Poslední zeměpis
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
== Rusko == | == Rusko == | ||
[[Soubor:Rusko.jpg]] | [[Soubor:Rusko.jpg]] | ||
| - | *oficiální název Ruská federace (federace 21 republik, například: Tatarstán, Baškortostán - ropa, Komi, Sacha - Jakutská republika, Altaj) | + | *oficiální název Ruská federace (federace 21 republik, například: Tatarstán, Baškortostán - ropa, Komi, Sacha - Jakutská republika, Altaj) ''umět rozlišit pojmy Rusko - SNS - SSSR - sovětský blok'' |
*kontinenty: Evropa, Asie | *kontinenty: Evropa, Asie | ||
*17 075 200 km2 (4 300 000 km2 z toho v Evropě); 142 890 000 obyvatel (117 000 000 z toho v Evropě); hustota zalidnění 8 obyvatel/km2 - pro velikost území zbytečné vědět | *17 075 200 km2 (4 300 000 km2 z toho v Evropě); 142 890 000 obyvatel (117 000 000 z toho v Evropě); hustota zalidnění 8 obyvatel/km2 - pro velikost území zbytečné vědět | ||
| Řádka 8: | Řádka 8: | ||
**1922-1991 Sovětský svaz (15 republik: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Rusko), formálně byl rozpuštěn v prosinci 1991 a 11 z 15 svazových republik s výjimkou pobaltských států a Gruzie vytvořilo Společenství nezávislých států - SNS | **1922-1991 Sovětský svaz (15 republik: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Rusko), formálně byl rozpuštěn v prosinci 1991 a 11 z 15 svazových republik s výjimkou pobaltských států a Gruzie vytvořilo Společenství nezávislých států - SNS | ||
**SNS - dnes 9 republik: Rusko, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Ázerbajdžán, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán; Ukrajina a Turkmenistán vystoupili; Gruzie nebyla, byla, dnes opět není | **SNS - dnes 9 republik: Rusko, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Ázerbajdžán, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán; Ukrajina a Turkmenistán vystoupili; Gruzie nebyla, byla, dnes opět není | ||
| - | **významní představitelé SSSR: Vladimir Iljič Lenin (1922-24), Josif Vissarionovič Džugašvili - Stalin (1924-53), Leonid Iljič Brežněv, Michail Sergejevič Gorbačov; pozn.: v SSSR do roku 1989 neexisovala hodnost prezidenta | + | **významní představitelé SSSR: - ''naučit se význam a funkci jedné osobnosti, bude v testu'' Vladimir Iljič Lenin (1922-24), Josif Vissarionovič Džugašvili - Stalin (1924-53), Leonid Iljič Brežněv, Michail Sergejevič Gorbačov; pozn.: v SSSR do roku 1989 neexisovala hodnost prezidenta |
| + | |||
| + | === Přírodní poměry === | ||
*krajní body Asie: S - Čeljuskinův mys, V - Děžněvův mys (západní polokoule) | *krajní body Asie: S - Čeljuskinův mys, V - Děžněvův mys (západní polokoule) | ||
*Pacifický ohnivý prstenec - poloostrov Kamčatka, ostrovy Sachalin a Kurily | *Pacifický ohnivý prstenec - poloostrov Kamčatka, ostrovy Sachalin a Kurily | ||
| Řádka 21: | Řádka 23: | ||
**Řeky - Asie: Ob (s přítokem Irtyš) a Jensej (přítok Angara, vodní elektrárny) mají dopravní využití a ústí do S. l. oceánu; Lena, Jana, Indigirka a Kolyma - S. l. o., oblast gulagů; Amur - Tichý oceán, část ruskočínské hranice | **Řeky - Asie: Ob (s přítokem Irtyš) a Jensej (přítok Angara, vodní elektrárny) mají dopravní využití a ústí do S. l. oceánu; Lena, Jana, Indigirka a Kolyma - S. l. o., oblast gulagů; Amur - Tichý oceán, část ruskočínské hranice | ||
*Podnebí: | *Podnebí: | ||
