Z 8.B8 wiki

Verze z 29. 1. 2011, 15:56

Asie

Odkazna užitečnou prezentaci (nemusíme umět vše, Gažarová podle ní sice učí, ale má ju vykuchanou)

Poloha, rozloha, členitost

Poloha

• severní polokoule, jen jižní ostrovy leží na jih od rovníku
• obratník raka (23°27' s.š.; jedná se o nejsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu, této šířky dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního slunovratu); severní polární kruh (myšlená kružnice, která protíná všechna nejjižnější místa na severní polokouli, kde lze za letního slunovratu pozorovat polární den a za zimního slunovratu polární noc)
• východní polokoule, jen Čukotka leží na západní polokouli
• nejzazší body Asie:
  • S - Čeljuskinův mys - poloostrov Tajmyr - 77°44' s.š.
  • V - Děžněvův mys - poloostrov Čukotka - 169°40' z.d.
  • J - mys Buru - Malajský poloostrov - 1°16' s.š.
  • Z - mys Baba - poloostrov Malá Asie - 26°10' v.d.

Rozloha

• 44,5 mil. km2 - největší světadíl

Členitost

• ostrovy: Severní země, Novosibiřské ostrovy, Wrangelův ostrov, Sachalin, Kurily, Hokkaidó, Honšú, Šikoku, Kjúšú, Tchaj-wan, Filipíny, Velké Sundy (Kalimantan = Borneo, Sulawesi = Celebes, Sumatra, Jáva), Malé Sundy, Moluky, Andamany (ind.), Nikobary (ind.), Lakadivy (ind.), Maledivy, Cejlon, atd, viz atlas
• poloostrovy: Jamal, Gydský, Tajmyr, Čukotský, Kamčatka, Korejský, Zadní Indie, Malajský, Přední Indie, Arabský, Katar, Sinajský, Malá Asie, atd, viz atlas
• moře: Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Ochotské, Čukotské, Beringovo, Japonské, Žluté, Východočínské, Filipínské, Jihočínské, Celebeské, Jávské, Andamanské, Bandské, Floreské, Arabské, Rudé, Středozemní, Černé, Azovské, Marmanské, atd, viz atlas
• zálivy: Šelichovův, Tonkinský, Thajský, Bengálský, Ománský, Perský, Adenský, atd, viz atlas
• průlivy: Beringův (datová hranice), První kurilský, Tatarský, Korejský, Tchajwanský, Karimatský, Malacký, Sundský, Makasarský, Luzonský, Hormuzský, Bád-al-Mandab, Bospor, Dardanely, Kerčský, atd, viz atlas

Geologie, geomorfologie

Geologie

• Velké tektonické desky: Euroasijská litosferická deska, Pacifická deska, Indo-australská deska
• Tichomořský ohnivý prstenec - sopečná a zemětřesná činnost - v oblastech střetu Euroasijské a Pacifické, nejvyšší pohoří - Himaláj, Pamír, Kavkaz, Elborz - v oblastech střetu Euroasijské a Indo-australské (i malé Íránské, malé Arabské) desky
• nejstarší části: Sibiřský štít, Východočínská tabule, Přední Indie => velké zásoby černého uhlí má Rusko, Čína, Indie

Reliéf (geomorfologie)

• pohoří
  • Pontské pohoří a Taurus (a Antitaurus), mezi nimi suchá Anatolie (náhorní plošina); Arménská vysočina - Ararat - 5137m n. m. , dnes nejvyšší hora Turecka; Velký Kavkaz - Elbrus - 5642 m n. m., Malý Kavkaz; Zagros, Elborz - hora Damávand - nad Teheránem, Íránská vysočina; Hindukuš - vybíhá z Pamíru; Pamír - Fedčenkův ledovec 71 km, nejdelší na světě; Ťan Šan - už prvohorní základ, zlomovrásové pohoří; Karákoram - 2. nejvyšší pohoří na Zemi; Kunlun; Altaj; Sajany; Středosibiřská vysočina, Sichote-Alin, atd, viz atlas

• nížiny
  • Turanská (mírný pás, kontinentální klima, pouště Karalkum, Kyzylkum, Aralkum); Západosibiřská (především mírný pás, tajga); Mezopotámská (subtropický pás); Indoganžská (subtropický pás); Velká čínská (mírný a subtropický, dělítko Huang He); atd, viz atlas
• plošiny: Tibetská náhorní, Anatolie, Dekánská

