Z 8.B8 wiki

Verze z 29. 1. 2011, 15:59 (zobrazit zdroj) 217.196.112.195 (diskuse) (→Indie) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 29. 1. 2011, 17:02 (zobrazit zdroj) 217.196.112.195 (diskuse) (→Jihozápadní Asie) Porovnání s novější verzí →
Řádka 151:		Řádka 151:
	== Jihozápadní Asie ==		== Jihozápadní Asie ==
-		+	*Turecko, Libanon, Izrael, Palestina, Irák, Sýrie, Jordánsko, Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Jemen, Omán,Irán, Afghánistán
-		+	*poloha: Malá Asie, Arabský poloostrov, ...až po Afghánistán
		+	*povrch: Taurus, Pontské hory, Arménská vysočina (Ararat), Anatolie, Elborz (Demávand), Zágros, Iránská vysošina, Hindúkiš; Mezopotámská nížina - problém se zasolováním půdy - zavlažování tisíce let -> sůl vzlíná ze zeme na povrch
		+	*vodstvo: Eufrat, Tigris => pramenná oblast v Turecku, které postavilo přehrady na horním toku -> v nížině voda chyběla -> dohoda o množství vody, které musí pustit na dolní tok; jezera: Mrtvé moře (hladina -408 m n.m.), Van (slaná alkalická voda), Urmijské
	[[Kategorie:Zápisy ze zeměpisu]]		[[Kategorie:Zápisy ze zeměpisu]]

---

Verze z 29. 1. 2011, 17:02

Obsah 1 Asie 1.1 Poloha, rozloha, členitost 1.1.1 Poloha 1.1.2 Rozloha 1.1.3 Členitost 1.2 Geologie, geomorfologie 1.2.1 Geologie 1.2.2 Reliéf (geomorfologie) 1.3 Vodstvo 1.3.1 Řeky 1.3.2 Jezera 1.4 Klima 1.5 Obyvatelstvo 1.6 Zemědělství 1.7 Průmysl 1.8 Japonsko 1.9 Čína 1.10 Indie 1.11 Střední Asie 1.12 Zakavkazsko 1.13 Jihozápadní Asie

Asie

Odkazna užitečnou prezentaci (nemusíme umět vše, Gažarová podle ní sice učí, ale má ju vykuchanou)

Poloha, rozloha, členitost

Poloha

• severní polokoule, jen jižní ostrovy leží na jih od rovníku
• obratník raka (23°27' s.š.; jedná se o nejsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu, této šířky dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního slunovratu); severní polární kruh (myšlená kružnice, která protíná všechna nejjižnější místa na severní polokouli, kde lze za letního slunovratu pozorovat polární den a za zimního slunovratu polární noc)
• východní polokoule, jen Čukotka leží na západní polokouli
• nejzazší body Asie:
  • S - Čeljuskinův mys - poloostrov Tajmyr - 77°44' s.š.
  • V - Děžněvův mys - poloostrov Čukotka - 169°40' z.d.
  • J - mys Buru - Malajský poloostrov - 1°16' s.š.
  • Z - mys Baba - poloostrov Malá Asie - 26°10' v.d.

Rozloha

• 44,5 mil. km2 - největší světadíl

Členitost

• ostrovy: Severní země, Novosibiřské ostrovy, Wrangelův ostrov, Sachalin, Kurily, Hokkaidó, Honšú, Šikoku, Kjúšú, Tchaj-wan, Filipíny, Velké Sundy (Kalimantan = Borneo, Sulawesi = Celebes, Sumatra, Jáva), Malé Sundy, Moluky, Andamany (ind.), Nikobary (ind.), Lakadivy (ind.), Maledivy, Cejlon, atd, viz atlas
• poloostrovy: Jamal, Gydský, Tajmyr, Čukotský, Kamčatka, Korejský, Zadní Indie, Malajský, Přední Indie, Arabský, Katar, Sinajský, Malá Asie, atd, viz atlas
• moře: Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Ochotské, Čukotské, Beringovo, Japonské, Žluté, Východočínské, Filipínské, Jihočínské, Celebeské, Jávské, Andamanské, Bandské, Floreské, Arabské, Rudé, Středozemní, Černé, Azovské, Marmanské, atd, viz atlas
• zálivy: Šelichovův, Tonkinský, Thajský, Bengálský, Ománský, Perský, Adenský, atd, viz atlas
• průlivy: Beringův (datová hranice), První kurilský, Tatarský, Korejský, Tchajwanský, Karimatský, Malacký, Sundský, Makasarský, Luzonský, Hormuzský, Bád-al-Mandab, Bospor, Dardanely, Kerčský, atd, viz atlas