| + | **Arktický podnebný pás - mrazové pouště (povrch bez půdy, jen kameny) a zaledněné území, ostrovy v S. l. oceánu | ||
| + | **Subarktický podnebný pás - sever Ruska, léta velmi krátká, malá vrstva půdy, omezená vegetace - TUNDRA | ||
| + | **Mírný podnebný pás - TAJGA - rozsáhlé jehličnaté lesy, až potud permafrost; LISTNATÉ A SMÍŠENÉ LESY - spíš v oceánském a přechodném klimatu, jsou v evropské části a úplně na východě, zemědělské využití; STEPI A LESOSTEPI - nejjižnější oblast povodí Volhy a jihozápadní Sibiř, zemědělské využití - černozemě | ||
| + | **pojmy: PERMAFROST - trvale zmrzlá půdy, v létě horní vrstva roztaje (umožňuje vývoj kořenového systému rostlin včetně stromů); ZIMNÍ SIBIŘSKÁ TLAKOVÁ VÝŠE - obrovská pevnina - v zimě se ochladí - málo srážek - kontinentální klima - promrzání - až -70°C a bezvětří | ||
| + | *Chráněná území: "zapovědnik" - nejvyšší stupeň ochrany, vstup zakázán; "zakaznik" - něco jako náš NP, vstup podle pravidel; oblasti chráněné Unescem: tajga v republice Komi, Altaj, Bajkal, severní svahy Kavkazu, sopky na Kamčatce, dálný východ - unikátní vlhké listnaté lesy (nějaký vliv monzunu) | ||
| + | |||
| + | === Obyvatelstvo === | ||
| + | *rozmístění nerovnoměrné, 66% v Evropě; celkový i přirozený přírustek záporný, nekontrovatelná migrace Číňanů na Dálný východ | ||
Verze z 10. 11. 2010, 20:46
Rusko
- oficiální název Ruská federace (federace 21 republik, například: Tatarstán, Baškortostán - ropa, Komi, Sacha - Jakutská republika, Altaj) umět rozlišit pojmy Rusko - SNS - SSSR - sovětský blok
- kontinenty: Evropa, Asie
- 17 075 200 km2 (4 300 000 km2 z toho v Evropě); 142 890 000 obyvatel (117 000 000 z toho v Evropě); hustota zalidnění 8 obyvatel/km2 - pro velikost území zbytečné vědět
- hlavní město Moskva; náboženství pravoslavné
- historie:
- 1922-1991 Sovětský svaz (15 republik: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Rusko), formálně byl rozpuštěn v prosinci 1991 a 11 z 15 svazových republik s výjimkou pobaltských států a Gruzie vytvořilo Společenství nezávislých států - SNS
- SNS - dnes 9 republik: Rusko, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Ázerbajdžán, Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán; Ukrajina a Turkmenistán vystoupili; Gruzie nebyla, byla, dnes opět není
- významní představitelé SSSR: - naučit se význam a funkci jedné osobnosti, bude v testu Vladimir Iljič Lenin (1922-24), Josif Vissarionovič Džugašvili - Stalin (1924-53), Leonid Iljič Brežněv, Michail Sergejevič Gorbačov; pozn.: v SSSR do roku 1989 neexisovala hodnost prezidenta
Přírodní poměry
- krajní body Asie: S - Čeljuskinův mys, V - Děžněvův mys (západní polokoule)
- Pacifický ohnivý prstenec - poloostrov Kamčatka, ostrovy Sachalin a Kurily
- za SSSR byla některá města pro cizince nepřístupná - Vladivostok (Pacifik), Murmansk (Severní ledový oceán, golfský proud, nezamrzá), Novorosijsk (Černé moře - Atlantik); sezónně zamrzlá "severní mořská cesta" z Murmansku do Vladivostoku