Vodstvo

Řeky

• 5 základních typů podle vodního režimu
  • řeky Sibiře - Ob, Jenisej, Lena, Kolyma,..;
  • řeky suchých bezodtokých oblastí - Syrdarja, Amudarja, Ili (do jezera Balkaš), Tarim; pramenní v horských oblastech, ústí do bezodtokých jezer nebo končí suchou deltou
  • monzunové řeky - Huang He, Chang Jiang, Xi Jiang, Mekong, Salwin, Iravadi, Brahmaputra, Ganga; maxima v době letního monzunu, velmi nevyrovnaný průtok; Amur by mohl být přechodným typem mezi sibiřským a monzunovým režimem odtoku
  • tropické řeky - kdyžtak prezentace
  • subtropické řeky - např. Jordán

Jezera

• reliktní - pozůstatek moře před vyzdvižením; Kaspické moře (5,5mil. let), Aralské jezero (vysychá, z řek Syrdarja a Amudarja odebírána voda na závlahu)
• tektonická - Bajkal (nejhlubší - 1637 m hluboký, 20% sladké vody na Zemi, průtočné); Balkaš (západní část sladká - řeka Ili, východní část slaná); Mrtvé moře (hladna -400 m n.m., vysychá, extrémní slanost)
• ledovcového původu
• jiné typy - jezero v kráteru - Luzon; Tonlesap - mění velikost podle monzunu

Klima

• klimadiagramy..

Obyvatelstvo

• 4,2 mld. obyvatel
• nejlidnatější státy: Čína (1,3 mld.), Indie (1,1 mld.), Indonésie, Pákistán, Bangladéš, Japonsko
• nejhustěji osídlené oblasti: Velká Čínská nížina, Indoganžská nížina, Honšú, Dekánská plošina, Sundy
• rasy:
  • bílá - Turci, Arabové, Peršané, Indové, Zakavkazsko, část střední Asie
  • žlutá - původní obyvatelé Sibiře, Čína, ...
  • černá - některé ostrovy
• náboženství:
  • křesťanství - Rusko, Gruzie a Arménie - jako první přijaly křesťanství za státní náboženství
  • islám - Arabský poloostrov, Turecko, Irák, Irán, Pákistán, část střední Asie
  • hinduismus - Indie
  • buddhismus - Zadní Indie (Thajsko atd.), Mongolsko, jižní Sibiř
  • filosoficko náboženské směry - Čína, Japonsko
  • judaismus - Izrael

Zemědělství

Průmysl

• Rusko, Čína, Indie - těží více surovin ve větším množství
• Saudská Arábie, Irák, Bahrajm, Katar, SAE atd. - těží jednu surovinu ve velkém množství
• Japonsko - téměř nic netěží, ale ekonomiku má silnou
• významné ekomoniky: Japonsko, Čína, Indie, Izrael
• problematické nebo chudé státy: Afgánistán, Nepál, Bhútán, Barma, Vietnam, Laos, Kambodža, KLDR

Japonsko

• 370 000 km2; 127 mil. obyvatel, 337 obyvatel na km2
• poloha: ostrovy - Honšú, Hokkaidó, Kjúšú, Šikoku; Rjůkjů
• povrch: střet 4 litosferických desek - Tichooceánské a Eurasijské; sopečná a zemětřesná činnost, tsunami, málo nížin
• vodstvo: hydroelektrárny
• podnebí: mírný a subtropická podnebný pás, Rjůkjů subekvatoriální, ovlivňováno monzuny a mořskými proudy - Kurošio a Ojašio