Geologie, geomorfologie

Geologie

• Velké tektonické desky: Euroasijská litosferická deska, Pacifická deska, Indo-australská deska
• Tichomořský ohnivý prstenec - sopečná a zemětřesná činnost - v oblastech střetu Euroasijské a Pacifické, nejvyšší pohoří - Himaláj, Pamír, Kavkaz, Elborz - v oblastech střetu Euroasijské a Indo-australské (i malé Íránské, malé Arabské) desky
• nejstarší části: Sibiřský štít, Východočínská tabule, Přední Indie => velké zásoby černého uhlí má Rusko, Čína, Indie

Reliéf (geomorfologie)

• pohoří
  • Pontské pohoří a Taurus (a Antitaurus), mezi nimi suchá Anatolie (náhorní plošina); Arménská vysočina - Ararat - 5137m n. m. , dnes nejvyšší hora Turecka; Velký Kavkaz - Elbrus - 5642 m n. m., Malý Kavkaz; Zagros, Elborz - hora Damávand - nad Teheránem, Íránská vysočina; Hindukuš - vybíhá z Pamíru; Pamír - Fedčenkův ledovec 71 km, nejdelší na světě; Ťan Šan - už prvohorní základ, zlomovrásové pohoří; Karákoram - 2. nejvyšší pohoří na Zemi; Kunlun; Altaj; Sajany; Středosibiřská vysočina, Sichote-Alin, atd, viz atlas

• nížiny
  • Turanská (mírný pás, kontinentální klima, pouště Karalkum, Kyzylkum, Aralkum); Západosibiřská (především mírný pás, tajga); Mezopotámská (subtropický pás); Indoganžská (subtropický pás); Velká čínská (mírný a subtropický, dělítko Huang He); atd, viz atlas
• plošiny: Tibetská náhorní, Anatolie, Dekánská

Vodstvo

Řeky

• 5 základních typů podle vodního režimu
  • řeky Sibiře - Ob, Jenisej, Lena, Kolyma,..;
  • řeky suchých bezodtokých oblastí - Syrdarja, Amudarja, Ili (do jezera Balkaš), Tarim; pramenní v horských oblastech, ústí do bezodtokých jezer nebo končí suchou deltou
  • monzunové řeky - Huang He, Chang Jiang, Xi Jiang, Mekong, Salwin, Iravadi, Brahmaputra, Ganga; maxima v době letního monzunu, velmi nevyrovnaný průtok; Amur by mohl být přechodným typem mezi sibiřským a monzunovým režimem odtoku
  • tropické řeky - kdyžtak prezentace
  • subtropické řeky - např. Jordán

Jezera

• reliktní - pozůstatek moře před vyzdvižením; Kaspické moře (5,5mil. let), Aralské jezero (vysychá, z řek Syrdarja a Amudarja odebírána voda na závlahu)
• tektonická - Bajkal (nejhlubší - 1637 m hluboký, 20% sladké vody na Zemi, průtočné); Balkaš (západní část sladká - řeka Ili, východní část slaná); Mrtvé moře (hladna -400 m n.m., vysychá, extrémní slanost)
• ledovcového původu
• jiné typy - jezero v kráteru - Luzon; Tonlesap - mění velikost podle monzunu

Klima

• klimadiagramy..

