pevnost Nové zámky)
• 1683 vojska vedená vezírem Karou Mustafou - před Vídní na pomoc říšské vojsko vedené Karlem Lotrinským a polsko-litevské oddíly v čele s Janem III. Sobieským
  • spojenci zvítězili - Turci ustupují
  • v následujících letech osmanská vojska zdrcující porážky - u Temešváru, Bělehradu a Zenty
  • Habsbuská vojska v čele s Evženem Savojským zatlačila Turky hluboko do Balkánského poloostrova
  • 1699 - v Karlovicích podepsán mír (Uhry, Sedmihradsko a část Slavonie součástí říše Leopolda I.)
  • Habsburská (Podunajská) monarchie evropskou velmocí
  • šlechta těžké smiřování s Habsburky - povstání s Františkem II. Rákoci, 1711 mír v Sátmáru - uznáni Habsburky - respektovat
  • 18. století - válka o španělské dědictví
• po předčasné smrti Josefa I. na trůn mladší bratr Karel VI. - pouze dcery
  • 1713 - pragmatická sankce - potvrzení primogenitury, v případě vymření mužské linie na trůn ženská dědička (1740 - Marie Terezie)

České země po třicetileté válce

• tězce postihla
• v důsledku poválečných útrap počet obyvatel snížen na třetinu
• část poddanské půdy neobdělávaná (rustikál)
• majitelé panství rozšiřovali svou půdu (dominál) a zvyšovali robotní povinnosti poddaných
• robota tři dny v týdnu a více v době žní a sezónních prací
• omezení osobní svobody (bez povolení se neženit, děti na studia, stěhovat se) - nevolnictví
• poddaní - četná povstání
• 1680 - proti zvyšování robotní povinnosti - 150 panství v S a Z Čechách
  • císař vyšetřovací komise - dal za pravdu šlechtě - k potlačení povstání poslal vojsko
  • desítky na popravišti, nucené práce na stavbách vojenských pevností
• 1680 - robotní patent (Leopold I.)
  • robota maximálně tři dny v týdnu
  • vrchnost k poddaným s křesťanskou laskavostí
  • právní potvrzení roboty
  • problém neřešil - nebyl dodržován ani kontrolován
• 1680 - 1775 - mnoho dalších selských bouří
• 1692 - 1695 - povstání Chodů - Jan Sladký Kozina (popraven v Plzni)
  • také na Moravě - Hukvaldy
• úpadek města
  • ztráta politického vlivu, ztráta hlasu na zemském sněmu
  • úbytek obyvatelstva
  • řemeslná výroba bržděna Cechovními pravidly
• manufaktury sporadicky
  • zakládá je šlechta - pro porrané drobné příjmy nebo robota
  • rozptýlené, předlácké, tkalcovské
• obnovené zřízení zemské - 1627-8
  • katolictví - jezuité, reformační komise, rekatolizace
• 1729 svatořečen Jan Nepomucký (vytlačen Jan Hus)
• Antonín Koniáš - seznam zakázaných knih - "Klíč kacířské bludy k rozeznávání otvírající, k vykořenění zamykající"
  • nová katolická nakladatelství - v jeho duchu

Vznik pruského království

• Svatá říše římská po Třicetileté válce rozdrobena (stovky samostatných států a státečků, vládli jim vévodové, kurfiřti, knížata)
• císař spíše reprezentativní, o vnitřní ani zahraniční politice jednotlivých států nerozhodoval
• největším státem říše Habsburská monarchie
• z Třicetileté války vyšlo posíleno Bavorsko (získalo Horní Falc), Sasko (Horní a Dolní Lužice), Braniborsko (Pomořany)
• "velký kurfiřt braniborský" - Fridrich Vilém - obratný diplomat
  • využil napětí mezi Ludvíkem XIV. a Leopoldem I. pro upevnění pozic svého státu
  • provedl řadu reforem, omezil výsady šlechty
  • budování absolutistického systému
  • za vlády jeho syna Fridricha připojeno Branibosko k východnímu Prusku (toto území spravoval řád německých rytířů, bojovali proti Polsku, opora v Braniborsku)
• 1701 - Fridrich I. korunován na pruského krále
  • hlavní městem Prusko-Braniborska - Berlín
  • stát převážně zemědělský
  • aristokracie - rozsáhlé velkostatky - nevolníci
  • na Labi a Odře - do přístavů v Severním a Baltském moři
  • vrstva bohatých Junkerů - opora krále
• pilířem pruských králů - silná armáda - vybudoval ji
• Fridrich Vilém I.
  • "kaprál na trůně"
  • státní příjmy do armády, kasárny, nemocnice
  • mladí šlechtici - armáda
  • řadoví vojáci - 24 let, fyzické tresty
  • z vojenské služby vykoupit
  • vojenské přehlídky - nikdy armádu nepoužil