• obyvatelstvo: mongoloidní rasa, nejhomogennější stát na světě (98% Japonci, minimum menšin a přísné imigrační zákony), vysoká míra urbanizace (80%), nízká porodnost, protipopulační opatření, vysoká průměrná délka života
• hospodářství:
  • nemají: nerostné suroviny, zemědělskou půdu (nutný dovoz potravin - málo nížin - v nich ale kvalitní půda)
  • mají: kvalitní a relativně levné výrobky (moderní výrobky spotřebitelského průmyslu, náročné na kvalifikovanou pracovní sílu, investice do vzdělání, nenáročné na energii a suroviny)
  • příččina vzestupu: materiální a finanční pomoc USA
• zemědělství: 12% orné půdy (málo), 70% lesa (jako Finsko), hlavní plodinou je rýže - skoro soběstační v její produkci, převažuje rostlinná výroba (čím by ty zvířata krmili), obrovský tlak na pozemky - drahá půda
• průmysl:
  • hutnický: v přístavech, politika více obchodních partnerů - Austrálie, Čína, Rusko
  • strojírenský a chemický: hlavní obory
  • dřevozpracující: založený na dovozu u Indonesie, Ruska
  • "hlavní průmyslový pás" - Tokio, Ósaka, Nagoja, Kóbe, Kjóto
  • aktivní obchodní bilance, více obchodních partnerů
• doprava: kvalitní silnice, špičkové vlaky (Shinkansen), doprava mezi ostrovy - trajekty, mosty, tunel Seikan mezi ostrovy Honšú a Hokkaidó, námořní doprava - téměř všechna velkoměsta jsou přístavy
• města: konurbace - spojení aglomerací - souměstí: Tokio-Jokohama, Osaka-Kobe-Kjóto, Nagoja-Gifu, Saporo-Hakodate, Fukuoka-Kitakjúšů

Čína

• regiony Asie
• Čínská lidová republika; 9 596 960 km2 (4. na světě po Rusku, Kanadě a USA); 1300000000 obyvatel (zhruba každý pátý ze světové populace); 137 obyvatel na km2 (srovnatelé s naší republikou, ale nerovnoměrně rozložené - většina ve Velké čínské nížině, v Sečuánské pánvi a západní a střední část země osídlená velmi řídce)
• povrch: Ťan-Šan, Tarimská pánev - poušť Taklamakan, Kunlun, Karákoram, Tibetská náhorní plošina, Himaláj, poušť Gobi, Velká čínská nížina, Sečuánská pánev
• vodstvo: Huang He (hranice mírného a subtropického klimatu), Xi Jiang (už tropický vlhký pás), Chang Jiang; význam řek: zavlažování, průmysl, energetika, doprava - po Chang Jang můžou námořní lodě až do Wuhanu; významná pramenná oblast veletoků Indus, Ganga, Brahmaputra, Mekong, Salwin
• klima: mírný, subtropický a tropický vlhký pás; vliv monzunu -> režim odtoku řek monzunový
• obyvatelstvo: 56 národů a národností - Tibeťané, Mongolci (Vnitřní Mongolsko - početně víc Mongolů než v Mongolsku), Ujgurové, 92% Chanové; čínská diaspora - Číňané mimo Čínu - zhruba 55 mil.; 28% populace ve městech; protipopulační politika se týká jen Chanů, protože žijí v nejpřelidněnějších oblastech
• hospodářství: kolem poloviny obyvatel pracuje v zemědělství, orná půda jen 10%, desertifikace na severu - projekt Zelená čínská zeď
  • zemědělství: mírný p. pás - pšenice atd., subtropický rýže; významná i živočišná výroba
  • průmysl: postavený na těžkém průmyslu, severovýchod - uhlí - jádro těžkého průmyslu, znečištění celosvětového významu, centra Shenyang (hutě), Harbin; spotřební průmysl (jih mírného pásu a subtropy) - Shanghai, Wuhan, Kanton (Guangzhou)
• ekonomické osy: pomyslné spojnice největších center ekonomiky
  • severojižní ekonomická osa - starší, slouží k přepravě zboží, surovin, pracovních sil, kapitálu; Beijing - Wuhan - Kanton
  • východozápadní e. o. - novější, za cíl má industrializovat některé oblasti centrální číny, předpokládá navázání obchodní spolupráce se státy Střední Asie; Urumči - Wuhan (návaznost na severojižní osu)
• zvláštní ekonomické zóny - "státy ve státě", kde platí tržní kapitalismus v socialistickém státě - u pobřeží
• problémy s životním prostředím - eroze zemědělské půdy, dezertifikace, nedostatek pitné vody