Obyvatelstvo

• 4,2 mld. obyvatel
• nejlidnatější státy: Čína (1,3 mld.), Indie (1,1 mld.), Indonésie, Pákistán, Bangladéš, Japonsko
• nejhustěji osídlené oblasti: Velká Čínská nížina, Indoganžská nížina, Honšú, Dekánská plošina, Sundy
• rasy:
  • bílá - Turci, Arabové, Peršané, Indové, Zakavkazsko, část střední Asie
  • žlutá - původní obyvatelé Sibiře, Čína, ...
  • černá - některé ostrovy
• náboženství:
  • křesťanství - Rusko, Gruzie a Arménie - jako první přijaly křesťanství za státní náboženství
  • islám - Arabský poloostrov, Turecko, Irák, Irán, Pákistán, část střední Asie
  • hinduismus - Indie
  • buddhismus - Zadní Indie (Thajsko atd.), Mongolsko, jižní Sibiř
  • filosoficko náboženské směry - Čína, Japonsko
  • judaismus - Izrael

Zemědělství

Průmysl

• Rusko, Čína, Indie - těží více surovin ve větším množství
• Saudská Arábie, Irák, Bahrajm, Katar, SAE atd. - těží jednu surovinu ve velkém množství
• Japonsko - téměř nic netěží, ale ekonomiku má silnou
• významné ekomoniky: Japonsko, Čína, Indie, Izrael
• problematické nebo chudé státy: Afgánistán, Nepál, Bhútán, Barma, Vietnam, Laos, Kambodža, KLDR

Japonsko

• 370 000 km2; 127 mil. obyvatel, 337 obyvatel na km2
• poloha: ostrovy - Honšú, Hokkaidó, Kjúšú, Šikoku; Rjůkjů
• povrch: střet 4 litosferických desek - Tichooceánské a Eurasijské; sopečná a zemětřesná činnost, tsunami, málo nížin
• vodstvo: hydroelektrárny
• podnebí: mírný a subtropická podnebný pás, Rjůkjů subekvatoriální, ovlivňováno monzuny a mořskými proudy - Kurošio a Ojašio

• obyvatelstvo: mongoloidní rasa, nejhomogennější stát na světě (98% Japonci, minimum menšin a přísné imigrační zákony), vysoká míra urbanizace (80%), nízká porodnost, protipopulační opatření, vysoká průměrná délka života
• hospodářství:
  • nemají: nerostné suroviny, zemědělskou půdu (nutný dovoz potravin - málo nížin - v nich ale kvalitní půda)
  • mají: kvalitní a relativně levné výrobky (moderní výrobky spotřebitelského průmyslu, náročné na kvalifikovanou pracovní sílu, investice do vzdělání, nenáročné na energii a suroviny)
  • příččina vzestupu: materiální a finanční pomoc USA
• zemědělství: 12% orné půdy (málo), 70% lesa (jako Finsko), hlavní plodinou je rýže - skoro soběstační v její produkci, převažuje rostlinná výroba (čím by ty zvířata krmili), obrovský tlak na pozemky - drahá půda
• průmysl:
  • hutnický: v přístavech, politika více obchodních partnerů - Austrálie, Čína, Rusko
  • strojírenský a chemický: hlavní obory
  • dřevozpracující: založený na dovozu u Indonesie, Ruska
  • "hlavní průmyslový pás" - Tokio, Ósaka, Nagoja, Kóbe, Kjóto
  • aktivní obchodní bilance, více obchodních partnerů
• doprava: kvalitní silnice, špičkové vlaky (Shinkansen), doprava mezi ostrovy - trajekty, mosty, tunel Seikan mezi ostrovy Honšú a Hokkaidó, námořní doprava - téměř všechna velkoměsta jsou přístavy
• města: konurbace - spojení aglomerací - souměstí: Tokio-Jokohama, Osaka-Kobe-Kjóto, Nagoja-Gifu, Saporo-Hakodate, Fukuoka-Kitakjúšů