- geologie: štít sibiřský a baltský - nejstarší část; Kavkaz a jižní pohoří - nejmladší; sopečná činnost - sopka Ključevskaja na Kamčatce
- hranice Evropy a Asie: Bajdaratský záliv, východní předhůří Uralu, tok řeky Emby (částečně v Kazachstánu), Kaspické moře, Kumomamyčská sníženina (rozdíl - podle americké školy hlavní hřeben Kavkazu, proto zahrnují Elbrus do Evropy), Azovské moře, Kerčský průliv, Černé moře; Bospor, Marmanské moře, Dardanely (Turecko)
- povrch - evropská část: Východoevropská rovina; Karelská jezerní plošina; Baltská nížina; Kaspická nížina; Valdajská vrchovina - významné evropské rozvodí - Dněpr, Volha, Západní Dvina; Kubáňská nížina - nejúrodnější, už v Asii
- povrch - asijská část: Západosibiřská rovina (mezi řekami Uralem a Jensejí, bažinatá, na severu permafrost, jižněji tajga, naleziště ropy a zemního plynu; Středosibiřská vysočina (mezi řekami Jensejí a Lenou, Jakuti, permafrost); Kavkaz (Elbrus 5642 m n. m. - nejvyšší hora Ruska, severní svahy - cenné ekosystémy - UNESCO); Altaj (Belucha 4506 m n. m., cenné ekosystémy - UNESCO); Sajany (Sajanské pohoří, východní a západní část); Sichote - Alin (monzunové klima mírného pásu); Verchojanské pohoří; Pohoří Čerského
- vodstvo:
- Jezera - Kaspické moře - největší jezero světa; Bajkal - nejhlubší jezero světa a pramenná oblast Angary; Ladožské jezero - největší jezero Evropy; Oněžské jezero
- Řeky - Evropa: Severní Dvina a Pečora (doprava, ústí do Severního ledového oceánu), Západní Dvina a Něva (Něva teče Petrohradem, ústí do Baltu), Dněpr a Don (Černé moře), Volha (Kaspické moře, bezodtoká oblast, doprava, průmysl, na jihu zavlažování, elektrárny)
- Řeky - Asie: Ob (s přítokem Irtyš) a Jensej (přítok Angara, vodní elektrárny) mají dopravní využití a ústí do S. l. oceánu; Lena, Jana, Indigirka a Kolyma - S. l. o., oblast gulagů; Amur - Tichý oceán, část ruskočínské hranice
- Podnebí:
- Arktický podnebný pás - mrazové pouště (povrch bez půdy, jen kameny) a zaledněné území, ostrovy v S. l. oceánu
- Subarktický podnebný pás - sever Ruska, léta velmi krátká, malá vrstva půdy, omezená vegetace - TUNDRA
- Mírný podnebný pás - TAJGA - rozsáhlé jehličnaté lesy, až potud permafrost; LISTNATÉ A SMÍŠENÉ LESY - spíš v oceánském a přechodném klimatu, jsou v evropské části a úplně na východě, zemědělské využití; STEPI A LESOSTEPI - nejjižnější oblast povodí Volhy a jihozápadní Sibiř, zemědělské využití - černozemě
- pojmy: PERMAFROST - trvale zmrzlá půdy, v létě horní vrstva roztaje (umožňuje vývoj kořenového systému rostlin včetně stromů); ZIMNÍ SIBIŘSKÁ TLAKOVÁ VÝŠE - obrovská pevnina - v zimě se ochladí - málo srážek - kontinentální klima - promrzání - až -70°C a bezvětří
- Chráněná území: "zapovědnik" - nejvyšší stupeň ochrany, vstup zakázán; "zakaznik" - něco jako náš NP, vstup podle pravidel; oblasti chráněné Unescem: tajga v republice Komi, Altaj, Bajkal, severní svahy Kavkazu, sopky na Kamčatce, dálný východ - unikátní vlhké listnaté lesy (nějaký vliv monzunu)
Obyvatelstvo
- rozmístění nerovnoměrné, 66% v Evropě; celkový i přirozený přírustek záporný, nekontrovatelná migrace Číňanů na Dálný východ