Indie

• 3 287 590 km2, 1,2 mld obyvatel (nejzalidněnější Indoganžská nížina a úplný jih), 324 obyvatel na km2
• republika, hl. m. Nové Dillí
• povrch: podhůří Himaláje, Indoganžská nížina, Dekánská plošina lemovaná Východním a Západním Ghátem
• klima: nejdeštivější Indoganžská nížina, subekvatoriální podnebný pás - období dešťů (léto) a sucha
• vegetace: polopouště a pouště - Thár, Dekánská plošina - savany, východ střídavě vlhké lesy; důvod - monzuny z jihovýchodu
• vodstvo: Ganga, Brahmaputra
• historie: východoindická společnost, hinduismus a islám, poté oddělení Pákistánu (podle převahy toho kterého náboženství), v sedmdesátých letech se z Bengálska - východního Pákistánu stává samostatný stát Bangladéš; do dneška spor Pákistánu a Indie o území Kašmíru; Balúčistán - Pákistánská provincie bojující za nezávislost
• národnosti a jazyky: Indové, Hindština, hinduismus; 11 hlavních národností a 11 úředních jazyků (celkově je v Indii asi 720 národností a etnických skupin), jedním z 11 hlavních jazyků je angličtina - sjednocující jazyk (od dob kolonie)
• zemědělství: plantážnictví - na vývoz (bavlna, konopí, koření, rýže, kukuřice, pšenice) nebo pro vlastní spotřebu (luštěniny - čočka, fazol, sója, cizrna)
• průmysl: hutní průmysl - západní bengálsko - rudy, černé uhlí, zázemí Kalkaty - vývozní přístav; chemický průmysl - přesouvá se sem z evropy (neexistují dobré ekologické zákony), katastrofa Bhópál
• špičková odvětví strojírenství - obrovské investice do výzkumu X nezvládnutá sociální politika - země obrovských kontrastů podobně jako Čína
• města: Nové Dillí, přístavy - Kalkata (zbudovaná Brity), Bombai, Mádras

Střední Asie

• Kazachstán (největší, zasahuje do Evropy), Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán
• přírodní podmínky: Turanská nížina (pouště Karakum, Kyzylkum), Kazašská plošina (světová naleziště surovin), Pamír, Ťan - Šan, Ferganská kotlina
• vodstvo: Aralské jezero (problém), Amudarja, Karakumský kanál, Syrdarja, horní tok Irtyše, jezera Balkaš a Ysyk-Kol
• podnebí: mírný p. p., na jihu subtropické vlivy, velmi suché - vnitrozemské klima, vegetace - stepi, polopouště, zásoby vody v horských oblastech z ledovců (hory až 7000 m n. m.) - lesy v Ťan - Šanu; celina - step, dosud neobdělaná půda
• obyvatelstvo, hospodářství: Turkotatarská skupina národů kromě Tádžikistánu; potravinářský průmysl - obiloviny, polopouště bavlník, horské oblasti - dobytek
• průmysl: Kazachstán - vývoz černého uhlí - Karaganda, Ekibastuz, barevných kovů, železné rudy, hutní a chemický průmysl - stěhují se sem Rusové; zemní plyn a ropa - Turkmenistán - zájem napojit se na ropovod a dostat se na evropské trhy; cestovní ruch, Kazachstán Astana, Kyrgyzstán Biškek

Zakavkazsko

• Arménie - vnitrozemí - Jerevan, Gruzie - Černé moře - Tbilisi, Azerbajdžán - Kaspické moře - Baku
• pohoří Kavkaz - Velký, Malý, Kochida - nížina mezi nimi na území Gruzie; Kuro-arakská nížina - suchá, stepi, polopouště, závlaha - bavlník, ovce - nížina mezi V a M Kavkazem v Ázerbajdžánu
• Kolchida - subtropy, zemědělské plodiny, obiloviny, čaj, víno
• vodstvo: Araks, Kura
• Arménie - křesťanství, indoevropský jazyk, půdy nic moc (Malý kavkaz), potravinářský průmysl
• Gruzie - křesťanství, indoevropský jazyk, měď, hutě, strojírenství a průmysl dnes v troskách
• Ázerbajdžán - islám, turkický jazyk, ropa, zemní plyn, textilní průmysl
• státy na Zakavkazsku se liší jazykově, náboženstvím, kulturně, historicky
• A X A spor o Náhorní Karabach
• Gruzie - problémy Abcházie a Jižní Osetie

Jihozápadní Asie