Čína

• regiony Asie
• Čínská lidová republika; 9 596 960 km2 (4. na světě po Rusku, Kanadě a USA); 1300000000 obyvatel (zhruba každý pátý ze světové populace); 137 obyvatel na km2 (srovnatelé s naší republikou, ale nerovnoměrně rozložené - většina ve Velké čínské nížině, v Sečuánské pánvi a západní a střední část země osídlená velmi řídce)
• povrch: Ťan-Šan, Tarimská pánev - poušť Taklamakan, Kunlun, Karákoram, Tibetská náhorní plošina, Himaláj, poušť Gobi, Velká čínská nížina, Sečuánská pánev
• vodstvo: Huang He (hranice mírného a subtropického klimatu), Xi Jiang (už tropický vlhký pás), Chang Jiang; význam řek: zavlažování, průmysl, energetika, doprava - po Chang Jang můžou námořní lodě až do Wuhanu; významná pramenná oblast veletoků Indus, Ganga, Brahmaputra, Mekong, Salwin
• klima: mírný, subtropický a tropický vlhký pás; vliv monzunu -> režim odtoku řek monzunový
• obyvatelstvo: 56 národů a národností - Tibeťané, Mongolci (Vnitřní Mongolsko - početně víc Mongolů než v Mongolsku), Ujgurové, 92% Chanové; čínská diaspora - Číňané mimo Čínu - zhruba 55 mil.; 28% populace ve městech; protipopulační politika se týká jen Chanů, protože žijí v nejpřelidněnějších oblastech
• hospodářství: kolem poloviny obyvatel pracuje v zemědělství, orná půda jen 10%, desertifikace na severu - projekt Zelená čínská zeď
  • zemědělství: mírný p. pás - pšenice atd., subtropický rýže; významná i živočišná výroba
  • průmysl: postavený na těžkém průmyslu, severovýchod - uhlí - jádro těžkého průmyslu, znečištění celosvětového významu, centra Shenyang (hutě), Harbin; spotřební průmysl (jih mírného pásu a subtropy) - Shanghai, Wuhan, Kanton (Guangzhou)
• ekonomické osy: pomyslné spojnice největších center ekonomiky
  • severojižní ekonomická osa - starší, slouží k přepravě zboží, surovin, pracovních sil, kapitálu; Beijing - Wuhan - Kanton
  • východozápadní e. o. - novější, za cíl má industrializovat některé oblasti centrální číny, předpokládá navázání obchodní spolupráce se státy Střední Asie; Urumči - Wuhan (návaznost na severojižní osu)
• zvláštní ekonomické zóny - "státy ve státě", kde platí tržní kapitalismus v socialistickém státě - u pobřeží
• problémy s životním prostředím - eroze zemědělské půdy, dezertifikace, nedostatek pitné vody

Indie

• 3 287 590 km2, 1,2 mld obyvatel (nejzalidněnější Indoganžská nížina a úplný jih), 324 obyvatel na km2
• republika, hl. m. Nové Dillí
• povrch: podhůří Himaláje, Indoganžská nížina, Dekánská plošina lemovaná Východním a Západním Ghátem
• klima: nejdeštivější Indoganžská nížina, subekvatoriální podnebný pás - období dešťů (léto) a sucha
• vegetace: polopouště a pouště - Thár, Dekánská plošina - savany, východ střídavě vlhké lesy; důvod - monzuny z jihovýchodu
• vodstvo: Ganga, Brahmaputra
• historie: východoindická společnost, hinduismus a islám, poté oddělení Pákistánu (podle převahy toho kterého náboženství), v sedmdesátých letech se z Bengálska - východního Pákistánu stává samostatný stát Bangladéš; do dneška spor Pákistánu a Indie o území Kašmíru; Balúčistán
• národnosti a jazyky: Indové, Hindština, hinduismus; 11 hlavních národností a 11 úředních jazyků (celkově je v Indii asi 720 národností a etnických skupin), jedním z 11 hlavních jazyků je angličtina - sjednocující jazyk (od dob kolonie)
• zemědělství: plantážnictví - na vývoz (bavlna, konopí, koření, rýže, kukuřice, pšenice) nebo pro vlastní spotřebu (luštěniny - čočka, fazol, sója, cizrna)
• průmysl: hutní průmysl - západní bengálsko - rudy, černé uhlí, zázemí Kalkaty - vývozní přístav; chemický průmysl - přesouvá se sem z evropy (neexistují dobré ekologické zákony), katastrofa Bhópál
• špičková odvětví strojírenství - obrovské investice do výzkumu X nezvládnutá sociální politika - země obrovských kontrastů podobně jako Čína
• města: Nové Dillí, přístavy - Kalkata (zbudovaná Brity), Bombai, Mádras