Vstup Ruska na evropskou politickou scénu

• v 17. století pro Evropu "neznámou" zemí, vzdálenost ...
• doprava po moři nejrychlejší a nejlevnější nebyla možná (přístav Archangelsk devět měsíců v roce zamrzlý - Severní moře, Baltské moře - Švédi, Černé moře - Turci)
• zvětšovalo své území
• 1655 - připojení východní Ukrajiny až po Dněpr, expanze na Sibiř
• 1680 hranice až na pomezí Číny
• nutné vyvést Rusko ze zaostalosti a navázat kontakty
• těchto úspěchů dosáhl car Petr I. Veliký z rodu romanovců
  • energický, schopný, vzdělávací cesta do Evropy
  • při povstání v Moskvě se vrátil a potlačil ho, podezíravý vůči odporu a vše potlačil (i vlastního syna - nepřežil výslech)
  • začal reformy hospodářství, státní správy, školství i armády
  • obdivoval západní kulturu a chtěl ji Rusku přizpůsobit - oblékat se tak, žít
  • nutil bojary posílat syny na studium do Evropy
  • do Ruska zval vědce a umělce ze západu
  • založil ruskou akademii věd - výzkum a vzdělání
  • tížila ho izolovanost Ruska
  • 1690 - 1724 - války, snem vybudovat válečnou flotilu v Černém nebo Baltském moři
  • po počátečních neúspěších proti Turkům na jihu pozornost na severu
  • spojence proti Švédsku získal v Polsku, Dánsku a Prusku
  • 1700 začala vleklá Severní válka
    • hned na počátku poraženi mladým švédským králem Karlem XII. u Narvy (švédská pevnost ve finském zálivu (8000 proti 40000 vojáků)
    • poté Karel XII. pozornost na Polsko
    • Petr I. zatím reorganizoval armádu
  • v Rusku vznikaly manufaktury založené na práci nevolníků - vyráběly pro armádu
  • Petr tavil i zvony na děla
  • 1707 - další vpád (připravenější) do Švédska
  • 1709 - u Poltavy Švédsko rozdrceno a Karel XII. hledal útočiště u Turků, válka pokračovala
  • 1721 - mír v Nystadtu - Rusko získalo Livonsko, Estonsko, Ingrii, Karélii
  • byla otevřena cesta do Evropy - Petr si splnil sen, vybudoval baltskou flotilu
  • 1703 zahájil stavbu Sankt Petěrburgu - na ostrovech Něvy - řeka jež vytéká z Ladožského jezera a ústí do Baltu
  • v místech dobytého Švédska chtěl mít Ruský Amsterodam
  • výstavba za krutých podmínek (úmrtí nevolníků)
  • bojaři si v novém městě museli postavit kamenný dům a část roku tu pobývat - překonat k městu nechuť (severské klima)
  • 1712 - hlavním městem - "okno do Evropy"
  • finanční tíži uvalil Petr na lid - daně z duše
  • většina obyvatelstva nevolníci, skoro jako otroci
  • šlechta - státní služby, důstojnické hodnosti v armádě
  • Petr I. - systém - zaručit kvalitu řízení a podřídit šlechtu carovi, vytvořit silnou ústřední moc, ruský absolutismus - samoděržaví
  • 1725 umírá, Rusko je státem jenž Evropa musela brát na vědomí

Osvícenství

• nový myšlenkový směr v 17. a 18. století, který klade důraz na rozum
• racionalismus, ratio = rozum
• odmítá církevní dogmata, absolutismus, pověry
• navazuje na vědecké poznatky
• vzniká v Anglii - odtud šíření
• Isaac Newton - fyzik, matematik, přírodovědec, zakladatel osvícenství v oblasti přírodních věd
• John Lock - společenské vědy, filozof, autorem Společenské smlouvy - lidé mají právo na vládu jakou si přejí - právo vládu svrhnout
• Jean J. Rousseau - francouz, dílo Emil, čili o výchově; návrat k přírodě
• Voltaire - šířil osvícenství (Rusko, Prusko), kritik církve, nucen odejít z Francie
• Charles Montesquie - jako první příklad demokratického státu - O duchu zákonů
  • moc ne do jedněch rukou, rozdělena: výkonná, zákonodárná, soudní
• ve Francii encyklopedisté - sepsali Encyklopedii věd, umění a řemesel (první svého druhu v Evropě), v čele D. Diderot
• osvícenství oslovilo měšťany, podnikatele
• názory směřující k revolucím
• vzniká osvícenský absolutismus
  • typický pro zaostalé země (střední a východní Evropa)
  • panovník, který vládne absolutisticky chce reformami zmodernizovat stát (při zachování absolutismu)
  • týka se Rakouska (Marie Terezie, Josef II.), Ruska (Petr I., Kateřina II.), Pruska (Fridrich II.)