Střední Asie

• Kazachstán (největší, zasahuje do Evropy), Uzbekistán, Turkmenistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán
• přírodní podmínky: Turanská nížina (pouště Karakum, Kyzylkum), Kazašská plošina (světová naleziště surovin), Pamír, Ťan - Šan, Ferganská kotlina
• vodstvo: Aralské jezero (problém), Amudarja, Karakumský kanál, Syrdarja, horní tok Irtyše, jezera Balkaš a Ysyk-Kol
• podnebí: mírný p. p., na jihu subtropické vlivy, velmi suché - vnitrozemské klima, vegetace - stepi, polopouště, zásoby vody v horských oblastech z ledovců (hory až 7000 m n. m.) - lesy v Ťan - Šanu; celina - step, dosud neobdělaná půda
• obyvatelstvo, hospodářství: Turkotatarská skupina národů kromě Tádžikistánu; potravinářský průmysl - obiloviny, polopouště bavlník, horské oblasti - dobytek
• průmysl: Kazachstán - vývoz černého uhlí - Karaganda, Ekibastuz, barevných kovů, železné rudy, hutní a chemický průmysl - stěhují se sem Rusové; zemní plyn a ropa - Turkmenistán - zájem napojit se na ropovod a dostat se na evropské trhy; cestovní ruch, Kazachstán Astana, Kyrgyzstán Biškek

Zakavkazsko

• Arménie - vnitrozemí - Jerevan, Gruzie - Černé moře - Tbilisi, Azerbajdžán - Kaspické moře - Baku
• pohoří Kavkaz - Velký, Malý, Kochida - nížina mezi nimi na území Gruzie; Kuro-arakská nížina - suchá, stepi, polopouště, závlaha - bavlník, ovce - nížina mezi V a M Kavkazem v Ázerbajdžánu
• Kolchida - subtropy, zemědělské plodiny, obiloviny, čaj, víno
• vodstvo: Araks, Kura
• Arménie - křesťanství, indoevropský jazyk, půdy nic moc (Malý kavkaz), potravinářský průmysl
• Gruzie - křesťanství, indoevropský jazyk, měď, hutě, strojírenství a průmysl dnes v troskách
• Ázerbajdžán - islám, turkický jazyk, ropa, zemní plyn, textilní průmysl
• státy na Zakavkazsku se liší jazykově, náboženstvím, kulturně, historicky
• A X A spor o Náhorní Karabach
• Gruzie - problémy Abcházie a Jižní Osetie

Jihozápadní Asie

• Turecko, Libanon, Izrael, Palestina, Irák, Sýrie, Jordánsko, Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Jemen, Omán,Irán, Afghánistán
• poloha: Malá Asie, Arabský poloostrov, ...až po Afghánistán
• povrch: Taurus, Pontské hory, Arménská vysočina (Ararat), Anatolie, Elborz (Demávand), Zágros, Iránská vysošina, Hindúkiš; Mezopotámská nížina - problém se zasolováním půdy - zavlažování tisíce let -> sůl vzlíná ze zeme na povrch
• vodstvo: Eufrat, Tigris => pramenná oblast v Turecku, které postavilo přehrady na horním toku -> v nížině voda chyběla -> dohoda o množství vody, které musí pustit na dolní tok; jezera: Mrtvé moře (hladina -408 m n.m.), Van (slaná alkalická voda), Urmijské